Cenu Rudolfa Medka obdrží překladatel Šedivý a projekt Čechoslováci v gulagu
Praha 21. září (ČTK) - Cenu Rudolfa Medka dnes v pražském Klementinu převezmou překladatel z ruštiny Jakub Šedivý a výzkumný tým projektu Čechoslováci v Gulagu. Cenu zřízenou v roce 2008 uděluje Slovanská knihovna společně se spolkem Ruská tradice. Dosud ji dostalo 27 osobností českého i mezinárodního odborného a veřejného života.
Šedivý vystudoval rusistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, z ruštiny překládá klasickou literaturu i současné autory. Do češtiny převedl třeba tři romány tatarské spisovatelky Guzel Jachinové, která se v nich věnuje temným stránkám ruské a sovětské historie. S překladem prózy Fronta od Vladimira Sorokina se v roce 2002 umístil druhý v soutěži Jiřího Levého, kterou pořádá Obec překladatelů. Od ní Šedivý také dostal tvůrčí prémie při udílení cen Josefa Jungmanna za romány Léto v Baden-Badenu Leonida Cypkina a Slunce mrtvých Ivana Šmeljova.
Web Čechoslováci v gulagu spustil před třemi lety Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Přináší výsledky bádání historiků o politických represích vůči československým občanům a krajanům v Sovětském svazu. Vedle perzekvovaných uprchlíků před nacismem z let 1939 až 1941 jde například o stovky popravených krajanů během Velkého teroru v letech 1937 až 1938 či oběti sovětizace Podkarpatské Rusi po roce 1945. Na webu jsou odborné i popularizační články, knihy, výstavy a videozáznamy besed.
Perzekuci československých občanů a lidí českého původu v Sovětském svazu se ÚSTR věnuje od svého vzniku v roce 2008. Tým projektu Čechoslováci v gulagu pod vedením historika Adama Hradilka vedl desítky rozhovorů s pamětníky i pozůstalými po obětech sovětských represí a získali množství dokumentů, fotografií či rukopisných vzpomínek z rodinných archivů. Odborníci také bádají v tuzemských i zahraničních archivech, včetně archivů v postsovětských zemích. Ve Lvově vytvořil ÚSTR digitalizační pracoviště, kde zpracovává dokumenty z Ukrajiny.
Cena Rudolfa Medka je oceněním pro badatele, spisovatele, nakladatele, filmové tvůrce, novináře a další zástupce vědy a kultury, kteří se zabývají česko-ruskými vztahy ve 20. století, výzkumem východoevropských a středoevropských zemí v minulém století a podporou a rozvojem demokracie. Cena nese jméno českého spisovatele, legionáře a čelného představitele prvního československého odboje Rudolfa Medka. Loni cenu obdrželi historik Jan Adamec a publicista Alexej Kelin.
dvd ptd
Čaputová projev v OSN věnovala kritice ruské agrese a ochraně klimatu
New York 20. září (ČTK) - Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová svůj dnešní projev na Valném shromáždění OSN věnovala kritice pokračující ruské agrese proti Ukrajině, ochraně klimatu a potřebě dbát na obranu lidských práv a demokracie v souvislosti s novými technologiemi. Výzvy, se kterými se svět nyní potýká, jsou podle Čaputové zejména lidského původu, a tudíž vyžadují lidské řešení. Naději slovenská prezidentka spatřuje především v mladých lidech.
Valné shromáždění OSN si podle Čaputové musí dát za cíl obnovit mír. V této souvislosti prezidentka poznamenala, že loni bylo ve světě zaznamenáno nejvíce s konfliktem spojených úmrtí od roku 1994, na čemž má Rusko zásadní podíl.
"Již více než 570 dní ruské síly zabíjejí nevinné ukrajinské civilisty, unášejí děti a ničí města. Bombardují infrastrukturu a přístavy, které vyvážejí ukrajinské obilí těm, kdo ho potřebují v Bangladéši nebo Egyptě," uvedla Čaputová. Zdůraznila, že Rusko musí podniknout kroky vedoucí k míru a umožnit vývoz ukrajinského obilí.
Podle záběrů z místa členové ruské delegace těmto slovům nevěnovali pozornost a psali na mobilech.
Druhou polovinu projevu Čaputová věnovala apelu na důraznější kroky k ochraně klimatu. Letošní horké léto bylo podle ní předzvěstí toho, co svět čeká, pokud se nebudou rychleji snižovat emise.
"Města se oteplují, naše oceány jsou stále kyselejší a půda čím dál vyprahlejší. To je důsledek změny klimatu způsobené člověkem," řekla."Stále ale můžeme zabránit nejhoršímu scénáři. Celosvětové emise musí dosáhnout vrcholu před rokem 2030, tedy za sedm let," dodala s tím, že Slovensko v příštích sedmi letech vynaloží pět procent HDP na dekarbonizaci ekonomiky a podporu obnovitelných zdrojů. Nečinnost v otázce ochrany klimatu by podle Čaputové měla největší dopad na ty nejzranitelnější, děti, ženy a chudé.
V závěru projevu se Čaputová věnovala novým technologiím a potřebě podnikat kroky na obranu demokracie a lidských práv. Naději prezidentka spatřuje v mladých lidech. V této souvislosti uvedla, že mladí Slováci kladou vysoký důraz na rovnost a že je třeba "naslouchat našim dětem". "Cena našeho společného selhání totiž není abstrakcí," zdůraznila v závěru projevu ke světovým státníkům.
ngl kpc
DALŠÍ ZPRÁVY
