Berlín vyzval Kosovo, ať odloží plány na zavedení eura jako své jediné měny

Berlín 26. ledna (ČTK) - Německá vláda vyzvala Kosovo, aby odložilo plány na zavedení eura jako své jediné měny. Zdůvodňuje to obavami z dalšího zhoršení etnického napětí, protože takový krok by etnickým Srbům na severu Kosova zkomplikoval přístup k hotovosti. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Vláda v Srbsku varovala, že plán Kosova by od 1. února v zemi prakticky znemožnil používat srbský dinár. Kosovo, které v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku, používá jednotnou evropskou měnu euro už více než 20 let, ale jen prozatímně. Země není členem eurozóny ani Evropské unie. "Důrazně žádáme Kosovo, aby datum zavedení odložilo, dokud nebude nalezeno přijatelné řešení," řekla dnes novinářům v Berlíně Christiane Hoffmannová z tiskového oddělení spolkové vlády. Přestože jde o záležitost, o které si Kosovo může samo rozhodnout, zavedení eura jako jediné měny by podle Hoffmannové v tomto případě znamenalo významný krok s dalekosáhlými důsledky, který vyžaduje více času a přípravy. Evropští lídři selhali ve snaze normalizovat vztahy mezi Srbskem a Kosovem, píše Bloomberg. Bělehrad suverenitu Kosova odmítá uznat, stejně jako to odmítá část zemí Evropské unie. Napětí v severním Kosovu, kde žijí hlavně etničtí Srbové, loni přerostlo v nejhorší násilí za téměř 20 let. Kosovská centrální banka začátkem tohoto měsíce oznámila, že od příštího týdne zakáže všem bankám a dalším věřitelům působit v Kosovu bez licence, což patrně bude mít dopad na srbský finanční ústav Poštanska štedionica. Ten patří k největším bankám v Srbsku a je klíčovým kanálem pro převody peněz v srbských dinárech. Na srbskou měnu v Kosovu spoléhá asi 90.000 Srbů. Srbská centrální banka tvrdí, že platby jsou zaznamenávány transparentně a s dohledem z Prištiny. V prohlášení uvedla, že případná omezení ve využívání srbské měny představují přímou hrozbu pro existenci srbského obyvatelstva a že jejich cílem je vyhnat z Kosova ještě více Srbů. Srbská komunita dostává platby na důchody, zdravotní péči, vzdělání nebo investice. Dosud byly tyto platby prováděny s malým dohledem ze strany kosovských úřadů, kde působí především etničtí Albánci. Vláda v Bělehradě posílá ročně více než 100 milionů dolarů (2,3 miliardy Kč) na podporu kosovských Srbů. Evropská unie a Spojené státy varovaly před jakýmikoli unáhlenými změnami. Mediátoři se mezitím snaží zprostředkovat komplexní dohodu mezi oběma balkánskými sousedy, z nichž oba mají snahu stát se členy EU. Jednání se zastavila především na otázce osudu Srbů, kteří se po odtržení Kosova stali na tomto území menšinou. "Kosovo by mělo mít možnost vykonávat v zemi kontrolu nad měnou - to by nemělo být kontroverzní,“ uvedl ředitel Centra pro studium jihovýchodní Evropy na univerzitě ve Štýrském Hradci Florian Bieber. "Ale dialog se Srbskem je teď na příliš obtížném místě. Kosovská vláda by se nakonec měla pokusit přimět kosovské Srby, aby se považovali za více integrované," dodal Bieber, který je uznávaným rakouským expertem na Balkán. spr - sdílejte článek