Držitelé dluhopisů Naftogazu schválili jen částečnou restrukturalizaci dluhu
Kyjev 1. září (ČTK) - Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz zůstává v platební neschopnosti. Její návrh na odklad splátek dluhu o dva roky kvůli válce s Ruskem totiž získal podporu jen od držitelů jedné emise dluhopisů, o které v transakci jde. Naftogaz je v platební neschopnosti od minulého měsíce, kdy nesplatil jednu miliardu USD (24,5 miliardy Kč), uvedla agentura Reuters.
S odkladem splátek souhlasili pouze držitelé dluhopisů splatných v roce 2024. Držitelé dluhopisů se splatností v roce 2026 s odkladem nesouhlasili, oznámila společnost. Držitelé druhých hlavních dluhopisů, které mají být plně splaceny letos, odmítli návrh na odklad splátek už dříve.
Naftogaz je pro ukrajinskou vládu důležitým zdrojem příjmů. V loňském roce se podílel téměř 17 procenty na celkových rozpočtových příjmech Ukrajiny. Před válkou podnik zaměstnával více než 50.000 lidí.
Výsledky hlasování ukázaly, že 77 procent procent majitelů dluhopisů splatných v roce 2024 plán podpořilo. U emise splatné v roce 2026 ale s odkladem souhlasilo jen 43 procent držitelů. Pro schválení jsou nutné hlasy 75 procent držitelů.
"U emise eurobondů splatné v roce 2024 byla restrukturalizace úspěšná, zatímco u ostatních emisí musíme ještě najít řešení," řekl agentuře Reuters generální ředitel Naftogazu Jurij Vitrenko. "Výnosy jsou příliš vysoké, tržní hodnota příliš nízká ve srovnání s nominální hodnotou, takže to není snadný prodej," řekl. Vitrenko dodal, že podpora Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), která je významným držitelem dluhopisů splatných v roce 2024, byla pro schválení restrukturalizace u těchto dluhopisů rozhodující.
Naftogaz uvedl, že spolu s vládou jako jediným akcionářem zvažuje další kroky týkající se dluhopisů splatných v roce 2022 a 2026. Firma se nadále řídí pokynem, který jí zakazuje provádět jakékoliv platby související s dluhem bez souhlasu vlády.
irl spr
Země sousedící s Baltským mořem chtějí výrazně zvýšit výrobu větrné energie
Rönne (Dánsko) 30. srpna (ČTK) - Členské země Evropské unie sousedící s Baltským mořem se dohodly, že do roku 2030 zvýší kapacitu větrných elektráren v tomto moři na sedminásobek, tedy na zhruba 20 gigawattů. Chtějí se tak zbavit závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska. Uvedla to podle agentury AFP dánská premiérka Mette Frederiksenová na dnešním energetickém summitu v Kodani, kterého se zúčastnili představitelé Dánska, Německa, Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Finska a Švédska.
"Dohodli jsme se, že do roku 2030 zvýšíme produkci větrné energie v Baltském moři na sedminásobek," uvedla Frederiksenová. V současnosti je kapacita větrných elektráren v Baltském moři zhruba 2,8 gigawattu, většina se nachází v dánských a německých vodách, napsala agentura Reuters.
Dohoda přichází v době, kdy Rusko omezuje dodávky plynu do Evropy. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Rusko omezování dodávek plynu zdůvodňuje technickým problémy. EU ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.
"Dokud jsme závislí na fosilních palivech, jsme zranitelní," uvedla Frederiksenová. "(Ruský prezident Vladimir) Putin používá energii jako zbraň a uvrhl Evropu na pokraj energetické krize," dodala. Větrné elektrárny s kapacitou 20 gigawattů by podle premiérky zajistily elektřinu pro nejméně 20 milionů domácností. Do roku 2050 by se pak podle jejího prohlášení mohla kapacita větrných elektráren v Baltském moři vyšplhat na 93 gigawattů.
"Je to úžasné. Až 20 gigawattů do roku 2030," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se summitu rovněž zúčastnila. "Putinův pokus vydírat pomocí fosilních paliv selhává," prohlásila rovněž. "Zbavujeme se závislosti na ruských fosilních palivech," dodala.
Německo, Dánsko, Nizozemsko a Belgie již v květnu ohlásily podobnou dohodu, která počítá s vybudováním větrných elektráren s kapacitou téměř 150 gigawattů v Severním moři do roku 2050.
pmh jd
DALŠÍ ZPRÁVY
