CRIF: V říjnu v Česku stoupl počet bankrotů firem i podnikatelů
Praha 6. listopadu (ČTK) - V říjnu bylo v Česku vyhlášeno 63 bankrotů firem, o 26 více než v září. Počet vyhlášených bankrotů podnikatelů se meziměsíčně zvýšil o 40 na 440. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, která ji dnes poskytla ČTK. Návrhů na bankrot společností v říjnu ubylo o pět na 78, zatímco počet návrhů na bankrot podnikatelů proti září stoupl o 90 na 472.
"V letošním roce připadlo na jeden měsíc 56 bankrotů společností, v loňském roce to bylo 58 a o rok dříve 62. Vidíme tedy, že celkově se počty bankrotů postupně snižují. Podobný vývoj je také u podnikatelů," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Největší firmou, která v říjnu vyhlásila bankrot, je brněnské družstvo invalidů Myjómi. "Tato společnost i přes rostoucí výnosy vykázala ztrátu a v roce 2022 skončila výrazně zadlužená. Návrh na osobní oddlužení podal také předseda představenstva," uvedl vedoucí datového oddělení portálu www.informaceofirmach.cz Jan Cikler.
Celkově bylo v ČR v posledních 12 měsících vyhlášeno 16 bankrotů na 10.000 aktivních společností. Poměrově nejvíce jich bylo v Moravskoslezském kraji (21), v Praze (19) a Pardubickém kraji (18). Naopak nejméně bankrotů zaznamenal Středočeský kraj, kde bylo vyhlášeno osm bankrotů na 10.000 aktivních společností. Následoval Plzeňský kraj s deseti bankroty a Zlínský kraj s 12.
Nejvíce bankrotů na 10.000 společností bylo v odvětví dopravy a skladování (27) a ve zpracovatelském průmyslu (19). Poměrově nejméně jich bylo mezi firmami v odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče a v odvětví informačních a komunikačních činností (po šesti).
U podnikatelů se počet bankrotů ve většině odvětví pohybuje dlouhodobě výše než u společností. Za posledních 12 měsíců byl vyhlášen bankrot v průměru u 46 subjektů na 10.000 aktivních podnikatelů, přičemž nejčastěji to bylo v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde to bylo přes 80 bankrotů na 10.000 podnikatelů. Poměrově nejméně bankrotů bylo ve Zlínském kraji a Praze (31).
V rámci odvětví bylo vyhlášeno nejvíce bankrotů v dopravě, skladování a stavebnictví a nejméně ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči a informačních a komunikačních činnostech.
fd ktp
Průmysl i stavebnictví zůstávají slabé, bilanci obchodu pomohl pokles dovozu
Praha 6. listopadu (ČTK) - Útlum českého průmyslu v září neskončil a podle analytiků bude zřejmě pokračovat i v dalších měsících. Slabé zůstává také stavebnictví, zářijový meziroční nárůst po dvou předchozích poklesech je pouze důsledkem srovnání s nízkým výsledkem z loňského září, míní ekonomové. Přebytek zahraničního obchodu v září jejich očekávání překonal, spíše než ekonomický růst ale za tím vidí rychlejší pokles dovozu.
Zářijové výsledky průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Průmyslová výroba v Česku se meziročně snížila potřetí za sebou, pokles navíc prohloubila na pět procent ze srpnových 1,7 procenta. Dolů šla také proti srpnu o 1,8 procenta. Stavební výroba meziročně vzrostla o 1,7 procenta, v meziměsíčním srovnání ale byla nižší o 0,2 procenta. Zahraniční obchod ČR skončil v září přebytkem 12,8 miliardy korun, což byl meziročně o 25,3 miliardy Kč lepší výsledek.
S poklesem produkce se český průmysl v září potýkal podle ČSÚ napříč téměř všemi odvětvími. K meziročnímu snížení nejvíce přispěla výroba elektřiny a plynu, což ovlivnily plánované odstávky v elektrárnách a mimořádně teplé počasí. Klesla ale i výroba strojů a zařízení, růst zaznamenal farmaceutický, nápojový a oděvní průmysl. Hodnota nových zakázek pro český průmysl podle statistiků ve srovnání s loňským zářím klesla o 5,2 procenta.
Tuzemský průmysl prochází recesí, pokles zřejmě vykáže i za celý letošní rok, uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. "Zářijový průmysl citelně zklamal, a ačkoli část slabých čísel jde na vrub technickým vlivům odstávek ve výrobě energií a teplejšímu počasí, nic se nemění na tom, že propad zaznamenává většina odvětví zpracovatelského průmyslu," podotkl. Podle analytika Cyrrusu Víta Hradila český průmysl prochází mrazivým obdobím, když v září přišel o svou jedinou dosavadní oporu ve výrobě automobilů. Ta meziročně mírně klesla zřejmě vlivem chybějících součástek po požáru u dodavatele plastových dílů a záplavách ve Slovinsku.
"Aktuální pokles zakázek dává tušit, že pozitivního obratu se v průmyslu nejspíš do konce letošního roku už nedočkáme," konstatoval analytik Banky Creditas Petr Dufek. Průzkumy nálad ze zpracovatelského průmyslu v Česku i Německu naznačují, že výraznější zlepšení situace se pro tento sektor ekonomiky pro nejbližší měsíce nerýsuje, doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč.
Ve stavebnictví meziroční růst evidují statistici v tomto roce teprve potřetí, vedle září se stavební produkce zvýšila v lednu a v červnu. V srpnu klesla o 0,2 procenta. Pozemní stavitelství, což jsou stavby budov, vykázalo v září růst o 2,2 procenta, inženýrská produkce, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, se zvýšila o půl procenta.
Proti období před pandemií covidu-19 byl ale výkon pozemního stavitelství nižší o 2,2 procenta a inženýrského o 6,2 procenta, upozornil analytik Komerční banky Martin Gürtler. "Poptávka po stavebních pracích zůstává vlivem vysokých nákladů výstavby slabá. Jde o působení kombinace vysokých úrokových sazeb, cen nemovitostí a stavebních materiálů. K tomu se ještě přidává výrazné snížení kupní síly domácností související s propadem reálných mezd," uvedl.
Vysoké náklady na výstavbu stojí podle analytiků také za meziročním úbytkem vydaných stavebních povolení o 10,2 procenta. Výhled stavebnictví tak zůstává negativní, zejména kvůli pokračujícímu útlumu soukromé výstavby, uvedl Dufek. Během září se sice začalo stavět téměř o čtvrtinu bytů více než loni, za první tři čtvrtletí to ale bylo o 14,6 procenta méně. V lepší kondici než pozemní stavitelství je podle Dufka inženýrská výstavba. Pozitivní vliv na zářijové výsledky měly veřejné zakázky, ukázala data analytické společnosti CEEC Research.
K meziročnímu zlepšení bilance zahraničního obchodu přispěl v září zejména nižší schodek obchodu s ropou a zemním plynem. K přebytku bilanci podle ČSÚ i analytiků pomohlo to, že dovoz klesal rychleji než vývoz. Podle analytika UniCredit Bank Jiřího Poura meziročně klesly jak ceny, tak dovozené množství energií. "Útlum dovozu v dalších skupinách zboží souvisel hlavně s omezením domácí průmyslové produkce a nejspíš i s pokračujícím rozpouštěním zásob firem," doplnil.
Analytik společnosti Citfin Tomáš Volf upozornil, že export se snižuje i přes slábnoucí korunu. "Ve prospěch vývozců by měly hovořit také další kroky České národní banky, protože se všeobecně zintenzivňuje debata o termínu začátku snižování sazeb," dodal. Celoročně by měl zahraniční obchod skončit v přebytku 100 miliard korun, uvedla analytička Komerční banky Jana Steckerová. Poukázala na to, že za prvních devět měsíců roku byl loni schodek 150 miliard korun, letos je bilance s 76,9 miliardy korun kladná.
red dvd
DALŠÍ ZPRÁVY
