Nový argentinský prezident vydal dekret, jímž ruší či mění na 300 zákonů

Buenos Aires 21. prosince 2023 (ČTK) - Nový argentinský prezident Javier Milei ve středu podepsal dekret, který mění či ruší tři stovky zákonů. Milei jím chce deregulovat ekonomiku a vyvést ji tak z krize. Takzvaný dekret nutnosti a naléhavosti (DNU) přináší podle serveru BBC Mundo změny například pro trh s nemovitostmi, supermarkety, cestovní ruch, prodej aut a léků či pracovní trh. Dekret může zrušit parlament, pokud se proti němu vysloví obě jeho komory. Proti reformám vyšly ve středu do ulic Buenos Aires demonstrovat tisíce lidí, uvedla agentura Reuters. "Argentinci, dnes je historický den pro naši zemi. Po desítkách let selhání, bídačení a anomálií začínáme cestu rekonstrukce....za tímto účelem jsme navrhli plán stabilizace šokem.. jak už jsem říkal, problémem není šéfkuchař, ale recepty. Ty, které se neosvědčily v Argentině, jsou tytéž, co selhaly na celé planetě," prohlásil Milei při oznamování svého dekretu. "Cílem je uvolnit obrovské množství regulací, které překážejí ekonomickému růstu a zastavují ho," dodal. Podle BBC Mundo ale Milei přiblížil konkrétně jen několik málo ze svých reforem, jež má přinést jeho dekret čítající 366 článků na osmi desítkách stran. Ruší se jím čtyři desítky zákonů a dekretů, další se jím mají modifikovat. Jedním z klíčových bodů je převod státních firem na akciové společnosti, aby se tak otevřela cesta k jejich privatizaci. Zatím není jasné, kterých firem se bude privatizace týkat, podle agentury Reuters by mohlo jít i o ropnou společnost YPF či argentinské aerolinky. V Buenos Aires demonstrovaly proti hospodářskému kursu nového prezidenta tisíce lidí. Podle DPA byly protesty více méně klidné, protože vláda hrozila tvrdými postihy v případě, že by demonstranti zablokovali ulice. Argentina má dlouhou tradici sociálních protestů: demonstranti jsou schopní ulice blokovat celé dny. Argentina zažívá hlubokou ekonomickou krizi. Míra inflace přesahuje 140 procent, asi 40 procent obyvatel žije pod hranicí chudoby. Druhá největší ekonomika Jižní Ameriky podle DPA strádá kvůli přebujelému státnímu aparátu, nízké produktivitě v průmyslu i rozsáhlé šedé ekonomice, kvůli níž stát přichází o příjmy z daní. Milei, který bývá označován za krajně pravicového politika či anarchokapitalistu, se úřadu ujal 10. prosince. Ve volbách porazil tehdejšího ministra hospodářství Sergia Massu, podle analytiků do značné míry proto, že voliči nespokojení s ekonomickými výsledky předchozí vlády chtěli změnu. Nový prezident také snížil počet ministerstev o polovinu na devět. Jeho vláda oznámila první škrty ve státním rozpočtu, například snížení dotací na energie či na dopravu, a devalvovala argentinskou měnu o 54 procent na 800 pesos za dolar. Tyto kroky uvítal Mezinárodní měnový fond (MMF), který je označil za odvážné, podle něj by mohly argentinskou ekonomiku stabilizovat a urychlit její růst. nob hab jkh - sdílejte článek