buddhismus
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "buddhismus". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo buddhismus je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Výstava představuje vzácnou dřevořezbu asijského Pavího krále moudrosti
Praha 15. srpna (ČTK) - Pražská Galerie kritiků dnes zahájila výstavu nazvanou Paví král moudrosti a květy. Představuje vzácnou dřevořezbu asijského bůžka Pavího krále moudrosti, ochránce přírody a lidí před ničivými pohromami. Výstava seznámí návštěvníky i se vznikem řezby z počátku 20. století a s její cestou do Prahy. Expozici doplňují díla současných českých a japonských umělců, kteří se věnují tušové malbě a kaligrafii. Paví král moudrosti je v buddhismu hubitelem jedovatých tvorů, hadů a škorpionů. Barvy vějířově tvarovaného ocasu páva dokládají přeměnu jedu v nektar moudrosti. Přírodu představují květiny, z nichž každá má v buddhismu svůj význam. Paví král je zároveň ženou-královnou, podřízenou podle buddhistického principu mužskému pohlaví, k níž se lidé modlili v období sucha či jiné kalamity a epidemií. Originál grafiky Pavího krále je podle kurátorky a galeristky Vlasty Čihákové Noshiro světovým unikátem. Byl před několika lety objeven v pozůstalosti malíře Zdeňka Sklenáře (1910 až 1986), který ho v roce 1955 přivezl z Číny. Emanace božské moudrosti, spojená s kouzlem exotického páva, ochraňujícího i etiku buddhistické víry, znamenala pro malíře významnou inspirací v tvorbě. Stejně je tomu tak dnes u českých a japonských umělců, jejichž kaligrafie a tušové malby dokládají ve výstavě účinek Pavího krále moudrosti. Grafika je dnes majetkem pražského galeristy Zdeňka Sklenáře, který je příbuzným malíře téhož jména. Dřevořezba je replikou starého čínského obrazu, existujícího v Japonsku ve třech variantách. První byl dovezen z Číny v 11. století, dvě japonské varianty pocházejí z 12. a 13. století. Všechny tři obrazy, dnes japonské národní památky, jsou malované na hedvábném svitku a mají zhruba stejné rozměry jako bambusová rohož tatami (160 krát 100 centimetrů ). První z 11. století je dnes uchováván jako součást sbírky Národního muzea v Kjótu. Grafika, kterou si Sklenář dovezl z Číny, odpovídá druhému originálu z 12. století, který je jedním z devíti národních pokladů uměleckohistorické sbírky Národního muzea v Tokiu. Třetí varianta téhož díla z 13. století je dnes v chrámu Anrakuju-ji poblíž Kjóta, s kopií z konce 19. století ve sbírce Národního muzea. V roce 1904 v Japonsku vznikl pro Expo v St. Louis v USA velkoformátový dřevořez Pavího krále, jenž měl ohromit Ameriku. Je největší grafikou na světě a za unikátní ruční techniku a přínos uměleckému řemeslu obdržel zlatou medaili Expo. Posledním soukromým majitelem obrazového originálu a patrně i grafiky vystavené nyní v Praze byl japonský obchodník s hedvábím a patron umělců Sankei Hara (1869 až 1939). O jeho pozůstalost čítající buddhistická díla a staré čínské tisky pečovala jeho rodina, obraz Pavího krále převedla do Národního muzea v Tokiu v roce 1960. Grafika, kterou zakoupil Sklenář v roce 1955, se do Číny dostala nejspíše během 30. let minulého století, kdy byly styky Japonska s Čínou četné. Obchodník Hara zřejmě grafiku daroval či prodal některému z partnerů v obchodu s hedvábím na čínském trhu, míní kurátorka. hrm rot
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.