Zelenskyj podepsal dekret o ruských regionech tradičně obývaných Ukrajinci
Kyjev 22. ledna (ČTK) - Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret, v němž požaduje kroky k ochraně práv a svobod Ukrajinců žijících tradičně na území dnešního Ruska a zachování jejich národní identity. Dokument se týká například oblasti historické Kubáně v dnešním jižním Rusku. Zelenskyj obvinil Moskvu, že se po staletí dopouštěla a dál dopouští kroků, jejichž cílem je zničení ukrajinské národní identity, utlačování Ukrajinců a porušování jejich práv a svobod.
Moskva by podle Zelenského měla příslušníkům ukrajinské menšiny poskytnout právo na vzdělání v ukrajinštině, zajistit jim přístup k médiím v ukrajinštině nebo právo na pokojné shromažďování. Ukrajinské vládě Zelenskyj uložil, aby spolu s odborníky i veřejností vypracovala akční plán, který by zajistil zachování národní identity Ukrajinců žijících v Rusku. Ukrajinský prezident rovněž požaduje prostudování faktů a shromáždění svědectví o možných zločinech spáchaných na těchto Ukrajincích, jejich nucené rusifikaci nebo o deportacích ukrajinského obyvatelstva.
Akční plán by se podle ukrajinského prezidenta měl také zaměřit na vyvracení mýtů ruské propagandy o ukrajinských dějinách a ukrajinské současnosti nebo na vytvoření materiálů mapujících více než tisíciletou historii utváření ukrajinského státu.
Za regiony tradičně obývané Ukrajinci v Rusku Zelenskyj označil oblast historické Kubáně, která je spojená s dějinami ukrajinských kozáků, oblast historické Slobodské Ukrajiny a okolí města Starodub v dnešní ruské Brjanské oblasti. Regiony tradičně obývané Ukrajinci podle Zelenského leží v dnešní Brjanské, Belgorodské, Voroněžské, Kurské a Rostovské oblasti a v dnešním Krasnodarském kraji.
Zelenskyj dnes kromě toho poslal do parlamentu návrh zákona, který by umožnil zavedení vícenásobného občanství. V současnosti podle agentury Reuters žijí v zahraničí miliony lidí ukrajinského původu, kteří kvůli chybějícímu zákonu o dvojím občanství nemohou vlastnit ukrajinské pasy.
agl jrm
Rakouský kancléř Nehammer představí plán rozvoje Rakouska
Vídeň 22. ledna (ČTK) - Rakouský lidovecký kancléř Karl Nehammer v pátek v projevu představí svou vizi dalšího rozvoje Rakouska. Ústředními body dokumentu označovaného jako Österreichplan (Plán pro Rakousko) jsou snižování daní a dalších odvodů z hrubé mzdy, informovala dnes agentura APA, která dostala výňatky z daňové a hospodářské kapitoly plánu předem k dispozici. Podle APA tak chce Nehammer patrně zahájit kampaň před parlamentními volbami letos v září nebo říjnu.
Nehammer chce v hornorakouském Welsu představit "program pro pět milionů", čímž má na mysli počet lidí, kteří v Rakousku "financují celý systém odváděním daní". Rakousko má téměř devět milionů obyvatel. Kancléř hodlá představit plán snižování daní pro pracující střední třídu a postupné snižování zdanění práce do roku 2030.
Rakouská lidová strana (ÖVP) proto chce sazbu daně z příjmu snížit z 20 na 15 procent. "Potřebujeme více daňových poplatníků, kteří ale platí menší daně," zní podle APA krédo lídra lidovců. Snížení daňového břemene chce Nehammer i pro ty, kteří nepracují na plný úvazek, protože pečují o jinou osobu nebo o děti.
ÖVP si také přeje reformu daňového systému. Výše odvodů na sociální a zdravotní pojištění má do roku 2030 klesat o 0,5 procentního bodu ročně. Dosáhnout se toho má mimo jiné snížením příspěvků na pojištění v nezaměstnanosti.
V oblasti hospodářství má ÖVP zatím jen hrubý návrh, ale Nehammer chce nastínit změnu kurzu rakouské hospodářské politiky. Nutný je podle něj odklon od intervencionalismu a etatismu, tedy silného vlivu státu na ekonomiku z posledních čtyř krizových let, a tím také od sociálního hospodářství.
APA připomíná, že Nehammer měl už loni v březnu projev o budoucnosti národa. Zaměřil se hlavně na ochranu klimatu, což bylo interpretováno jako výzva k soupeření s koaličními Zelenými. Nehammer se tehdy postavil proti ukončení prodeje automobilů se spalovacími motory.
V průzkumech se ÖVP od podzimu nedostala ze třetího místa a podle APA by ji nyní volilo 20 až 23 procent občanů. Opoziční Sociálnědemokratická strana Rakouska by získala 24 až 25 procent a volby by nyní vyhrála pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ) s podporou 26 až 29 procent rakouských voličů.
zdp jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
