Nezaměstnanost v Německu v prosinci klesla na 5,2 procenta, nejníže od pandemie

Berlín 4. ledna (zpravodaj ČTK) - Míra nezaměstnanosti v Německu v prosinci podle sezonně očištěných údajů klesla na 5,2 procenta z listopadové hodnoty 5,3 procenta. Dnes to oznámil spolkový úřad práce. Nezaměstnanost je tak v Německu na nejnižší úrovni od března 2020, kdy Berlín začal zavádět tvrdá karanténní opatření kvůli pandemii nemoci covid-19. Počet nezaměstnaných se v prosinci podle sezonně očištěných dat v 83milionovém Německu snížil o 23.000 na 2,405 milionu. Pokles byl výraznější, než čekali analytici v anketě agentury Reuters. Ti předpovídali pokles o 15.000. "Pracovnímu trhu se na konci roku dařilo, oživení z posledních měsíců tak pokračovalo," řekl šéf úřadu práce Detlef Scheele. O oživení hovořil na dnešní tiskové konferenci také ministr práce Hubertus Heil. "Trh práce v Německu pandemie sice zasáhla, silným otřesům jsme ale dokázali předejít," řekl. "Průměrná nezaměstnanost za rok 2021 činila 5,7 procenta. Pokud jde o zaměstnanost, blížíme se předkrizové úrovni," doplnil ministr. Poznamenal ale, že tempo hospodářského rozvoje nástup koronavirové varianty omikron zbrzdí. "Tato nová varianta viru bude představovat pro německou ekonomiku náročnou zkoušku," uvedla hlavní ekonomka německé státní banky KfW Fritzi Köhlerová-Geibová. Uvedla ale, že loňský vývoj na trhu práce je povzbudivý. Scheele zároveň upozornil, že zatímco nezaměstnanost v prosinci klesla, nejistota související s pandemií se naopak zvýšila, jak dokazuje vývoj kolem takzvaného kurzarbeitu. Žádostí o kurzarbeit, tedy ochranný režim pracovních míst, který souvisí s aktuální hospodářskou situací, úřad práce podle aktuálních údajů od 1. do 27. prosince eviduje 286.000. V listopadu to bylo o 130.000 méně. "Žádostí o kurzarbeit v prosinci výrazně přibylo," řekl Scheele. Podle úřadu práce se to týkalo obzvláště pohostinství a obchodu. Úřad práce na základě své statistické metodiky uvádí jako nejkritičtější měsíc pandemie duben 2020. Tehdy v ochranném režimu se státními příspěvky na mzdy bylo šest milionu pracovníků. Heil poukázal na to, že záchrana pracovních míst si vyžádala značné finanční prostředky. "Bylo to namáhavé a není pochyb, že to bylo drahé. Do poloviny prosince 2021 jsme od začátku krize vydali na kurzarbeit 42 miliard eur (jeden bilion Kč). Chci ale zdůraznit, že jiné možnosti by byly pro Německo z finančních a sociálních ohledů mnohem dražší," řekl ministr. "Sociální stát se nám za této krize vyplatil," dodal. Heil poukázal na to, že i přes pandemii a související krizi dosáhlo Německo řady hospodářských úspěchů. "Nezaměstnanost mezi mladými je na nejnižší úrovni od znovusjednocení Německa (v roce 1990)," řekl. Německo podle něj teď musí pracovní trh posílit a připravit na strukturální změny. Cestu k tomu vidí mimo jiné v lepším vzdělávání, ve zvýšení zaměstnanosti žen, což umožňuje i práce z domova, nebo v získávání kvalifikovaných pracovníků v zahraničí. Ministr práce rovněž oznámil, že Německo už brzy zvýší minimální hodinovou mzdu na 12 eur (téměř 298 Kč), což byl ústřední předvolební slib nového sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze. "Příslušný návrh zákona brzy předložím," řekl Heil. Neupřesnil ale, kdy zvýšení začne platit. Minimální hodinová mzda nově činí 9,82 eura (243 Kč), od tohoto měsíce se zvýšila o 22 centů. Aleš Zápotocký spr - sdílejte článek