Vystrčil: Budoucnost Ukrajiny předurčuje i budoucnost Česka
Praha 24. února (ČTK) - Budoucnost Ukrajiny předurčuje také budoucnost Česka. Při příležitosti uctění památky obětí ruské agrese proti Ukrajině to dnes řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Česká, evropská ani světová podpora Ukrajiny podle něj není zadarmo, ale je nutná, protože žádná podpora by Česko stála mnohem více. Vystrčil v projevu poděkoval českým občanům, kteří Ukrajinu vytrvale podporují. Ukrajinské občany, kteří kvůli konfliktu přišli do Česka, Vystrčil poprosil, aby Česku v jeho podpoře pomáhali.
"Jedna z věcí, kterou mohou pomoci, je, že se zapojí do života v Česku ve všech rozměrech, které takový život v Česku přináší, a že tím pádem budeme Ukrajinu podporovat společně," řekl na adresu Ukrajinců žijících v Česku. Dlouhodobá podpora Ukrajiny je pro Česko náročnější než pomoc v jednom daném okamžiku a spolupráce Ukrajinců je tak podle něj klíčová.
Pietního aktu se u pomníku ukrajinského básníka Tarase Ševčenka na náměstí Kinských v Praze kromě Vystrčila zúčastnila také předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), chargé d'affaires ukrajinské ambasády Vitalij Usatyj a několik dalších poslanců a senátorů. Po krátkých projevech Vystrčil, Pekarová Adamová, Usatyj a další přítomní položili k pomníku ukrajinského básníka květiny v ukrajinských barvách a poklonili se.
Pekarová Adamová připomněla, že ruská agrese vůči Ukrajině začala už v momentu ruské invaze na Krym. "My máme děkovat Ukrajincům za to, že tady žijeme své každodenní životy, které se neobrátily vzhůru nohama tak, jako se obrátily našim ukrajinským přátelům," řekla. Výsledek konfliktu na Ukrajině podle ní rozhodne o míru v Česku.
Usatyj ve svém projevu mimo jiné poděkoval České republice za poskytnutou vojenskou pomoc, zejména za dodávku zbraní.
Rusko napadlo Ukrajinu 24. února 2022 a od té doby ruská agrese proti Ukrajině trvá. Česká republika byla jednou z prvních zemí, které Ukrajině v souvislosti s ruskou invazí poskytly konkrétní vojenskou pomoc. Česko také zajistilo víza dočasné ochrany zhruba půl milionu uprchlíků z Ukrajiny.
szd gcm
Guterres a více než 50 států vyzvali Rusko, aby ukončilo válku na Ukrajině
New York 24. února (ČTK) - Generální tajemník OSN António a okamžitě se stáhlo z jejího území. Je nejvyšší čas na mír, řekl v pátek večer místního času (v noci na dnešek SEČ) v New Yorku Guterres, informuje agentura DPA. Dnes to jsou přesně dva roky ode dne, kdy Rusko na Ukrajinu zaútočilo.
Společné prohlášení desítek zemí představil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. "Znovu vznášíme náš požadavek na Rusko, aby zastavilo svou agresivní válku proti Ukrajině," řekl. Rusko by podle prohlášení mělo především zajistit "úplné, okamžité a bezpodmínečné stažení" všech svých sil z mezinárodně uznaného ukrajinského území.
"Je nejvyšší čas na mír - spravedlivý mír založený na Chartě OSN, mezinárodním právu a rezolucích Valného shromáždění," prohlásil zase Guterres před Radou bezpečnosti OSN. Zdůraznil také, že musí být vyšetřeny četné válečné zločiny, zejména ty spáchané ruskými ozbrojenými silami. Odpovědné osoby musí stanout před soudem.
"Rusko, stálý člen této Rady, chce, aby se suverénní stát vzdal svého práva na existenci. Kde bychom byli, kdyby tento princip převládl?" tázala se na stejném fóru německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, podle níž nemá ruský prezident Vladimir Putin zájem na vyjednávání o míru, ale na dokončení dobyvačného tažení.
Podle Kuleby Ukrajina nikdy nepřijme "nabídku kapitulace nebo vzdání se naší země a svobody pod záminkou míru". Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová zase zdůraznila, že ve válce na Ukrajině existuje jen jeden agresor, a právě ten ji jediný může ukončit.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja naproti tomu tvrdil, že západní země mají na Ukrajině svou skrytou agendu a uplatňují dvojí metr.
Dva roky války připravily o život nebo zmrzačily tisíce ukrajinských civilistů a miliony ukrajinských obyvatel vyhnaly z domovů. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva k závěru loňského roku evidoval nejméně 10.000 úmrtí civilistů a 18.500 zraněných od začátku války, skutečný počet obětí však bude nejspíš ještě mnohem vyšší
mtw
DALŠÍ ZPRÁVY
