Podnikatelská aktivita v eurozóně rychle klesá, v útlumu už je i sektor služeb
Brusel 5. září (ČTK) - Podnikatelská aktivita v eurozóně se snižuje rychleji, než se zdálo. Ukázala to zpřesněná data za srpen, která dnes zveřejnila společnost SP Global. V útlumu už je i dominantní sektor služeb, což podle analytiků znamená, že eurozóna by se mohla ocitnout v hospodářské recesi.
Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který zahrnuje údaje za průmysl i za služby a který je považován za barometr celkového zdraví ekonomiky, za srpen klesl na 46,7 bodu z červencové hodnoty 48,6 bodu. Je tak nejníže od listopadu 2020. Výsledek za srpen je horší, než ukazovala předběžná data, podle kterých souhrnný index klesl na 47 bodů.
Hodnota nad 50 body ukazuje růst, pokud index klesne pod 50 bodů, znamená to pokles aktivity. Index sestavuje finanční ústav Hamburg Commercial Bank (HCOB) ve spolupráci se společností SP Global.
"Eurozóna v první části roku nespadla do recese, druhá část roku ale bude náročnější," řekl ekonom HCOB Cyrus de la Rubia. "Ta neuspokojivá čísla nás přiměla zhoršit výhled hrubého domácího produktu (HDP) na třetí čtvrtletí na -0,1 procenta," citovala jej agentura Reuters.
Dílčí index pro sektor služeb klesl na 47,9 bodu, zatímco za červenec byl ještě v pásmu růstu a jeho hodnota činila 50,9 bodu. Revize je také horší než odhad, který ukazoval na pokles indexu pouze na 48,3 bodu. Řada lidí v eurozóně má dluhy a jejich splácení se jim kvůli vyšším úrokovým sazbám prodražuje. Vysoká inflace pak obecně zvyšuje životní náklady a nutí lidi šetřit, což se projevuje snížením výdajů.
Index nového podnikání, který je ukazatelem vývoje poptávky, klesl na 46,7 bodu z červencové hodnoty 48,2 bodu. Je tak nejníže od začátku roku 2021 a ještě více v pásmu poklesu.
Pokles ve zpracovatelském sektoru ale trochu polevil, což naznačuje, že továrny v zemích eurozóny už mohou mít to nejhorší za sebou. Dílčí index pro zpracovatelský sektor za srpen vzrostl na tříměsíční maximum 43,5 bodu z červencových 42,7 bodu. Přesto zůstává hluboko pod 50 body, a tedy v pásmu útlumu. Je také slabší než v odhadech, které jej stanovily na 43,7 bodu.
Data rovněž naznačují, že firmy žádné zásadní zlepšení v nejbližší době neočekávají. Je to vidět z dílčího indexu zaměstnanosti, který za srpen klesl na 50,2 z červencové hodnoty 51,4 bodu. Drží se tak těsně nad 50 body, což znamená, že firmy dál nabírají lidi, i když jen velmi opatrně a málo.
"Zaměstnavatelé nebyli příliš nakloněni tomu, aby posílili své týmy. Jak to jde v poslední době všechno dolů, to je známkou toho, že (zaměstnavatelé) začnou spíš dříve než později počty zaměstnanců snižovat," dodal De la Rubia.
Na horší vývoj ekonomiky ukazují i dnešní data statistického úřadu Eurostat. Ten uvedl, že výrobní ceny v průmyslu v červenci klesly proti předchozímu měsíci o 0,5 procenta, meziročně pak o 7,6 procenta. To by mohla být dobrá zpráva pro Evropskou centrální banku (ECB), která se zvyšováním úrokových sazeb snaží omezit agregátní poptávku a tím i snížit inflaci.
spr
Průzkum: Čtvrtina lidí v ČR se setkala s tím, že obchod přestal přijímat karty
Praha 5. září (ČTK) - Čtvrtina lidí v Česku se setkala s tím, že v obchodě přestali přijímat platební karty. Častěji tento problém zaznamenali obyvatelé východní poloviny země. Vyplývá to z červnového průzkumu, který pro poskytovatele bankomatů Euronet udělala agentura STEM/MARK mezi 509 respondenty. Autoři průzkumu dnes jeho výsledky představili novinářům.
Podle průzkumu téměř polovina lidí, kteří se v posledním roce setkali s tím, že obchodníci přestali brát karty, u sebe obvykle nosí dostatek hotovosti. Třetina se snaží najít bankomat a pětina jde jinam, kde karty přijímají, řekl při prezentaci průzkumu výkonný ředitel Euronetu Ondřej Kozák.
"Ve srovnání s minulým rokem se zvýšil počet lidí, kteří používají hotovost často, a to o 11 procentních bodů. Celkově jde o 42 procent respondentů. Časté používání hotovosti uvedli především obyvatelé Moravy," uvedl Kozák.
Denně využívá hotovost podle průzkumu třetina lidí, loni to byla čtvrtina. Aspoň jednou týdně využívá hotovost až 94 procent lidí, zjistil průzkum. Hlavní důvod, proč lidé platí hotově, podle něj zůstává stejný. Je jím to, že obchodník nebere karty. Mezi dalšími důvody je potřeba rozměnit si, zvyk či větší kontrola vlastních financí. Nejčastěji spontánně uvedeným důvodem je platba drobné částky.
První volbou pro obstarávání hotovosti je pro Čechy výběr z bankomatu. K tomu aspoň jednou měsíčně přijde 66 procent lidí. Častější výběry mají ve zvyklosti zejména muži a obyvatelé větších měst.
"Stále se setkáváme se špatnou dostupností bankomatů především v malých obcích, kde jsou nejvíce potřeba. Necelá třetina respondentů uvedla, že má bankomat velmi daleko od svého bydliště. Nejhorší dostupnost mají obyvatelé obcí do 1000 obyvatel, kde má bankomat v pěší vzdálenosti pouze 22 procent z nich. Na druhou stranu obyvatelé Prahy uvádí dostupnost bankomatů jako rozhodně dostatečnou," řekl Kozák.
Více bankomatů v místech, kde se ve dne pohybují, by uvítalo 45 procent lidí. Největší zájem je o ně v obcích do 1000 obyvatel. Ve srovnání s loňskými zjištěními se podle autorů průzkumu dostupnost bankomatů ve velké míře nezlepšila.
Za neochotou některých obchodníků přijímat platby kartou může být podle odborníků snaha snížit daňové odvody.
Senát letos v únoru zamítl iniciativu skupiny senátorů kolem Jitky Chalánkové z klubu ODS a TOP 09 k ústavnímu zakotvení práva na platbu v hotovosti. Chalánková poukazovala na obavy lidí z toho, že se bezhotovostní platby stanou v souvislosti s rozvojem digitalizace buď povinnými, nebo že hotovostní úhrady zcela vytlačí. V červnu Chalánková uvedla, že chystá návrh, který by zakotvil právo občanů nevyužívat informační technologie. Doplnil by podle ní její původní návrh na uzákonění práva na platby v hotovosti.
fd ktp ptd
DALŠÍ ZPRÁVY
