Plečnik
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Plečnik". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Plečnik je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Výstava o Plečnikově díle otevře v pátek na Hradě turistickou sezonu
Praha 31. března (ČTK) - Seznámit se s tím, jak slovinský architekt Jože Plečnik měnil tvář částí Pražského hradu, budou moci od pátku návštěvníci výstavy na Hradě. Bude se konat v Tereziánském křídle Starého královského paláce, další panely budou v areálu Hradu, přímo v místech, kde jsou stopy Plečnikovy tvorby patrné. Výstava v pátek otevře letní turistickou sezonu na Pražském hradě. Připomene také kulaté výročí narození Plečnika (1872 až 1957), který v sídle českých králů a představitelů státu významným způsobem přetvořil interiéry Nového královského paláce i hradní nádvoří a zahrady. Podle Plečnikových plánů byla upravena zahrada Na Baště nebo tři ze čtyř hradních nádvoří, navrhl také Masarykovu vyhlídku s vinicí na severní hraně Jeleního příkopu. Projektoval i interiér Sloupové síně v severním hradním křídle a byt prezidenta Masaryka v Novém královském paláci. Hlavním kurátorem výstavy je historik architektury Vladimír Šlapeta, který uvedl, že výstava představí všechny Plečnikovy tvůrčí a životní etapy. Rané období ve Vídni, kam odjel v roce 1892 a kde následně studoval na akademii pod vedením Otto Wagnera. V Rakousku navázal blízké a celoživotní přátelství s českým spolužákem Janem Kotěrou. Na jeho doporučení se Plečnik stal profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde působil deset let. Závěrečné období je to, kdy se stal profesorem architektury na nově založené univerzitě v Lublani a zároveň v Praze vykonával funkci hradního architekta. Výstavu z větší části tvoří panely umístěné na nádvořích a v zahradách Pražského hradu, vždy u konkrétních realizovaných architektonických prvků. V Tereziánském křídle návštěvníci uvidí i modely a návrhy realizovaných i pouze zamýšlených Plečnikových projektů. Práce Plečnika na Hradě pomalu končily s odchodem Masaryka, ve 30. letech 20. století pak výrazně ovlivnil tvář Vinohrad, kde podle jeho plánů vyrostl mezi roky 1928 a 1932 kostel Nejsvětějšího srdce Páně. Paralelně architekt působil v rodné Lublani, kde stavěl i pedagogicky působil. Výstavu doplní snímky slovinského fotografa Saši Fuise, který zachytil Plečnikovo vrcholné dílo, slovinskou Národní a univerzitní knihovnu v Lublani. Návštěvníci podle Šlapety poprvé uvidí i některé kresby ze soukromé sbírky znalce Plečnikova díla Damjana Prelovšeka, vnuka lublaňského stavebního rady a někdejšího slovinského velvyslance v ČR. Z Lublaně se podařilo přivézt i dva krátké filmy, které zachycují Plečnika. Česko se Slovinskem chtělo zapsat společně Plečnikovo dílo na seznam UNESCO. Slovinsko před několika lety ale začalo o zápis usilovat samo a loni se o jeho nejvýznamnější stavby v Lublani seznam rozšířil. hrm jw
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.