Čeští skláři nejsou konkurenceschopní, MPO ale tvrdí, že je podporuje

Praha 5. března (ČTK) - Čeští skláři se potýkají s nepříznivými ekonomickými vlivy a přestávají být konkurenceschopní. Zatíženi jsou novými náklady v souvislosti se zavedením konsolidačního balíčku a dopad mají i návrhy změn u regulovaných cen energií. Pro ČTK to dnes uvedla asociace České umění skla - Český a Moravský sklářský klastr a shodli se na tom i zástupci sklářských firem a sdružení. Českým sklářům by podle nich pomohlo například opětovné osvobození od energetické daně znovuzavedené konsolidačním balíčkem. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ČTK ale sdělilo, že dlouhodobě podporuje malé a střední podnikání v průmyslu, který také zahrnuje značnou část výrobců skla. Asociace sklářského a keramického průmyslu již minulý rok uvedla, že zrušení státního příspěvku na energie a jejich skokové zdražení sníží konkurenceschopnost českých sklářských a keramických podniků na světovém trhu. Přibližně 70 procent produkce českého skla, keramiky a porcelánu se vyváží do EU a některé z firem vyvážejí i 95 procent do celého světa. 'Aby velká část sklářů mohla s úspěchem podnikat, musí být konkurenceschopná především v zahraničí. Opakovaně slýcháme, že se skláři potýkají s konkurencí z Asie a dalších částí světa, v poslední době ale začínáme slýchat, že se musí potýkat také s konkurencí evropskou. Příčin je více, jednou z nich jsou vysoké ceny energií a znovuzavedení energetické daně,' uvedl právník Zbyšek Kordač z Wienhold Legal na semináři Jak na export sklářského průmyslu 2024. Kordač klastr a skláře právně zastupuje ve snaze dosáhnou legislativní změny. Na rok 2024 vláda schválila 3,5 miliardy korun na snížení regulované složky ceny elektřiny pro firmy s vysokou energetickou náročností, tedy i pro sklářské firmy. Připraveno je podle MPO pro skláře a další podniky také více než 80 miliard korun z operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost a využívat lze také podporu z Národního plánu obnovy. Zrušení výjimek z daní je v gesci ministerstva financí. Náměstek sekce průmyslu a stavebnictví na MPO Eduard Muřický uvedl, že resort vyčlenil v uplynulém období z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost na podporu sklářského průmyslu 659,6 milionu korun. V letošním navazujícím programu suma zatím činí 216 milionů korun. Podle majitele sklárny a pivovaru Harrachov Františka Novosada se problém nejvýrazněji dotýká výrobců ručně vyráběného skla, problémy mají ale i výrobci plochého a obalovaného skla. Ve srovnání s Maďarském a Slovenskem má podle něj ČR horší podmínky a dražší energie. Sklárny v ČR pak v řadě případů podle něho vlastní lidé, kteří vykonávají i další činnosti. Například jeho sklárna přežila jenom proto, že k ní založil pivovar. Dva sládci pak vydělají víc peněz než všech přibližně 35 zaměstnaných sklářů, sdělil novinářům. Problémy s výrobou sklářství mohou podle předsedy sklářského klastru Dalibora Šilhavého kromě samotného oboru negativně ovlivňovat také jiné obory jako například výrobce alkoholu. Sklárny jsou zároveň situovány v méně rozvinutých krajích a jejich možný konec by negativně zasáhl celý region. Vyjádření sklářů bude podle klastru také podkladem pro jednání s prezidentem Petrem Pavlem, které se uskuteční ve čtvrtek 7. března na návštěvě sklárny Kavalier Glass v Sázavě. jbr mha