Poslanci už mají na stolech vládní balíček, debata od 11. července je možná

Praha 1. července 2023 (ČTK) - Poslanci už mají na stole návrh vládního konsolidačního balíčku, přesným názvem návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných financí. Vláda schválila návrh ve středu a v pátek ho měli poslanci k dispozici. Lze ho tak začít projednávat už od úterý 11. července na mimořádné schůzi vyvolané vládní koalicí. Podle sněmovního webu je projednávání od 11. července možné. Zpravodaj k novele, poslanec ODS a člen rozpočtového výboru Jiří Havránek ale uvedl, že je otázkou, kdy přijde projednávání balíčku na řadu, a záleží i na tom, kdy se podaří schválit program schůze. Opozice předem avizovala dlouhé jednání. Například podle opozičního klubu ANO, který je nejsilnějším klubem ve Sněmovně, balíček poškodí ekonomiku a zpomalí její růst. Bude proto prosazení předlohy bránit. Předsedkyně klubu Alena Schillerová již dříve uvedla, že vláda by se ve svém konsolidačním úsilí měla zaměřit hlavně na výdaje rozpočtu v kombinaci se zvýšením některých daní, například z tabáku, alkoholu nebo hazardu a také řádným zdaněním globálních firem. Také předseda poslanců SPD Radim Fiala minulý týden řekl, že hnutí SPD využije všechny zákonné prostředky, aby bránilo projednání balíčku i důchodové novely. Tou by se Sněmovna měla rovněž zabývat. Nynější řádnou schůzi Sněmovna v pátek přerušila až do středy 12. července. Zařazení nových bodů na řádnou schůzi navíc může opozice vetovat. Podle vyjádření předsedy klubu ODS Marka Bendy z minulého týdne zařadí vláda na program mimořádné schůze i druhé čtení novely počítající se zpomalením řádných valorizací penzí. Zpravodajem k balíčku bude poslanec Havránek. V pátek o tom rozhodla místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářova (STAN) v zastoupení za předsedkyni Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09). Navrhla také, že garančním výborem bude rozpočtový výbor. Kromě něj ho projednají také ústavně právní výbor, hospodářský výbor a výbor pro sociální politiku. Materiál má v elektronické podobě 1312 stran a mění 63 zákonů včetně nového zákona o preventivní restrukturalizaci, který se ve Sněmovně ještě nepodařilo schválit. Vláda v návrhu balíčku udělala proti původně avizované podobě jen legislativně technické změny. K věcným změnám chce přistoupit až ve Sněmovně, pokud se na nich koalice dohodne. Vláda ve zprávě z hodnocení dopadů regulace, tzv. RIA, uvádí, že v příštím roce by měla navrhovaná opatření zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Zlepšení stavu veřejných financí může mít podle vlády vliv například na příliv zahraničních investic. Návrh by naproti tomu neměl mít dopady třeba na obranu a bezpečnost. Vláda ke zdůvodnění změn uvádí, že v souvislosti s pandemií covidu-19 v letech 2020 a 2021 přijal stát řadu opatření, která nebyla nezbytně nutná pro řešení epidemie. Tato opatření navíc nemají omezenou platnost a trvale zatěžují veřejné finance. Šlo například o snížení daně z příjmů fyzických osob. Parlament v roce 2020 schválil mimo jiné zrušení takzvané superhrubé mzdy na návrh tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO), což podpořila i tehdy opoziční ODS. Podle státního závěrečného účtu za rok 2021 to připravilo státní rozpočet asi o 50 miliard korun. Parlament navíc zrušil třeba daň z nabytí nemovitostí a omezil silniční daň. "Ministerstvo financí eviduje pod snížením příjmů 'v důsledku epidemie' opatření v celkové výši 180 miliard korun v letech 2020 až 2022, na výdajích pak dalších 250 miliard korun za stejné období," uvádí vláda. Oživení světové ekonomiky posléze negativně ovlivnil vpád Ruska na Ukrajinu následovaný energetickou krizí a vysokou mírou inflace, dodává. Například za loňský rok si vyžádala dodatečných 75 miliard korun opatření související s energetickou krizí a migrační vlnou. nlm dr - sdílejte článek