Jihlava otevřela výstavu děl svého rodáka Gustava Kruma,narodil se před 100 lety
Jihlava 16. dubna (ČTK) - Dům Gustava Mahlera v Jihlavě dnes otevřel výstavu věnovanou jihlavskému rodákovi Gustavu Krumovi. Dílo akademického malíře a čestného občana Jihlavy, který se narodil před sto lety, představuje na dosud neprezentovaných obrazech. Výstava, která bude přístupná do 8. září, přibližuje Jihlavu a její okolí zachycenou Krumovou rukou i proces jeho tvorby, řekla ČTK kurátorka Jana Součková.
Výstava v komorním prostoru Doma Gustava Mahlera neměla podle Součkové ambici být retrospektivou plodného umělce, soustředila se na jeho vztah k rodnému městu. 'Naše výstava je opřená o tři témata - Jihlava Gustava Kruma historická, hlavně doba gotická a renesanční, pak Jihlava pana Kruma v 50. a 60. letech minulého století a takovou hlavní částí výstavy jsou záležitosti pana Kruma spojené s okolím Jihlavy, to jsou takové nádherné poetické kresby tužkou a tuší,' řekla Součková. K vidění je na nich i Pístov, Pávov, Rančířov, přírodní rezervace Zaječí skok, zámeček v obci Plandry nebo Černý rybník.
Vývoj autorovy kresebné techniky dokládají pracovní skici i výsledné obrazy, například Mikulášský trh představený obrazem i dvěma skicami. K vidění je 54 drobných i větších děl. Většina obrazů pochází z rozsáhlé soukromé sbírky rodiny Gustava Kruma.
Ke Krumovým dílům se Dům Gustava Mahlera vrátil po deseti letech. V roce 2014 byly součástí výstavy věnované historii města nazvané Jihlavská pevnost. Výstavu pořádá město Jihlava ve spolupráci s organizací Brána Jihlavy.
Gustav Krum patří mezi špičku českých ilustrátorů, proslul zejména ilustracemi k mayovkám. Narodil se 23. května 1924. V Jihlavě žil až do své plnoletosti. V letech 1949 až 1954 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Miloslava Holého a na grafické speciálce profesora Vladimíra Pukla. Od studijních let žil v Praze. Zemřel 21. března 2011.
Svými kresbami Krum doprovodil téměř stovku knih - od antických témat a dobrodružných příběhů až po české dějiny a archeologické knihy. Do povědomí vstoupil zejména ilustracemi knih Karla Maye a komiksy. Je považován za nástupce Zdeňka Buriana. 'Jihlavané jeho dílo znají jako ilustrace a kresby z publikací jihlavského historika Františka Hoffmanna,' dodala Součková.
vkr dr
Digitální knihovna nově využívá nástroje AI, třeba překlad a čtení nahlas
Brno 16. dubna (ČTK) - Moravská zemská knihovna testuje využití nástrojů umělé inteligence (AI) při práci s digitalizovanými dokumenty. Čtenáři si mohou vygenerovat shrnutí stránky, přeložit text nebo zvolit strojové čtení nahlas, a to i v jiné řeči, než jaký je původní jazyk naskenované knihy. Systém zvládá přečíst třeba i starší německá písma. Po ukončení testovacího provozu se nové funkce postupně objeví v digitálních knihovnách postavených na systému Kramerius. Knihovníci dnes funkce představili novinářům.
Zemská knihovna je součástí evropské sítě, která se zaměřuje na digitalizaci historických knih na objednávku badatelů a čtenářů. Spolupráci koordinuje Tyrolská univerzitní knihovna v Innsbrucku. V roce 2019 se aktivity rozšířily o projekt EOD OPEN s cílem zpřístupňovat také novější knižní produkci, která je z hlediska autorského práva takzvaně volná, například proto, že autor je více než 70 let po smrti, případně sám zveřejnění umožnil licenční smlouvou.
Patnáctka institucí z 11 evropských zemí tak na společném portálu postupně zpřístupní nejméně 15.000 volných knih. Portál funguje na bázi českého systému Kramerius, který "staví" právě Moravská zemská knihovna a nyní jej zkouší obohatit o nástroje umělé inteligence. Podle brněnských knihovníků jde o novátorské řešení, které uživatelům usnadní práci s digitálním obsahem.
"Jsou to běžně komerčně dostupné nástroje umělé inteligence. Inovace spočívá v tom, že se je snažíme integrovat do existujícího produkčního nástroje, což se v knihovnách zatím moc nedělo," řekl novinářům náměstek ředitele MZK Petr Žabička.
Nabídka portálu má specifickou strukturu, přispívají do ní instituce z různých zemí, a to volnými tituly v různých jazycích. Jejich společným znakem je to, že si zpřístupnění vyžádali badatelé a čtenáři. Spektrum je široké, od beletrie přes odbornou literaturu po noty. Na jednotlivých titulech mohou čtenáři testovat nástroje umělé inteligence, třeba sumarizaci a překlad. "Předčítání obsahu může být zajímavé pro uživatele s omezením zraku," uvedl pracovník knihovny Jan Zikuška.
Do konce roku by se stejné funkce mohly objevit i v České digitální knihovně s mnohem širší nabídkou knih a periodik.
tmd kš
DALŠÍ ZPRÁVY
