Cena zlata

Švýcarská centrální banka volá po změně regulace, odkazuje na Credit Suisse

Curych 19. března (ČTK) - Švýcarská centrální banka (SNB) chce prosadit změny, které by spočívaly ve zpřísnění pravidel regulace kapitálu bank. Uvedla to dnes ve výroční zprávě za loňský rok. Záměr zdůvodňuje ságou kolem druhé největší švýcarské banky Credit Suisse, která se loni dostala do tak vážných problémů, že ji po dohodě s vládou a dalšími státními institucemi musela převzít konkurenční UBS, jinak by ji zřejmě čekal bankrot. Švýcarsko podle centrální banky potřebuje pravidla, která už budou brát v potaz, že z UBS je nyní finanční ústav, jehož význam pro globální finanční architekturu se po loňském převzetí Credit Suisse ještě zvýšil. Od událostí, které otřásly švýcarským bankovním sektorem, právě dnes uplynul rok. Tržní hodnota UBS překročila 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč), což je sice pořád méně, než jaká je tržní hodnota největších bank světa, na druhou stranu je to ale nejvíce za téměř 16 let a představuje to pro UBS určitý milník, uvedla agentura Bloomberg. Kdysi nedotknutelný švýcarský bankovní sektor, ceněný pro naprostou mlčenlivost ohledně svých obchodních vztahů s klienty, se začal měnit už před lety. Na švýcarské banky začaly tlačit mezinárodní instituce, které se snaží bojovat s praním špinavých peněz a s daňovými úniky. Po globální finanční krizi z let 2007 až 2009 se úřady ve Spojených státech zaměřily na UBS a kvůli daním se začaly dožadovat zpřístupnění dat o amerických klientech. Švýcarská centrální banka ve výroční zprávě také uvádí, že bude přijímat některé formy úvěrů jako zástavu od bank požadujících v případě nouzové situace okamžitý přístup k hotovosti. To je významný krok, jehož cílem je zajistit, aby bankám v krizi nedošla hotovost. SNB loni uvedla, že právě nedostatek odpovídajícího zajištění urychlil kolaps banky Credit Suisse. UBS je v globálním měřítku už léta klíčovým správcem majetku a převzetím Credit Suisse si tuto pozici ještě upevnila. Objem klientských aktiv ve správě se jí loni po převzetí menšího rivala přes noc zvýšil zhruba o pětinu a dostal se na 3,4 bilionu dolarů (79,2 bilionu Kč). Tím se přiblížila americké bance Morgan Stanley, která má ve správě aktiva klientů zhruba za pět bilionů dolarů. spr

Japonská centrální banka po 17 letech zvedla základní úrokovou sazbu

Tokio 19. března (ČTK) - Japonská centrální banka (BOJ) dnes podle očekávání jako poslední na světě upustila od záporných úroků. Základní úrokovou sazbu zvýšila poprvé po 17 letech, a to z minus 0,1 procenta do pásma nula až 0,1 procenta. Banka výsledek zasedání k měnové politice zveřejnila v prohlášení. Záporné úrokové sazby měly v posledních zhruba osmi letech stimulovat stagnující japonskou ekonomiku. Dnešním krokem japonské centrální banky končí éra, kdy se měnoví tvůrci po celém světě snažili podpořit hospodářský růst pomocí levných peněz a nekonvenčních měnových nástrojů. BOJ také upustila od politiky známé jako kontrola výnosové křivky (YCC). Ta spočívala v nákupu japonských státních dluhopisů za účelem kontroly úrokových sazeb. Centrální banka uvedla, že bude nadále nakupovat 'zhruba stejné množství' státních dluhopisů jako dosud a v případě rychlého růstu jejich výnosů nákupy zvýší. BOJ se dále rozhodla ukončit nákupy rizikových aktiv, jako jsou burzovně obchodované fondy (ETF) a japonské nemovitostní investiční trusty. 'Usoudili jsme, že udržitelné a stabilní dosažení našeho cenového cíle je na dohled,' uvedla centrální banka. Očekávání, že BOJ zvýší sazby, rostla od nástupu guvernéra Kazua Uedy do funkce v dubnu loňského roku. Vzhledem k tomu, že inflace již více než rok překračuje dvouprocentní cíl BOJ, mnozí hráči na trhu předpokládali ukončení záporných úrokových sazeb buď v březnu, nebo v dubnu. Poslední oficiální údaje ukázaly, že i když tempo růstu cen zpomaluje, jádrová spotřebitelská inflace v Japonsku se v lednu udržela na dvouprocentním cíli banky. Rozhodnutí, zda sazby půjdou nahoru, záviselo také na tom, zda velké společnosti v zemi zvýší zaměstnancům mzdy, aby jim pomohly vyrovnat se s rostoucími životními náklady, uvedla analytička Nobuko Kobajašiová z poradenské společnosti EY-Parthenon. Odbory minulý týden oznámily, že zaměstnanci velkých firem dostanou přidáno 5,28 procenta, což je nejvíce za posledních 33 let. Mzdy v zemi od konce 90. let stagnovaly. Spotřebitelské ceny rostly velmi pomalu, nebo dokonce klesaly. Analytici připomínají, že japonská ekonomika postupně ztrácí konkurenceschopnost a produktivitu, zatímco počet obyvatel se snižuje s tím, jak Japonci stárnou a mají méně dětí. Japonsko v roce 2010 opustilo pozici druhé největší ekonomiky světa a na jeho místo se dostala Čína. Loni pak Japonsko přišlo i o třetí příčku, z níž ho sesadilo Německo. 'BOJ dnes učinila první nejistý krok směrem k normalizaci měnové politiky,' uvedl analytik Frederic Neumann z banky HSBC v Hongkongu. 'Zejména odstranění záporných úrokových sazeb signalizuje přesvědčení BOJ, že se Japonsko vymanilo ze sevření deflace,' dodal. Japonský jen v reakci na rozhodnutí centrální banky prudce oslabil. Krátce před 8:00 SEČ ztrácel k americkému dolaru 0,8 procenta a dříve se dostal i pod hranici 150 JPY za dolar. Velké japonské banky oznamují, že plánují zvednout úrokové sazby u běžných vkladů v jenech. Podle agentury Reuters to uvedla společnost Mizuho a Sumitomo Mitsui Financial Group. V obou případech by šlo o první takové zvýšení od února 2007. vjn lsa jrm