Skupina švýcarských politiků chce přehodnotit plány v oblasti jaderné energie
Curych 28. srpna (ČTK) - Skupina švýcarských politiků vytvořila organizaci Stop Blackouts a hodlá spustit petici požadující revizi energetické politiky země s cílem zajistit dostatečné dodávky elektřiny a zachovat jadernou energii. Švýcarsko nyní plánuje ukončit činnost svých pěti jaderných reaktorů na základě rozhodnutí z roku 2017, které bylo vyvoláno obavami o bezpečnost po jaderné katastrofě v japonské Fukušimě v roce 2011. Jeden jaderný reaktor již odstavilo, uvedla agentura Reuters.
Podle pravidel švýcarské přímé demokracie může být ústava změněna prostřednictvím referenda. Aby bylo referendum uskutečněno, je potřeba za 18 měsíců shromáždit 100.000 podpisů.
Iniciativa Stop Blackouts uvedla, že plánuje spustit petici v úterý. Pět ze šesti členů výboru organizace jsou zákonodárci ze středových a pravicových stran.
"Až donedávna mělo Švýcarsko bezpečnou výrobu elektřiny prakticky bez oxidu uhličitého: ekologicky a klimaticky šetrná kombinace vodní a jaderné energie má být bezdůvodně opuštěna," uvádí se na internetových stránkách Stop Blackouts.
"Bez jaderných elektráren se neobjedeme," řekla švýcarskému listu SonntagsZeitung předsedkyně výboru Stop Balckouts Vanessa Meuryová. Změna ústavy, o kterou skupina usiluje, by učinila Bern oficiálně zodpovědný za zajištění dodávek energie s využitím jakékoliv formy výroby elektřiny šetrné k životnímu prostředí.
V úterý má švýcarská vláda představit plán, jak se hodlá vyrovnat s případným nedostatkem energie způsobeným válkou na Ukrajině. Plán by měl upřednostnit dobrovolné snižování spotřeby ze strany spotřebitelů. Švýcarsko celkově vyrábí více elektřiny, než spotřebuje, ale v zimě je závislé na dovozu od sousedů.
V případě nedostatku elektřiny by se země mohla uchýlit ke čtyřhodinovým regionálním výpadkům, řekl v červenci jeden z vysokých představitelů energetického sektoru.
Plynová krize také přiměla sousední Německo k tomu, aby zvážilo prodloužení životnosti svých tří zbývajících jaderných elektráren.
irl jrm
Papež František jmenoval 20 nových kardinálů, dále klesá váha Evropy
Vatikán 27. srpna (ČTK) - Papež František dnes ve Vatikánu jmenoval 20 nových kardinálů, z nichž 16 by nyní mělo právo volit novou hlavu katolické církve, protože jim ještě nebylo 80 let. Podobně jako v předchozích letech papež vybíral především mezi představiteli církve mimo Evropu. Své zástupce budou ve sboru kardinálů nově mít Mongolsko, Paraguay, Singapur a Východní Timor, uvedla vatikánská média.
Obřad jmenování nových kardinálů začal v 16:00 ve Svatopetrském chrámu. Noví kardinálové předstoupili před papeže, slíbili mu věrnost, sklonili se před ním a dostali některé symboly své nové funkce, například purpurově červený kardinálský biret a prsten.
Mezi novými kardinály je 16 mladších osmdesáti let. To znamená, že kdyby nyní papež zemřel nebo odstoupil, mohli by se zapojit do volby jeho nástupce. Po dnešním jmenování se počet kardinálů rozrostl na 226 členů, z nichž 132 má v současné době právo volit papeže. Z kardinálů volitelů jich 83 jmenoval František.
V kardinálském sboru postupně klesá váha Evropy. Mezi dnes jmenovanými hodnostáři je šest z Asie, pět z amerického kontinentu, dva z Afriky a sedm z Evropy. Mezi kardinály voliteli je nyní 54 duchovních z Evropy, 38 z amerického kontinentu, 20 z Asie a zbytek z Afriky a Oceánie.
Mezi překvapivé nominace podle agentury AFP patří například biskup z amerického San Diega Robert McElroy, který zastává některé velmi progresivní názory či italský hodnostář Giorgio Marengo, který řídí církev v Mongolsku, kde je jen několik stovek katolíků. Osmačtyřicetiletý Marengo se také stal nejmladším členem sboru kardinálů.
Původně chtěl dnes František jmenovat 21 kardinálů. Mezi nominanty figuroval i bývalý belgický biskup Luc Van Looy. Ten však čelí kritice, že když zastával vrcholné církevní funkce, nezasáhl dostatečně razantně proti případům sexuálního obtěžování. Hodnostář papeže požádal, aby ho kardinálem nejmenoval.
Noví kardinálové se začátkem příštího týdne zúčastní zasedání zhruba 200 vrcholných představitelů katolické církve. Při dvoudenní schůzce papež představí jím schválený dokument Predicate Evangelium, který mění organizaci ústředního aparátu katolické církve a dalších vatikánských institucí.
jkh ank
DALŠÍ ZPRÁVY
