Papež opět vyzval k příměří v Gaze i v dalších konfliktech světa
Vatikán 31. března (ČTK) - Papež František dnes v tradičním velikonočním poselství Urbi et orbi znovu vyzval k zaručení přístupu humanitární pomoci do Pásma Gazy, kde bojuje Izrael s hnutím Hamás, a také k propuštění rukojmích, které tam Hamás od října drží. Vyzval také k výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou, informovala agentura AFP.
'Zmrtvýchvstalý Kristus otevírá cestu míru pro trpící skupiny obyvatel v těchto regionech,' řekl dnes papež podle agentury DPA. Volal po ukončení bojů, a to zejména kvůli dětem. 'Kolik utrpení vidíme v jejich očích. Jejich pohledy se nás ptají: Proč? Proč tolik smrti? Proč tolik ničení?' řekl papež.
Vyzval také k zaručení přístupu pro humanitární pomoc do Pásma Gazy, okamžitému propuštění rukojmích unesených 7. října a okamžitému příměří v Pásmu Gazy. Humanitární krizi tam způsobila válka, kterou začal Hamás 7. října teroristickým útokem na Izrael. Ten ale čelí v posledních týdnech sílící kritice mezinárodního společenství, že blokádou a kontrolami zpomaluje distribuci potravin palestinským civilistům. Za nezajištění dostatečných humanitárních dodávek kritizují Izrael i úřady OSN.
Papež se v poselství, které si přišlo na Svatopetrské náměstí podle AFP poslechnout na 60.000 lidí, vyzval k respektování mezinárodního práva také ve válce na Ukrajině a vyzval Rusko a Ukrajinu k výměně zajatců. Rusko napadlo vojensky Ukrajinu před více než dvěma lety.
Hlava katolické církve v poselství také zmínila válku v Sýrii, která trvá už 13 let, a Libanon, který je dlouhodobě sužován hospodářskou a sociální krizí, nyní ještě 'prohloubenou nepřátelskými akcemi na hranicích s Izraelem'. Zmínil též muslimské Rohingy prchající z Barmy, kteří jsou postiženi vážnou humanitární krizí, a také násilí a ekonomickou a politickou krizi na Haiti. Nezapomněl ani na Afriku, kde kromě konfliktů připomněl i problém sucha, který postihuje rozsáhlé oblasti a způsobuje hladomor.
'Zvláštní myšlenku směřuji k regionu západního Balkánu, kde se podniká významný krok k integraci do evropského projektu,' uvedl dnes také papež podle stránek Vatican News.
Také loni ve velikonočním poselství Urbi et orbi (Městu a světu) papež vyjádřil znepokojení kvůli válce na Ukrajině i konfliktu na Blízkém východě.
nob jrm
Při výrobě replik velkomoravských gombíků jsou důležité původní postupy
Mikulčice (Hodonínsko) 29. března (ČTK) - Přesné repliky velkomoravských gombíků nalezených v hrobech v Mikulčicích na Hodonínsku a ve Starém Městě a Uherském Hradišti vyrábí šperkař Martin Fořt na archeologické základně v Mikulčicích. Přesné kopie, které se snaží vyrábět postupy co nejpodobnějšími těm původním, budou sloužit nejen k vystavování, ale zejména k dalšímu výzkumu. ČTK to řekla Šárka Krupičková z Archeologického ústavu AV ČR, Brno (ARUB). Výroba replik je součástí projektu Velkomoravský šperk, na němž ARUB spolupracuje s Moravským zemským muzeem.
'Velkomoravské gombíky jsou specifické tím, že byly součástí oděvu. S tím souvisí zajímavý vědecký problém: dosud přesně nevíme, jak se používaly. Byly na oděvu pouze našité, nebo jej reálně spínaly? Nedochovaly se žádné prameny, které by jejich použití objasňovaly,' uvedla Krupičková.
V projektu Velkomoravský šperk odborníci gombíky i další šperky detailně studují pod optickým i elektronovým mikroskopem. Odhalili tak na nich stopy používání i detaily ke způsobu jejich výroby.
Právě k ověřování stop používání budou vyrobené repliky sloužit. Výzkumníci je našijí na oděv a nošením budou prakticky ověřovat, jak tyto stopy mohly vzniknout. Věří, že tak zjistí víc o přesném způsobu jejich nošení.
Poznatky o výrobních postupech využívá šperkař Fořt, který na replikách pracuje. 'Bez autentických postupů by nám těžko vznikl artefakt v přibližné podobě. Pracujeme s materiálem, který se co nejvíce podobá originálu. Šperkařské nástroje se od středověku tolik nelišily, ale bohužel nemáme příliš dokladů tehdejších dílen,' poznamenal Fořt.
Řada postupů, jak s cenným kovem pracovat a jak jej tvarovat, byla ale už v době Velké Moravy podobná jako v dalších staletích, například tepání je dosud používanou klasickou šperkařskou technikou.
I tak představuje výroba replik výzvu. 'Nevěděl jsem, do čeho se pouštím. Ale i chyby jsou pro nás zajímavým poznatkem. Stejně jako velkomoravští šperkaři, i my se jimi leccos naučíme,' poznamenal.
Projekt zkoumá dva nejcennější soubory luxusních šperků z devátého století, tedy z období Velké Moravy. Tým 12 odborníků z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a Moravského zemského muzea zkoumá soubor 800 šperků nalezených v Mikulčicích na Hodonínsku a ve Starém Městě a Uherském Hradišti. Výstupem projektu, který potrvá do roku 2027, bude výstava v Moravském zemském muzeu doprovázená detailním katalogem.
ska hj
DALŠÍ ZPRÁVY
