Do éry náramkových "digitálek" se vrátí návštěvníci Technického muzea v Brně
Brno 3. března (ČTK) - Do éry náramkových "digitálek" se vrátí návštěvníci Technického muzea v Brně. Komorní výstavu tvoří sbírka Libora Hovorky, kterou muzeum získalo do svého fondu v roce 2020. V Česku je svým rozsahem ojedinělá. Ukazuje náramkové hodinky s elektrickým a elektronickým pohonem, s quartzovým oscilátorem, řízené dálkovým signálem, využívající digitální ukazatele času i tradiční ciferník a ručičky. Výstava potrvá od 7. března do 6. června, informovala mluvčí muzea Šárka Motalová.
Technické muzeum má ve sbírce hodin 572 exponátů, z čehož asi polovinu tvoří právě digitálky. "Ucelená sbírka kromě samotných výrobků obsahuje i příslušné prameny a literaturu, technickou a výrobní dokumentaci včetně propagačních tiskovin," uvedl kurátor Petr Nekuža.
Objev, který klasickým mechanickým časoměrům přinesl konkurenci v podobě strojku na baterii, připisují odborníci Warrenu Marissonovi. V roce 1927 vyvinul v Bellových laboratořích ve Spojených státech první quartzové hodiny využívající blok krystalu stimulovaný elektrickým proudem. "Zlatou érou digitálek jsou 50. až 90. léta 20. století. Potom se dostávají do výroby již hodinky řízené rádiovým signálem s absolutní přesností," řekl Nekuža.
Sběratel Hovorka s Technickým muzeem Brno dlouhodobě spolupracuje. Podílel se na tvorbě dvou publikací věnovaných značce Prim i na velké výstavě "primek" v Brně. Sbíral také elektrické a elektronické hodinky z mnoha zemí. Výstava tak poskytuje přehled o celosvětovém vývoji.
"Návštěvníci mohou obdivovat například unikátní hodinky Hamilton Electric vyrobené v roce 1957 v USA, jež patří k analogovým setrvačkovým hodinkám s kontaktním spínáním a pohyblivou cívkou. Dalším výjimečným exponátem jsou hodinky Bulova Accutron z roku 1962, které používají jako časoměrný prvek ladičku napájenou obvodem elektrického oscilátoru s jedním tranzistorem," uvedl Nekuža.
Pozoruhodné jsou podle kurátora i jedny z prvních hodinek využívajících solární energii z roku 1974. Zájemci se mohou těšit rovněž na sbírku náramkových hodinek s LCD displejem od výrobců Texas Instruments, Seiko, Omega či Longines a na nejmladší kategorii digitálek – rádiem řízené hodinky.
tmd kš
Kupkův obraz Complexe se v Londýně vydražil za téměř 123 milionů Kč
Londýn 1. března (ČTK) - Obraz Františka Kupky s názvem Complexe, který pochází z pozůstalosti zesnulého herce Seana Conneryho, se dnes v Londýně vydražil za 4,646.000 liber (122,9 milionu korun). Informovala o tom aukční síň Sotheby's, která londýnskou dražbu pořádá. Kupka patří k nejlépe prodávaným českým umělcům. V roce 2021 se jeho dílo Tryskání II v Londýně vydražilo za rekordních 7.551,600 liber, tehdy v přepočtu 230,8 milionu korun.
Obraz Complexe byl vystavován už na slavné modernistické výstavě v Paříži v roce 1912. Aukční síň předem odhadovala, že se prodá za 2,2 až 2,8 milionu liber. Slavný skotský herec Sean Connery, který se proslavil jako první představitel Jamese Bonda, byl vášnivým sběratelem umění a dílo získal v roce 2016. Výtěžek z dražby půjde zčásti i hercově nadaci Connery Foundation.
"Kupka je jedním z klíčových umělců, kteří se zasloužili o rozvoj abstrakce, umělcovo místo v historii moderní malby konečně uznávají i dnešní špičkoví sběratelé. Toto průkopnické rané dílo je vynikajícím příkladem umělcova neúnavného zkoumání pohybu, spirituality a barev prostřednictvím abstrakce," uvedl k obrazu již dříve Thomas Boyd-Bowman z aukční síně Sotheby's. "Možnost prezentovat tento extrémně vzácný obraz na aukci spolu se zásadními obrazy Kandinského a Delaunaye, dalších průkopníků abstrakce, bude znamenat vzrušující srovnání,“ dodal.
Od roku 1993 prošlo světovými aukcemi kolem 120 Kupkových obrazů, ze stěžejních let 1911 až 1914 jich mezi nimi bylo pouhých deset. Většina z této desítky navíc byla v tomto období jen započata, Kupka na nich pracoval ještě po roce 1919, napsal server artplus.cz. Před první světovou válkou Kupka stihl veřejně vystavit jen deset svých abstraktních pláten. Osm z nich je ve veřejných sbírkách v Praze, Paříži, Madridu a Washingtonu, jedno je ztracené a tím desátým byl dnes vydražený obraz.
Kupka patřil k průkopníkům abstraktního malířství, podílel se na vzniku nového výtvarného směru - orfismu, který přibližuje malířství jiným uměním jako například hudbě či poezii. Námět v jeho kompozicích ustupuje do pozadí a rozhodující je skladba barev a linie.
Aukce začala krátce po 19:00 londýnského času (20:00 SEČ) a Kupkův obraz přišel na řadu hned jako třetí položka. Mezi draženými díly byly rovněž obrazy Edvarda Muncha, Pabla Picassa, Luciana Freuda či Gerharda Richtera. Hlavní hvězdou aukce byl ale obraz Murnau s kostelem II Vasilije Kandinského z roku 1910, který se prodal za 37,196.800 liber (v přepočtu 983,7 milionu korun).
tes jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
