SEZNAM
PANEL
IV.
duben
III.
březen
Ekonomika
PŘEHLED ZPRÁV - EKONOMIKA
IV.
duben
ČNB: Dluhy domácností u bank v ČR v březnu vzrostly na 2,269 bilionu Kč
Praha 30. dubna (ČTK) - Dluhy českých domácností u bank v březnu meziměsíčně vzrostly o 9,7 miliardy korun na 2,269 bilionu Kč. Zadlužení firem se zvýšilo o 11,2 miliardy na 1,397 bilionu korun. V meziročním srovnání byl objem úvěrů u domácností vyšší o 107,6 miliardy Kč a u nefinančních podniků o 132,5 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). "Březen je tradičně silný měsíc z hlediska prodejů spotřebitelských úvěrů, na tomto poli bývají aktivní banky i nebankovní subjekty. Proto není překvapením, že na spotřebitelských úvěrech jsme svědky nárůstu zadlužení o jedno procento, což je to stejné tempo růstu jako v loňském roce. I v celkové míře zadlužení je trend totožný," sdělil ČTK hlavní finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek. V dalších měsících podle něj nelze očekávat zpomalení poptávky po úvěrech, zvlášť s ohledem na očekávané snižování úrokových sazeb. Dluhy domácností u bank v ČR rostou téměř nepřetržitě od února 2016. Výjimkou byl duben 2022, kdy se meziměsíčně snížily, což ale podle ČNB ovlivnilo odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank. Loňskou dubnovou statistiku, kdy objem úvěrů domácností meziměsíčně stoupl o zhruba 31 miliard, naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Její úvěroví klienti totiž přešli podle někdejšího vyjádření insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové do České spořitelny. Většinu dluhů domácností tvoří úvěry na bydlení. V březnu se objem těchto úvěrů meziměsíčně zvýšil o 0,3 procenta na 1,755 bilionu Kč, což byly zhruba čtyři pětiny všech dluhů domácností. Objem dluhů firem v minulosti spíše kolísal. Od loňského března, kdy činil 1,265 bilionu korun, ale trvale rostl až do listopadu, kdy se zadlužení firem meziměsíčně snížilo. Od té doby se opět postupně zvyšuje. Velkou část dluhů firem tvoří dlouhodobé úvěry. Jejich objem v březnu dosáhl 755 miliardy Kč, což bylo 54 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru. Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. V březnu byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 46 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB. ktp str ptdMiliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň
Londýn 25. dubna (ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí. "Je načase, aby se mezinárodní společenství začalo vážně zabývat řešením nerovností a financováním globálních veřejných statků," uvádějí ministři v komentáři. Peníze jsou podle nich potřeba po ekonomických otřesech způsobených pandemií, klimatickou krizí a vojenskými konflikty v Evropě a na Blízkém východě. Signatářské státy vyzývají další země, aby se k jejich kampani připojily. Tvrdí, že vybraná roční částka by stačila na pokrytí odhadovaných nákladů na škody způsobené všemi extrémními povětrnostními jevy v loňském roce. Francouzský ekonom Daniel Zucman nyní dopracovává technické detaily plánu, který bude v červnu znovu projednávat skupina G20. Ta sdružuje velké světové ekonomiky, a to jak vyspělé, tak rozvojové. Francie naznačila, že daň z bohatství podporuje. Brazílii, která skupině G20 nyní předsedá, povzbudilo, že Spojené státy sice globální daň z bohatství nepodpořily, ale nevystoupily proti ní. "Miliardáři mají nejnižší efektivní daňovou sazbu ze všech sociálních skupin. Aby lidé s nejvyšší schopností platit daně platili nejméně, to myslím nikdo nepodporuje," říká Zucman. Podle organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě, boom cen aktiv za pandemie covidu-19 a po ní znamenal, že miliardáři byli na konci loňského roku bohatší o 3,3 bilionu dolarů. To je proti roku 2020 nárůst o 34 procent. Studie Světové banky (SB) pak ukázala, že pandemie zastavila snižování chudoby. vjn sprProblémy německé ekonomiky znepokojují sousedy Německa, od Švýcarska po Polsko
Berlín 25. dubna (ČTK) - Problémy německé ekonomiky znepokojují sousedy Německa, a to od Švýcarska až po Polsko. Někteří zahraniční ekonomové Berlín vyzývají k reformám, aby se krize dál nešířila, píše agentura Reuters. Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil prognózu růstu německé ekonomiky na letošní i příští rok o 0,3 procentního bodu. V letošním roce očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) pouze o 0,2 procenta, což je mezi velkými zeměmi eurozóny nejslabší růst. "Bez hospodářských stimulů z Německa bude mít Rakousko problémy," říká ředitel rakouského Institutu pro hospodářský výzkum Wifo Gabriel Felbermayr. Německo je zdaleka nejdůležitějším obchodním partnerem Rakouska. K tomuto mnohem většímu sousedovi směřuje téměř 30 procent rakouského vývozu, což odpovídá 12 procentům HDP, uvedl Felbermayr. Loni klesl objem bilaterálního obchodu mezi Německem a Rakouskem o osm procent. "To znamená, že útlum v Německu má přímý negativní dopad na rakouskou ekonomiku," upozornil Felbermayr. "Na německém hospodářství je závislé zejména strojírenství, chemický průmysl, kovoprůmysl a také automobilový průmysl," dodal. Podobná situace je i ve Švýcarsku, pro které je Německo rovněž hlavním obchodním partnerem. "Když Německo trpí škytavkou, Švýcarsko si toho také všimne," uvádí vedoucí oddělení finanční politiky Institutu pro švýcarskou hospodářskou politiku IWP Martin Mosler. Vývoz ze Švýcarska do Německa se v letošním prvním čtvrtletí snížil o 1,1 procenta, pokles ale vykázal už na konci loňského roku. "To se týká několika odvětví - od luxusních hodinek až po meziprodukty, které do Německa dodává řada vysoce specializovaných malých a středních podniků, například v elektronickém průmyslu," sdělil Moser. Recese v Německu loni ovlivnila i průmyslový sektor v Polsku. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se výroba v energeticky náročných odvětvích, jako je chemický průmysl nebo odlévání kovů, snížila o 15 až 20 procent, uvedl ředitel Polského ekonomického institutu (PIE) Pawel Sliwowski. Tato odvětví jsou podle něj úzce napojena na německé dodavatelské řetězce. Jen velmi mírně v tomto období rostla výroba spotřebního zboží. "Výroba nábytku nebo jiných potřeb do domácnosti se od roku 2022 v důsledku nižší zahraniční poptávky téměř nezměnila," poznamenal Sliwowski. Do Německa směřuje v průměru 27 procent celkového polského vývozu. "Z pohledu Polska by vhodnější politikou německé vlády bylo zvýšit veřejné investice," uvedl Sliwowski. S podobným apelem přichází i ředitel Wifo Felbermayr. "Investiční aktivita v Německu se musí znovu rozběhnout. To vyžaduje účinné krátkodobé stimuly," uvedl a dodal, že Berlín musí také udělat více pro obnovení dlouhodobého růstu. "Obzvláště účinné by pravděpodobně bylo, kdyby se zasadil o ambiciózní prohloubení jednotného trhu EU v oblasti finančních služeb, energetiky a telekomunikací," uzavřel Felbermayr. vjn sprAnalytici: Zlepšení důvěry v ekonomiku ukazuje na ožívání hospodářství v ČR
Praha 24. dubna (ČTK) - Dubnové zlepšení důvěry v ekonomiku u firem i spotřebitelů ukazuje, že české hospodářství ožívá. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Kladně hodnotí především vývoj spotřebitelských nálad, je to podle nich signál, že spotřebitelská poptávka potáhne letošní růst hrubého domácího produktu (HDP). Předpokládají, že se zvýší zhruba o jedno procento. "Spotřebitelská důvěra vzrostla už čtvrtý měsíc v řadě, povzbuzena poklesem inflace a obnoveným růstem reálných mezd. Dobrou zprávou je zejména fakt, že domácnosti lépe hodnotí svou současnou finanční situaci a zároveň se snižují jejich obavy ze zhoršení ekonomické situace," uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko. Stejně vývoj důvěry v ekonomiku hodnotí i hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. "Spotřebitelé ze sebe konečně setřásli chmury pramenící ze soustavy pandemicko-energeticko-válečných krizí, rozdivočelé inflace a vládních úsporných opatření. Na tento zlom jsme marně čekali již ve druhé polovině loňského roku, nicméně i zde platí, že lepší je pozdě než nikdy," sdělil ČTK. Podle něj roste zájem lidí uskutečňovat i větší nákupy. "To vše by mělo vést k celkovému oživení domácí poptávky, což je impulz, který česká ekonomika nutně potřebuje," podotkl. "Optimismus spotřebitelů neutuchá a hodnota indikátoru jejich důvěry v ekonomiku se blíží postpandemickému vrcholu v roce 2021. Domácnosti se přestávají bát dalšího růstu cen, uklidnil je návrat inflace ke dvěma procentům. Proto očekáváme, že tento trend ještě nějakou dobu potrvá," řekl ČTK hlavní finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek. Javůrek upozornil i na zlepšení důvěry mezi podnikateli v sektoru služeb. "Není divu, ve službách se stále ještě daří zvyšovat ceny, inflace tam neklesá zdaleka tak rychle jako například u potravin," uvedl. Stejné věci si všímá i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. "Cenová očekávání ve službách se dostala na nejvyšší úroveň od počátku letošního roku," upozornil. Kladně analytici hodnotí i zlepšení nálady v průmyslu, upozorňují však, že stále zůstává pod dlouhodobým průměrem. "Proti rychlejšímu oživení průmyslu hovoří i skutečnost, že podniky zdůrazňují nedostatečnou poptávku jako hlavní bariéru růstu produkce," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka se slabá poptávka v průmyslu projevuje tlakem na propouštění a na optimalizaci zásob. "Celkově průzkum vyznívá ve prospěch mírného oživení ekonomiky taženého především domácí spotřebitelskou poptávkou. Růst ekonomiky by proto mohl v letošním roce dosahovat zhruba jednoho procenta," uvedl Dufek. Stejný odhad má i Hradil, podle Rusinka by letošní růst HDP mohl dosáhnout 1,5 procenta. "Výhled je však nadále zatížen negativními riziky v čele s nejistým vývojem zahraniční poptávky," upozornil Rusinko. str rotČeské firmy by většinou uvítaly zavedení eura, ukázal průzkum Deloitte
Praha 23. dubna (ČTK) - České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte mezi českými podniky, jehož výsledky má ČTK k dispozici. "Z našeho průzkumu vyplývá, že přijetí eura by bylo pro české společnosti bylo spíše přínosem. Samozřejmě jsou se zavedením společné měny spojená i rizika a jednorázové náklady, pozitiva daná větší integrací s evropským trhem a oproštěním od měnového rizika však jednoznačně převládají," uvedla k výsledkům průzkumu, do kterého se zapojily desítky firem, Kateřina Novotná z Deloitte. Průzkum se uskutečnil v rámci programu Czech Best Managed Companies, který vede Deloitte a pomáhá v něm rozvíjet dobře řízené, privátně vlastněné společnosti. Program podporuje mezinárodní spolupráci a sdílení zkušeností. "Je vidět, že ty nejlépe řízené české společnosti již přechod na společnou měnu řeší a připravují se na to, jak by je ovlivnil," konstatovala Novotná. Podle firem by zavedení eura v Česku usnadnilo obchod s eurozónou, která je podle statistik nejvýznamnějším partnerem pro české vývozce. Snížily by se také náklady na zajištění proti kurzovému riziku, které firmy pokládají za zbytečný náklad a administrativní zátěž. Podniky také očekávají, že členství v eurozóně by přineslo nižší úroky, a tím i dostupnější úvěry, což by mohlo podpořit investice. Firmy zapojené do programu Deloitte také očekávají, že by euro v Česku mohlo zvýšit důvěru zahraničních partnerů a investorů, protože by zemi vnímali více propojenou s evropským trhem. Zlepšilo by také konkurenceschopnost českých podniků na evropském trhu, protože by usnadnilo mezinárodní srovnání cen. Obavy mají firmy z rizika, že by se Česko podílelo na ručení za dluhy jiných zemí eurozóny. Upozorňují také na ztrátu autonomní měnové politiky, kdy by Česká národní banka (ČNB) už nemohla reagovat na specifické problémy české ekonomiky. V lednovém průzkumu agentury Median pro Český rozhlas Radiožurnál uvedlo 21 procent lidí, že by pro ně osobně bylo zavedení eura prospěšné. Opačný názor mělo 68 procent dotázaných. Prospěšnost společné evropské měny očekávali především studenti a podnikatelé. Česko se zavázalo přijmout společnou evropskou měnu ve smlouvě o přistoupení k Evropské unii. Žádný termín pro zavedení eura ale stanovený není. Ministerstvo financí a ČNB očekávají, že letos by mohlo Česko splnit čtyři z pěti kritérií pro vstup do eurozóny, nadále ale nebude plnit kritérium kurzové stability, které vyžaduje dvouleté členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko do ERM II zatím nevstoupilo, experti ministerstva i ČNB doporučují, aby v systému bylo jen nezbytně dlouhou dobu před zavedením eura. Vláda se letos v únoru rozhodla zatím nestanovit termín pro vstup Česka do eurozóny ani do ERM II. Vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu se kabinet vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku. str rotTPA: Počet i objem fúzí a akvizic v ČR v 1. čtvrtletí 2024 meziročně stoupl
Praha 21. dubna (ČTK) - Počet i objem transakcí na trhu fúzí a akvizic v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně stoupl. Na území ČR či se zapojením země se uskutečnilo 22 transakcí za 30,2 miliardy korun. Ve stejné období loni to bylo 17 transakcí za 101 milionů korun. Vyplývá to ze statistik, které ČTK poskytla poradenská společnost TPA. Za poměrně výrazným nárůstem objemu je prodej nadpolovičního podílu v plynárenské společnosti GasNet energetické společnosti ČEZ. Byl zároveň nejvýznamnější zveřejněnou transakcí v celém středoevropském regionu. Pro investory jsou atraktivní sektory počítačového softwaru, automatizace, digitalizace a robotizace či telekomunikací, zvýšený zájem zůstává v energetice a finančních službách. Skupina ČEZ koupila 55,2 procenta podílu v české plynárenské společnosti GasNet, která provozuje v ČR distribuční síť, za zhruba 21,3 miliardy korun. Od akvizice si ČEZ slibuje posílení své pozice na trhu s plynem. Prodej ještě není zcela uzavřen, protože podléhá schválení Evropské komise a ministerstva průmyslu a obchodu. Druhou nejvýznamnější zveřejněnou transakcí na území ČR v prvním čtvrtletí byla akvizice padesátiprocentního podílu hotelového portfolia skupiny CPI Property Group se sídlem v Lucembursku slovenskou společností Best Hotel Properties. Cena transakce činila 4,4 miliardy korun. "Společnost BHP má v přímém vlastnictví jedny z největších hotelů s celkem 922 pokoji v ČR a na Slovensku. Skupina CPI PG se zaměřuje na pronájem nebytových prostor se zaměřením na kancelářské budovy,“ uvedl partner TPA Valuation Advisory Jiří Hlaváč. V celém středoevropském regionu, tedy Albánii, Bulharsku, Černé Hoře, Česku, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Slovensku, Slovinsku a Srbsku, TPA registruje meziroční pokles počtu transakcí o zhruba 28 procent na 156. Jejich objem se snížil na 71,3 miliardy Kč ze 102,8 miliardy Kč o rok dříve. Nejvíce transakcí bylo zaznamenáno opět v Polsku a zemí s největším objemem se stala ČR. "Situaci na trhu fúzí a akvizic nadále ovlivňuje konflikt na Ukrajině, který je pro potenciální investory pokračujícím omezením v podobě nejistoty budoucího vývoje v celém regionu. Nízké objemy transakcí v prvním čtvrtletí 2024 zároveň potvrdily přetrvávající ochlazení trhu ve středoevropském regionu pozorovatelné již v předchozím období,“ upozornil Hlaváč. Ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím loňského roku v celém regionu klesl počet transakcí o 66 a jejich objem o zhruba tři miliardy eur. V Česku počet transakcí mezičtvrtletně klesl o sedm při nárůstu objemu o 40 milionů eur na 1,12 miliardy eur, tedy přes 30 miliard korun. fd snmStudie: Firmy z Evropy a USA přesunují výrobu zpět ze zahraničí
Berlín 18. dubna (ČTK) - Firmy z Evropy a Spojených států čím dál více přesunují svou výrobu ze zahraničí zpět do domovských zemí a jejich okolí. Vyplývá to podle agentury DPA ze studie, kterou dnes představila poradenská společnost Capgemini. Podle studie strategii pro takový návrat výroby již začaly připravovat či realizovat téměř tři čtvrtiny dotazovaných velkých podniků. Téměř polovina již zahájila investice do tohoto přesunu. Podle studie hodlají dotazované podniky z Evropy a Spojených států v příštích třech letech do rozšiřování výrobních kapacit v domovských zemích a jejich okolí investovat celkem 3,4 bilionu dolarů (zhruba 80 bilionů Kč). Zhruba dva biliony dolarů z této částky připadají na Evropu, z toho 673 miliard na Německo. Studie vychází z průzkumu, do kterého se v únoru zapojilo 1300 vedoucích pracovníků z velkých podniků v Evropě a USA. Za hlavní důvod pro přesun výroby označují firmy nedávné problémy s výpadky v dodavatelských řetězcích. Zhruba 70 procent dotazovaných manažerů uvedlo, že jejich firmy se přesunem výroby snaží především lépe připravit na výpadky a prodlevy v zásobování. V poslední době vyvolaly problémy v dodavatelských řetězcích útoky jemenských povstalců na plavidla v Rudém moři. Ty vedly mimo jiné k dočasnému přerušení výroby v německé továrně automobilky Tesla. 'Představitelé firem urychlují strategické iniciativy, jejichž cílem je zvýšení odolnosti a flexibility dodavatelských řetězců, obnovení národní bezpečnosti ve strategických odvětvích, dosažení klimatických cílů a obnovení průmyslové síly Evropy a Severní Ameriky,' uvedl ve zprávě o výsledcích studie Roshan Gya ze společnosti Capgemini Podle téměř poloviny dotazovaných hrají v přesunu výroby významnou roli rovněž státní pobídky a subvence, kterými se v poslední době snaží lákat investice zejména Spojené státy. Také Německo v poslední době poskytuje rozsáhlé subvence na výstavbu závodu na výrobu čipů a baterií, napsala agentura DPA. pmh jdIfo: Německé firmy letos plánují snižování investic
Mnichov 18. dubna (ČTK) - Německé podniky hodlají v letošním roce snižovat investice. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil mnichovský ekonomický institut Ifo. Index investičních očekávání v březnu podle průzkumu klesl na minus 0,1 bodu z listopadových 1,2 bodu. Pokud se index nachází v záporném pásmu, signalizuje, že počet podniků plánujících snižování investic převažuje nad počtem firem plánujících jejich zvyšování. "Globální poptávka po kapitálovém zboží a polotovarech zůstává slabá a přetrvává nejistota ohledně vývoje hospodářské politiky. V důsledku toho řada podniků odkládá svá investiční rozhodnutí," uvedla Lara Zargesová z institutu Ifo. Nejvýrazněji podle průzkumu omezil své investiční plány německý zpracovatelský sektor. "Zejména v energeticky náročných odvětvích je podíl firem plánujících snižování investic vyšší než podíl firem plánujících investice rozšířit," uvedla Zargesová. Výrazné omezení investičních plánů oproti listopadu nastalo podle průzkumu v automobilovém průmyslu. Index investičních očekávání pro toto odvětí se v březnu propadl na 1,3 bodu z listopadových 34 bodů. Německá vláda v únoru zhoršila odhad letošního růstu německé ekonomiky na pouhých 0,2 procenta z 1,3 procenta předpovídaných v říjnu. Špatné zprávy z německé ekonomiky znamenají problém i pro Českou republiku. Německo, které je největší ekonomikou v Evropě, je totiž největším obchodním partnerem Česka. Řada českých firem je navíc závislá i na výkonu německého hospodářství. pmh mkaMMF zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,2 procenta
Washington 16. dubna (ČTK) - Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes mírně zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky. Podle jeho jarní prognózy se globální hrubý domácí produkt (HDP) v letošním roce zvýší o 3,2 procenta, zatímco v lednu fond letošní růst odhadoval na 3,1 procenta. Světová ekonomika by podle nové prognózy MMF měla v letošním roce růst stejným tempem jako vloni. Fond předpokládá, že v příštím roce bude globální růst činit rovněž 3,2 procenta. 'Ekonomická aktivita byla během celosvětového poklesu inflace v letech 2022 a 2023 překvapivě odolná. S poklesem inflace z jejího vrcholu z poloviny roku 2022 se stabilně zvyšovala ekonomická aktivita, a to navzdory varováním před stagflací a globální recesí,' uvedl MMF. Stagflace je označení pro období s malým či žádným hospodářským růstem provázeným vysokou inflací. MMF nicméně upozornil, že z historického hlediska je současné tempo růstu světové ekonomiky pomalé. V letech 2000 až 2019 činilo průměrně 3,8 procenta. Za současným relativně slabým růstem podle fondu stojí krátkodobé faktory, jako například nadále vysoké úrokové sazby, i dlouhodobější faktory, včetně důsledků ruské invaze na Ukrajinu a koronavirové krize. Odhad letošního růstu ekonomiky Spojených států MMF zlepšil na 2,7 procenta z dříve předpokládaných 2,1 procenta. Růst největší ekonomiky světa by tak měl zrychlit z loňských 2,5 procenta. V příštím roce nicméně fond očekává zpomalení růstu na 1,9 procenta. Růst ekonomiky eurozóny v letošním roce podle MMF zrychlí na 0,8 procenta z loňských 0,4 procenta. Fond nicméně odhad letošního hospodářského růstu v zemích používajících euro zhoršil o desetinu procentního bodu proti lednové prognóze. V příštím roce MMF očekává zrychlení růstu na 1,5 procenta. 'Předpokládá se, že motorem oživení (ekonomiky eurozóny) bude silnější spotřeba domácností, protože poleví dopady cenového šoku u energií a pokles inflace podpoří růst reálných příjmů,' uvedl MMF. Odhad letošního růstu čínské ekonomiky ponechal fond beze změny. Růst by tak měl zpomalit na 4,6 procenta z loňských 5,2 procenta. V příštím roce pak počítá MMF s dalším zpomalením hospodářského růstu v Číně, a to na 4,1 procenta. Zlepšením prošel výhled pro Rusko. Měnový fond nyní předpokládá, že ekonomika Ruské federace letos vzroste o 3,2 procenta, zatímco v lednu růst odhadoval na 2,6 procenta. V příštím roce očekává zpomalení růstu na 1,8 procenta. pmh jdČínská ekonomika ve čtvrtletí meziročně stoupla o 5,3 pct, předčila očekávání
Peking 16. dubna (ČTK) - Čínský hrubý domácí produkt (HDP) v letošním prvním čtvrtletí meziročně stoupl o 5,3 procenta, a předčil tak očekávání. S odvoláním na čínské statistiky to dnes uvedla agentura AFP. Analytici oslovení agenturou Reuters očekávali, že ekonomika přidá 4,6 procenta. Ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím HDP vzrostl o 1,6 procenta, čekal se růst o 1,4 procenta. Souběžně zveřejněné březnové statistiky včetně investic do nemovitostí, maloobchodních tržeb a průmyslové produkce ale ukázaly, že domácí poptávka zůstává slabá a brzdí celkovou dynamiku. Čína má po Spojených státech druhou největší ekonomiku na světě. Nejnovější statistiky mohou Peking uklidnit v době krize na domácím trhu s nemovitostmi. Nad očekávání dobré výsledky a oživení ekonomiky mohou pomoci i tváří v tvář rostoucí zadluženosti regionálních vlád, píše Reuters. Navzdory obtížím čínského hospodářství po pandemii covidu-19 si Peking pro letošek stanovil cíl, kterým je růst HDP okolo pěti procent. Loňské tempo růstu 5,2 procenta bylo podle vlády pravděpodobně zkresleno oživením po roce 2022, kdy byla nižší srovnávací základna. Statistický úřad označil údaj za první čtvrtletí za dobrý start do nového roku. Analytici jsou v hodnocení opatrnější. 'Údaj o HDP je v souladu s naším očekáváním. Ekonomika v prvním čtvrtletí byla tažena spíše nízkonákladovou průmyslovou výrobou a vývozem, respektive cenou za objem. To bude hnacím motorem letošní ekonomiky, ale v dlouhodobém horizontu by to mohlo vytvářet tlak na zisky podniků. Mezitím se zvětšil rozdíl mezi reálným a nominálním HDP, což odráží, že je naléhavě nutné řešit problémy na straně poptávky,' sdělil Reuters analytik Tchao Čchuan z pekingské společnosti Soochow Securities. 'Nedávné hospodářské oživení bylo taženo vývozem. Myslím, že jde o dvourychlostní ekonomiku. Domácí poptávka je stále slabá, ale vývoz je dobrý. To bude pravděpodobně pokračovat i ve druhém čtvrtletí, takže ekonomice by se mělo v první polovině roku vést relativně dobře. I když pokud jde o tu druhou, bude záležet na hospodářské politice. Pokud se vláda opět zaměří na reformy, náš odhad pro druhé pololetí by byl poměrně konzervativní. Podle naší prognózy by ekonomika měla v letošním roce růst o více než 4,5 procenta, což je však stále méně než vládní prognóza pět procent,' domnívá se analytik Raymond Yeung ze společnosti ANZ. Průmyslová výroba v březnu podle statistiků meziročně vzrostla o 4,5 procenta, což byl pomalejší růst, než očekávali někteří analytici. Maloobchodní tržby rovněž zaostaly za odhady, když stouply o 3,1 procenta. vjn lsa zdpŠvýcarský Towit žádá po ČR miliardy korun za zmařenou investici
Praha 11. dubna (ČTK) - České republice hrozí nová miliardová arbitráž. Švýcarská firma Towit zaslala koncem ledna českému ministerstvu financí takzvané oznámení o sporu, ve kterém tvrdí, že stát porušil její investici, uvedl server HlídacíPes.org. Spor podle něj souvisí s kauzou Diag Human. Podle Českého rozhlasu-Radiožurnálu žádají společnost Towit Machinery Trading a dva švýcarští občané po ČR téměř čtyři miliardy Kč. Zaslání oznámení o sporu potvrdilo ministerstvo financí. „Můžeme potvrdit, že společnost Towit zaslala na konci ledna 2024 České republice - ministerstvu financí tzv. notice of dispute, ve kterém uvedla údajná porušení její investice ze strany České republiky. Ministerstvo financí v současnosti analyzuje toto oznámení o sporu, přičemž v této fázi nelze poskytnout bližší informace,“ sdělil serveru HlídacíPes.org mluvčí ministerstva Filip Běhal. Radiožurnálu řekl, že firma ke dni oznámení sporu požaduje 3,97 miliardy korun. Právníci Towitu z advokátní kanceláře Urban Hejduk se k věci nechtějí vyjadřovat, uvedl dnes rozhlas. Oznámení o sporu je první krok k zahájení mezinárodní arbitráže. Po jeho zaslání začíná běžet šestiměsíční lhůta pro nalezení smírného řešení sporu. Pokud se na něm strany nedohodnou, může začít samotná arbitráž. Potenciální spor úzce souvisí s mezinárodní arbitráží o ochranu investic, kterou proti Česku vede společnost Diag Human, uvádí HlídacíPes.org. Towit si podle něj nárokuje 30 procent potenciální částky, kterou by český stát měl vyplatit firmě Čechošvýcara Josefa Šťávy za údajně zmařený obchod s krevní plazmou z počátku 90. let. Towit svůj nárok podle serveru zakládá na pohledávce bývalého právníka Diag Human Jiřího Oršuly. Celková suma navýšená o stále rostoucí úroky se nyní pohybuje kolem 17 miliard korun. V květnu 2022 ČR částečně neuspěla v mezinárodní arbitráži s Diag Human ohledně údajného pochybení ministerstva zdravotnictví při zadávání veřejných zakázek na zpracovatele krevní plazmy. Vláda ale rozhodla o tom, že se ČR proti rozhodnutí odvolá. Název společnost Towit figuruje i v případu údajného krácení daně, ze kterého Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinila ostravského podnikatele Jana Světlíka a další dva lidi. Světlík je podle České televize podezřelý, že v letech 2008 až 2013 jako předseda představenstva společnosti Vítkovice Heavy Machinery zkrátil daň o desítky milionů korun, když umožnil vyvedení peněz za zprostředkovatelské služby na účet švýcarské firmy. Světlík vinu odmítá, obvinění označil za absurdní. dto rotInflace v USA v březnu vzrostla na 3,5 procenta
Washington 10. dubna (ČTK) - Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v březnu zrychlil na 3,5 procenta z únorového tempa 3,2 procenta. V tiskové zprávě to dnes oznámilo americké ministerstvo práce. Březnová inflace tak byla o něco vyšší, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters předpovídali zrychlení meziročního růstu cen na 3,4 procenta. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 procenta, tedy stejným tempem jako v únoru. Analytici přitom očekávali zpomalení meziměsíčního růstu na 0,3 procenta. Nejnovější údaje o vývoji inflace podporují očekávání, že americká centrální banka (Fed) nebude spěchat se zahájením snižování úrokových sazeb. Šéf Fedu Jerome Powell dal již dříve najevo, že banka potřebuje získat větší jistotu, že inflace směřuje k jejímu dvouprocentnímu cíli. 'Tyto údaje rozhodně snižují šance na to, že Fed v příštích několika měsících sníží sazby,' řekl k dnešní zprávě o inflaci analytik Phillip Neuhart ze společnosti First Citizens. Americký dolar kvůli vyhlídkám na pozdější začátek snižování úroků posílil, zatímco americké akcie oslabily. Podle ekonoma Jamese Knigtleyho z firmy ING se v důsledku dnešních údajů zhroutily vyhlídky na červnové snížení úroků. 'Za této situace se červnové snížení sazeb nekoná, pokud nenastane náhlý obrat v ekonomickém vývoji,' uvedl Knigtley. Předpověděl, že uvolňování měnové politiky v USA začne nejdříve v září. Předloni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 procenta, byla tak nejvýše za více než 40 let. Fed předloni v březnu zahájil zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat inflaci pod kontrolu. Jeho základní sazba od té doby stoupla o více než pět procentních bodů. Naposledy Fed úroky zvýšil loni v červenci. Základní sazba se teď nachází v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2001. Meziroční míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a potravin, v březnu zůstala na únorových 3,8 procenta. Meziměsíčně pak takto definované ceny vzrostly o 0,4 procenta, tedy stejným tempem jako v únoru i lednu. pmh jrmInflace v březnu byla dvě pct., podle analytiků letos tři pct. nepřekročí
Praha 10. dubna (ČTK) - Meziroční inflace byla v březnu dvě procenta, zůstala tak na stejné hodnotě jako v únoru. Proti předchozímu měsíci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,1 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace byla o 0,9 procentního bodu nižší, než očekávala v únorové prognóze Česká národní banka (ČNB). Podle analytiků se vývoj spotřebitelských cen vrátil do normálních kolejí a letos by inflace neměla výrazněji překročit tři procenta, klesat ale už spíš nebude. Dnes zveřejněná prognóza ministerstva financí očekává za celý rok průměrnou inflaci 2,7 procenta. Česko mělo v březnu devátou nejnižší inflaci ze 41 sledovaných evropských zemí, uvádí analýza investiční platformy Portu. Ze sousedních států zaznamenalo pomalejší růst cen pouze Polsko, kde byla inflace 1,9 procenta. Nejnižší inflaci v Evropské unii měla Litva, kde byla nulová, nejvyšší Rumunsko se 7,2 procenta. Ceny zboží v březnu meziročně vzrostly o 0,1 procenta. Služby zdražily o 5,4 procenta. Vývoj cen v jednotlivých oddílech spotřebního koše byl však rozdílný. 'Jediným oddílem, kde ceny meziročně klesly, byl oddíl potraviny a nealkoholické nápoje, a to zhruba o šest procent,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Březnový meziměsíční nárůst spotřebitelských cen o 0,1 procenta byl ovlivněn především zvýšením poplatku za dálniční známku o více než 53 procent a růstem cen pohonných hmot a olejů o 1,6 procenta. Meziroční inflace byla o 0,9 procenta pod prognózou ČNB. Nižší než očekávaná byla i jádrová inflace, která zahrnuje výrobky a služby nepodléhající regulaci ani výrazným cenovým výkyvům a kterou může centrální banka svou politikou nejvíc ovlivnit. Na jejím vývoji se projevuje nízký růst cen zahraničních vstupů i zchlazená domácí poptávka, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. 'Utlumená tuzemská ekonomická aktivita působící na pokles ziskových marží výrobců a prodejců vedla k mírnému zpomalení růstu cen zboží. Rovněž růst cen služeb nepatrně zvolnil, udržuje se však na zvýšené úrovni,' dodal. Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že bez poklesu cen potravin by inflace byla zhruba o jeden procentní bod vyšší. Deflace v cenách potravin by podle něj v příštích měsících měla postupně odeznívat, což by mohlo vést k tomu, že celková inflace začne opět zvolna růst. 'Měla by se ovšem udržet v tolerančním pásmu inflačního cíle ČNB, tedy do tří procent,' odhadl. Vývoj inflace podle analytiků dává ČNB signál, že může pokračovat ve snižování základní úrokové sazby, která nyní činí 5,75 procenta. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler předpokládá, že centrální banka bude úroky i nadále snižovat v krocích po půl procentního bodu. 'Pokud ČNB nechtěla zrychlit tempo snižování sazeb na svém posledním měnovém jednání, neučiní tak pravděpodobně ani na tom nadcházejícím začátkem května, a to právě s argumenty nadále silnější inflace ve službách,' dodal. str rotAnalytici: Únorové tržby ukazují na to, že jsou Češi v nákupech stále opatrní
Praha 5. dubna (ČTK) - Pomalejší tempo meziročního růstu maloobchodních tržeb v únoru a jejich meziměsíční pokles ukazují na to, že jsou Češi v nákupech stále opatrní a domácnosti šetří a vyčkávají na další vývoj. ČTK to dnes sdělili oslovení analytici. Dynamičtější vývoj očekávají spíše až ve druhé polovině roku. Z dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že maloobchodní tržby v únoru meziročně vzrostly o 1,6 procenta a v lednu podle revidovaných údajů o 3,2 procenta. Ve srovnání s lednem pak tržby ve druhém měsíci roku klesly o 0,8 procenta. "Maloobchod v únoru částečně korigoval silný lednový růst a do určité míry ochladil optimismus ohledně výrazného oživení spotřeby domácností na začátku letošního roku," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. "V letošním roce je podle mě pravděpodobné postupné oživování maloobchodních tržeb, což zatím potvrzuje vývoj v prvních dvou měsících letošního roku," doplnil. Únorové tržby jsou podle hlavního ekonoma firmy Cyrrus Víta Hradila zklamáním. "S příchodem nového roku se k útratám domácností upínaly velké naděje vzhledem k uklidnění inflace, obnovenému růstu reálných mezd a zlepšení spotřebitelské nálady. Tyto naděje ovšem v únoru nebyly naplněny," řekl. Reálné tržby podle něj byly o více než pět procent pod úrovní z ledna roku 2020. "Lépe jsou na tom i všechny sousední země, kde vyniká hlavně Polsko, které tehdejší hodnotu převyšuje o závratných 13 procent," dodal. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler poukázal na to, že meziměsíční pokles v únoru byl nejsilnější od března minulého roku. "Únorový meziměsíční pokles tržeb je však nutné vzít do kontextu velmi silných lednových čísel, které patrně souvisely s povánočními slevami," řekl. V lednu a únoru podle něj maloobchodní tržby byly lehce nad průměrem loňského roku. Naopak ve srovnání s rokem 2019 před koronavirovou pandemií jsou únorové hodnoty nižší asi o čtyři procenta, řekl Seidler. "Bylo by v letošním roce spíše pozitivním překvapením, kdyby se v průběhu letošního roku opět dostaly na tuto úroveň," dodal. Češi mají podle hlavního analytika společnosti Citfin Tomáše Volfa stále obavy z budoucí ekonomické situace. "První polovina letošního roku tak bude nejspíš ještě ve znamení pomalejšího růstu maloobchodních tržeb. Ve druhé bychom mohli mít lepší představu o snižování sazeb i v příštím roce a spotřebitelská důvěra by měla více vzrůst. Letošní Vánoce by měly být jedny z těch bohatších," uvedl. Hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček upozornil na to, že se letos naopak daří internetovým obchodům, jejichž tržby v únoru vykázaly meziroční růst o 16,1 procenta. "Zákazníci využívají srovnávače cen, které jim umožňují nakoupit vybrané produkty za nejnižší ceny dostupné na trhu," míní Křeček. mib mhaVětšina rady ČNB při snížení sazeb usilovala o srozumitelný postup pro trh
Praha 2. dubna (ČTK) - Většina bankovní rady České národní banky (ČNB) při rozhodování o úrokových sazbách usilovala o srozumitelný postup a nechtěla překvapit trh, proto se přiklonila k poklesu o 0,5 procentního bodu na 5,75 procenta. Viceguvernér Jan Frait a člen rady Tomáš Holub byli pro rychlejší pokles sazeb s ohledem na aktuální ekonomická data. Vyplývá to ze záznamu z březnového jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Ze záznamu rovněž plyne, že členové bankovní rady nebyli výrazně znepokojeni slabším kurzem koruny, než očekávala prognóza centrální banky. Většina sedmičlenné bankovní rady upozorňovala, že i přes únorové zpomalení meziroční inflace na dvouprocentní cíl ČNB panují v ekonomice rizika ve směru rychlejšího růstu cen. Připomínali také, že rovnovážná úroveň sazeb bude zřejmě výš než v minulosti, proto nepovažují za nutné sazby tolik snížit. Zároveň je podle nich pro finanční trh srozumitelnější, když se úrokové sazby budou snižovat rovnoměrně. O půl procentního bodu snížila ČNB sazby také na předchozím jednání na počátku února. Frait stejně jako v únoru navrhoval snížení sazeb o 0,75 procentního bodu. Upozorňoval na utlumenou domácí poptávku, zhoršené hospodářské vyhlídky Německa i na relativně vysokou úroveň úroků z korunových úvěrů pro firmy. Holub, který v únoru podpořil pomalejší pokles sazeb, nyní hlasoval stejně s viceguvernérem, jedním z argumentů je podle něj i restriktivní působení rozpočtové politiky v letošním roce. S tím ale nesouhlasil guvernér Aleš Michl, podle kterého současná výše rozpočtových deficitů není dlouhodobě v souladu s dosahováním inflačního cíle. V debatě o aktuální výši inflace viceguvernérka Eva Zamrazilová upozornila, že zpomalování růstu cen do velké míry pomáhá zlevnění potravin. Naopak zdražování služeb je stále rychlé, proto by ČNB měla být při snižování sazeb opatrná. Člen rady Jan Procházka ale nepovažuje další výrazné zdražování služeb za příliš pravděpodobné, protože spotřebitelé jsou citliví na cenu. Členové bankovní rady se věnovali také kurzu koruny, který je slabší než očekávala prognóza ČNB. Podle Zamrazilové kurz koruny nepředstavuje významné riziko pro plnění inflačního cíle, bude ho ale zvažovat při jednání o nastavení sazeb v květnu. Podle Fraita není dlouhodobé oslabování koruny pravděpodobné s ohledem na vývoj základních ekonomických ukazatelů Česka. str ptdIII.
březen
ČNB loni nechala vytisknout 110 milionů nových bankovek, meziročně více
Praha 31. března (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) nechala loni vytisknout 110 milionů nových bankovek. Meziročně se počet nových bankovek zvýšil o 37 milionů kusů a vrátil se na úroveň, v jaké ČNB nechávala tisknout bankovky do roku 2020. Vyplývá to z roční zprávy o výsledku hospodaření ČNB. Nových mincí nechala centrální banka loni vyrazit 31,2 milionu, byl to nejnižší počet od vzniku Česka. Kromě bankovek a oběžných mincí nechala ČNB vyrazit také 30.000 pamětních zlatých mincí a 182.000 pamětních stříbrných mincí. Náklady na tisk a vyražení nových bankovek a mincí dosáhly 1,15 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 12 procent. Podle ČNB to bylo způsobeno zejména vyšším objemem nových bankovek, u pamětních mincí se projevilo také zdražení použitých kovů. Výnos z emise bankovek a mincí dosáhl 624 milionů korun, meziročně se snížil o 82 procenta. Největší část výnosu tvořily prodeje pamětních zlatých a stříbrných mincí a oběžných mincí v sadách, jejich prodej vynesl 606 milionů korun. Objem výnosů z prodeje numismatického materiálu kolísá mimo jiné i v závislosti na tom, jaké pamětní mince uvádí ČNB do oběhu. Nové bankovky a mince nahrazují ty, které ČNB stahuje z oběhu kvůli opotřebení nebo kvůli zavedení nových bezpečnostních prvků. Stažení z oběhu se zatím naposledy dotklo bankovek v hodnotě 100 až 2000 korun vydaných v letech 1995 až 1999, jejichž platnost skončila v červnu 2022. Podle údajů centrální banky z počátku března jich ale stále zůstává v oběhu 41,8 milionu kusů, což odpovídá 8,4 procentům všech užívaných bankovek. Do konce letošního června je možné je vyměnit na pokladnách běžných bank, poté už to půjde jen na pobočkách ČNB. str jzfRůst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil pouze na 3,4 procenta
Washington 28. března (ČTK) - Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se ve čtvrtém čtvrtletí po dalším zpřesnění údajů zvýšil v přepočtu na celý rok o 3,4 procenta. To je o 0,2 procentního bodu více, než uváděl odhad z konce února. Ve své zprávě to dnes uvedlo americké ministerstvo obchodu. Analytici v anketě agentury Reuters čekali potvrzení odhadu. Ve třetím čtvrtletí růst činil 4,9 procenta. Americká ekonomika je největší na světě a růst ve čtvrtém čtvrtletí byl i přes vyšší úrokové sazby stále svižný. Ekonomice pomohly vyšší spotřebitelské výdaje, vývoz a podnikové investice do budov a softwaru. Šlo o šesté čtvrtletí v řadě, kdy hospodářství rostlo tempem vyšším než dvě procenta ročně. Za celý loňský rok vzrostla americká ekonomika o 2,5 procenta, zatímco o rok předtím růst činil 1,9 procenta. Podle prognostického modelu vydaného Federální rezervní bankou v Atlantě se předpokládá, že v aktuálním čtvrtletí od ledna do března poroste ekonomika tempem 2,1 procenta ročně. Odolnost ekonomiky v posledních dvou letech opakovaně popírala předpovědi, že růst úrokových sazeb, které americká centrální banka (Fed) zvyšovala v boji proti inflaci, povede k vlnám propouštění a pravděpodobně k recesi. Od března 2022 zvýšil Fed základní úrok jedenáctkrát, a to na 23leté maximum 5,25 až 5,50 procenta, čímž podnikům a domácnostem výrazně zdražil půjčky. Přesto ekonomika stále rostla a zaměstnavatelé stále nabírali nové zaměstnance. Loni zaměstnavatelé nabízeli v průměru 251.000 nových pracovních míst měsíčně, od prosince do února pak 265.000 míst měsíčně. Zároveň neustále zpomaluje inflace. Po dosažení vrcholu 9,1 procenta v červnu 2022 klesla na 3,2 procenta, i když stále zůstává nad dvouprocentním cílem Fedu. Kombinace silného růstu a zmírňování inflace vyvolala naději, že se Fedu podaří dosáhnout takzvaného měkkého přistání, kdy zdolá inflaci, aniž by vyvolal recesi. vjn sprČeský HDP loni klesl o 0,2 procenta, ČSÚ zlepšil předchozí odhad
Praha 28. března (ČTK) - Česká ekonomika loni klesla o 0,2 procenta, v posledním čtvrtletí meziročně rostla o 0,2 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zpřesnil svůj předchozí údaj z počátku března, který počítal s celoročním poklesem hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta a v posledním čtvrtletí o 0,2 procenta. Podle analytiků stály za zlepšením odhadu vyšší výdaje vlády na spotřebu a investice v závěru roku. Statistické údaje podle nich potvrzují rostoucí spotřebu domácností, která přinese hospodářské oživení. Loňský pokles české ekonomiky o 0,2 procenta následoval po dvou letech růstu. V roce 2021 stoupl HDP o 3,5 procenta, předloni o 2,4 procenta. Meziroční růst ekonomiky v loňském čtvrtém čtvrtletí následoval po třech čtvrtletích poklesu, z nichž nejvýraznější byl ve třetím čtvrtletí o 0,6 procenta. Právě třetí čtvrtletí bylo loni jediné, ve kterém se HDP snížil i mezičtvrtletně. Ve čtvrtém čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostl o 0,4 procenta. "Zpřesněná data pro loňské čtvrté čtvrtletí hlásí lepší než původně reportovaný vývoj vládní spotřeby a výdajů na hrubou tvorbu fixního kapitálu," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek nicméně upozornil, že ani zlepšení odhadu HDP nevrátilo českou ekonomiku na úroveň před pandemií covidu-19, HDP za ní zaostává zhruba o jedno procento. Nová data podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše potvrdila, že česká ekonomika začíná ožívat, a to díky spotřebě domácností. "Dnešní zpřesněné odhady potvrdily již známou věc - spotřeba českých domácností po dvou letech 'temna' opět nabírá dech. Hlavním důvodem je opětovný růst reálných příjmů českých domácností," uvedl. Podle něj by díky oživené spotřebě domácností mohl letos HDP vzrůst o 1,4 procenta. Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností v loňském roce reálně klesl o 2,5 procenta a reálná spotřeba na obyvatele se meziročně snížila o pět procent. "Míra úspor stoupla proti roku 2022 o 2,2 procentního bodu na 18,6 procenta," uvedl ČSÚ. Zisky náležící zahraničním vlastníkům korporací loni dosáhly 5,6 procenta HDP. "Ve formě dividend si zahraniční vlastníci rozdělili necelých 290 miliard Kč a reinvestováno bylo téměř 120 miliard Kč. Tento vývoj odráží vysokou ziskovost přímých zahraničních investic v ČR," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Analytik Komerční banky Jaromír Gec upozornil, že míra zisku nefinančních podniků byla s hodnotou 48,9 procenta nadprůměrná. "Nadále tudíž platí, že firmy byly doposavad schopny přenášet zvýšené náklady na spotřebitele a domácnosti tak byly hlavním nositelem inflační zátěže," uvedl. Podle Jáče je ale patrné, že míra zisku firem už nezrychluje, což znamená, že spotřebitelé už nejsou ochotni zvyšování cen akceptovat. str jzfČNB: Dluhy českých domácností u bank v únoru stouply na 2,259 bilionu korun
Praha 28. března (ČTK) - Dluhy českých domácností u bank letos v únoru stouply meziměsíčně o 6,3 miliardy korun na více než 2,259 bilionu Kč. Zadlužení firem se zvýšilo o 10,9 miliardy na 1,386 bilionu korun. V meziročním srovnání byl na konci února objem úvěrů u domácností vyšší o 105,8 miliardy Kč a u nefinančních podniků o 128,4 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). "Zdá se, že zlepšující se finanční kondice domácností a optimističtější očekávání pro letošní rok se promítají do ochoty více utrácet, růst tržeb maloobchodníků od listopadu stále zrychluje. Všechny tyto faktory tak přispívají k vyšší ochotě spotřebitelů si vzít úvěr," řekl ČTK hlavní finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek. Tempo zadlužování domácností podle něj zrychlilo. "Na spotřebitelských úvěrech jsme zaznamenali nárůst výrazných 0,7 procenta, o rok dříve to bylo pouze 0,4 procenta," dodal. Podle analytika Raiffeisenbank Martina Krona s poklesem úrokových sazeb také oživuje hypoteční trh. "V únoru bylo poskytnuto 13,2 miliardy korun nových hypoték, což je o téměř 75 procent více než v únoru 2023, avšak stále zhruba o třetinu méně než v letech 2022 a 2021," uvedl. Dluhy domácností u bank v ČR rostou téměř nepřetržitě od února 2016. Výjimkou byl duben 2022, kdy se meziměsíčně snížily, což ale podle ČNB ovlivnilo odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank. Loňskou dubnovou statistiku, kdy objem úvěrů domácností meziměsíčně stoupl o zhruba 31 miliard, naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Její úvěroví klienti totiž přešli podle dřívějšího vyjádření insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové do České spořitelny. Naprostou většinu z celkového objemu dluhů domácností tvoří úvěry na bydlení. Ke konci února činily 1,749 bilionu Kč, tedy zhruba čtyři pětiny všech dluhů domácností. V únoru vzrostl objem úvěrů na bydlení meziměsíčně o 0,2 procenta. Objem dluhů firem v minulosti spíše kolísal. Od loňského března, kdy činil 1,265 bilionu korun, ale vytrvale rostl až do listopadu, kdy se zadlužení firem meziměsíčně snížilo. Většinu dluhů firem tvoří dlouhodobé úvěry. Jejich objem ke konci druhého kalendářního měsíce letošního roku dosáhl 755 miliard Kč, což představuje 55 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru. Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. Letos v únoru byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 46 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB. dto str rdoFúze a akvizice se v prvním čtvrtletí díky velkým dohodám zotavily
New York 28. března (ČTK) - Fúze a akvizice ve světě se v prvním čtvrtletí po nevýrazném výkonu v loňském roce zotavily, zejména díky návratu velkých dohod. Celková hodnota fúzí a akvizic vzrostla o 30 procent zhruba na 755,1 miliardy USD (17,7 bilionu Kč). Počet transakcí s hodnotou vyšší než deset miliard USD pak vzrostl na 14, zatímco ve stejném období loni jich bylo pět. S odvoláním na nejnovější údaje společnosti Dealogic to dnes uvedla agentura Reuters. Důvěra vedení firem v uzavírání obchodů se podle investičních bankéřů zlepšila díky vysokým ziskům, očekávanému snížení úrokových sazeb v letošním roce a obecně vyšší aktivitě na trzích. Novým impulsem pro další růst by se mohl stát úspěšný debut společností Astera Labs a Reddit na akciové burze. Ve Spojených státech se objem fúzí a akvizic zvýšil o 59 procent na 431,8 miliardy USD. Hodnota transakcí v Evropě se zvýšila o 64 procent, v Asii a Tichomoří však objem fúzí a akvizic klesl o 40 procent. Několik velkých společností v prvním čtvrtletí využilo svého silného ocenění k financování velkých obchodů. Některé firmy s ratingem v investičním pásmu si pak půjčily na realizaci obchodů s velkou hodnotou. Mezi největší transakce v prvním čtvrtletí patřilo převzetí firmy Discovery Financial společností Capital One za 35,3 miliardy USD a dohoda firmy Synopsys o převzetí konkurenční softwarové firmy Ansys za 35 miliard USD. Třetí bylo spojení firem Diamondback Energy a Endeavor Energy v hodnotě 26 miliard USD. K růstu objemu transakcí přispěly také strukturované dohody, které zahrnují odštěpení a vyčlenění částí společností. Velké veřejně obchodované firmy uskutečnily strategické revize a pak se buď zbavily nepotřebných divizí, nebo osamostatnily své rychle rostoucí podnikání. Mezi takové transakce patřilo vyčlenění severoamerických aktivit producenta stavebních materiálů Holcim a vyčlenění výroby zmrzliny od firmy Unilever. V prvním čtvrtletí bylo oznámeno 13 transakcí, jejichž hodnota by měla činit více než jednu miliardu USD. Loni jich bylo osm. Největší transakce obvykle bývají v technologickém sektoru. Loni sice tento sektor zaznamenal pokles, od té doby se ale zotavuje. V prvním čtvrtletí hodnota dohod v tomto odvětví stoupla o více než 42 procent na 153,8 miliardy USD, technologický sektor tak měl nejvyšší podíl na celkovém objemu fúzí a akvizic. Známky zpomalení zatím nevykazují transakce v ropném a plynárenském sektoru, které podpořily objem transakcí ke konci loňského roku. Je to především díky konsolidaci v lukrativní Permské pánvi. Analytici také upozorňují, že společnosti se pustily do realizace velkých dohod i přes možné námitky regulátorů a stále více se pokoušejí vyhrát soudy nad regulátory. Jeden z šéfů oddělení fúzí a akvizic pro oblast Evropy, Blízkého východu a Afriky v bance JPMorgan Dwayne Lysaght uvedl, že firmy musejí být ochotné čekat na uzavření transakcí 18 měsíců i déle a že doba potřebná k jejich dokončení se výrazně prodloužila. Bankéři také čekají nárůst přeshraničních transakcí díky tomu, že kupující mají dost peněz. V prvním čtvrtletí objem těchto transakcí stoupl o 17 procent na 171,7 miliardy USD. irl sprNěmecké hospodářství churaví, shoduje se pět předních ekonomických institutů
Berlín 27. března (zpravodaj ČTK) - Německo v letošním roce vykáže růst hrubého domácího produktu (HDP) jen o 0,1 procenta. Ve společné analýze to dnes uvádí pět předních německých hospodářských institutů, které ještě loni na podzim předpovídaly na letošek růst ekonomiky o 1,3 procenta. Instituty označily německé hospodářství za chřadnoucí a dodávají, že rozvoj komplikují jak růstové, tak i strukturální problémy. Oživení sice analytici očekávají už od jara, jeho dynamika ale bude slabá. S výraznějším růstem instituty počítají až v příštím roce, kdy by se HDP mohl podle současných předpokladů zvýšit o 1,4 procenta. 'Výkon německého hospodářství se pohybuje sotva na úrovni před pandemií (nemoci covid-19). Produktivita postává na místě a počet zaměstnaných, který se mezitím zvýšil o 600.000, prakticky jen kompenzuje nižší průměrnou pracovní dobu,' prohlásil dnes na tiskové konferenci Stefan Kooths z Institutu pro světovou ekonomiku (IfW) v Kielu. Dodal, že na hospodářský výkon doléhá i velmi vysoká nemocnost. IfW, berlínský výzkumný hospodářský institut DIW, Leibnizův institut pro výzkum hospodářství v Halle (IWH), mnichovský ekonomický institut Ifo a essenský institut RWI v analýze předložily několik návrhů, jak by spolková vláda mohla růst podpořit. Příkladem jsou snížení byrokratické zátěže, která se promítá do produktivity, technologická otevřenost inovacím, investice do roky zanedbávané infrastruktury nebo pobídky pro vysoce kvalifikované pracovníky ze zahraničí. 'Instituty rovněž doporučují opatrnou reformu dluhové brzdy,' řekl Kooths. Dluhová brzda je ústavní nástroj, který brání rychlému zadlužování země. V krizových situacích, jako byly pandemie a následné dopady války na Ukrajině, může parlament brzdu uvolnit. Řada kritiků brzdu považuje za investiční překážku, zastánci tohoto opatření naopak argumentují dodržováním rozpočtové disciplíny. Kooths k reformě dluhové brzdy uvedl, že instituty se kloní k návrhu centrální banky, aby přechod od aktivace tohoto nástroje ke standardnímu rozpočtu byl pozvolný, a nikoliv náhlý. 'Pozvolný přechod by předešel ekonomickým šokům a zajistil by předvídatelnost a stabilitu finanční politiky,' uvedl Kooths. Pětice institutů se rovněž vyslovila pro reformu přerozdělování peněz mezi spolkovou vládu a regiony. 'Cílem je ochránit před náhlými rozpočtovými problémy komunální investice, které v celkovém podílu tvoří 40 procent veřejných investic,' uvedly instituty. Klaus-Jürgen Gern z IfW poukázal na to, že výkon německého hospodářství neovlivňují pouze německé problémy, ale také vývoj ve světě. 'Světové hospodářství stále čelí velkým geopolitickým rizikům. Současné války mohou eskalovat, a tím vyvolat nové energetické krize či silné migrační vlny,' řekl Gern. I to jsou podle něj rizika, se kterými se Německo musí vyrovnávat. Svůj odhad hospodářského růstu na letošní rok zhoršila také německá vláda. Ta loni v září na letošek očekávala růst o 1,3 procenta, na konci února ale ministr hospodářství Robert Habeck oznámil, že podle aktualizovaných dat vykáže německá ekonomika růst jen o 0,2 procenta. Pokud jde o inflaci, která za celý loňský rok činila 5,9 procenta, předpokládají instituty zpomalení jejího tempa na 2,3 procenta v letošním roce a na 1,8 procenta v roce příštím. Podle vládního výhledu by inflace letos mohla činit 2,8 procenta a v příštím roce klesnout na dvě procenta. Německá ekonomika, která je největší v Evropě, se loni pod tlakem globálních krizí propadla o 0,3 procenta. Německo je největší obchodní partner České republiky a je na něm závislá řada českých podniků. Aleš Zápotocký sprPrognóza HK: České hospodářství letos meziročně vzroste o 1,3 procenta
Praha 26. března (ČTK) - České hospodářství se letos vrátí k růstu. Hrubý domácí produkt meziročně vzroste o 1,3 procenta, průměrná mzda v nominálním vyjádření stoupne o 6,1 procenta a v reálném o 3,4 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy Hospodářské komory ČR (HK), kterou dnes představil ČTK a České televize její prezident Zdeněk Zajíček. Česká národní banka v únoru zhoršila výhled vývoje ekonomiky, HDP podle ní letos vzroste o 0,6 procenta. Odhad letošní inflace ČNB ponechala na 2,6 procenta. Ministerstvo financí v lednové predikci očekávalo růst HDP 1,2 procenta a průměrný letošní růst inflace 3,1 procenta. Návrat reálných mezd k růstu podle Zajíčka oživí spotřebu domácností, což mimo jiné přispěje k růstu maloobchodních tržeb. "Dobrou zprávou je to, že inflační období máme za sebou a českou ekonomiku letos čeká i mírný růst. Hlavním prorůstovým faktorem bude obnovená spotřeba domácností. Klíčový bude pokles tempa růstu spotřebitelských cen na námi odhadovaných 2,7 procenta. Roční průměrná míra inflace se tak tento rok již bude pohybovat v pásmu inflačního cíle České národní banky, tedy okolo dvou procent,“ uvedl Zajíček. Ekonomický růst ale bude podle predikce relativně křehký. "U firem totiž stále převládá určitá opatrnost v plánování investic. Nechce-li vláda tento křehký růst podkopat, nezbytné bude, aby podnikatelům neztěžovala podnikání, ale naopak aby je podpořila jak odstraněním administrativních bariér v podnikání, tak v investiční aktivitě," upozornil Zajíček. V zemi bude podle něj nezbytné postavit nové energetické zdroje a zároveň posílit přenosovou a distribuční soustavu. Za druhé půjde o dopravní infrastrukturu, ČR má podle něho dlouhodobý deficit ve výstavbě dopravních sítí, zejména té dálniční, a také vysokorychlostních tratí. Třetí důležitou oblastí jsou podle HK datové sítě‚ jejich výstavba a rozvoj. Čtvrtou je pak nájemní bydlení. "Je třeba výrazněji doplnit trh, na němž převládají byty v osobním vlastnictví, o dostupné nájemní bydlení. Mezi čtyři měkké strategické cíle pak patří investice do trhu práce, do vzdělání, do vědy, výzkumu a inovací a do odstraňování byrokracie," dodal Zajíček. Komora očekává, že pozitivně bude k růstu exportně orientované tuzemské ekonomiky rovněž přispívat čistý vývoz. Ve prospěch exportu, a tím i výkonnosti celé ekonomiky, působí totiž oslabení koruny k hodnotám nad 25 korun za euro vyvolané postupným snižováním úrokových sazeb České národní banky, vysvětlil Zajíček. Přes kurzový stimul zůstává podle něho vnější významné riziko, spočívající ve stagnaci sousední německé ekonomiky, která je odběratelem významné části české produkce. Negativní roli mohou sehrát geopolitické tlaky, zejména vývoj ruské agrese na Ukrajině, opětovná eskalace islámského fundamentalismu, zadrhávání čínské ekonomiky nebo volební kampaň v USA, dodal. Jedinou složkou HDP s negativním příspěvkem se stane změna stavu zásob. "Pro letošní rok ale očekáváme, že firmy budou pokračovat v rozpouštění dříve naakumulovaných zásob,“ doplnila ředitelka odboru legislativy, práva a analýz komory Lenka Janáková. fd mhaAnalytici: Zlepšení důvěry v ekonomiku ukazuje, že hospodářství začíná ožívat
Praha 25. března (ČTK) - Březnové zlepšení důvěry v tuzemskou ekonomiku ukazuje, že české hospodářství začíná ožívat. Shodují se na tom analytici při hodnocení dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vyzdvihují především optimismus spotřebitelů, který podle nich může podpořit spotřebu domácností. Ta by podle odborníků letos měla táhnout hrubý domácí produkt (HDP), sdělili ČTK. Analytička Komerční banky Jana Steckerová uvedla, že se důvěra v ekonomiku zlepšila ve všech sektorech s výjimkou stavebnictví. "Dnešní výsledek tak potvrzuje naše očekávání, že česká ekonomika by měla v nadcházejících kvartálech dále oživovat. To však bude pouze pozvolné, když za celý letošní rok očekáváme růst HDP o 0,8 procenta," uvedla. Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil na to, že důvěra spotřebitelů dosáhla 99,9 bodu, což je nejvyšší hodnota od října 2021. "Domácnosti tak evidentně již zřetelně vidí světlo na konci tunelu, přestávají se obávat dalších cenových šoků, hrozby nezaměstnanosti, poklesu reálných výdělků či dopadů vládního konsolidačního balíčku. Právě větší optimismus spotřebitelů je to, co česká ekonomika postrádala v uplynulých letech. Jejich slabá nákupní aktivita byla dosud hlavním důvodem, proč se návrat na předpandemické otáčky na rozdíl od celého zbytku EU stále nedařil," uvedl Hradil. Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera se začíná obracet horší nálada domácností a firem z prvních dvou měsíců roku. "Domácnosti současnou situaci již nevnímají natolik negativně. A zejména předpokládají zlepšení své finanční situace, což by mohlo znamenat rychlejší oživení doposud utlumené spotřeby domácností. Také v případě firem je patrný náznak optimismu," uvedl. "Ačkoli čísla jednoho měsíce nelze přeceňovat, závěr prvního čtvrtletí letošního roku naznačuje v tomto ohledu mírný optimismus," dodal Seidler. "Důvěra spotřebitelů roste již tři měsíce po sobě, pravděpodobně vnímají silně pozitivně klesající inflaci v únoru letošního roku a výhled na růst reálných mezd. Díky tomu se zvyšuje počet lidí, kteří očekávají zlepšení své finanční situace. Zmírnil se i pesimismus podnikatelů, což nám poskytuje mírně pozitivní výhled na vývoj ekonomiky jako celku v letošním roce," sdělil hlavní finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek hodnotí údaje o důvěře v ekonomiku jako znamení, že se české hospodářství stabilizovalo a zřejmě vykáže v prvním čtvrtletí symbolický růst. "O nějaké konjunktuře je zatím předčasné hovořit, protože v první fázi se pojede na vrub zásob a teprve s oživením zahraniční poptávky lze předpokládat i pozitivní impulz ve výrobním sektoru. Prozatím ovšem pozitivní očekávání firem nejsou jasně podložená novými objednávkami," uvedl. Daniel Janeček ze strategického poradenství PwC ČR upozornil na to, že nálada podnikatelů zaostává za spotřebiteli. "Po přibližně třech letech jsme opět svědky toho, že se pomyslné nůžky rozevírají ve prospěch spotřebitelů, což bylo naposledy výrazně patrné během pandemie. Podnikatelé také musí pociťovat zvýšení stability, ale výhledové faktory, jako je například vývoj nových zakázek v průmyslu, zatím příliš pozitivní nejsou," uvedl. str snmZahraniční dluh ČR ke konci loňska meziročně stoupl o 129 mld. na 4,622 bilionu
Praha 22. března (ČTK) - Zahraniční dluh České republiky činil ke konci loňského roku 4,622 bilionu korun. Meziročně byl o 129 miliard Kč vyšší a představoval 63 procent hrubého domácího produktu. V posledním čtvrtletí loňského roku zahraniční dluh narostl o 167,4 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Zahraniční dluh je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti. Z celkové zahraniční zadluženosti Česka připadá 77,3 procenta na soukromý sektor. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí vládních institucí. Ve struktuře zahraničního dluhu vykázaly ve čtvrtém čtvrtletí nárůst zadluženosti všechny hlavní ekonomické sektory. U bankovního sektoru, jehož podíl na celkové zadluženosti činil 39,7 procenta, byl pro vývoj zadluženosti určující nárůst vkladů ze zahraničí. Podíl sektoru vládních institucí na celkovém zahraničním dluhu byl 15,8 procenta. Zvýšení stavu zahraničního dluhu sektoru vládních institucí bylo důsledkem růstu hodnoty vládních dluhopisů držených zahraničními investory v důsledku cenových a kurzových vlivů. V nejvyšší míře vzrostl zahraniční dluh ostatních sektorů, který zaujímá 44,5 procenta celkového zahraničního dluhu. "Stav zahraničních závazků se zvýšil především v důsledku navýšení stavu obchodních úvěrů u tuzemských podniků nespojených s přímou investicí a finančních úvěrů čerpaných podniky od přidružených zahraničních firem," uvádí centrální banka. Ve struktuře dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířenými formami dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků. Připadá na ně 54 procent zahraničního dluhu Česka. V časové struktuře zaujímají 48,1 procenta celkových dluhových pasiv závazky s původní splatností delší než jeden rok. dto rot
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.