Tři čtvrtiny mladých Libanonců chtějí do ciziny, většina se nehodlá vracet

Bejrút 3. června 2022 (ČTK) - Více než tři čtvrtiny mladých Libanonců chtějí ze své země odejít a z nich 67,5 procenta se už nehodlá vrátit. Týká se to všech sociálních tříd - v bohatších kruzích je důvodem bezpečnost, v chudých obavy o jejich práva. S odvoláním na ředitele svazu Libanonců studujících v cizině Samího Hamíju o tom informuje deník Le Monde. Studium v zahraničí bylo pro mladé Libanonce vždy považováno za dobrý start profesní kariéry. Po začátku hospodářské krize v roce 2019 zájemců o toto studium přibylo a další se přidali pro ničivém výbuchu v bejrútském přístavu roku 2020. "Je to skutečná ztráta lidského kapitálu, která bude mít dlouhodobé důsledky," sdělila Suzanne Menhemová z ústavu sociálních věd na Libanonské univerzitě. Odejít do ciziny je reálné hlavě pro ty s dvojím občanstvím nebo pro studenty, jejichž rodiče mají v cizině bankovní konta, pro ostatní je to spíš sen. Lyceum Notre-Dame v Džamhúru má výbornou pověst a na zahraniční studia se odtud dostávala vždy většina žadatelů. "Do roku 2019 odcházelo 25 až 30 z 270 maturantů. Od té doby je to polovina, a kdybychom započetli ty, kteří si odejít přejí, jsme na 85 až 90 procentech," říká ředitel školy Šarbil Batúr. Letošní maturanti Alexandre, Georges, Rudy a Sacha se rozejdou do Kanady, Nizozemska, Francie a jeden zůstane doma. Z jejich třídy hodlá pokračovat ve studiu doma jenom třetina. Rodiče si spočítali, že vzhledem k tomu, že na libanonských soukromých univerzitách je třeba nyní platit školné v dolarech, vyjde studium doma téměř stejně draho jako v cizině. Americká univerzita v Bejrútu bude školné přijímat jenom v dolarech. Ročně činí zhruba 20.000 dolarů (460.000 korun), část studentů má nárok na dvouletou finanční pomoc. Vzhledem k relativně nízkému školnému je lákavým cílem Francie. Tam zamíří Alexandre, který se ve Francii narodil. Když se dostane na lékařskou fakultu v Paříži, bude bydlet v rodinném bytě, když bude muset studovat jinde, budou mu nájem platit rodiče. Podobně snadné to bylo pro Sachu, který má kanadské občanství a jehož rodina z matčiny strany žije v Montrealu. Za školné na obchodní škole na univerzitě Concordia a za pokoj na koleji zaplatí ročně 5000 dolarů. "Rodiče mne povzbuzují, jestli se situace (v Libanonu) zhorší, odejdou také," řekl. Rudy má jenom libanonské občanství, ale na studium inženýrství v Nizozemsku se dostal bez problémů. Bude tam u bratra, který je v zemi od loňska. Jeho rodiče se museli něčeho vzdát, aby zaplatili 15.000 dolarů za jeho školné. "Váhal jsem, Americká univerzita je dobrá a mám přátele, kteří zůstávají, ale otec chtěl, abych zkusil něco nového," řekl. George mohl odejít taky, ale rozhodl se zůstat, i když otec by byl radši, kdyby studoval ve Francii. Mnohé libanonské rodiny nejsou schopné dát peníze na studium dětí dohromady. Hamíja bojuje za to, aby měli rodiče studentů v cizině právo vybírat své úspory v dolarech ve zvýhodněném kurzu. Parlament to sice v březnu odhlasoval, ale zatím se to praxi příliš neprojevilo. Mnohé rodiny byly nuceny své děti odvolat domů uprostřed studia. sva mka - sdílejte článek