MEDAILE SPOJUJE NÁRODY Česko-německý projekt
Jablonec nad Nisou je známý svou tradicí bižuterní výroby.
S ní a zejména s odbornou uměleckoprůmyslovou školou byl spjat i vznik Vyšší odborné školy specializované na raženou medaili a minci v roce 1996. V rámci zpřístupňování dlouho opomíjené předválečné historie města vytvořili studenti školy i řadu návrhů medailí „otců města“, zachycujících významné představitele – starosty, architekty – Jablonce.
Asi před deseti lety si vynikající rytec Anselm Roskovec, tehdejší pedagog VOŠ, posteskl, že stále vznikají medaile pro otce města, tedy muže. Ale bylo by pěkné udělat i medaili s nějakou ženou - jenže kdo je vlastně „matkou města“? Odpověď je jednoduchá: svatá Anna, patronka původního farního chrámu. Od té doby jsme usilovali o vytvoření medaile pro ni. Dalším zajímavým impulsem bylo uzavření dohody o přátelství mezi bavorským městem Kaufbeuren a Jabloncem nad Nisou v roce 2009. U Kaufbeurenu, historického švábského městečka se soukenickou minulostí, nalezly po válce nový domov tisíce obyvatel vysídlených z Jablonce. Na profesním základě (bižuterní výroba) shromáždil někdejší Jablonečany bezprostředně po skončení války ing. Erich Huschka pocházející z Nové Vsi u Jablonce. Místo pro založení nové sklářské a bižuterní v Bavorsku nakonec našel v demilitarizované továrně na výrobu třaskavin, která ležela v bezprostřední blízkosti Kaufbeurenu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
ROMAN SHAMILYAN Mistři české numizmatiky
Realizace první ražené medaile se Roman Shamilyan dočkal už v osmnácti letech.
Ve svých dvaceti pak zvítězil v soutěži o minci České národní banky. Rychlé úspěchy talentovanému mladíkovi s arménsko-ukrajinskými kořeny však rozhodně do hlavy nestouply. Roman je vybaven silnou sebereflexí, chutí se zdokonalovat, zároveň je z něj však cítit pokora. A to nejen k umění, které v něm objevil jeho otec a které považuje za dar, ale i k životu samotnému. S manželkou a synem žije v Jablonci nad Nisou, kde v letošním roce ukončí studium na tamní Vyšší odborné škole.
Loni se vám povedl husarský kousek. Vyhrál jste soutěž na minci ČNB, což je obdivuhodné i vzhledem k vašemu věku. Doufal jste v takový úspěch?
Přiznám se, že ne. Dělal jsem totiž ještě jednu minci společně se svým učitelem a většinu svých nadějí jsem vkládal právě do ní. Tuhle vítěznou jsem vlastně za prioritní nepovažoval. Zajímavé je, jak jsem se o vítězství dozvěděl. S kolegou Hanušem jsme se byli podívat v muzeu pošty a tam potkali pána z České mincovny a zeptali jsme se ho, jestli už zná výsledky soutěže. Říkal, že první místo získal někdo z naší školy. No a já jsem stál vedle něj a ptal se na jméno, on mě tehdy neznal, ale medaili nějak popsal a já jsem s nadšením vyhrkl: „Tak to bude moje!“ No, byl jsem velice překvapený a hned radostně volal domů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU