KRUK: Průměrný dluh po splatnosti domácností loni klesl o 2100 Kč na 37.100 Kč
Praha 23. března (ČTK) - Průměrný dluh po splatnosti českých domácností loni klesl meziročně o 2100 Kč na 37.100 korun, nicméně je stále vysoce nad průměrem v porovnání s lety 2018 až 2021. Stejně jako v předchozích letech mají dluhy po splatnosti spíše muži, a to 56 procent. Ti mají také vyšší závazky, v průměru 40.100 korun. Vyplývá to z dat inkasní společnosti KRUK, která patří mezi největší na trhu.
Nejvíce Čechů s dluhy po splatnosti pochází z Moravskoslezského kraje, kde jde o více než 15 procent českých dlužníků s průměrným dluhem 34.100 korun. Následuje Ústecký kraj s 13 procenty dlužníků a průměrným dluhem 35.700 korun a Středočeský kraj s 11 procenty dlužníků a průměrným závazkem 38. 300 korun. Nejvyšší průměrný dluh po splatnosti z celé republiky mají dlužníci z Prahy, 45.100 korun. Nejméně dlužníků z celé republiky má kraj Vysočina, čtyři procenta, s průměrným dluhem 37.600 korun.
"Snížení inflace spojené s uklidněním situace na energetických trzích mírně ulevilo českým domácnostem, nicméně tlak na rodinné rozpočty přetrvává. Češi se v reakci na uplynulé nepříznivé ekonomické období učí aktivně pracovat s rozpočtem, vytvářejí si finanční rezervy a hledají si ve složité finanční situaci nové zdroje příjmů. Pasivita v případě neschopnosti splácet své závazky může mít zdrcující dopad a vést až k exekuci," uvedla generální ředitelka společnosti KRUK Jaroslava Palendalová.
Češi mají finanční závazky po splatnosti především v produktivním věku. Více než 28 procent českých dlužníků je ve věku mezi 35 až 44 lety. Druhou nejzastoupenější věkovou kategorií s dluhy po splatnosti jsou dlužníci ve věku 45 až 54 let, tvoří 25 procent. Jen jedno procento dlužníků spadá do věkové kategorie 18 až 24 let. Téměř 13 procent dlužníků je ve věku přes 65 let.
Z analýzy dat vyplývá, že počet dlužníků s dluhy po splatnosti v seniorském věku meziročně vzrostl ze sedmi na 13 procent. Senioři jsou velmi zranitelnou skupinou, která je ve zvýšené míře ohrožena problémy se splacením dluhů a případně i exekucemi. Jejich příjem s odchodem do důchodu poklesl, často se potýkají s nedostatečnou finanční gramotností, a jsou tak snadným cílem nekalých obchodních praktik. "Výjimkou nejsou ani půjčky kvůli dětem a následné překvapení, když děti své závazky nesplácejí,” dodala Palendalová.
Více než polovina dlužníků svoje závazky zatím ani nezačala splácet, nejvíce jich pochází z Prahy a Karlovarského kraje. Čtvrtina dlužníků má více než jeden dluh po splatnosti.
fd rot
Zahraniční dluh ČR ke konci loňska meziročně stoupl o 129 mld. na 4,622 bilionu
Praha 22. března (ČTK) - Zahraniční dluh České republiky činil ke konci loňského roku 4,622 bilionu korun. Meziročně byl o 129 miliard Kč vyšší a představoval 63 procent hrubého domácího produktu. V posledním čtvrtletí loňského roku zahraniční dluh narostl o 167,4 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Zahraniční dluh je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti.
Z celkové zahraniční zadluženosti Česka připadá 77,3 procenta na soukromý sektor. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí vládních institucí.
Ve struktuře zahraničního dluhu vykázaly ve čtvrtém čtvrtletí nárůst zadluženosti všechny hlavní ekonomické sektory. U bankovního sektoru, jehož podíl na celkové zadluženosti činil 39,7 procenta, byl pro vývoj zadluženosti určující nárůst vkladů ze zahraničí.
Podíl sektoru vládních institucí na celkovém zahraničním dluhu byl 15,8 procenta. Zvýšení stavu zahraničního dluhu sektoru vládních institucí bylo důsledkem růstu hodnoty vládních dluhopisů držených zahraničními investory v důsledku cenových a kurzových vlivů.
V nejvyšší míře vzrostl zahraniční dluh ostatních sektorů, který zaujímá 44,5 procenta celkového zahraničního dluhu. "Stav zahraničních závazků se zvýšil především v důsledku navýšení stavu obchodních úvěrů u tuzemských podniků nespojených s přímou investicí a finančních úvěrů čerpaných podniky od přidružených zahraničních firem," uvádí centrální banka.
Ve struktuře dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířenými formami dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků. Připadá na ně 54 procent zahraničního dluhu Česka. V časové struktuře zaujímají 48,1 procenta celkových dluhových pasiv závazky s původní splatností delší než jeden rok.
dto rot
DALŠÍ ZPRÁVY
