Fed úroky nezměnil; jejich snižování podmiňuje jistotou, že inflace klesá
Washington 31. ledna (ČTK) - Americká centrální banka (Fed) dnes na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let. Úroky měnový výbor nezměnil již čtvrtou seanci za sebou. Na svém zasedání v polovině prosince Fed naznačil, že v roce 2024 plánuje několik snížení sazeb.
Výbor Fedu pro operace na otevřeném trhu (FOMC) v prohlášení uvedl, že "nepředpokládá, že by bylo vhodné snížit sazby, dokud nebude větší jistota, že inflace udržitelným způsobem klesá k dvouprocentnímu cíli". Centrální banka zároveň z prohlášení vypustila zmínku o možném dalším zvyšování úroků, napsala agentura Reuters.
"Inflace se za poslední rok zmírnila, ale zůstává zvýšená," uvedla centrální banka. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v prosinci zrychlilo na 3,4 procenta z listopadových 3,1 procenta. Inflace byla vyšší, než čekali analytici.
Inflace je přetrvávajícím problémem od pandemie covidu-19, kdy se růst cen vyšplhal na nejvyšší úroveň od počátku 80. let. Fed na to reagoval sérií zvýšení úrokových sazeb, která vynesla jeho základní úrokovou sazbu na nejvyšší úroveň za více než 22 let.
Zástupci Fedu dříve naznačili, že v letošním roce dojde až ke třem snížením. Tempo, jakým budou úrokové sazby snižovat, bude podle Grega McBridea, hlavního finančního analytika společnosti Bankrate, mnohem pomalejší než tempo, jakým je zvyšovali. "Úrokové sazby jely nahoru výtahem, dolů půjdou po schodech," konstatoval.
"Americký Fed ponechal sazby beze změny, což bylo v souladu s očekáváním trhu. Trh aktuálně oceňuje první snížení sazeb na březnovém zasedání s pravděpodobností 60 procent," uvedl analytik investiční společnosti XTB Tomáš Cverna.
"Ke zvýšení těchto odhadů přispěly obavy o další americkou regionální banku, kterou je New York Community Bankcorp. K brzkému snížení by však dojít nemuselo kvůli stále napjatému trhu práce a také kvůli robustnímu růstu americké ekonomiky. Myslím si, že první snížení by mohlo nastat v červnu," dodal Cverna.
lsk ank
Poptávka po zlatě loni stoupla o tři procenta na rekordních 4899 tun
Londýn/Praha 31. ledna (ČTK) - Celosvětová poptávka po zlatě loni stoupla o tři procenta na rekordních 4899 tun. Pomohla k tomu hlavně vysoká poptávka na mimoburzovním trhu, ale také nákupy centrálních bank. Ve své zprávě to dnes uvedla Světová rada pro zlato (WGC). Další růst se čeká i v letošním roce, protože americká centrální banka (Fed) se chystá snižovat úrokové sazby, což by mohlo ceny zlata podpořit.
Hlavní analytik WGC Joseph Cavatoni agentuře Bloomberg řekl, že současná situace svědčí tomu, aby centrální banky rozvíjejících se zemí byly i nadále čistými kupci zlata. Významnými kupci zlata by se mohly stát země jako Čína a Polsko.
Údaj o poptávce zahrnuje slitky pro investice, šperky, mince, nákupy centrálních bank, burzovně obchodované fondy (ETF) i prodej zlata mimo burzu. Na mimoburzovním trhu investují do zlatých slitků různí účastníci, včetně státních a investičních fondů či vysoce majetných osob, dodal Cavatoni.
Cena zlata se loni zvýšila o 13 procent a začátkem prosince se vyšplhala na rekordních 2135,39 USD (48.850 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Cenu podpořila ekonomická a politická nejistota, geopolitické napětí a rovněž očekávání, že Fed se po razantním zpřísňování měnové politiky, jehož cílem bylo dostat pod kontrolu inflaci, už chystá úroky snižovat. Investoři obvykle sahají po zlatu v době snižování úrokových sazeb, protože klesají výnosy státních dluhopisů a rovněž dolar oslabuje. Cavatoni odhaduje, že cena zlata by se letos mohla dostat nad 2200 USD za unci.
Mimoburzovní poptávka loni stoupla o 753 procent, což je nejvíce přinejmenším od roku 2011, ukazují údaje WGC. Cavatoni očekává, že investoři budou letos pokračovat v nákupech zlata, a to rychleji než loni, zejména díky očekávanému snižování úroků v USA.
Čisté nákupy centrálních bank loni činily 1037 tun. Nákupy tak zůstaly vysoké, i když ve srovnání s rekordem z roku 2022 se snížily o 45 tun. Očekává se, že letos centrální banky nakoupí více než 500 tun zlata.
Poptávka po špercích loni zůstala stabilní a činila 2093 tun. Podle analytiků začíná mít na poptávku po špercích negativní dopad zpomalení ekonomiky a vysoké ceny. Jediným světlým bodem by mohla být Indie, která je druhým největším spotřebitelem zlata na světě. Očekává se, že poptávka se tam po loňském propadu na 748 tun v nejbližších dvou letech zvýší na 800 až 900 tun. V Číně zůstane poptávka po zlatých špercích pravděpodobně stabilní, protože spotřebitelé se snaží využít zlata jako bezpečného aktiva v době, kdy domácí měna oslabuje a nejisté jsou i vyhlídky čínské ekonomiky.
Těžba zlata se loni zvýšila o jedno procento na 3644 tun. Zaostala však za rekordem z roku 2018. Celková nabídka zlata díky recyklaci stoupla o tři procenta na 4898,8 tuny.
Drahé kovy vlastní zhruba tři procenta českých domácností, řekl ČTK analytik společnosti Golden Gate CZ Pavel Ryba. Poptávka po zlatě loni podle něj rostla zejména v souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině. V minulých letech to bylo za pandemie covidu-19, kdy se v Česku prodej zlata zvýšil meziročně o 40 procent. Poptávka po žlutém kovu loni výrazně vzrostla tradičně před Vánocemi zhruba o 30 procent v porovnání s obdobím před adventem, dodal.
fd irl spr
DALŠÍ ZPRÁVY
