Mince a bankovky číslo 03/10

NYT: Drancování ukrajinských muzeí je útokem Rusů na ukrajinskou identitu

Kyjev 16. ledna (ČTK) - Drancování ukrajinských muzeí ruskými vojáky je co do rozsahu největší loupeží umění od dob druhé světové války, domnívají se podle amerického deníku The New York Times odborníci. Podle nich je cílem tohoto rabování připravit Ukrajinu o její kulturní dědictví. Vypleněno nebo zcela zničeno bylo od začátku války 30 ukrajinských muzeí, uvedl list. Jen z muzeí v Chersonu na jihu Ukrajiny zmizelo 15.000 artefaktů. Říjnové vyplenění místního oblastního muzea bylo dopředu plánováno a pečlivě zorganizováno, vyplývá podle listu z výpovědí svědků. Podle jejich popisu tehdy Rusové dorazili s pěti velkými nákladními vozy. Vyprázdnit muzeum jim trvalo čtyři dny. Pobíhali okolo "jako mravenci", vojáci narychlo balili tisíce obrazů do prostěradel, zatímco experti na umění pokřikovali příkazy, a všude se povaloval balicí materiál. "Nakládali mistrovská díla, která už nikde na světě nejsou, jako kdyby to bylo smetí," uvedla ředitelka muzea Alina Docenkoová, co ví z doslechu od zaměstnanců a svědků. Sama tehdy byla v exilu. Rusové odvezli i sochy z chersonských ulic a parků, knihy z vědecké knihovny, neopomněli převézt ani přes 200 let staré kosti Grigorije Potěmkina, milence ruské carevny Kateřiny Veliké, a ukradli dokonce i mývala z místní zoo. Z jednoho z muzeí v Melitopolu na jihu Ukrajiny pak zmizela sbírka zlatých předmětů z doby skytské říše, starých asi 2300 let. Skytové náleželi ke kmenům, které od 7. století před naším letopočtem obývaly dnešní Ukrajinu a jih Ruska. Současné plenění ukrajinských muzeí podle ukrajinských představitelů i mezinárodních expertů není přitom pácháno několika ziskuchtivými a nedisciplinovanými vojáky, ale je rozsáhlejším útokem na ukrajinskou hrdost, kulturu a identitu. "Není to tak, že jeden voják si dá do batohu stříbrný kalich. Děje se to v opravdu mnohem větším rozsahu," uvedl James Ratcliffe z britské organizace The Art Loss Register, která shromažďuje informace o ukradených uměleckých předmětech. agl

Písecké muzeum otevřelo výstavu Dálnicí do pravěku, o nálezech ze stavby D4

Písek 14. ledna (ČTK) - Prácheňské muzeum v Písku ode dneška představuje část nálezů, které v posledních dvou letech našli archeologové při rozsáhlém výzkumu v místech stavby dálnice D4 na území jižních Čech. Jde o nálezy, které dokládají osídlení v okolí Čimelic a Mirotic dávno před naším letopočtem, řekla ČTK Klára Koubová z muzea. Návštěvnici uvidí desítky keramických a kovových předmětů, jako jsou přesleny používané při tkaní, bronzové oděvní spony, jehlice, náramky nebo mince, seznámí se také s metodami archeologické práce. Výstava Dálnicí do pravěku bude otevřená do 2. února. Ukázky nálezů ze záchranného archeologického výzkumu D4 jsou podle Koubové vystavené poprvé. Jeho terénní část už skončila, pokračuje zpracování nálezů. Výzkum celé dálnice zastřešuje Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, výstava v krajském městě je plánovaná na rok 2026. Prácheňské muzeum se v lednu kvůli této výstavě otevírá mimořádně. "Archeologové jsou v muzeu přítomní v zimě, od března budou zase v terénu," uvedla Koubová. Dostavba 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem začala předloni v červnu. Jde o první stavbu dálnice formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru, takzvaný projekt PPP (Public Private Partnership) v České republice. Náklady budou zhruba deset miliard Kč bez DPH. Firmy zároveň modernizují 16 kilometrů už zprovozněných částí dálnice. V provozu má být celá D4 v prosinci 2024. Na jihočeské části stavby dálnice archeologové zkoumali 12 lokalit. Podle archeologa Tomáše Hiltschera z Prácheňského muzea to je v jižních Čechách jeden z největších archeologických výzkumů v posledních desítkách let. "Nicméně v rámci stavby dálnice jde řádově pouze o promile zasaženého území," uvedl na webu muzea. Zkoumané byly lokality, kde měli lidé kdysi svá obydlí. Nálezů tam byly desítky tisíc, od keramiky, přes kovové předměty, po tři hroby. Většina je z doby železné. "Tři zkoumaná sídliště náležela do doby halštatské, tedy sedmé až šesté století před letopočtem. Na jednom sídlišti potom lidé žili někdy od druhého století před naším letopočtem do prvního (století) po Kristu. Zajímavé je, že se nám podařilo zachytit pouze minimum nálezů z mladších období," uvedl Hiltscher. Na terénní části výzkumů se podílely desítky lidí, včetně brigádníků. Různé specializované analýzy provádí Jihočeská univerzita a Archeologický ústav v Praze. vst ptd