FT: Může být Evropa zelená bez důležitých nerostných surovin z Číny?
Peking 7. října (ČTK/Financial Times) - Blízký východ má ropu, Čína má kovy vzácných zemin, řekl v roce 1987 tehdejší čínský lídr Teng Siao-pching, když byl na návštěvě města Pao-tchou v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. V této lokalitě se nachází jedno z největších nalezišť vzácných zemin v Číně. I když kovy vzácných zemin jsou po celém světě, žádná země je nevyužívá tak, jako Čína. Peking rozpoznal strategickou důležitost těchto zdrojů před více než třiceti lety a vybudoval si dominantní postavení v produkci oxidů vzácných zemin - vytěžené suroviny, ze které se oddělují prvky vzácných zemin, píše list Financial Times (FT).
Další země se snaží Čínu dohnat. Produkce oxidů kovů vzácných zemin mimo Čínu se podle údajů z USA loni zvýšila ve srovnání s rokem 2015 téměř čtyřnásobně a dosáhla 90.000 tun. Čína však nezaostává. Produkce se tam loni zdvojnásobila na 210.000 tun a v absolutních číslech je daleko před zbytkem světa.
Těžba je ale jen prvním krokem. Prvky vzácných zemin se musejí oddělit od oxidů, rafinovat a zpracovat do slitin v rámci složitého, vysoce specializovaného a vícestupňového procesu, než se z nich mohou stát magnety. I zde mají relativně nové země, jako je Evropa, co dohánět. Čína si v každém kroku tohoto procesu vybudovala vedoucí pozici, a to díky dlouhodobé a koordinované průmyslové strategii podporované státními dotacemi.
"V krátkodobém horizontu bude Čína stále hlavním hráčem," uvedl analytik institutu CEPS Edoardo Righetti. "Nemůžete za pět let zlomit konkurenční výhodu, kterou si vybudovala za posledních 30 let."
Poptávka po kovech vzácných zemin roste kvůli jejich důležitosti při výrobě permanentních magnetů, které jsou nezbytnou součástí pokročilých technologií důležitých pro udržitelný růst. Elektromobily bez permanentních magnetů potřebují větší baterie, větrné turbíny na moři bez nich vyžadují větší údržbu. To z těchto málo známých prvků dělá zásadní prvky pro odklon od fosilních paliv. A jsou také životně důležité pro zbrojní systémy.
Hodnota globálního trhu s kovy vzácných zemin by letos měla dosáhnout asi devět miliard USD (207 miliard Kč). Do deseti let se však více než zdvojnásobí a dosáhne 21 miliard USD, odhaduje poradenská společnost Project Blue. V Evropě se poptávka po vzácných kovech podle nynějších odhadů zvýší do roku 2030 pětinásobně.
Produkce v Evropě je v současnosti na úrovni těžby i zpracování zanedbatelná. "V Evropě neexistují žádná významná prokázaná ložiska, (není k dispozici) žádná recyklační technologie, ani se nerealizuje, a s výjimkou Číny neexistuje téměř žádná navazující zpracovatelská technologie," uvedl Ton Bastein z nizozemského výzkumného institutu TNO.
Dokonce i v technologických oblastech, ve kterých je Evropa světovým lídrem, jako je například výroba větrných turbín, je region stále závislý na důležitých surovinách z Číny. Podobně je tomu u elektromobilů a dalších inovací, které mají být pohonem ekologičtější budoucnosti. EU se proto rozhodla rozšířit své zdroje.
Evropa má v současnosti jedno zařízení na separaci vzácných zemin pro výrobu magnetů, které se nachází v Estonsku a provozuje ho kanadská firma Neo Performance Materials. Belgická chemická skupina Solvay plánuje rozšířit svůj závod ve francouzském La Rochelle, aby mohl dělat to samé.
Švédská státní těžební firma LKAB letos v lednu oznámila, že v Laponsku objevila největší evropské ložisko kovů vzácných zemin, což znamená potenciální podporu snahám EU méně se spoléhat na dovoz. Generální ředitel LKAB Jan Moström uvedl, že projekt je sice zásadní pro ochranu Evropy před čínským dovozem elektromotorů, elektromobilů a větrných turbín, ale sám o sobě zdaleka nestačí k tomu, aby se EU stala nezávislou. Je také otázkou, jak rychle se těžba rozběhne, zatím je stále v počáteční fázi průzkumu.
Každá společnost, která bude chtít využívat ložiska v Evropě, musí také překonat další překážky. K těm patří obavy o životní prostředí, odpor místních obyvatel vůči nové těžbě a zdlouhavé procesy při udělování povolení.
EU v březnu navrhla zákon o kritických surovinách (CRMA), aby posílila vlastní dodávky surovin. Ten stanovuje i cíle pro domácí zdroje, výrobu a recyklaci. Podle zástupců odvětví to však nestačí. Upozorňují, že kromě technologického náskoku Peking dotuje svůj průmysl, udržuje neprůhlednost cen a kontroluje trh prostřednictvím vývozních kvót.
Ani rychlé přijetí CRMA podle odborníků nepomůže EU do konce desetiletí snížit závislost na Číně v případě vzácných kovů. A cíle stanovené CRMA, aby se v EU do roku 2030 vytěžilo deset procent potřebných kovů vzácných zemin, zpracovalo 40 procent a recyklovalo 15 procent, nejsou "ani zdaleka splnitelné," dodává Righetti.
Cíle nejsou splnitelné dokonce ani v případě recyklace. U vzácných zemin je recyklace obtížná, protože se nacházejí v mimořádně malém množství ve složitých produktech, upozornil šéf evropské asociace recyklačního průmyslu EuRIC Emmanuel Katrakis. Mnoho výrobků využívajících kovy vzácných zemin je také daleko od konce své životnosti. Například typická evropská větrná turbína bude vyřazena z provozu nejdříve v roce 2030.
Zatím jen málokdo věří, že Evropa bude schopna Čínu zcela nahradit. Diplomaté, odborníci a představitelé průmyslu tvrdí, že pravda je taková, že Evropa sice může mírně diverzifikovat svůj dodavatelský řetězec, ale bez Číny nemůže splnit své klimatické cíle.
irl spr
Asociace výzkumných organizací nesouhlasí s krácením peněz na aplikovaný výzkum
Plzeň 6. října (ČTK) - Asociace výzkumných organizací (AVO), která s 80 členy reprezentuje aplikovaný výzkum a vývoj v podnikatelské sféře, nesouhlasí s výší a rozdělením veřejných prostředků na výzkum, vývoj a inovace v roce 2024 a ve střednědobém výhledu. Nelíbí se jí snižující se podíl peněz na aplikovaný výzkum a vývoj, který má činit jen čtvrtinu z celkových prostředků, jež má poskytnout státní rozpočet, tři čtvrtiny mají jít do základního výzkumu v Akademii věd ČR a na vysokých školách. Asociace to uvedla v otevřeném dopise, který dnes poslala ministryni pro vědu, výzkum a inovace Heleně Langšádlové (TOP 09).
Podle asociace je stále zdůrazňován význam inovací a jejich urychleného transferu do praxe, ale přitom těm, kteří financují aplikovaný výzkum, jsou jejich rozpočtové kapitoly kráceny. Před pěti lety dostával aplikovaný výzkum polovinu a ve vyspělých zemích na něj jdou dvě třetiny ze státem rozpočtované sumy, dodala AVO v dopise.
Veřejná podpora se podle AVO musí vrátit k vyváženosti, protože aplikovaný výzkum je dlouhodobě krácen na úkor výzkumu základního. Asociace ministryni žádá o revizi rozdělení prostředků mezi jednotlivé rozpočtové kapitoly a minimálně srovnání výše resortním poskytovatelům a Technologické agentuře (TAČR) na předchozí úroveň. O nápravě je asociace připravena diskutovat.
"Peníze se programově přesouvají k vysokým školám a k Akademii věd a za posledních pět let už to dělá přes pět miliard korun. V návrhu na příští rok jsou další dvě miliardy, které se přesunuly. Rozpočet (na výzkum a vývoj a inovace) zůstal stejný, ale Akademie věd má navýšení o půl miliardy a vysoké školy o 1,4 miliardy korun," řekl ČTK prezident AVO Libor Kraus, předseda představenstva výzkumné a vývojové firmy COMTES FHT a.s. Dobřany, která vyvíjí a zkoumá nové kovové materiály a technologie jejich zpracování.
To, že se podařilo na vládní úrovni dohodnout stejnou výši veřejných prostředků na výzkum, vývoj a inovace jako letos, by AVO brala jako pozitivní zprávu, pokud by rozdělení zůstalo stejné. "Technologická agentura má méně asi o 600 milionů, ministerstvo průmyslu o 100 milionů, ministerstvo zemědělství o 100 milionů korun. To jsou všechno peníze na kolaborativní projekty společně s firmami," uvedl Kraus. Řada z nich se vinou snížené podpory nebude moci uskutečnit a nepůjde zahajovat nové. Některým organizacím zaměřeným na aplikovaný výzkum hrozí existenční problémy. "Dnes řeší, co vlastně mají dělat a jak mají výzkum dál financovat. Protože když se omezuje podíl veřejných peněz, tak máme omezené podnikání na nějakých 20 procent, které si můžeme vydělat od firem," řekl.
Z celkových peněz, které se v ČR dávají na výzkum a vývoj, je podíl výdajů firem téměř tříčtvrtinový a jen čtvrtina jde z veřejných prostředků. "A i ta je přerozdělovaná tak, že výrazná většina jde do akademického základního výzkumu," uvedl prezident. Navíc se podle něj výrazně snižují veřejné peníze na výzkum a vývoj v poměru k HDP. "Za (premiéra Andreje) Babiše (ANO) jsme dosáhli skoro na 0,8 procenta a návrh na příští rok je asi 0,54. HDP se přitom dost zvyšuje, ale na výzkum se nepřidává," řekl.
Podíl veřejných peněz do výzkumu a vývoje se měl podle slibů minulých vlád dostat postupně k jednomu procentu HDP, cože je běžný průměr ve vyspělých zemích EU. "Ale místo toho to jde pomalu dolů," uvedl Kraus. Státní rozpočet na příští rok je vinou inflace mnohem vyšší, a i když ministryně obhájila stejnou sumu na výzkum jako letos, tak podíl podle Krause opět klesne.
Ještě větším rizikem než příští rok je podle prezidenta střednědobý výhled, kde se konzervuje stav roku 2024. "Příští rok byl ale tvořený s tím, že se použijí na některých úřadech, třeba i v TAČR, některé nespotřebované výdaje, které si našetřily. Ale ty jednorázově spotřebují a další rok je mít nebudou. Takže pak už hrozí, že se ani nebudou vypisovat soutěže na aplikovaný výzkum, protože na ně nebudou peníze. Budou peníze jen na podepsané projekty a na nové už ne," dodal prezident AVO.
Václav Prokš gcm
DALŠÍ ZPRÁVY
