NATO posiluje obranu východní Evropy, podle Ruska zvyšuje napětí kolem Ukrajiny

Brusel/Moskva/Kyjev 24. ledna 2022 (ČTK) - Severoatlantická aliance oznámila, že v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny uvedla své síly do bojové pohotovosti a vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy. Kreml v reakci obvinil Západ, že zvyšuje napětí v regionu. Ruské námořnictvo současně zahájilo manévry v Baltském moři a cvičit bude také poblíž Irska. Spojené státy nařídily rodinám zaměstnanců velvyslanectví na Ukrajině, aby opustily zemi kvůli hrozící ruské invazi. Británie stáhne asi polovinu zaměstnanců své ambasády. K podobnému kroku se zatím nechystá Evropská unie ani Česká republika. Unijní ministři zahraničí dnes jednali se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem a potvrdili jednotný postup vůči Rusku. Brusel hodlá ohrožené Ukrajině poskytnout finanční pomoc přes miliardu eur. Ruské i evropské akcie kvůli krizi kolem Ukrajiny výrazně klesají. Rusko rozmístilo u hranic s Ukrajinou desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že Moskva připravuje možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo proruské povstalce v Donbasu, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi. Moskva požaduje, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát aliance. Západ naopak trvá na politice otevřených dveří NATO. Své vojáky a vybavení pro posílení východního křídla aliance už podle bruselské centrály nabídlo několik členských států. Dánsko vysílá do Baltského moře fregatu a chystá se přesunout do Litvy čtyři stíhačky F-16, aby podpořily dlouhodobou misi NATO na ochranu vzdušného prostoru regionu. Španělsko vysílá lodě a zvažuje také poslat stíhací letouny do Bulharska, kam v dubnu zamíří i dva stroje F-35 z Nizozemska. Ochotu vyslat své jednotky do Rumunska pod společné velení NATO vyjádřila Francie. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg navíc uvedl, že aliance může svou přítomnost v oblasti posílit ještě více. "Vidíme prohlášení, která publikuje Severoatlantická aliance o navýšení kontingentu a stažení sil a prostředků na východní křídlo. To vše vede k tomu, že napětí roste," řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Uvedl také, že Ukrajina posiluje svá vojska na východě země a že tento krok může znamenat přípravu Kyjeva na útok proti separatistům. Ruské vojenské námořnictva dnes zahájilo v Baltském moři rozsáhlé cvičení s účastí dvou desítek plavidel. Podle šéfa irské diplomacie Simona Coveneye se Rusko chystá uspořádat námořní manévry také jihozápadně od irského pobřeží. Přítomnost ruských válečných lodí v době napětí kolem Ukrajiny není podle něj "vítaná ani žádaná", připustil však, že mezinárodní dohody taková cvičení umožňují. Moskva minulý týden ohlásila sérii cvičení v řadě míst světa, kterých se má celkem zúčastnit na 140 plavidel a více než 10.000 námořníků. Současně se odehrávají společné manévry běloruských a ruských jednotek rychlé reakce v Bělorusku, které potrvají do 20. února. Spojené státy nařídily rodinám zaměstnanců amerického velvyslanectví na Ukrajině, aby opustily zemi kvůli hrozící ruské invazi, podle ministerstva zahraničí nicméně ambasáda zůstává otevřená a nejde o celkovou evakuaci. Britské úřady uvedly, že neví o žádné konkrétní hrozbě, na zastupitelském úřadu nicméně zůstane jen asi polovina pracovníků. Ukrajina označila rozhodnutí USA za předčasné. EU prozatím krok Washingtonu a Londýna kopírovat nebude, podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella k tomu sedmadvacítka v tomto okamžiku nevidí důvod. České ministerstvo zahraničních věcí sdělilo, že nepřipravuje stažení rodinných příslušníků pracovníků ambasády v Kyjevě či přímo jejích zaměstnanců. V úterý se nicméně sejde krizový štáb, který se bude mimo jiné zabývat ochranou zaměstnanců velvyslanectví a českých občanů na Ukrajině. Ministři zahraničí zemí EU dnes se svým americkým protějškem Blinkenem potvrdili jednotný postoj k ruské hrozbě pro Ukrajinu, uvedl po společném jednání šéf české diplomacie Jan Lipavský. Podle něj budou EU i USA nadále spolupracovat na přípravě sankcí pro případ, že by Rusko sousední zemi napadlo. Zástupci unijních vlád v dnešním společném prohlášení vyzvali Moskvu ke zklidnění situace a zopakovali, že sedmadvacítka je připravena přijmout masivní sankce. EU poskytne Ukrajině pomoc ve výši 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun) ve formě přímých grantů a půjček, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Aby mohla být částka Kyjevu odeslána, musí ji schválit členské státy a Evropský parlament. Ruské akcie od dnešního rána výrazně klesaly, jejich hlavní index dopoledne odepisoval více než šest procent. Výrazně dolů zamířil i ruský rubl, který je k dolaru na nejnižších hodnotách od podzimu 2020. Podle analytiků je za tímto propadem citelné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem. Pokles se nevyhnul ani evropským akciím. Index STOXX 600 klesl o 3,8 procenta na 456,36 bodu a má tak za sebou nejhorší den od června 2020. Pražská burza oslabila kvůli napětí okolo Ukrajiny nejvýrazněji od loňského ledna. Nejníže od července pak klesl také bitcoin, nejznámější kryptoměna světa. Americký dolar naopak zahájil nový týden růstem a ke koši měn se dostal nejvýše za dva týdny. abl ank - sdílejte článek