Ve vsi Habří na Žďársku je od jara malé muzeum, exponáty se našly na půdách
Moravecké Pavlovice (Žďársko) 17. června (ČTK) - Ve vesničce Habří na Žďársku je od dubna malé soukromé muzeum. Přibližuje život na statku i dávnou historii místa v údolí řeky Bobrůvky. V klenuté hostinské místnosti jsou vystavené předměty používané od 19. století v kuchyni i při jiné práci a také modlitební knížky nebo oblečení. Majitelé už uvažují o rozšíření expozice do patra, protože nalezených věcí přibývá. ČTK to řekla autorka výstavy Andrea Buchtová.
Výstava Tajemné Habří a svobodný statek je v nemovitosti s popisným číslem 1. "Je to rodný statek mého manžela. První písemná zmínka o statku je z roku 1555 a jeho rodina, rod Volavých, je tady od roku 1625, alespoň co se dochovaly listiny," řekla Buchtová. Doplnila, že podle úlomků keramiky nalezených při opravách by stáří domu mohlo být i okolo 800 let. "Takže asi už v raném středověku tady něco stálo, nevíme v jaké podobě," uvedla.
Ve statku nejdřív Buchtovi provozovali penzion. "My jsme žádné muzeum dělat nechtěli," podotkla Andrea Buchtová. Dřív pracovala jako vedoucí veřejně přístupné secesní vily Löw-Beer v Brně, historie Habří ji zajímala. Před třemi lety se rozhodla zaznamenat to, co se už traduje jen mezi pamětníky. "Vznikl z toho nápad, že udělám nějakou publikaci, protože se mi dostávaly do ruky i staré listiny a fotky od těch rodin, se kterými jsem mluvila," řekla.
Od příbuzných a dalších lidí v okolí pak začala dostávat také stoleté předměty, které zůstaly po sklepech a v truhlách na půdách. Hodně věcí se našlo i na samotném statku, včetně torza slunečníku hraběnky ze sousedního Mitrova.
Historie Habří, které teď má dvě desítky stálých obyvatel, je podle Buchtové pořád trochu zahalená tajemstvím. Tamní dvory zmiňuje už listina z roku 1342. Byly to jen svobodné dvory. "Pravděpodobně to souviselo s tím, že se tady těžilo stříbro, možná i zlato. Byla to zvláštní vesnice, byli to svobodníci, nebyli to poddaní, měli speciální výsady," uvedla.
Malé muzeum vzniklo na statku v budově, v níž byl před rekonstrukcí chlév. Rozšířit expozici by Dušan a Andrea Buchtovi chtěli do jejího patra, kde se dřív skladovalo seno. Zájem o výstavu podle Buchtové je, i díky tomu, že hodně turistů prochází Habřím při cestě do Trenckovy rokle. Romantická rokle s drobnými vodopády je přírodní památkou.
vst dr
Vatikán zveřejnil, jak hospodaří s dary papežovi, na charitu jde šestina útrat
Vatikán 16. června (ČTK) - Vatikán dnes poprvé zveřejnil podrobný přehled o tom, jak hospodaří se svatopetrským haléřem, tedy dary a příspěvky, které zasílají papeži věřící. Z výdajů, které v loňském roce činily zhruba 65,3 milionů eur (1,6 miliardy korun), většina mířila na pokrytí nákladů na fungování vatikánských úřadů a příspěvky dalším církevním organizacím. Zhruba deset milionů eur (247 milionů korun) Vatikán použil na charitu a sociální projekty, uvedla agentura AP. Dary a příspěvky ve srovnání s rokem 2019 výrazně klesly.
Správce vatikánských financí Juan Antonio Guerrero uvedl, že Vatikán poprvé zveřejnil podrobný přehled o hospodaření s prostředky ze svatopetrského haléře, protože chce zprůhlednit své finance. Podle něj věřící mají právo vědět, jak se hospodaří s jejich prostředky.
Ze svatopetrského haléře v roce 2021 Vatikán utratil 65 milionů eur, příjmy z darů a příspěvků ale činily pouze 47 milionů eur. Rozdíl pokryly rezervy a majetek fondu. Mezi lety 2019 a 2020 ale fond přišel o téměř pětinu příjmů. Podle Guerrery to způsobila pandemie covidu-19, během které se snížil počet lidí v kostelech, a tudíž i výběr příspěvků. Podle agentury Reuters se ale mnoho katolíků domnívá, že menší dary papežovi jsou důsledkem finančních skandálů ve Vatikánu, například sporného nákupu luxusní nemovitosti v Londýně. Na transakci, kterou teď přezkoumává vatikánský soud, církevní stát prodělal stovky milionů eur.
Z výdajů fondu bylo 55 milionů eur použito na náklady spojené s fungováním vatikánských úřadů, diplomacie či na pomoc chudším diecézím. Deset milionů eur Vatikán vyčlenil na přímou podporu charitativním a sociální projektům, a to hlavně v Africe a v Asii.
Nejvíce peněz dostává papež od věřících v USA, na které připadá zhruba 30 procent příjmů svatopetrského haléře. Zhruba 11 procent příjmů pochází z Itálie a pět procent z Německa.
jkh jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
