Bělorusko oznámilo, že provádí cvičení týkající se taktických jaderných zbraní
Minsk 7. května (ČTK) - Bělorusko zahájilo prověrku připravenosti své armády k nasazení taktických jaderných zbraní, informovalo dnes podle agentury AFP ministerstvo obrany v Minsku. Bělorusko nedisponuje jaderným arzenálem, ale na jeho území během již více než dva roky trvající rusko-ukrajinské války rozmístilo své taktické jaderné zbraně Rusko. Dnešní oznámení Minsku přišlo poté, co v pondělí Moskva informovala, že takové cvičení chystá ruská armáda.
"Ozbrojené síly zahájily prověrku sil a odpalovacích zařízení taktických jaderných zbraní," uvedl dnes běloruský resort obrany.
Běloruský lídr Alexandr Lukašenko podle agentury Reuters před časem řekl, že Rusko v Bělorusku rozmístilo "několik desítek" taktických jaderných zbraní na základě dohody, kterou loni oznámil společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí označil manévry za reakci na výroky západních činitelů, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ohledně možného vyslání vojáků NATO na Ukrajinu, což by podle Peskova znamenalo postavit tyto vojáky proti ruské armádě.
Macron opakovaně hovoří o případném vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské invazi. Názor v rámci Severoatlantické aliance na podobný postup ovšem není jednotný. Řada zemí včetně Česka uvedla, že se nechystá takový krok učinit; některé státy, především z východního křídla NATO, šéfa Elysejského paláce naopak podpořily.
Ruské oznámení o cvičení zahrnujícím přípravu rozmístění a použití taktických jaderných zbraní dnes americký Institut pro studium války (ISW) označil za součást snah Kremlu pomocí jaderných hrozeb ovlivnit rozhodování Západu, který Ukrajině pomáhá zbrojními dodávkami i ekonomicky.
Rusko během konfliktu na Ukrajině opakovaně naznačilo možnost odvetného uplatnění svého jaderného arzenálu. Bělorusko, které na jihu sousedí s Ukrajinu, je považováno za věrného spojence Moskvy.
hab ank
The Independent: Rusko už nepoužívá Krymský most k přepravě vojenské techniky
Londýn/ Kyjev 7. května (ČTK) - Rusko k dodávkám vojenské techniky invazním jednotkám na Ukrajině přestalo používat Krymský most, který vystavělo po anexi Krymu. Dnes o tom informuje britský The Independent s odvoláním na ukrajinskou bezpečnostní poradenskou společnost Molfar.
Podle analýzy satelitních snímků pořízených firmou Maxar Technologies nebyl po období tří měsíců na mostě spojujícím ruskou pevninu s Krymem téměř žádný provoz a po železniční trati vedoucí po něm nejezdily prakticky žádné vojenské nákladní vlaky. Ruská armáda svou techniku převáží po souši, a proto tato stavba už nepředstavuje strategický vojenský cíl pro Ukrajinu.
Během tří měsíců mezi únorem a dubnem přejel 29. února po mostě jediný vlak s 55 cisternovými nákladními auty. V březnu a dubnu po něm Rusové žádnou vojenskou techniku nepřeváželi, uvedl Molfar. V současnosti po něm denně přejíždějí čtyři osobní vlaky a jeden nákladní převážející zboží nevojenského charakteru.
Molfar připomíná, že Rusko využívání této strategické stavby výrazně omezilo od ukrajinského dronového útoku z loňského července, při němž byla poškozena část vozovky i železniční trati. O život přišel manželský pár a jejich dcera. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj most tehdy označil za legitimní cíl, který je třeba vyřadit z provozu, protože 'přináší válku, nikoliv mír'. Podle ukrajinských tajných služeb do té doby Rusko přes most denně posílalo více než 40 vlaků naložených zbraněmi.
Loni v srpnu se Ukrajina snažila na most zaútočit raketami, zneškodnila je ale ruská protivzdušná obrana.
Doposud nejsilněji byl most poničen v říjnu 2022 v důsledku exploze, z níž Moskva obvinila Ukrajinu a v odvetě při náletech na ukrajinská města zabila desítky civilistů. Kyjev se k útoku přiznal jen nepřímo o několik měsíců později.
Rusko nyní jednotky na Ukrajině zásobuje přes Rostovskou oblast. Šéf Molfaru Artem Starosek řekl, že Ukrajina by měla svoji pozornost upřít na okolí Melitopolu, Mariupolu a Berďansku, kde Rusko staví železniční tratě, které by tyto okupované oblasti propojily s Krymem a ruským vnitrozemím. Podle Staroseka by pro Ukrajinu bylo přínosné, kdyby se zaměřila spíše na tyto tratě a neplýtvala zdroji při útocích na Krymský most. 'Jsou to tyto cesty, které v současnosti představují větší ohrožení než nefungující tah přes Krymský most,' uvedl Starosek.
Krymský či též Kerčský most o délce zhruba 19 kilometrů funguje od května 2018.
hab zdp
DALŠÍ ZPRÁVY
