Estonsko musí opustit vůdce tamní pravoslavné církve, který šíří proruské pozice
Tallinn 18. ledna (ČTK) - Z Estonska musí odjet nejvyšší představitel tamní odnože ruské pravoslavné církve Valerij Rešetnikov, v církvi známý jako metropolita Jevgenij, který podle estonské vlády šíří prokremelskou a proválečnou rétoriku. Estonské úřady mu odmítly prodloužit povolení k pobytu. Informovala o tom estonská stanice ERR.
Estonští představitelé podle ERR Rešetnikova opakovaně žádali, aby ve svých vystoupeních přestal obhajovat kremelský režim a ruské vojenské operace, ale duchovní tomuto požadavku nevyhověl. Zemi musí tento občan Ruské federace opustit do 6. února.
V převážně ateistickém Estonsku je podle agentury Reuters pravoslaví nejrozšířenější vyznání vzhledem k tomu, že se k němu často hlásí příslušníci početné ruské menšiny, tedy asi 16 procent obyvatel. Rusové v Estonsku tvoří asi čtvrtinu z celkového 1,3 milionu obyvatel. Druhou největší je v Estonsku luteránská církev, k níž se hlásí asi osm procent obyvatel země.
Estonsko patří spolu s dalšími pobaltským zeměmi, Lotyšskem a Litvou, k velkým podporovatelům Ukrajiny, která se už téměř dva roky brání ruské invazi. Estonský prezident Alar Karis minulý týden přislíbil ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému, že Estonsko Ukrajině do roku 2027 poskytne pomoc ve výši 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun), což média vzhledem k malému počtu estonských obyvatel označila za významnou částku.
Tento týden estonské úřady informovaly o zadržení ruského profesora Vjačeslava Morozova, který působil na univerzitě v druhém největším estonském městě Tartu a je podezřelý z vyzvědačství pro ruské tajné služby. Ředitel estonské Bezpečnostní policie Margo Palloson v této souvislosti řekl, že zájem ruských rozvědek o Estonsko je vysoký a že tajné služby se snaží proniknout do různých oblastí života v Estonsku, včetně akademických a vědeckých kruhů.
agl jrm
Bloomberg: Írán je ke konfliktu na Blízkém východě blíže, než se zdá
Teherán 18. ledna (ČTK/Bloomberg) - Konflikt, který se nyní odehrává v Pásmu Gazy a na celém Blízkém východě, je sice konfliktem vedeným prostřednictvím spojenců, ale Írán oznámil světu - a konkrétně Izraeli - že je ochoten sám vstoupit do boje, když k tomu bude dotlačen. V souvislosti s rolí Teheránu v době sílícího napětí mezi blízkovýchodními, ale i dalšími zeměmi, to napsala agentura Bloomberg.
Teherán za méně než 24 hodin odpálil rakety na Irák, Sýrii a Pákistán na tak rozdílné cíle, jako je izraelská špionážní základna, teroristická organizace Islámský stát (IS) a jedna málo známá separatistická militantní skupina. Pákistán dnes odpověděl vlastními údery na "teroristické úkryty" v Íránu, při nichž údajně zahynulo devět lidí.
Útoky přišly několik dní poté, co se Teherán zmocnil ropného tankeru, který byl dříve zapleten do sporu o americké sankce. Svaly tak v blízkosti Hormuzského průlivu - klíčového kanálu pro vývoz ropy z Perského zálivu - ukázal ve chvíli, kdy již útoky jemenských povstaleckých Húsíů v Rudém moři narušily globální lodní dopravu.
To je posun proti prvním 100 dnům krize, kterou vyvolal útok Íránem podporovaného radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael. Zdálo se, že Írán je spokojen s tím, že přenechává boj svým spojencům z "osy odporu", jako je Hizballáh v Libanonu a Húsíové v Jemenu, a zároveň vydává diplomaticky formulovaná varování před eskalací. Tyto údery jsou ostrým protikladem pro každého, kdo si myslel, že dosavadní zjevná nečinnost Íránu signalizuje snahu vyhnout se přímé konfrontaci.
Izraeli neunikne, že nejvzdálenější z řady íránských raketových úderů mohl dosáhnout Tel Avivu a že íránské revoluční gardy použily zbraň s delším doletem, než potřebovaly k zasažení cíle. To však neznamená, že konflikt přeroste v přímé útoky íránských sil na Izrael. Ukazuje to však, že Írán musí vyvažovat, kdy podporovat Hamás v Gaze, aniž by tím přivolal izraelské údery na domácí půdu, a kdy reagovat, pokud se cítí ohrožen.
ban spr
DALŠÍ ZPRÁVY
