NÁRODNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ 90. výročí vzniku
Vyhlášením nezávislosti přestala Rakousko-Uherská banka (RUB) vykonávat funkci emisního úřadu na odtrženém území Slovenska a Českých zemí.
Plynulost peněžního oběhu v prvních letech zajišťoval Bankovní úřad ministerstva financí (BÚMF), který byl následně roku 1926 nahrazen nově vzniklou Národní bankou Československou, jejíž devadesáté výročí vzniku si letos připomínáme.
Rakousko-Uhersko se koncem, války stále více potýkalo nejen s narůstajícím množstvím nekrytého oběživa, ale i vysokým zadlužením. Pro krytí vládních výdajů byl stát nucen stáhnout z RUB nejen většinu zlatých zásob, ale díky válečným půjčkám vzrostl i dluh vlády u domácích a zahraničních věřitelů. Celkem došlo k emisi 21 válečných půjček, z nichž 8 bylo rakouských a 13 uherských o celkové hodnotě 54 mld. K. Určitý problém představoval mimo jiné i dluh na devizovém trhu vůči zahraničním věřitelům, které rovněž po zániku Rakousko-Uherska přešly na nástupnické státy. Uvolněná měnová politika měla dále za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad1 Rakousko-Uherské banky 1,589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během pouhých čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
Falza 2012 Počet padělků klesl
Většina padělků českých peněz zadržených v České republice byla loni stejně jako v minulých letech jednoduššími falzifikáty, které by lidé při správném zacházení s penězi měli odhalit.
Většina padělků českých peněz zadržených v České republice byla loni stejně jako v minulých
letech jednoduššími falzifikáty, které by lidé při správném zacházení s penězi měli odhalit.
Zadrženo bylo celkem 3586 padělaných a pozměněných bankovek a mincí české měny, což je o 955 méně než v roce 2011. Návod na kontrolu ochranných prvků platidel nabízí Česká národní banka v řadě materiálů, například v mobilní aplikaci České peníze.
P„Naprostá většina padělků byla i v loňském roce vytvořena méně pokročilými technikami, padělatelé nejčastěji pracovali s inkoustovými tiskárnami a kopírkami. Takové falzifikáty zpravidla nebývají příliš zdařilé, buď nemají žádné ochranné prvky a nebo jsou tyto pouze jednoduše napodobené,“ uvedl člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal, který dohlíží na činnost sekce peněžní a platebního styku. „Pokud budou lidé věnovat bankovkám a jejich ochranným prvkům dostatečnou pozornost, měli by nepravé peníze poznat,“ dodal Lubomír Lízal.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU