Allenova sbírka se vydraží, zřejmě za více než miliardu dolarů
New York 26. srpna (ČTK) - Sbírka uměleckých děl zesnulého spoluzakladatele společnosti Microsoft Paula Allena půjde v listopadu v New Yorku do dražby. Aukční síň Christie’s očekává více než miliardu dolarů (asi 24,7 miliardy Kč), což by byl absolutní rekord, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na aukční síň.
Mezi více než 150 díly, které dražba nabídne, má být i slavný obraz Hora Sainte-Victoire, který namaloval francouzský malíř Paul Cézanne, označovaný za proroka moderního malířství. Odhaduje se, že se obraz vydraží za více než 100 milionů dolarů.
Cézanneho obrazy se dnes prodávají za astronomické ceny (jednu z verzí Hráčů karet koupila v dubnu 2011 rodina katarského emíra za více než 250 milionů dolarů), on sám se však dočkal uznání až v posledních letech života. Vystavoval sporadicky, více možností prezentovat své dílo měl až od 90. let 19. století. Rodina ho považovala za podivína, měl málo přátel a nedůvěřoval kritikům umění.
Allen zemřel v říjnu 2018 ve věku 65 let. Miliardář, filantrop a hledač lodních vraků podlehl rakovině lymfatických uzlin, s níž předtím několikrát úspěšně bojoval. Jeho společník z počátků softwarové éry Bill Gates ke skonu přítele napsal, že bez Allena by neexistoval svět osobních počítačů.
Allen patřil stejně jako druhý zakladatel Microsoftu Gates k magnátům, kteří se rozhodli značnou část svého jmění věnovat na dobročinné účely. Podle dostupných údajů dal téměř dvě miliardy dolarů na vědecké výzkumy, ochranu přírody, vzdělávací projekty či umění.
To vše si mohl dovolit zejména díky svému nápadu z roku 1974, kdy se spolužákem ze střední školy Gatesem vymysleli programovací jazyk Basic a o rok později založili ve městě Albuquerque v Novém Mexiku malou firmu s původně dvouslovným názvem Micro-Soft, která měla zprvu 15 pracovníků. Microsoft postupně ovládl světový trh s programy a nabobtnal až na téměř 130.000 zaměstnanců.
Allen z firmy po necelých deseti letech odešel a pod hlavičkou své nové společnosti Vulcan investoval jmění vydělané na softwaru do řady různých projektů od realitního byznysu přes vědecké patenty po výzkum vesmíru. Pořídil si rovněž několik sportovních klubů, a produkoval filmy.
msk
Prezident Zelenskyj v RB OSN vyzval Rusko, aby přestalo s jaderným vydíráním
New York 24. srpna (ČTK) - Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil prostřednictvím videohovoru na jednání Rady bezpečnosti OSN. Úvodem informoval o nejnovějším raketovém útoku Ruska na železniční stanici v Dněpropetrovské oblasti. Následně vyzval Rusko, aby přestalo s jaderným vydíráním a stáhlo se ze Záporožské jaderné elektrárny.
"Tohle je náš každodenní život," poznamenal Zelenskyj o raketovém útoku, který si podle něj vyžádal dva mrtvé a pět zraněných. "Takto se Rusko připravilo na zasedání OSN," dodal s tím, že bilance útoku může stoupat.
Ukrajinský prezident se vyjádřil také k situaci v Záporožské jaderné elektrárně, kterou okupují ruské jednotky. "Rusko musí bezpodmínečně přestat s jaderným vydíráním a jednoduše se z elektrárny stáhnout," řekl Zelenskyj na setkání, které bylo svoláno u příležitosti šesti měsíců od ruské invaze do jeho země.
Generální tajemník OSN António Guterres v RB OSN odsoudil "absurdní" válku na Ukrajině, která přesně šest měsíců po začátku ruské invaze do země představuje "smutný a tragický milník".
"Dnešek je smutným a tragickým milníkem, šest měsíců od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu," řekl António Guterres a odsoudil "důsledky této absurdní války, které dalece přesahují hranice Ukrajiny". Zopakoval hluboké znepokojení nad vojenskými aktivitami v okolí Záporožské jaderné elektrárny a dodal, že "další vyhrocení situace by mohlo vést k sebezničení".
K odsouzení války na Ukrajině se připojila také americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. "Dnes uplynulo šest měsíců promyšlené, neospravedlnitelné, brutální a rozsáhlé války Ruska proti Ukrajině, šest měsíců zjevných lží a porušování mezinárodního práva, šest měsíců strašlivých zvěrstev," prohlásila.
"Za všechno toto násilí a krveprolití, za humanitární a potravinovou krizi, za porušování lidských práv a hrozby vůči zranitelným skupinám nese odpovědnost výhradně Rusko," dodala americká velvyslankyně.
Rada bezpečnosti OSN na úvod setkání hlasovala o tom, zda na něm bude moci Volodymyr Zelenskyj vůbec vystoupit. Rusko se proti jeho účasti prezidenta země, kterou částečně vojensky okupuje, ohradilo, ale při hlasování bylo proti jako jediné; třináct členů RB OSN se vyslovilo pro a Čína se zdržela, informovala ruská tisková agentura TASS.
dk jd
DALŠÍ ZPRÁVY