Vzácnou sedící madonu ze 14. století zřejmě za 4,5 mil Kč koupí stát
Praha 20. července (ČTK) - Stát zřejmě koupí od soukromých majitelů sochu madony z 60. let 14. století, tedy z doby Karla IV. Plastiku, jíž náhodně objevili majitelé domu v severozápadních Čechách, by měla získat do svých sbírek Národní galerie Praha. Odborná komise její nákup doporučila a ministerstvo kultury by na něj mělo vyčlenit 4,5 milionu korun z programu ISO (Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví). ČTK to řekla Petra Hrušová z tiskového oddělení MK.
O soše odborníci mluví jako o Madoně na andělském trůnu z Havraně nebo Madoně s muzicírujícími anděly. Po formální stránce Madona z Havraně podle ministerstva vykazuje blízkou, pravděpodobně dílenskou příbuznost s díly spojovanými v odborné literatuře s Mistrem Bečovské madony. Mistr Bečovské madony je hypotetický dílenský provoz, který mohl tvořit v Praze, a to v blízkosti císařského a arcibiskupského dvora.
Zákazníci, objednávající sochy z této dílny, patřili k blízkým a významným dvořanům Karla IV. Madona je v současnosti v soukromém vlastnictví, majitelé jednají o prodeji s Národní galerií Praha, která sochu nyní restauruje.
Madona na andělském trůnu z Havraně je socha trůnící Madony s Ježíškem, sedícím na jejím levém kolenu. Představuje Pannu Marii, původně korunovanou královnu nebes, podpíranou ze stran dvojicí muzicírujících andělů. Pod jejíma nohama je třetí andělská postava, která vytváří svými křídly podstavec Mariiných nohou. Tím je dotvořen ikonografický celek, inscenující nanebevzetí Panny Marie a oslavu tohoto aktu na nebesích. Socha je vysoká 95 centimetrů a vyřezána je pravděpodobně z lipového dřeva.
Program ISO se zaměřuje na výkupy kulturních památek a předmětů, které jsou zásadním přínosem pro zhodnocení sbírky muzea nebo galerie, historických mobiliářů hradů a zámků a specializovaného archivu. Loni mezi 42 vykoupenými předměty byl nejdražší položkou Portrét Louise Denise Germainové od Josefa Šímy z roku 1922, který získala Národní galerie Praha za šest milionů korun. Některé knihy, rukopisy či fotoarchivy ale získávají třeba regionální instituce řádově za tisíce až statisíce korun.
Letos třeba program podpořil nákup sádrové plastiky Muž u selfaktoru od Otto Gutfreunda. Za tři miliony korun ji do sbírek dostalo Muzeum umění Olomouc. Za 2,5 milionu korun získal Památník národního písemnictví cyklus ineditních sborníků literatury z období 1948 až 1989.
hrm jw
Bílý dům: Biden oznámí opatření kvůli klimatické krizi, stav nouze nevyhlásí
Washington 20. července (ČTK) - Americký prezident Joe Biden dnes plánuje oznámit nová federální opatření zaměřená na klimatickou krizi, ale stav klimatické nouze nevyhlásí. Podle agentury Reuters to uvedla mluvčí Bílého domu Karin Jeanová-Pierrová. O tom, že Biden zvažuje vyhlášení stavu klimatické nouze pro celé Spojené státy, psal v úterý s odvoláním na trojici informovaných zdrojů deník The Washington Post, podle něhož by oznámení mohlo přijít už tento týden.
Podle Jeanové-Pierrové se šéf Bílého domu chystá oznámit nová opatření pro boj s klimatickými změnami během návštěvy státu Massachusetts. Prezident cesty využije k tomu, aby zdůraznil historické investice do čisté energie, ke kterým přistoupila jeho administrativa, a aby oznámil další kroky, sdělila mluvčí.
Demokratičtí zákonodárci a ekologické skupiny vyzývají Bílý dům k přijetí razantních opatření v souvislosti se změnami klimatu a Biden se ocitl pod tlakem, aby vyhlásil stav nouze, píše Reuters.Ten by Washingtonu umožnil vystupňovat výrobu v sektoru obnovitelných zdrojů skrze takzvaný zákon o obranné produkci. Dále by zpřístupnil dodatečné finanční prostředky pro urychlení přechodu k zelené energetice a mohl by posloužit jako právní základ pro omezování těžby fosilních paliv.
Biden prosazuje tvrdá opatření proti změně klimatu a při mezinárodních jednáních se zavázal, že USA do roku 2030 sníží uhlíkové emise o 50 procent oproti roku 2005.
Jeho environmentální plány ovšem utrpěly v posledních týdnech další rány. Nejvyšší soud verdiktem z konce června zasáhl proti schopnosti federální Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) regulovat emise oxidu uhličitého z amerických elektráren. Senátor Demokratické strany Joe Manchin, jehož hlas se při rozdělení Senátu v poměru 50 na 50 stal klíčovým, minulý týden potopil i výrazně okleštěnou verzi Bidenova plánu na podporu nízkoemisní energetiky.
Prezident ve světle nových překážek avizoval, že se bude snažit své plány naplňovat skrze exekutivní pravomoci. "Zvažujeme všechny možnosti a žádné rozhodnutí nepadlo," řekl v úterý podle Reuters nejmenovaný představitel Bílého domu.
ipl ank
DALŠÍ ZPRÁVY
