Denver
MĚSTA
NAJÍT
Děčín
Přehled zpráv z lokality "Děčín". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Česká Kamenice se po desítkách let opět pyšní orlojem se skleněnými figurkami
Česká Kamenice (Děčínsko) 31. března (ČTK) - Česká Kamenice na Děčínsku se po desítkách let opět pyšní orlojem se skleněnými figurkami. Na domě v Nerudově ulici s číslem popisným 241 fungoval do konce druhé světové války, do odsunu původních obyvatel města. Krásná Lípa na Děčínsku pokračuje v opravách unikátní Dittrichovy hrobky
Krásná Lípa (Děčínsko) 2. března (ČTK) - Krásná Lípa na Děčínsku pokračuje v opravách Dittrichovy hrobky. Ojedinělé historické stavbě u paty místního hřbitova hrozilo donedávna zřícení, město se ji snaží společně s památkáři zachránit. Severočeský spisovatel Křivánek šíří povědomí o adventu skrze své pohádky
Česká Kamenice (Děčínsko) 23. prosince (ČTK) - Každoročně už 12 let usedá ke svému stolu a píše adventní pohádku. Druhou během 12 měsíců ještě napsat nedovedl, řekl ČTK severočeský spisovatel Rostislav Křivánek. Torza ohořelých stromů v Českém Švýcarsku přispívají k intenzivnějšímu zmlazení
Hřensko (Děčínsko) 1. prosince (ČTK) - Správa národního parku České Švýcarsko se před lety nedaleko Pravčické brány snažila přebudovat smrkovou monokulturu na smíšený les. Část stromů z lesa nechala odtěžit, aby se do porostu dostalo víc světla, což mělo podpořit hlavně listnaté dřeviny. Jezdci s legendárními motocykly Čechie-Böhmerland krouží Českým Švýcarskem
Krásná Lípa (Děčínsko) 26. srpna (ČTK) - Na spanilou jízdu Českým Švýcarskem dnes vyrazilo 16 legendárních motocyklů Čechie-Böhmerland. Podpořit jezdce a pokochat se unikátními stroji přišlo na náměstí do Krásné Lípy mnoho lidí. Hasič a strážce vzpomínají na požár v Č.Švýcarsku, zažít už to nechtějí
Hřensko (Děčínsko) 23. července (ČTK) - Stáli v první linii a nesli obrovskou zodpovědnost. Čelili události, která do té doby neměla v ČR obdoby. Loňský požár v Českém Švýcarsku označili hasič Jan Masojídek z hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje i strážce ze správy národního parku Miroslav Rybář v rozhovoru s ČTK zpětně jako nejnáročnější zásah a období v životě. Děčínské muzeum se v nové výstavě věnuje námořníkům z českých zemí
Děčín 21. června (ČTK) - Děčínské oblastní muzeum dnes otevřelo výstavu Námořníci z českých zemí. Jejím cílem je upozornit na to, že i země uprostřed Evropy měla významné námořníky, kteří se plavili do dalekých zemí. Seniorka z Děčínska přišla podvodem o více než 1,5 milionu korun
Děčín 29. března (ČTK) - Více než 1,5 milionu korun vylákali od seniorky z Děčínska podvodníci vydávající se za švédského architekta a námořníka z Itálie. Případem se zabývají policisté. Za podvod jim v případě dopadení a odsouzení hrozí až osm let vězení. Vzácné knihy ze zámku Děčín považované za ztracené jsou údajně u restaurátorky
Děčín 7. března (ČTK) - Vzácné knihy ze zámku v Děčíně považované za ztracené jsou údajně u restaurátorky. Oznámil to bývalý kurátor zámku Národnímu muzeu, kterému díla patří. Novinářům to dnes řekla ředitelka zámku Miroslava Poskočilová. V Děčíně by mohl být pomník Jana Palacha a Jana Zajíce od architekta Vávry
Děčín 16. ledna (ČTK) - V Děčíně by mohl stát pomník Jana Palacha a Jana Zajíce. Návrh na jeho podobu vytvořil architekt a spoluzakladatel divadla Sklep David Vávra. Má podobu tenkého skleněného podstavce, na jehož vrcholu je srdce. Na zámku ve Šluknově a v muzeu v Rumburku jsou k vidění výstavy betlémů
Šluknov (Děčínsko) 17. prosince (ČTK) - Zámek ve Šluknově a muzeum v Rumburku na Děčínsku vystavují betlémy od místních výtvarníků i tvůrců z různých koutů republiky i světa. Ve Šluknovském výběžku je betlémářství tradičním řemeslem, v Jiříkově sídlí dokonce spolek, který vyrábí papírové betlémy.
Česká Kamenice (Děčínsko) 31. března (ČTK) - Česká Kamenice na Děčínsku se po desítkách let opět pyšní orlojem se skleněnými figurkami. Na domě v Nerudově ulici s číslem popisným 241 fungoval do konce druhé světové války, do odsunu původních obyvatel města. Krásná Lípa na Děčínsku pokračuje v opravách unikátní Dittrichovy hrobky
Krásná Lípa (Děčínsko) 2. března (ČTK) - Krásná Lípa na Děčínsku pokračuje v opravách Dittrichovy hrobky. Ojedinělé historické stavbě u paty místního hřbitova hrozilo donedávna zřícení, město se ji snaží společně s památkáři zachránit. Severočeský spisovatel Křivánek šíří povědomí o adventu skrze své pohádky
Česká Kamenice (Děčínsko) 23. prosince (ČTK) - Každoročně už 12 let usedá ke svému stolu a píše adventní pohádku. Druhou během 12 měsíců ještě napsat nedovedl, řekl ČTK severočeský spisovatel Rostislav Křivánek. Torza ohořelých stromů v Českém Švýcarsku přispívají k intenzivnějšímu zmlazení
Hřensko (Děčínsko) 1. prosince (ČTK) - Správa národního parku České Švýcarsko se před lety nedaleko Pravčické brány snažila přebudovat smrkovou monokulturu na smíšený les. Část stromů z lesa nechala odtěžit, aby se do porostu dostalo víc světla, což mělo podpořit hlavně listnaté dřeviny. Jezdci s legendárními motocykly Čechie-Böhmerland krouží Českým Švýcarskem
Krásná Lípa (Děčínsko) 26. srpna (ČTK) - Na spanilou jízdu Českým Švýcarskem dnes vyrazilo 16 legendárních motocyklů Čechie-Böhmerland. Podpořit jezdce a pokochat se unikátními stroji přišlo na náměstí do Krásné Lípy mnoho lidí. Hasič a strážce vzpomínají na požár v Č.Švýcarsku, zažít už to nechtějí
Hřensko (Děčínsko) 23. července (ČTK) - Stáli v první linii a nesli obrovskou zodpovědnost. Čelili události, která do té doby neměla v ČR obdoby. Loňský požár v Českém Švýcarsku označili hasič Jan Masojídek z hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje i strážce ze správy národního parku Miroslav Rybář v rozhovoru s ČTK zpětně jako nejnáročnější zásah a období v životě. Děčínské muzeum se v nové výstavě věnuje námořníkům z českých zemí
Děčín 21. června (ČTK) - Děčínské oblastní muzeum dnes otevřelo výstavu Námořníci z českých zemí. Jejím cílem je upozornit na to, že i země uprostřed Evropy měla významné námořníky, kteří se plavili do dalekých zemí. Seniorka z Děčínska přišla podvodem o více než 1,5 milionu korun
Děčín 29. března (ČTK) - Více než 1,5 milionu korun vylákali od seniorky z Děčínska podvodníci vydávající se za švédského architekta a námořníka z Itálie. Případem se zabývají policisté. Za podvod jim v případě dopadení a odsouzení hrozí až osm let vězení. Vzácné knihy ze zámku Děčín považované za ztracené jsou údajně u restaurátorky
Děčín 7. března (ČTK) - Vzácné knihy ze zámku v Děčíně považované za ztracené jsou údajně u restaurátorky. Oznámil to bývalý kurátor zámku Národnímu muzeu, kterému díla patří. Novinářům to dnes řekla ředitelka zámku Miroslava Poskočilová. V Děčíně by mohl být pomník Jana Palacha a Jana Zajíce od architekta Vávry
Děčín 16. ledna (ČTK) - V Děčíně by mohl stát pomník Jana Palacha a Jana Zajíce. Návrh na jeho podobu vytvořil architekt a spoluzakladatel divadla Sklep David Vávra. Má podobu tenkého skleněného podstavce, na jehož vrcholu je srdce. Na zámku ve Šluknově a v muzeu v Rumburku jsou k vidění výstavy betlémů
Šluknov (Děčínsko) 17. prosince (ČTK) - Zámek ve Šluknově a muzeum v Rumburku na Děčínsku vystavují betlémy od místních výtvarníků i tvůrců z různých koutů republiky i světa. Ve Šluknovském výběžku je betlémářství tradičním řemeslem, v Jiříkově sídlí dokonce spolek, který vyrábí papírové betlémy.
Kácení stromů v Českém Švýcarsku po požáru potrvá do jara
Hřensko (Děčínsko) 24. listopadu (ČTK) - Kácení stromů v národním parku České Švýcarsko potrvá do jara, čili do začátku turistické sezony. Stromy poškodil letní rozsáhlý požár, který vypukl přesně před čtyřmi měsíci. Stromy ve složitém terénu, ve svazích i na skalách, kácí také dřevorubec Lukáš Hejný. "Mám strach," řekl ČTK. Chvíli poté musel uskočit před těžkými kusy klády. Jeden ze stromů totiž spadl přes cestu a zasekl se ve svahu. Dřevorubec ho pilou rozřezal na kusy. "Nejsložitější na této práci je asi ten terén současně s podmínkami. Hlavně na skalách zůstal po vyhoření popel a spolu s pískem dělá takovou mazlavou směs klouzajícího bláta," popsal dřevorubec. Se svými kolegy se musejí mít stále na pozoru. Stromy, které vypadají na první pohled stabilně, mají vyhořelé kořeny a podle Hejného samy od sebe padají. Dřevorubci pracují na odstraňování stromů u stezky na Pravčickou bránu, která je teď pro turisty přístupná jen o víkendech. Většinou jde o dvoučlenné či tříčlenné party. "Jeden řeže s pilou a druhý mu dělá pomocníka, protože je potřeba klín, kalač, lopatka, občas se něco uvazuje, přetahuje, takže jeden řeže a druhý je takový panoš," doplnil Hejný, jenž má se správou národního parku zatím smlouvu do konce roku. Správa parku počítá s tím, že nebezpečné stromy budou podél stezky na jeden z nejnavštěvovanějších cílů národního parku odstraněné do začátku sezony. "Těžaři se sem určitě budou muset vracet, protože s každou povětrnostní událostí se třeba objeví nové stromy, které je potřeba zabezpečit," řekl ČTK mluvčí správy parku Tomáš Salov. Podle něj bude nutné sanovat také Gabrielinu stezku, která je pro turisty uzavřená. Problém bude zřejmě hlavně se sesuvy a pády kamenů. Také tato cesta bude asi přístupná začátkem další sezony. Uzavřené zůstávají i soutěsky řeky Kamenice, které jsou hlavním zdrojem příjmů obce Hřensko. Starosta Zdeněk Pánek (Soutěsky-věc veřejná) osloví nově jmenovaného ředitele národního parku Petra Kříže. Podle starosty totiž není jasné, kdy se v soutěskách začne opět intenzivně pracovat. "Stále počítáme se zprovozněním soutěsek do začátku dubna," řekl Pánek. Podle něj se hlavně nesmí zastavit práce geologů, což je podle něj jedno z hlavních témat, které chce s ředitelem řešit. Geologové soutěsky prohlédli a teď se čeká na jejich zprávu s informací nakolik jsou soutěsky nebezpečné. Geologové se vyjádří i ke Gabrielině stezce. Na spáleništi jsou kromě ohořelých stromů miliony výhonků bříz. Salov řekl, že bude zajímavé sledovat okus stromků lesní zvěří. "Lesní zvěř je vyhladovělá. Lze to pozorovat na trsech trávy, které na spáleništi také vyrůstají. Uvidíme, jestli si s tím příroda poradí a jestli těch výhonků vylezlo tolik, že je zvěř nestihne spásat," uzavřel Salov. Kromě těžařů či strážců parku na spáleništi pracují i odborníci. Jde například o vědce, kteří zkoumají, jak se požár vyvíjel. Svá zjištění chtějí promítnout do prediktivních modelů, které by měly ukázat, jak by se mohly požáry šířit. Nejrozsáhlejší požár v ČR vypukl v Českém Švýcarsku 24. července. Na jeho uhašení, které trvalo 20 dní, se podílelo 6000 hasičů se 400 kusy techniky. Policie požár vyšetřuje jako obecné ohrožení. Pravděpodobně vznikl v Malinovém dole. Policejní mluvčí Eliška Kubíčková dnes ČTK řekla, že nemá žádné nové informace ke zveřejnění. Škody správa parku odhaduje na 100 milionů korun, hasiči zásah na 250 milionů korun. Obyvatelé několika obcí se museli evakuovat, v osadě Mezná shořely tři domy. trs kš
Přes komplikace s počasím a zraněními se v Hřensku daří zmenšovat plochu zásahu
Hřensko (Děčínsko) 31. července (ČTK) - Navzdory skutečnosti, že počasí příliš nepomáhalo, se hasičům v Národním parku České Švýcarsko přes víkend dařilo zmenšovat plochu požárního zásahu. Mluvčí hasičů Martina Götzová dnes v podvečer oznámila, že celkovou plochu zásahu v Českém Švýcarsku se povedlo zmenšit zhruba o pětinu na asi 2860 hektarů. Na pomoc obyvatelům Českého Švýcarska lidé vybrali přes 6,5 mil. korun
Hřensko (Děčínsko ) - Na pomoc obyvatelům obcí v Českém Švýcarsku, které už více než týden trápí rozsáhlý lesní požár, vybrali lidé zatím přes 6,5 milionu korun. Většina z toho se sešla přes platformu Donio, kam dárci poslali 6,45 milionu. Hašení u Hřenska dnes komplikovalo počasí i úrazy, zranilo se osm hasičů
Hřensko (Děčínsko) 30. července (ČTK) - Zásah hasičů v Národním parku České Švýcarsko dnes komplikovalo počasí i úrazy. Kvůli špatným povětrnostním podmínkám se do akce nemohla zapojit letadla, z výšky tak s požárem bojovaly pouze vrtulníky. V Českém Švýcarsku nadále hoří 1000 ha, kraj zakázal rozdělávání ohňů v lesích
Hřensko (Děčínsko) 27. července (ČTK) - Hasiči u požáru v Národním parku České Švýcarsko zasahují čtvrtý den, evakuováno muselo být za tu dobu asi 450 lidí. Přes noc se požár nerozšířil, hasiči dál zasahují na ploše 1000 hektarů. V děčínském muzeu vystaví na 600 předmětů na motivy příběhů Harryho Pottera
Děčín 25. dubna (ČTK) - Od čtvrtka bude v Oblastním muzeu v Děčíně k vidění více než 600 předmětů na motivy příběhů kouzelníka Harryho Pottera. Vystavovatelka a majitelka rozsáhlé sbírky mnohdy i vzácné kousky získávala od svých 15 let, tedy téměř 20 let. V Merbolticích na Děčínsku archeologové zkoumají zbořený kostel
Merboltice (Děčínsko ) 1. listopadu (ČTK) - Pozůstatky po zbořeném kostelu svaté Kateřiny v Merbolticích na Děčínsku zkoumají archeologové. V průzkumu vedeném týmem ze Západočeské univerzity v Plzni budou pokračovat v pátek 5. Mikov dosáhl stažení falešné kopie nožíku rybička od dvou výrobců
Mikulášovice (Děčínsko) 18. srpna (ČTK) - Dva výrobci stáhli z trhu falešnou kopii nože rybička. Dosáhla toho firma Mikov, která originální legendární nožík na Děčínsku vyrábí. V boji s plagiátory chce společnost pokračovat.
Hřensko (Děčínsko) 31. července (ČTK) - Navzdory skutečnosti, že počasí příliš nepomáhalo, se hasičům v Národním parku České Švýcarsko přes víkend dařilo zmenšovat plochu požárního zásahu. Mluvčí hasičů Martina Götzová dnes v podvečer oznámila, že celkovou plochu zásahu v Českém Švýcarsku se povedlo zmenšit zhruba o pětinu na asi 2860 hektarů. Na pomoc obyvatelům Českého Švýcarska lidé vybrali přes 6,5 mil. korun
Hřensko (Děčínsko ) - Na pomoc obyvatelům obcí v Českém Švýcarsku, které už více než týden trápí rozsáhlý lesní požár, vybrali lidé zatím přes 6,5 milionu korun. Většina z toho se sešla přes platformu Donio, kam dárci poslali 6,45 milionu. Hašení u Hřenska dnes komplikovalo počasí i úrazy, zranilo se osm hasičů
Hřensko (Děčínsko) 30. července (ČTK) - Zásah hasičů v Národním parku České Švýcarsko dnes komplikovalo počasí i úrazy. Kvůli špatným povětrnostním podmínkám se do akce nemohla zapojit letadla, z výšky tak s požárem bojovaly pouze vrtulníky. V Českém Švýcarsku nadále hoří 1000 ha, kraj zakázal rozdělávání ohňů v lesích
Hřensko (Děčínsko) 27. července (ČTK) - Hasiči u požáru v Národním parku České Švýcarsko zasahují čtvrtý den, evakuováno muselo být za tu dobu asi 450 lidí. Přes noc se požár nerozšířil, hasiči dál zasahují na ploše 1000 hektarů. V děčínském muzeu vystaví na 600 předmětů na motivy příběhů Harryho Pottera
Děčín 25. dubna (ČTK) - Od čtvrtka bude v Oblastním muzeu v Děčíně k vidění více než 600 předmětů na motivy příběhů kouzelníka Harryho Pottera. Vystavovatelka a majitelka rozsáhlé sbírky mnohdy i vzácné kousky získávala od svých 15 let, tedy téměř 20 let. V Merbolticích na Děčínsku archeologové zkoumají zbořený kostel
Merboltice (Děčínsko ) 1. listopadu (ČTK) - Pozůstatky po zbořeném kostelu svaté Kateřiny v Merbolticích na Děčínsku zkoumají archeologové. V průzkumu vedeném týmem ze Západočeské univerzity v Plzni budou pokračovat v pátek 5. Mikov dosáhl stažení falešné kopie nožíku rybička od dvou výrobců
Mikulášovice (Děčínsko) 18. srpna (ČTK) - Dva výrobci stáhli z trhu falešnou kopii nože rybička. Dosáhla toho firma Mikov, která originální legendární nožík na Děčínsku vyrábí. V boji s plagiátory chce společnost pokračovat.
Děčín
Děčín (německy Tetschen-Bodenbach, původně Tetschen) je statutární město v okrese Děčín v Ústeckém kraji.
Žije zde přibližně 49 tisíc obyvatel.
Osídlení Děčínské kotliny je v podstatě souvislé od doby laténské, jak dokládají archeologické nálezy, jak na pravém břehu na Kvádrberku, v okolí Kamenické a Riegrovy ulice, tak na levém břehu mezi Rozbělesy a Podmokly v prostoru tzv. Velkého písku. Slovanské osídlení lze doložit archeologickými nálezy ze zámecké skály, Starého Města a Rozběles již od 7. století n.l. a první písemná zmínka o provincii Děčín (což předpokládá správní sídlo) je z roku 993. Osídlení bylo založeno v místech starého labského brodu, přes který procházela obchodní cesta.
Nový rozvoj město zaznamenalo až koncem 18. století kdy byl zrušen pevnostní statut Děčína. Thunové přestavěli zámek do stávajícího klasicistního tvaru a město pomalu navazovalo na válkami přetrhané styky v labském obchodu. Po výstavbě železnice spojující Prahu s Drážďany v roce 1851 a zahájení pravidelné paroplavby po Labi se začal na území Děčína a zvláště na levobřežní straně na území Podmokel prudce rozvíjet průmysl. Výborné dopravní spojení, zajišťované stávajícími a nově stavěnými železničními tratěmi směrem na Teplice a Českou Kamenici, spolu s Labskou plavbou a nově stavěnými silnicemi, učinilo z Děčína a Podmokel významný dopravní uzel a díky snadnému dovozu materiálu a odvozu výrobků i průmyslové centrum nejen tohoto regionu. V Podmoklech na pozemcích vrchnostenského velkostatku vyrostly průmyslové podniky, jejichž potřeba pracovních sil podnítila vzestup bytové výstavby. Malá ves Podmokly se v letech 1890 – 1914 změnila ve dvacetitisícové secesní město(povýšené na město v roce 1901).
Největší památkou ve městě je zámek umístěný na skále na pravém břehu Labe, nad soutokem Labe a Ploučnice. Do roku 1932 byl v majetku rodiny Thunů, poté ho převzal stát, který zde zřídil kasárna. Ta v areálu zámku přetrvala až do roku 1991. Zámecké zahrady a parky zasahují i pod skálu, kterou je jako součást cesty parkem prokopán krátký skalní tunel pokračující řetězovou lávkou přes Mlýnský náhon. Nedaleko náměstí najdeme barokní kostel sv. Václava a Blažeje. Nedaleko zámku v ulici Křížová se nachází kostel Povýšení sv. Kříže. Mezi další památky a zajímavosti Děčína patří: kostel sv. Františka Serafínského v Podmoklech, evangelický kostel v Podmoklech, kostel sv. Františka Xaverského v Bělé, kaple sv. Jana Nepomuckého, výklenková kaple a kaple Nejsvětější Trojice. Také se zde nachází synagoga z počátku 20. století. Synagoga stojí ve čtvrti secesních vil. Synagoga, zbavená všech náboženských symbolů, sloužila v době okupace nejdříve jako skladiště wehrmachtu, od roku 1941 jako letecká modelárna Hitlerjugend a po té znovu jako vojenské skladiště. Dne 18. 4. 1996 Státní ústav památkové péče zapsal synagogu do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Od té doby prošel objekt díky péči Židovské obce Děčín a dalších subjektů náročnou rekonstrukcí, která jí vrátila důstojnost a půvab. Dnes se řadí mezi významná centra kulturního a společenského dění ve městě.
Zajímavostmi jsou děčínské mosty z 15. a 16. století - Staroměstský most přes Ploučnici a Ovčí můstek - krátké, přemostění Jílovského potoka v Podmoklech, charakteristické vysokým klenutím mostního oblouku. Dominantou celého Děčína je Pastýřská stěna se zoologickou zahradou. Děčín leží na okraji turisticky velmi atraktivní oblasti Českosaského Švýcarska. Velká část města leží v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.
Žije zde přibližně 49 tisíc obyvatel.
Osídlení Děčínské kotliny je v podstatě souvislé od doby laténské, jak dokládají archeologické nálezy, jak na pravém břehu na Kvádrberku, v okolí Kamenické a Riegrovy ulice, tak na levém břehu mezi Rozbělesy a Podmokly v prostoru tzv. Velkého písku. Slovanské osídlení lze doložit archeologickými nálezy ze zámecké skály, Starého Města a Rozběles již od 7. století n.l. a první písemná zmínka o provincii Děčín (což předpokládá správní sídlo) je z roku 993. Osídlení bylo založeno v místech starého labského brodu, přes který procházela obchodní cesta.
Nový rozvoj město zaznamenalo až koncem 18. století kdy byl zrušen pevnostní statut Děčína. Thunové přestavěli zámek do stávajícího klasicistního tvaru a město pomalu navazovalo na válkami přetrhané styky v labském obchodu. Po výstavbě železnice spojující Prahu s Drážďany v roce 1851 a zahájení pravidelné paroplavby po Labi se začal na území Děčína a zvláště na levobřežní straně na území Podmokel prudce rozvíjet průmysl. Výborné dopravní spojení, zajišťované stávajícími a nově stavěnými železničními tratěmi směrem na Teplice a Českou Kamenici, spolu s Labskou plavbou a nově stavěnými silnicemi, učinilo z Děčína a Podmokel významný dopravní uzel a díky snadnému dovozu materiálu a odvozu výrobků i průmyslové centrum nejen tohoto regionu. V Podmoklech na pozemcích vrchnostenského velkostatku vyrostly průmyslové podniky, jejichž potřeba pracovních sil podnítila vzestup bytové výstavby. Malá ves Podmokly se v letech 1890 – 1914 změnila ve dvacetitisícové secesní město(povýšené na město v roce 1901).
Největší památkou ve městě je zámek umístěný na skále na pravém břehu Labe, nad soutokem Labe a Ploučnice. Do roku 1932 byl v majetku rodiny Thunů, poté ho převzal stát, který zde zřídil kasárna. Ta v areálu zámku přetrvala až do roku 1991. Zámecké zahrady a parky zasahují i pod skálu, kterou je jako součást cesty parkem prokopán krátký skalní tunel pokračující řetězovou lávkou přes Mlýnský náhon. Nedaleko náměstí najdeme barokní kostel sv. Václava a Blažeje. Nedaleko zámku v ulici Křížová se nachází kostel Povýšení sv. Kříže. Mezi další památky a zajímavosti Děčína patří: kostel sv. Františka Serafínského v Podmoklech, evangelický kostel v Podmoklech, kostel sv. Františka Xaverského v Bělé, kaple sv. Jana Nepomuckého, výklenková kaple a kaple Nejsvětější Trojice. Také se zde nachází synagoga z počátku 20. století. Synagoga stojí ve čtvrti secesních vil. Synagoga, zbavená všech náboženských symbolů, sloužila v době okupace nejdříve jako skladiště wehrmachtu, od roku 1941 jako letecká modelárna Hitlerjugend a po té znovu jako vojenské skladiště. Dne 18. 4. 1996 Státní ústav památkové péče zapsal synagogu do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Od té doby prošel objekt díky péči Židovské obce Děčín a dalších subjektů náročnou rekonstrukcí, která jí vrátila důstojnost a půvab. Dnes se řadí mezi významná centra kulturního a společenského dění ve městě.
Zajímavostmi jsou děčínské mosty z 15. a 16. století - Staroměstský most přes Ploučnici a Ovčí můstek - krátké, přemostění Jílovského potoka v Podmoklech, charakteristické vysokým klenutím mostního oblouku. Dominantou celého Děčína je Pastýřská stěna se zoologickou zahradou. Děčín leží na okraji turisticky velmi atraktivní oblasti Českosaského Švýcarska. Velká část města leží v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.