Těžba lithia bude v Chile možná jen za spoluúčasti státu, oznámil prezident
Santiago de Chile 21. dubna (ČTK) - Těžba lithia v Chile, které má třetí největší známé zásoby této horniny na světě, bude možná jen za spoluúčasti státu. Dnes to řekl prezident Gabriel Boric, podle kterého stát bude aktivní v celém procesu těžby a zpracování kovu, který je klíčovým komponentem pro baterie do elektromobilů. Pro svůj záměr musí prezident získat potřebnou podporu mezi zákonodárci, píše agentura AP.
"Stát se bude účastnit celého výrobního procesu," oznámil v televizním projevu Boric. Podle něj budou mít soukromé subjekty, jež těží a zpracovávají lithium, povinnost vytvořit se státem společné podniky. Boric také ohlásil striktnější pravidla pro těžbu tohoto kovu.
V současnosti v Chile, které bylo v loňském roce druhým největším producentem lithia na světě po Austrálii, těží tento kov dvě soukromé společnosti - americká Albemarle a chilská Soquimich, jejíž hlavními akcionáři byli dlouhou dobu příbuzní bývalého diktátora Augusta Pinocheta. Boric řekl, že nechce stávající smlouvy rušit.
Prezident také ve svém proslovu zmínil znárodnění těžby mědi, které v roce 1971 provedl levicový prezident Salvador Allende. Podle deníku Financial Times se krok ohlášený Boricem znárodnění velmi podobá a může vyvolat nejistotu mezi investory. Ministryně těžby Marcela Hernandová nedávno uvedla, že stát musí spolupracovat se soukromým kapitálem, protože "soukromý průmysl drží technologie a know-how" pro těžbu lithia.
Aby prezidentův plán začal platit, Boric musí získat na svou stranu většinu zákonodárců. Ve velice rozdrobeném parlamentu, kde prezidentovy strany nemají většinu, to bude obtížné, píší média.
Odborníci se domnívají, že poptávka po lithiu se v příštích 20 letech zvýší kvůli rozsáhlému využití tohoto kovu v obnovitelných energiích a v bateriích pro automobilový průmysl.
jkh jd
Více než sto lidí v Praze protestovalo proti prodloužení těžby v Bílině
Praha 21. dubna (ČTK) - Více než sto převážně mladých lidí se dnes sešlo na Malostranském náměstí v Praze, aby protestovali proti prodloužení těžby v dole Bílina. Akci uspořádalo studentské hnutí Fridays For Future. Protestující po vládě požadují odsouzení prodloužení těžby a zveřejnění dokumentů o stavu podzemní vody v okolí polského dolu Turów.
Stávka studentů za klima měla začít v 15:03, tedy ve tři hodiny a tři minuty odpoledne, což podle studentů symbolizuje rok 2033, kdy měla mít Česká republika podle programového prohlášení vlády vytvořené podmínky k odklonu od uhlí. Nakonec akce začala s asi patnáctiminutovým zpožděním. Prodloužení těžby v dole Bílina jde podle hnutí proti programovému prohlášení vlády a proti řešení klimatické krize.
"S příchodem nové vlády jsme měli naději, že se o klimatické krizi začne nejen mluvit, ale že bude vláda dělat kroky k jejímu řešení. Hned na začátku jejího volebního období jsme však viděli netransparentně podepsanou dohodu o dole Turów, kde je nyní plánovaná těžba do roku 2044. Teď jsme svědky ticha v situaci, kdy báňský úřad rozhodl prodloužit povolení těžby v dole Bílina do roku 2035. Vláda mlčí. To nemůžeme nechat bez odezvy," uvedli organizátoři v prohlášení.
Povolení prodloužit těžbu v dole Bílina na Teplicku do roku 2035 dostaly Severočeské doly od Obvodního báňského úřadu ke konci letošního března, organizace Greenpeace avizovala, že se proti rozhodnutí odvolá. Jelikož Severočeské doly ovládá skupina ČEZ, kde má Česko skoro 70procentní podíl, studenti po vládě žádají, aby vydala jasné stanovisko proti prodloužení těžby. Ministerstvo průmyslu v březnu uvedlo, že prodloužení těžby se s cílem vlády odklonit se do roku 2033 od uhlí nevylučuje.
Polský důl Turów leží v blízkosti českých a německých hranic, ekologické organizace dlouhodobě varují před tím, že těžba ohrožuje životní prostředí a ničí podzemní vody v okolí. Zároveň kritizují česko-polskou dohodu z února 2022 o řešení vlivu těžby v dole Turów, která podle nich nechrání české občany před ztrátou vody.
Ministerstvo životního prostředí v březnu uvedlo, že informace poskytuje veřejnosti transparentně a na základě zákona. Podle něj Polsko plní své závazky, a ČR tak může kontrolovat vliv těžby na životní prostředí i data o stavu podzemní vody.
ana snm
DALŠÍ ZPRÁVY
