Rozpočtová rada: Po rozvolnění pravidel chybí motivace konsolidovat finance

Praha 29. září 2022 (ČTK) - Rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2020 vytvořilo prostor pro nezodpovědnou fiskální politiku. Vláda tak nemá dostatek motivace ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Ve dnes zveřejněné Zprávě o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2021 to konstatovala Národní rozpočtová rada. Upozornila, že materiály ministerstva financí nepočítají v nejbližších letech s výraznějším snížením strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Úpravy zákonů v roce 2020 nejprve zvýšily limit přípustného strukturálního deficitu z jednoho na čtyři procenta HDP, později tento limit pro rok 2021 zcela zrušily. Tehdejší vláda ANO a ČSSD krok zdůvodňovala přijímáním podpůrných opatření v době pandemie covidu-19. "Poskytování pomoci lidem postiženým koronavirovou pandemií bylo nezbytné. Dnes však mimo jiné i od Nejvyššího kontrolního úřadu víme, že některá přijímaná opatření s pandemií vůbec nesouvisela. Pro veřejné finance bylo pak fatální zejména to, že opatření nebyla časově omezena jen po dobu trvání pandemické krize. Naopak přinesla na straně příjmů i výdajů trvalé změny, což se projevilo růstem strukturálního deficitu (v roce 2021) na odhadovanou hodnotu 4,3 procenta HDP," uvedl v tiskové zprávě předseda rady Mojmír Hampl. Podle rady přináší rozvolnění pravidel riziko i pro další vývoj. Současná legislativa vyžaduje pro rok 2022 snížení strukturálního deficitu o 0,5 procentního bodu proti roku 2021, což podle rady není dostatečná motivace k potřebným reformám, které by vrátily české veřejné finance na udržitelnou úroveň. "Ministerstvo financí ve svých materiálech odhaduje výši strukturálního salda pro roky 2023 až 2025 okolo minus tří procent HDP. Z toho je zřejmé, že se vláda v dohledné době nechystá k potřebným reformám příjmových a výdajových politik," uvedl člen rady Jan Pavel. Pavel také upozornil, že vysoké deficity přispívají k růstu zadlužení veřejných institucí, které se v roce 2021 zvýšilo na 42 procent HDP. Rada ve zprávě zopakovala své dřívější varování, že pokud se významně nezmění struktura státních příjmů a výdajů, hrozí do konce desetiletí náraz do dluhové brzdy stanovené na 55 procent HDP. Rozpočtová rada ve zprávě dále konstatovala, že při schvalování výše výdajů státního rozpočtu a státních fondů na rok 2021 byl dodržen postup stanovování celkových výdajů sektoru veřejných institucí a odvození výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů. Nelze ale hodnotit dodržení hranice strukturálního deficitu, protože kvůli změně zákonů z roku 2020 nebyla žádná hranice stanovena. Podle rady také hospodaření obcí a krajů nepřináší rizika pro celkové výsledky hospodaření sektoru veřejných institucí. "Naopak již delší dobu přispívá k jejich stabilizaci, což platilo i pro rok 2021. Také úroveň zadlužení územních samosprávných celků je velmi nízká, a jako celek nepředstavuje významný rizikový faktor růstu zadlužení sektoru veřejných institucí," uvedla rada. Připomněla, že ke konci roku 2021 překračovalo pravidla pro dluh 578 obcí z celkového počtu 6254 a žádný kraj. str rdo - sdílejte článek