Bazilika sv. Praxedy v Římě nese nově označení Cyrilometodějská stezka
Zlín 18. března (ČTK) - – Kulturní stezka Rady Evropy. Stalo se tak po dvou letech od podepsání memoranda o spolupráci mezi touto bazilikou a sdružením Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje, sdělila dnes ČTK zástupkyně sdružení Martina Janochová. Trasy Cyrilometodějské stezky odkazují na kulturní kořeny Slovanů spojené s příchodem soluňských bratří, svatých Cyrila a Metoděje, na Velkou Moravu. Sdružení, které se zabývá rozvojem stezky, má členy z devíti zemí.
'Podle všeobecně přijatého mínění je bazilika s přilehlým klášterem místem, kde s největší pravděpodobností soluňští bratři pobývali, když byli v Římě. Navíc, v blízké bazilice Santa Maria Maggiore byla schválena slovanská liturgie. V papežské bazilice sv. Klimenta nedaleko proslulého Kolosea se zase nachází hrob sv. Cyrila. Uvedené tři baziliky patří k místům, které by nejen ctitelé cyrilometodějského odkazu, ale i návštěvníci krásného a historického města Řím, neměli minout,' uvedl náměstek hejtmana Zlínského kraje Lubomír Traub (ODS), který je také předsedou sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje. Označení vyjednával se zástupci sdružení a Zlínského kraje také český velvyslanec ve Vatikánu Václav Kolaja.
'Protože patří Řím pro přímou spojitost s životy věrozvěstů mezi zásadní místa Cyrilometodějské stezky, intenzivně jednáme o vzniku členství ve sdružení s Metropolitním městem Řím. Místostarosta Pierluigi Sanna byl na návštěvě regionu a jádra Cyrilometodějské stezky v červenci loňského roku. Již tehdy projevil zájem na společném rozvoji a propagaci Cyrilometodějské stezky certifikované v roce 2021 Radou Evropy. Velká očekávání se vztahují vzhledem k blížícímu se jubilejnímu roku 2025,' uvedla Janochová.
Bratři Konstantin a Metoděj přišli na Velkou Moravu v roce 863. Později byli oba křesťanští misionáři pocházející ze Soluně svatořečení, Konstantin však už pod mnišským jménem Cyril, které na sklonku svého života přijal. Na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, Konstantin pro něj navíc vytvořil i písmo pojmenované hlaholice. Životní osudy bratrů představuje například multimediální interaktivní expozice v Cyrilometodějském centru v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě u Uherského Hradiště.
jmk kš
Putin jasně zvítězil v ruských prezidentských volbách, vyplývá z průzkumu
Moskva 17. března (ČTK) - Vladimir Putin je s 87 procenty hlasů vítězem ruských prezidentských voleb. Podle státní agentury TASS to vyplývá z povolebního průzkumu, který po skončení třídenního hlasování zveřejnila státní sociologická agentura VCIOM. Prognózu potvrzují i průběžné výsledky. Dlouholetý vládce Ruska tak podle očekávání směřuje k již pátému období v prezidentském úřadě.
Putin nečelil žádné skutečné konkurenci. Nezávislí experti v Rusku i v zahraničí nepovažují volby za svobodné ani spravedlivé. Putina a výsledky voleb bez účasti opozice odsoudily po skončení hlasování odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, Bílý dům či polské a české ministerstvo zahraničí.
Šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová podle agentury DPA po sečtení bezmála 25 procent hlasovacích lístků uvedla, že Putin získal 88 procent hlasů. Šlo by o jeho dosud nejlepší volební výsledek, o deset procentních bodů vyšší než ve volbách v roce 2018.
Druhé místo podle takzvaného exit pollu obsadí komunistický kandidát Nikolaj Charitonov (4,6 procenta), třetí Vladislav Davankov z parlamentní strany Noví lidé (4,2 procenta) a čtvrté lídr nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonid Sluckij (tři procenta). Dalších 1,2 procenta hlasovacích lístků bude prohlášeno za neplatné, uvádí průzkum.
Bývalý ruský prezident z let 2008 až 2012 Dmitrij Medveděv na Telegramu svému předchůdci poblahopřál k 'velkolepému vítězství'.
Celková volební účast v ruských prezidentských volbách dosáhla 74,22 procenta, uvedl podle agentury Interfax místopředseda volební komise Nikolaj Bulajev. V roce 2018 byla účast 67,5 procenta. Ruský režim podle zahraničních médií usiloval o vysokou účast, která by legitimizovala další Putinovo působení v úřadě a která by ukázala jednotu národa v době války proti Ukrajině.
Vzhledem k mimořádně přísným bezpečnostním opatřením je nicméně velice složité určit, kolik lidí se voleb skutečně zúčastnilo, uvedl Reuters.
Rusko uspořádalo hlasování i na okupovaných ukrajinských územích, což Kyjev i Západ již dříve odsoudily jako protiprávní. Moskva si v průběhu třídenního hlasování stěžovala, že se Ukrajina snaží hlasování vojensky narušit.
Dosavadní výsledky hlasování by znamenaly, že 71letý Putin si snadno zajistí nový šestiletý mandát, který mu v délce vládnutí umožní předstihnout Josifa Stalina a stát se tak nejdéle vládnoucím ruským vůdcem za více než 200 let, připomněla agentura Reuters.
abl kpc
DALŠÍ ZPRÁVY
