Německý parlament schválil až 200 miliard eur na regulaci cen energií
Berlín 21. října (zpravodaj ČTK) - Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až 200 miliard eur (takřka pět bilionů Kč). Poslanci Spolkového sněmu dnes souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země, Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.
Německo chce fond pro financování úlev používat od letošního roku až do roku 2024. Na to kancléř Olaf Scholz opakovaně upozorňuje, když objem fondu před kritiky hájí. Poukazuje také na to, že peníze z fondu pomohou překlenout dopady energetické krize také v těch případech, u nichž se řešení hledalo již dříve a u kterých byly původně plánovány jiné cesty financování.
Německo původně zvažovalo přenést část zvýšených nákladů za nákup plynu na spotřebitele a schválilo kvůli tomu poplatek za obstarání plynu. Tyto peníze měly získat energetické společnosti, kterým by kvůli vysokým cenám plynu a nejistým dodávkám z Ruska hrozil úpadek. Poplatek se však vláda rozhodla zrušit a pomoc financovat z fondu.
Vláda zatím konkrétní podobu regulace cen energií neschválila, ale expertní komise již kabinetu předložila svůj návrh na dotování cen plynu, ke kterému se Scholz staví vstřícně. Podle tohoto návrhu by vláda za pomocí jednorázového příspěvku uhradila domácnostem prosincové zálohy na plyn a dálkové teplo. Od března příštího roku by pak domácnosti a malé firmy mohly až do 80 procent předchozí průměrné spotřeby plynu platit 12 centů (2,90 Kč) za kilowatthodinu, zbytek by byla cena tržní.
Průmyslové podniky by již od ledna mohly podle komise platit sedm centů (1,7 Kč) za kilowatthodinu až do výše 70 procent předchozí průměrné roční spotřeby plynu. Prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm vysvětlil, že rozdíl mezi cenou pro průmysl a domácnosti je dán tím, že dotovaná cena pro domácnost je včetně poplatků. Cena pro průmysl je stanovena bez poplatků, neboť ty se v různých provozech podle Russwurma liší.
Fond chce vláda využít i pro úlevy před vysokými cenami elektrické energie. Část financí chce získat odebráním takzvaných nadměrných a neočekávaných zisků producentů elektrické energie. Návrh spolkového ministerstva hospodářství navrhuje odebrat až 90 procent takových zisků.
Aleš Zápotocký jrm
Do opraveného Liebiegova paláce v Liberci se vrátily historické lustry
Liberec 21. října (ČTK) - Do zrekonstruovaného Liebiegova paláce v Liberci se vrátily historické lustry. Dvě desítky historických křišťálových svítidel patří Oblastní galerii Liberec. Její zřizovatel, Liberecký kraj, je chce městu Liberci darovat. Záměr musí ještě schválit ministerstvo kultury, řekla dnes ČTK náměstkyně hejtmana Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj). Do konce roku 2013 v Liebiegově paláci sídlila Oblastní galerie, když se stěhovala do budovy městských lázní, vzala s sebou veškeré vybavení včetně lustrů, které skončily v depozitářích.
"My jsme se s městem Liberec domluvili na tom, že ty lustry do Liebiegova paláce patří, historicky byly pro ty prostory určeny a my jsme pro ně navíc ani neměli využití. S městem jsme domluveni, že v rámci akcí Křišťálového údolí budou moci lidé minimálně dvakrát za rok tyto historické lustry vidět, chceme lákat na historickou práci sklářů i tímto způsobem," doplnila Vinklátová. Podle dohody chce kraj městu převést 14 historických lustrů ze sbírek Oblastní galerie a také dalších šest lustrů v celkové hodnotě 890.000 korun.
Jde o soubor historických a historizujících lustrů, které byly od založení galerie pořizovány pro výstavní sály neorenesančního Liebiegova paláce. Všech 20 lustrů je více než metr vysokých. Nejmenší z nich je šestiramenný o průměru 80 a výšce 110 centimetrů. Největší, dva metry vysoký, má 18 ramen a jeho průměr dosahuje 110 centimetrů. V převážné většině jde podle Vinklátové o lustry dekorativní, ověskové, korálkové, s foukanými rameny typu terezián nebo palme, klasicistní či novodobé konstrukce.
Palác si nechal téměř před 140 lety postavit továrník Johann Liebieg mladší, od roku 1953 v něm 60 let sídlila Oblastní galerie. Když se na konci roku 2013 galerie přestěhovala do moderních velkorysých prostor zrekonstruovaných městských lázní, zůstal palác prázdný. Město nechalo zchátralou památku za více než 260 milionů korun zrekonstruovat, už na jaře příštího roku by se tam mělo pro veřejnost otevřít nové komunitní centrum.
ivc kš
DALŠÍ ZPRÁVY
