Svoboda, Rovnost, Bratrství II. - sada tří zlatých medailí b.k.

Průzkum: Válka v Pásmu Gazy zvyšuje solidaritu izraelských Arabů s Izraelem

Tel Aviv 10. listopadu (ČTK) - Válka v Pásmu Gazy výrazně zvýšila pocit solidarity s Izraelem mezi izraelskou arabskou menšinou, která tvoří něco málo přes 20 procent obyvatel země. S odkazem na dnes zveřejněný průzkum to uvedla agentura Reuters, podle níž se přitom izraelští Arabové často označují za Palestince a dlouhodobě si stěžují na diskriminaci ze strany státu. Na otázku, zda se cítí být součástí země, odpovědělo "ano" 70 procent dotázaných arabských občanů Izraele, což je nárůst oproti 48 procentům v červnu. Uvedla to průzkumná organizace Israel Democracy Institute (IDI), která to označila za nejlepší výsledek od doby, kdy s podobnými průzkumy před 20 lety začala. Nicméně pouze 27 procent arabských respondentů uvedlo, že se cítí ohledně budoucnosti Izraele optimisticky, zatímco u Židů to bylo 72 procent. Mezi izraelskou židovskou většinou se 94 procent cítí být součástí země, uvedla IDI. To je maximum, které bylo naposledy zaznamenáno v roce 2003, kdy v zemi vrcholila vojenská operace proti palestinským ozbrojencům na okupovaném Západním břehu Jordánu. Izrael zahájil válku v Pásmu Gazy po přeshraničním útoku ozbrojenců z radikálního hnutí Hamás ze 7. října, při kterém bylo zabito přibližně 1400 lidí, mezi nimiž byli i arabští občané. Od té doby bylo izraelskými silami v Pásmu Gazy zabito více než 10.800 Palestinců, uvádí tamní ministerstvo zdravotnictví. Arabskou menšinu, která je převážně muslimská, tvoří potomci palestinských Arabů, kteří zůstali v Izraeli, když byl tento stát v roce 1948 založen na území Palestiny ovládané Brity. Statisíce jejich příbuzných uprchly nebo byly vyhnány. Na otázku, zda by v případě získání alternativního západního občanství Izrael opustili, odpovědělo 80,5 procent židovských respondentů, že by zůstali, stejně jako 59 procent arabských respondentů, zjistil průzkum. Izraelští krajně pravicoví politici varovali, že by mohly vypuknout vnitřní arabské nepokoje, jako tomu bylo během předchozí války v Pásmu Gazy v roce 2021. To se však nepotvrdilo. Policie provedla zatýkání mezi arabskými občany obviněnými z příspěvků na sociálních sítích podněcujících propalestinské násilí a ve čtvrtek zatkla pět vůdců arabské komunity, kteří plánovali uspořádat protiválečný protest. Právníci zatčených označili tyto kroky za nedemokratické. IDI je nestranický think-tank. Jeho průzkum byl proveden 5. a 6. listopadu, měl reprezentativní vzorek 502 respondentů a chybovost 4,04 procenta. ban jrm

USA zaútočily na cíle v Sýrii spojované s ozbrojenci podporovanými Íránem

Washington 9. listopadu (ČTK) - Spojené státy podruhé v posledních týdnech uskutečnily útok na zařízení ve východní Sýrii, které podle Pentagonu využívají íránské revoluční gardy a na ně napojené skupiny. Oznámil to americký ministr obrany Lloyd Austin. Úder je odvetou za to, že v posledních několika týdnech přibývá útoků na základny v regionu, na kterých jsou umístěné americké jednotky. Podle agentury AFP bylo při útoku zabito devět osob napojených na skupiny podporované Íránem. Úder uskutečnily dvě americké stíhačky F-15. Cílem bylo skladiště zbraní skupin napojených na íránské revoluční gardy. Agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR) uvedla, že při útoku USA bylo zabito devět lidí pracujících pro skupiny podporované Íránem. Nevládní organizace sídlící v Británii má v Sýrii rozsáhlou síť zdrojů. Je to podruhé za necelé dva týdny, kdy USA bombardovaly zařízení využívané militantními skupinami. Americké a koaliční jednotky byly od začátku října v Iráku a Sýrii nejméně čtyřicetkrát napadeny silami podporovanými Íránem, při útocích bylo zraněno 45 vojáků USA. "Pokud budou útoky íránských ozbrojenců proti americkým silám pokračovat, nebudeme váhat přijmout další nezbytná opatření na ochranu našeho lidu," uvedl Austin. Washington již při minulých úderech v Sýrii koncem října uvedl, že jsou oddělené od současné války mezi Izraelem a radikálním islamistickým hnutím Hamás a USA nemají v úmyslu zapojit se do dalších ozbrojených střetů. Rostou ale obavy, že konflikt mezi Izraelem a Hamásem by se mohl rozšířit po celém Blízkém východě a z amerických vojáků na izolovaných základnách by se mohly stát terče útoků, upozornila agentura Reuters. USA od vypuknutí konfliktu mezi Izraelem a Hamásem 7. října vyslaly do regionu válečné lodě a stíhací letouny, včetně dvou letadlových lodí. Snaží se tak odradit Írán a jím podporované skupiny. Počet vojáku vyslaných do regionu je v řádu tisíců. USA v minulosti občas v regionu provedly odvetné údery proti silám podporovaným Íránem poté, co ony zaútočily na americké síly. V březnu podnikla americká armáda v Sýrii několik leteckých úderů proti skupinám napojených na Írán, které obviňovala z útoku dronem, při němž zemřel jeden člověk pracující pro Američany. irl