SEZNAM
PANEL
V.
květen
IV.
duben
Politika
PŘEHLED ZPRÁV - POLITIKA
V.
květen
Miliony lidí v Asií demonstrovaly na Svátek práce, v Istanbulu 210 zadržených
Soul/Istanbul/Manila 1. května (ČTK) - Miliony lidí napříč Asií se zúčastnily prvomájových manifestací za lepší pracovní podmínky. V Soulu tisíce lidí zpívaly a provolávaly slogany kritizující konzervativní vládu prezidenta Jun Sok-jola, protestovalo se rovněž na zhruba deseti dalších místech napříč Jižní Koreou, píše agentura Reuters. Úřady v Turecku opět zakázaly protesty na náměstí Taksim, největším v Istanbulu, což nezisková organizace Amnesty International označila za nezákonnou kriminalizaci pokojného protestu. Zadrženo tam bylo více než 200 lidí, informovala agentura AFP. 'Bylo zadrženo210 lidí, kteří 1. května, na Svátek práce a solidarity v Istanbulu, neuposlechli varování, pokusili se dostat k náměstí Taksim a zaútočili na policisty,,' napsal turecký ministr vnitra Ali Yerlikaya na platformě X. Okolo istanbulského náměstí vyrostly vysoké kovové zábrany a prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval odbory, aby se zdržely 'provokativních kroků', píše server The New Arab. Náměstí Taksim se v roce 2013 stalo centrem celonárodních demonstrací proti Erdoganově autoritářské politice, které vláda brutálně potlačila. Navzdory každoročním zákazům vstupu na náměstí letos odbory vyzvaly své členy, aby prvomájové průvody směřovaly právě na něj. Loni 1. května turecká policie zatkla 35 lidí, kteří se na náměstí snažili dostat, včetně několika novinářů. Na Srí Lance se podle místního anglickojazyčného serveru News First konalo kolem 40 prvomájových akcí. Jednotícím tématem letošních protestů je podle tohoto zdroje bezpečnost práce v době měnícího se klimatu. V Indonésii se podle šéfa tamní odborové konfederace Saida Iqbala dnešních demonstrací zúčastnilo kolem 200.000 lidí žádajících především zrušení 'souhrnného' zákona o tvorbě pracovních míst. Opatření získalo své označení kvůli rozsahu, který činí kolem 1000 stran. Jeho cílem je podpořit domácí i zahraniční investice a vytvořit nová pracovní místa, a to prostřednictvím omezení regulací pro podnikatele i zájemce o koupi pozemků. Kritici se podle deníku The New York Times obávají zhoršení pracovních podmínek a rozmachu odlesňování i dalších aktivit, které škodí životnímu prostředí. zdp vdv ankPrvomájové oslavy tradičně provázely politické mítinky, majálesy a průvody
Praha 1. května (ČTK) - Dnešní 1. máj využily stejně jako v minulosti mnohé politické strany pro své mítinky, letos je navíc spojily s kampaní před blížícími se volbami do Evropského parlamentu. Hlavně levicoví politici při té příležitosti připomínali odkaz Svátku práce pro současnost, jiní zase vstup Česka do Evropské unie přesně před 20 lety. Centrem Prahy prošli anarchisté i účastníci studentského majálesu, ve Zlíně se zase konal prvomájový průvod odkazující na baťovské tradice. Prvomájové demonstrace se odehrály v klidu, policisté museli řešit jen slovní konflikty mezi komunisty a jejich odpůrci na pražském Střeleckém ostrově. Na akci KSČM dorazilo několik odpůrců této strany. Někteří komunisté drželi rudé vlajky s nápisem KSČM nebo vlajky českého mírového hnutí. Jejich kritici, kteří stáli opodál oddělení policisty, se naopak vybavili vlajkami Evropské unie, Severoatlantické aliance, Spojených států či Ukrajiny. Jeden z nich pouštěl prostřednictvím megafonu písničky, například Modlitbu pro Martu, což u některých účastníků akce KSČM vyvolávalo nelibost. Zástupci obou táborů se dostávali do slovních konfliktů, které museli mírnit policisté. Komunističtí řečníci kritizovali v projevech kapitalismus i nynější vládu. Před komunisty uspořádali u desky připomínající první dělnickou oslavu 1. máje v Praze v roce 1890 shromáždění sociální demokraté (SOCDEM) a představitelé České suverenity sociální demokracie používající zkratku ČSSD. Lídr evropské kandidátní listiny SOCDEM Lubomír Zaorálek řekl, že největším problémem současnosti je sociální nejistota. Evropským tématem je konkurenceschopnost, která ale podle něj může vést i k oslabování práv zaměstnanců. 'Potřebujeme solidaritu, evropskou solidaritu,' zdůraznil. Sociální nerovnosti se v projevu u pamětní desky věnoval předseda České suverenity sociální demokracie Jiří Paroubek. V Česku je podle něj takového rozsahu, který není obvyklý ani ve vyspělých západních zemích. Socialisté se s takovým stavem podle Paroubka nemohou smířit. Pražští občanští demokraté zorganizovali prvomájovou akci pojatou jako zábavní odpoledne pro rodiny na Kampě místo obvyklého Petřína, který obsadili Svobodní. Šéf pražské ODS Marek Benda a předsedkyně TOP Markéta Pekarová Adamová označili za klíčové volební téma obranu země a bezpečnost. Kandidáti vyzývali k účasti v evropských volbách. Opoziční hnutí ANO, považované za favorita voleb, zahájilo hlavní fáze kampaně před červnovými eurovolbami ve Zlíně s heslem 'Česko pro tebe všecko'. Jeho hlavními prioritami je boj proti nelegální migraci, obrana suverenity a odpor proti Green Dealu, tedy Zelené dohodě, řekl předseda ANO Andrej Babiš. Jednička kandidátky Klára Dostálová uvedla, že vstup České republiky do Evropské unie bylo dobré rozhodnutí, které zemi posunulo vpřed. 'Bohužel, díky některým krokům EU, zejména z posledních let, o tom stále více lidí začíná pochybovat,' dodala Dostálová. Anarchisté nejprve oslavili Svátek práce tradičním piknikem na pražském Střeleckém ostrově. Následně jich několik stovek zamířilo pod červenočernými i duhovými vlajkami na Štvanici, kde akce pokračovala hudební produkcí. Průvod doprovázeli policisté, kteří po trase zastavovali nebo řídili provoz v ulicích. V čele průvodu nesli anarchisté transparenty kritizující vládu či kapitalismus a podporující solidaritu nebo feminismus. Centrem Prahy dnes prošel také recesistický průvod několika desítek studentů, kteří zahájili dvanáctý ročník Studentského Majálesu. Jednodenní festival vyvrcholil odpoledne v Kampusu Hybernská. Program zahrnoval uměleckou tvorbu studentů od hudby po divadlo, prezentaci studentských spolků či neziskových organizací, diskusi o aktuálních tématech či slavnostní vyhlášení krále majálesu. Do prvomájového průvodu ve Zlíně se zapojili mažoretky, tanečníci, hasiči, hudebníci, zástupci sportovních klubů i folklorní soubory. Akce navazuje na tradici oslav prvního máje ve firmě Baťa. Zájem byl letos velký, pořadatelé odhadli účast na 1500 lidí. Průvod začínal u Baťova mrakodrapu, prošel bývalým baťovským průmyslovým areálem a skončil na náměstí Míru, kde byl od rána program. Ještě před průvodem viděli lidé historické automobily včetně starých hasičských vozů. Zatímco prvomájové oslavy v Česku se odehrály bez větších problémů, demonstrace v některých západoevropských městech provázelo napětí a incidenty. V Paříži radikálové rozbili výlohy několika obchodů, Stuttgart zažil potyčky mezi protestujícími a policií. V Aténách dnes prošly stovky řeckých pracovníků v prvomájovém průvodu centrem metropole s požadavkem zvýšit mzdy tak, aby se přiblížily průměru EU. Lidé rovněž protestovali proti válce v Pásmu Gazy. Miliony lidí napříč Asií se zúčastnily prvomájových manifestací za lepší pracovní podmínky. Svátek práce je mezinárodní dělnický svátek, který se první květnový den slaví od roku 1890. Na návrh francouzských socialistů ho v roce 1889 zavedla II. internacionála na připomínku vypuknutí stávky amerických dělníků v Chicagu 1. května 1886 za osmihodinovou pracovní dobu. red abz rdoPrvomájové demonstrace v Paříži i německých městech provázely incidenty a napětí
Paříž/Berlín 1. května (ČTK) - Prvomájové demonstrace v Paříži či v německých městech provázelo napětí a incidenty. V Paříži radikálové rozbili nejméně dvě výlohy obchodů. Ve Stuttgartu podle agentury DPA došlo na potyčky mezi protestujícími a policií. Napětí v čele pařížského prvomájového průvodu hlásí agentura AFP, podle níž byly v metropoli rozbity nejméně dvě obchodní výlohy a poničena jedna krytá zastávka, když se utvořila skupina asi 4500 lidí s "několika stovkami" radikálů. Pořádkové síly použily slzný plyn. V německém Stuttgartu policie přerušila levicovou demonstraci v centru města, když demonstranti napadli zásahové jednotky. Ty použily pepřový sprej a obušky, uvedla policie na platformě X. V jiném příspěvku policie hovořila o množství trestných činů a o porušování podmínek shromáždění. V Hamburku krajně levicové skupiny na dnešek ohlásily hned tři tradiční prvomájové demonstrace. Jeden z průvodů o zhruba 1000 účastnících prošel brzy odpoledne čtvrtí Schanzenviertel a zatím nejsou hlášeny incidenty. V Aténách dnes šly stovky řeckých pracovníků v prvomájovém průvodu centrem metropole s požadavkem zvýšit mzdy tak, aby se přiblížily průměru EU. Lidé rovněž protestovali proti válce v Pásmu Gazy. Mnozí demonstranti, kteří se poklidně sešli před budovami řeckého parlamentu, podle agentury Reuters drželi palestinské vlajky a vypouštěli balonky na znamení solidarity s Palestinci v Pásmu Gazy. Lodě dnes zůstaly v řeckých přístavech a v Aténách nejezdily autobusy a metro, protože zaměstnanci v dopravě se připojili ke 24hodinové stávce, kterou právě na Svátek práce svolal největší řecký odborový svaz. zdp ankMoskva vystavuje západní vojenskou techniku ukořistěnou v bojích na Ukrajině
Moskva 1. května (ČTK) - V Moskvě dnes začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a kterou ukořistila ruská vojska během bojů na Ukrajině. Informovala o tom agentura AP. Na výstavě pořádané ruským ministerstvem obrany je k vidění více než 30 kusů těžké techniky západní výroby, včetně amerického tanku M1 Abrams a obrněného vozidla pěchoty Bradley, německého tanku Leopard 2 a obrněného vozidla pěchoty Marder a francouzského obrněného vozidla AMX-10RC. Na výstavě, která bude otevřená jeden měsíc v památníku druhé světové války v západní části Moskvy, jsou vystaveny také střelné zbraně či vojenské dokumenty. Rusko kritizuje dodávky západních zbraní a vojenského vybavení na Ukrajinu a považuje je za důkaz přímého zapojení NATO do konfliktu. Ruský prezident Vladimir Putin zároveň opakovaně prohlásil, že západní vojenské dodávky Kyjevu průběh konfliktu nezmění a nezabrání Rusku v dosažení jeho cílů. Výstava přichází v době, kdy se ruským silám daří zabírat nová území na východě Ukrajiny a využít zpoždění americké vojenské pomoci k tlaku na ukrajinskou armádu, které podle řady svědectví chybí dostatek výzbroje, munice i vojáků. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil moskevskou výstavu za "skvělý nápad". "Výstava trofejní techniky vyvolá velký zájem Moskvanů, návštěvníků našeho města i všech obyvatel země," uvedl Peskov. "My všichni bychom měli vidět otřískanou techniku nepřítele," dodal. Ruští vojenští blogeři hledali paralely mezi výstavami ukořistěné nacistické vojenské techniky, které Sovětský svaz pořádal během druhé světové války a po ní. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová poznamenala, že zahraniční diplomaté sídlící v Moskvě by měli využít příležitosti a výstavu navštívit, aby viděli, jak "Západ ničí mír na planetě". "Tato výstava bude zajímavá pro všechny, kteří stále věří v mytické 'západní hodnoty' nebo si nevšimli agrese rozpoutané NATO proti Rusku a našim lidem," uvedla mluvčí. V březnu začala v Bruselu podobně laděná výstava ruské vojenské techniky, kterou naopak za více než dva roky trvání rozsáhlé ruské invaze ukořistila či zničila ukrajinská armáda. V plánu byl její přesun i do dalších evropských měst. abl ankNa prvomájovou akci KSČM v centru Prahy přišlo i několik odpůrci komunistů
Praha 1. května (ČTK) - Na dnešní prvomájovou akci KSČM na pražském Střeleckém ostrově přišlo i několik odpůrců komunistů. Zástupci obou táborů se dostávali do slovních konfliktů, které mírnili policisté. Komunističtí řečníci kritizovali v projevech kapitalismus i nynější koaliční vládu. Před komunisty uspořádali u desky připomínající první dělnickou oslavu 1. máje v Praze v roce 1890 shromáždění sociální demokraté a po nich dorazili představitelé České suverenity sociální demokracie. Pražští občanští demokraté zorganizovali prvomájovou akci pojatou jako zábavní odpoledne pro celé rodiny na Kampě místo obvyklého Petřína, který obsadili Svobodní. ODS slavila zejména 20leté výročí vstupu Česka do Evropské unie, dorazili i někteří kandidáti koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) do Evropského parlamentu. Předseda pražské ODS Marek Benda a předsedkyně TOP Markéta Pekarová Adamová označili za klíčové volební téma obranu země a bezpečnost. Kandidáti pak nabádali k účasti v evropských volbách. Na Kampě hrála živá hudba, stánkaři nabízeli různé pochutiny a pití, pro děti organizátoři připravili různé atrakce, například skákací hrad, a soutěže. Mezi účastníky procházela postarší žena, která držela transparent s nápisem "Slibovali hory doly, teď nás berou u huby. Co dokáže tato vláda, ani komunisti nesvedli". Na Střeleckém ostrově drželi někteří komunisté rudé vlajky s nápisem KSČM nebo vlajky českého mírového hnutí. Jejich kritici, kteří stáli opodál oddělení policisty, se naopak vybavili vlajkami Evropské unie, Severoatlantické aliance, Spojených států i Ukrajiny. Jeden z nich pouštěl prostřednictvím megafonu písničky, jako je Modlitba pro Martu nebo Dobře míněna rada, což u některých účastníků akce KSČM vyvolávalo značnou nelibost. Předsedkyně pražské komunistické organizace Marta Semelová se ve vystoupení věnovala například stavu zdravotnictví nebo chudobě části obyvatel. "Senioři otáčejí každou korunu," řekla. Vládě vytkla Semelová například to, že podle ní chystá další zhoršování pracovních podmínek. Na shromáždění KSČM se přestavili i někteří kandidáti do Evropského parlamentu. Na akci sociální demokracie lídr evropské kandidátní listiny SOCDEM Lubomír Zaorálek řekl, že největším problémem současnosti je sociální nejistota. Jde podle něho o největší téma sociální demokracie. Zaorálek podotkl, že evropským tématem je konkurenceschopnost, která ale podle něho může vést i k oslabování práv zaměstnanců. "Potřebujeme solidaritu, evropskou solidaritu," zdůraznil. Sociální nerovnosti se v projevu u pamětní desky věnoval předseda České suverenity sociální demokracie Jiří Paroubek. V Česku je podle něho takového rozsahu, který není obvyklý ani ve vyspělých západních zemích. Socialisté se s takovým stavem podle Paroubka nemohou smířit. Na Střeleckém ostrově už od rána pokračovaly přípravy na hudební festival United Islands, který začne večer. Odpoledne pořádají na ostrově prvomájový piknik anarchisté, po něm se vydají centrem Prahy na Štvanici. mbc molPlat zaměstnance státu loni vzrostl o 2345 Kč na 44.426 Kč
Praha 1. května (ČTK) - Výdaje na platy a ostatní osobní náklady zaměstnanců státu loni vzrostly meziročně o 18 miliard korun, a vyžádaly si tak celkově 271,2 miliardy korun. Například objem peněz na platy učitelů v regionálním školství stoupl téměř o tři miliardy korun. Počet zaměstnanců na výplatní listině státu se zvýšil o 6950 lidí na 484.128. Průměrný měsíční plat vzrostl o 2345 Kč na 44.426 korun hrubého. Uvedlo to ministerstvo financí ve státním závěrečném účtu za loňský rok. Závěrečný účet, který shrnuje loňské hospodaření státu, nyní dostane k projednání Sněmovna. Jeho projednání je podmínkou pro to, aby poslanci mohli schválit státní rozpočet na příští rok. Meziroční nárůst platů státních zaměstnanců představoval 5,6 procenta. Podle březnových údajů Českého statistického úřadu vzrostla loni průměrná hrubá mzda v celé ekonomice o 3024 korun na 43.341 korun měsíčně. Nominální nárůst v celé ekonomice představoval 7,5 procenta, ale vzhledem k inflaci mzdy reálně klesly téměř o tři procenta. Platy státních zástupců a od nich odvozených profesí se zvýšily téměř o 12 procent, platy vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů vzrostly o 8,3 procenta. Výdělky na úřadech se zvýšily o 6,1 procenta. Vyšší platy ve státním sektoru vysvětluje ministerstvo stejně jako dříve například tím, že ve vládou regulované sféře pracuje víc lidí s vysokoškolským vzděláním a delší praxí a fluktuace ve státním je nižší. Vliv mají podle ministerstva také peníze pro regionální školství. Na nárůstu výdajů na platy se z více než čtyř miliard korun podílelo čerpání z rezervního fondu a mimorozpočtových fondů a v objemu 3,5 miliardy korun také čerpání ušetřených peněz z předchozích let. Meziroční nárůst výdajů pak představuje 7,1 procenta. Do nárůstu objemu peněz se promítlo kromě jiného rozhodnutí vlády z předloňského roku o desetiprocentním zvýšení zvýšení tarifů ve veřejné sféře. O čtyři procenta se také zvýšil objem peněz pro akademické pracovníky státních vysokých škol a zvyšovaly se i tarify pro příslušníky bezpečnostních sborů. Například ministerstvu školství se rozpočet na platy v regionálním školství navýšil o 2,9 miliardy a počet zaměstnanců se zvýšil o 5739 lidí. Ministerstvu obrany vzrostl objem peněz na platy o 293 milionů korun v souvislosti s Koncepcí výstavby Armády ČR. Ministerstvu vnitra se zvýšil rozpočet na platy o 201 milionů v souvislosti s válkou na Ukrajině, a to kvůli posílení odboru azylové a migrační politiky i Správy základních registrů. Pro letošní rok předpokládal návrh státního rozpočtu, že na platy zaměstnanců státu a s tím související platby za odvedenou práci půjde proti loňskému schválenému rozpočtu o 683 milionů korun víc. Počet míst placených státem by měl klesnout o 11.388. Průměrný hrubý měsíční plat zaměstnance státu se měl podle návrhu v průměru zvýšit o 1181 korun na 44.059 korun. nlm ptdDer Spiegel: Třicet let od konce apartheidu v JAR už Mandela není jen hrdinou
Johannesburg 1. května (ČTK/Der Spiegel) - V chladném ránu stojí Lawrence Manaka ve stínu kuželovité věže na černošském předměstí Soweto, jihozápadně od Johannesburgu, a rozhořčuje se nad vládou své země. Na deseti kovových deskách před ním jsou vyryty požadavky Charty svobody, základního dokumentu sjednoceného odboje proti apartheidu, napsal německý časopis Der Spiegel. Na první desce stojí nápis "Vládnoucí silou musí být lid" - základní požadavek, který Africký národní kongres (ANC), strana Nelsona Mandely a jeho spojenců, před 30 lety vznášela. Kromě toho jim šlo o rovná práva v oblasti bezpečnosti, pracovního práva, přístupu ke vzdělání a o prosperitu země. Lawrence Manaka obchází monument a čte nahlas teze a principy, které tehdejší bojovníci za svobodu zformulovali. V roce 1994 po konci apartheidu to měla být základní pravidla, podle kterých se měla zformovat nová Jihoafrická republika. Pro jednadvacetiletého Manaku je tento památník připomínkou porušených slibů. "Staří bojovníci za rovnoprávnost zbohatli. Ale tady v místě památníku lidé trpí hladem," říká mladý muž. Manaka studuje politologii a ekonomii na univerzitě v Johannesburgu, nově se chce stát politikem. Poslední dubnový víkend to bylo přesně 30 let od prvních svobodných voleb v Jihoafrické republice, které období apartheidu ukončily. Nyní ale mladá generace na tehdejší hrdiny odboje nahlíží stále kritičtěji, i s notnou dávkou zlosti a naštvání. Manaka se ale neohlíží za minulostí se sentimentem těch, kteří zažili staré časy. Narodil se v roce 1994, jako součástí takzvané generace Born Free, tedy narozených do svobody, a nikdy apartheid nezažil. Ale 30 let od vize Nelsona Mandely o různorodém a barevném národu, který spolu bude žít v míru a prosperitě, se nejrozvinutější země afrického kontinentu a nejsilnější africká ekonomika nachází na pokraji zhroucení. Příkopy mezi bohatými a chudými se nezmenšují, Jihoafrická republika je považována za zemi s nejvíce nerovně rozděleným bohatstvím. Podle Světové banky vlastní deset procent obyvatelstva přibližně 80 procent bohatství. Korupce je všudypřítomná. "Polovina lidí, kteří sedí v parlamentu, nemá ponětí o tom, co dělají, protože se tam dostali jen díky konexím," říká Manaka. Podle posledních vládních průzkumů z roku 2017 více než 70 procent zemědělské půdy vlastní bílí Jihoafričané, kteří tvoří jen něco málo přes sedm procent obyvatel. "To je šílené," říká Manaka. "Apartheid možná skončil politicky, ale ekonomicky stále existuje," dodává. Většina hospodářského bohatství je stále v rukou bílé menšiny. "A dokonce i ve vzdělávacím systému je stále příliš přítomen strukturální rasismus," říká Manaka. Z toho důvodu před rokem společně s dalšími založil novou politickou stranu Rise Mzanci, tedy Povstaň, Jihoafrická republiko! Většina těch, kteří se ve straně angažují, patří ke stejné generaci jako on. "Moje generace se už s ANC příliš nespojuje. Vnímáme ji spíše jako utlačovatele než osvoboditele," říká. Je třeba obnovit základní důvěru lidí v demokracii. Nejdůležitější je však vymýtit korupci, myslí si aspirující politik. Volby čekají Jihoafrickou republiku 29. května. Jihoafričané půjdou k volebním urnám po sedmé od konce apartheidu. Manaka kandiduje do parlamentu jako nejmladší kandidát své strany. "Rok 2024 je naším rokem 1994" stojí na tričku, které má Manaka na sobě. Mladík doufá, že jeho strana získá alespoň pět procent hlasů. Podle jihoafrického systému poměrného zastoupení by to znamenalo asi 20 poslanců ve čtyřsetčlenném parlamentu. Průzkumy veřejného mínění nicméně přisuzují jeho straně zatím méně než jedno procento. Toho chladného dne Manaka opouští památník, který ho tolik rozčiluje. Jeho předvolební průvod Sowetem právě začíná. Od povstání v roce 1976 je toto černošské předměstí Johannesburgu považováno za srdce odporu proti apartheidu. O něco později vyzvedává svého asistenta v centru Johannesburgu. "Centrum města, je symbolem toho, jak prohnilá je naše země. Město se nám rozpadá před očima. A je to den ode dne horší. Šest z deseti mladých Jihoafričanů je bez práce," říká Manaka. Podle Světové banky žije více než polovina z 60 milionů obyvatel Jihoafrické republiky pod hranicí chudoby. Sloupy veřejného osvětlení leží ohnuté u silnic, kabely jsou rozkradené. Drogově závislí se potácejí po ulicích a leží ve dveřích. Gangy prodávají zbraně a drogy. Kriminalita je tak vysoká, že Manaka už do mnoha čtvrtí ani nevstupuje. Násilí a bezpráví panuje nejen v mnoha městských čtvrtích. Každý rok je v zemi zabito přibližně 25.000 lidí. Jedná se o jeden z nejvyšších počtů vražd na světě. V bezpočtu měst a obcí se hroutí infrastruktura. V některých regionech loni občas vypadl proud až na 16 hodin denně. "Dokonce i v dobrých čtvrtích jsme někdy celý den bez tekoucí vody," uvádí konkrétní příklady Manaka. Vzdělávací systém se podle něj rozpadá, stejně jako systém zdravotní péče. Proto dochází po celé zemi zas a znovu k protestům a demonstracím. Manaka připomíná nepokoje v oblasti Durbanu v roce 2021, kdy bylo vyrabováno více než 800 obchodů a zemřelo 354 lidí. "To mohla být jen předehra," obává se. Pokud bude země nadále chátrat, mohla by vypuknout i občanská válka, dodává mladý politik. Aby tomu zabránil, chce Manaka oslovit i starší generace. Přeje si, aby lidé při volbách mysleli spíše na budoucnost než na minulost. Mluví o svém otci narozeném v roce 1974, který byl dlouhou dobu oddaným a angažovaným členem ANC. Působil v různých vládních organizacích za vlády několika prezidentů. V posledních letech se mu však ANC odcizila. Nyní vstoupil do jiné strany - do Rise Mzansi. cht jrmIV.
duben
Češi mají v Bruselu dobrou pověst, i kvůli druhému předsednictví, říká Moozová
Brusel 30. dubna (zpravodajka ČTK) - Do Bruselu začala Irena Moozová jezdit za svým manželem už v roce 1998, on tehdy pracoval v české delegaci při NATO, ona byla zástupkyní velvyslance ČR v Madridu. Nakonec se tam jejich cesty sešly v roce 2010, oba pracují v Evropské komisi, zároveň se ale aktivně podílejí na životě bruselské české komunity. V institucích EU si podle ní každý musí vybudovat svou pozici a autoritu a musí ukázat, co umí. Češi mají dobrou pověst, uvedla v rozhovoru s ČTK Moozová, která je od loňského října zástupkyní generální ředitelky pro spravedlnost a spotřebitele Evropské komise, a tak jednou z nejvýše postavených Češek v unijních institucích. Podle jejího manžela Petra Mooze, který v EK pracuje jako seniorní expert, Češi složili maturitu druhým předsednictvím v Radě EU, ještě je nicméně čeká vystudovat pomyslnou vysokou školu. V roce 1998 žil Mooz v Bruselu sedm měsíců, Česká republika se zrovna připravovala na vstup do Severoatlantické aliance. Dnes říká, že tehdy se už trošku naučil "žít Brusel". "Zjistil jsem, že tady hodně prší a že mi to tolik nevadí," dodává s úsměvem. Jeho manželka to ale viděla jinak. "Vždycky přiletěl do Madridu a byl takový zelený a šedý, takže první věc, kterou jsme udělali, bylo, že jsme si sedli na nějakou terasu zalitou sluncem, dali jsme si sklenku červeného a on se tak nějak odbruselil," vzpomíná. Postupně si ale i ona začala Brusel oblibovat. Později působila Moozová v Paříži, kde zastupovala Česko při UNESCO, a začala se více setkávat s unijními politikami. To ji podle jejích slov inspirovalo, aby se přihlásila do výběrového řízení na šéfa zastoupení Evropské komise v Praze a uspěla. Následně přišla nabídka šéfovat všem zastoupením po Evropě a přesunout se do Bruselu. "Můj bruselský generální ředitel o mě velmi stál, přesvědčoval mě asi rok a půl. Já jsem ale ještě chtěla dodělat nějaké projekty v Praze a rovněž jsem mu řekla, že máme dvoukariérní manželství, takže pro mě nepřipadá v úvahu odejít do Bruselu, když by můj manžel zůstal v Praze," popsala Moozová. Moozovi se ale následně rovněž podařilo supět v konkurzu na místo v unijních institucích, takže mohli na jaře 2010 odjet do Bruselu spolu. Jak se oba shodují, velkou roli v přesunu za prací do jiného města sehrály i jejich dcery, kterým tehdy bylo 11 a 16 let. "Než jsme se rozhodli jako rodina, sedli jsme si ke stolu a řekli jsme si, co kdo k tomu má. Mě osobně asi nejvíc překvapilo, s jakým nadšením to uchopily a jak vyvrátily pochybnosti, které jsem tehdy měla," říká Moozová, která se obávala, jestli se dcerám do Bruselu bude chtít a jestli spíš nebudou chtít zůstat v Česku. Už předtím totiž žili nějakou dobu ve Španělsku, ve Vídni a v Paříži. V Bruselu pracovala Moozová nejprve na generálním ředitelství pro komunikaci a měla pod sebou tehdy všech 38 zastoupení Evropské komise v celé Evropě. "Koordinovala jsem jejich působení na politické, komunikační, ale i logistické úrovni. Dělala jsem to sedm let, hodně mě to naplňovalo, ale trochu mi v práci chybělo, že neděláte něco, co vám roste a vzkvétá pod rukama, a nevidíte konkrétní dopady na životy evropských občanů," popsala. V roce 2017 se jí opět podařilo uspět ve výběrovém řízení a začala se zabývat konkrétní oblastí, lidskými právy, na generálním ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele. "Zároveň to pro mě znamenalo i zajímavý kariérní posun, protože jsem se posunulo na seniorní manažerské místo," dodala. Loni na podzim se pak po dalších sedmi letech opět posunula a stala se náměstkyní generální ředitelky. Mooz zpočátku působil jako poradce generálního ředitele pro rozpočet, následně dělal vedoucího komunikace a nyní je seniorním expertem, který se zabývá zejména oblastí IT. Za posledních 20 let mohli oba dva sledovat, jak se Češi mění díky členství v NATO i Evropské unii, ale i jak se změnil pohled na Čechy. "Pamatuju si, jak čeští ministři říkali: To si musíme dohodnout s NATO. A my jsme jim říkali: Ne, my už jsme v NATO. To samé se dělo po vstupu do Evropské unie," popisuje Mooz. "To je věc, která se děje pořád. Ministr tady něco odsouhlasí, přijede do Česka, svolá tiskovou konferenci a řekne: 'Brusel nám řekl'. A už neřekne, že on taky hlasoval, že měl spolurozhodovací roli," dodává. "A i jeho úředníci se účastnili celého procesu," doplňuje ho Moozová. Jak poznamenala Moozová, velkým rozšířením v roce 2004 se celá EU geopoliticky posunula, obohatilo ji to, vznikl velmi silný jednotný trh, ale zároveň to znamenalo, že "celková homogenita musela zahrnout i úplně jinou rozmanitost, která existovala a existuje ve střední a východní Evropě". "To je proces, který stále ještě není ukončen. Pořád se setkávám s tím, že něco, co je evidentní pro Poláka, Čecha, ale i pro Rakušana, je zcela nepochopitelné pro člověka z Itálie či Portugalska," uvedla česká úřednice v EK. Kromě Česka podle ní procházejí maturitou i unijní instituce, které se musí "sžít s jinými zkušenostmi, i kvůli mnoha desetiletím v komunistických režimech, které jsme do EU vnesli". Česká republika se v posledních letech snaží pracovat na zvýšení počtu Čechů v unijních institucích a podle Moozových "to přináší ovoce". I oni sami, když jsou v Česku, tyto snahy podporují a jezdívají do škol a na univerzity, kde studentům přibližují, jaké jsou v Bruselu možnosti. Pokud jde o počet Čechů na vyšších místech v unijních institucích, tam to bývá mnohem složitější. "Těch, kteří by mohli stoupat výš, je, řekněme, omezený počet. Na to, abyste se dostala na nejvyšší stupínek, musíte projít jednotlivými stadii managementu, na kterých musíte určitou dobu působit. To znamená, že ve dvaceti, třiceti letech se generálním ředitelem stát nemůžete," říká Moozová. I v případě takzvaných vnějších výběrových řízení je podle Moozové relativně malé množství Čechů, kteří by měli opravdu solidní znalost unijních politik, aby se mohli ucházet o nejvyšší pozice. Nedávno se to nicméně povedlo například bývalému ministru životního prostředí Janu Dusíkovi. "Vnitřní výběrová řízení jsou opravdu velmi náročná. Zaprvé se musí naskytnout vhodná pozice, tedy vypsáno výběrové řízení na místo, která vám může sednout. Následně vás čeká mnohakolový proces, jste pod obrovským stresem a máte velmi silné protikandidáty. Už se nestane, že by tam šel někdo, kdo by na to neměl," popisuje Moozová osobní zkušenost. "Já jsem měla slyšení u tří komisařů a nebyla to lehká slyšení. Pak v posledním stadiu rovněž přichází otázka i hledání nějaké politické podpory u svého členského státu. Pokud získáte podporu i z jiného členského státu, jste na tom ještě lépe," dodala s tím, že Češi v institucích si hodně pomáhají a vzájemně radí, jak se na konkurzy připravit. "Myslím, že v tom je trošku zakopaný pes, protože v minulosti si to Česká republika příliš neuvědomovala," doplnil ji Mooz. Důležité podle něj je, že nejdřív musí být člověk dobrý a pak ho někdo může podpořit, když už se někam dostane. "Mně se někdy zdálo, že Česko si nejdřív vybere člověka, kterého chce podporovat, a pak se diví, že se ten člověk nikam nedostane," uvedl. Dodal, že EU není dokonalá, je potřeba v ní obhajovat své zájmy. Česká debata, jestli v ní máme být, či nemáme, mu ale připadá velmi nebezpečná. Důležité je podle Mooze "vědět, jak se v EU hraje, dělat koalice, a tak i lépe prosazovat české zájmy a ne každou dílčí prohru svádět na Brusel". Na Bruselu mají Moozovi rádi i velmi aktivní českou komunitu, která pořádá množství akcí od divadla po velikonoční dílničky pro děti. Sám Mooz zpívá už deset let v pěveckém sboru Brusinky. "Myslím, že pro českou kulturu tady hodně udělal i Laco Miko (bývalý ministr životního prostředí, který pracoval dlouhá léta v unijních institucích, pozn. ČTK), který organizoval Czech Fun Club, asi 40 večerů, kde si zval české umělce, ale i vědce a další osobnosti, přijel například i Spirituál kvintet," říká Mooz. Na otázku, zda někdy přemýšleli o návratu do Česka, odpovídají jasně. "My o tom nepřemýšlíme, my se vrátíme. Úderem odchodu do důchodu se stěhujeme zpátky. Jezdíme do Česka často, máme tam rodiny, přátele, chalupu, posloucháme česká média. Domů se těšíme, ale budeme se sem zpátky vracet," uzavřela Moozová. Tereza Šupová jrmRoky příprav vstupu Česka do EU nebyly jednoduché, vzpomíná Čech v Bruselu
Brusel 30. dubna (zpravodajka ČTK) - Roky příprav vstupu České republiky do EU nebyly jednoduché, česká ministerstva totiž nebyla na konci 90. let na členství připravená. V rozhovoru s ČTK na dobu před 20 lety zavzpomínal Libor Boháč, který v minulosti pracoval na ministerstvu zahraničí a měl na starosti i komunikační kampaň před vstupem Česka do EU v roce 2004. Od roku 2001 Boháč pracuje v Bruselu, nejprve pracoval na českém zastoupení při EU. Nyní zastává vedoucí pozici v Evropském parlamentu a má na starosti nové technologie a inovace, mimo jiné i pravidla pro užívání umělé inteligence v EP. Na ministerstvu zahraničí začal Boháč pracovat v roce 1998, po studiu zahraničních vztahů na VŠE a právnické fakulty. Nejprve byl v takzvaném koordinačním odboru, který měl na starosti koordinaci české vnitřní politiky v souvislosti s EU. "Vytvořil se tam takový poměrně mladý tým, byli jsme pod myšlenkovou vizí Pavla Teličky, který nás všechny inspiroval. Žili jsme pro to a strašně jsme tomu věřili,“ uvedl Boháč. "Celý ten proces ale nebyl vůbec jednoduchý, ministerstva v té době neměla kvalitní lidi a neměla příliš velké strategické uvažování, jak k věcem přistupovat. Měli jste hlavu, která se snažila hýbat tělem, ale orgány příliš nereagovaly,“ popsal. Přes koordinační výbor šly například veškeré dokumenty pro Evropskou komisi, tedy nejrůznější národní programy či podklady pro pravidelné zprávy o pokroku země na cestě do EU. "Než Evropská komise sestavila danou zprávu, žádala po každé zemi, aby sama sebe popsala, jaký pokrok udělala. To byly několikasetstránkové materiály, které se vytvářely na základě podkladů z ministerstev, které byly většinou ve velmi špatném stavu. Takže jsme je museli přepisovat,“ uvedl Boháč. "Někdy to byla dost sisyfovská práce, než se vám podařilo všem vysvětlit, co a jak mají dělat," dodal. Zlepšení podle něj nastalo až v dalším desetiletí, po roce 2000 a doznívalo za našeho prvního předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2009. Následně se Boháč začal rovněž specializovat na komunikační strategii. "Začali jsme vytvářet komunikační prostředky, aby se česká veřejnost tehdy v roce 1998, 1999 dozvěděla, co je to Evropská unie, proč do ní chceme vstoupit, co nám to přinese," uvedl. Tehdy založili mimo jiné dodnes fungující internetovou stránku Euroskop a vyráběli i různé brožury. "Také jsme objížděli republiku, někdy to byly větší akce, jindy jsme si postavili stánek u supermarketu a odpovídali na dotazy lidí, kteří chtěli něco vědět o EU," vzpomněl Boháč. Část lidí to zajímalo, jiní si na nich podle něj vybíjeli zlost, kterou měli na tehdejší vládu. Důležité bylo taky dát dohromady potřebnou terminologii týkající se EU, která v řadě oblastí neexistovala. V roce 2001 se uspěl ve výběrovém řízení a dostal se na stálou misi při EU v Bruselu. Na starosti měl ze začátku vztahy s novináři a Evropský parlament. Tehdy už se naplno rozjelo vyjednávání o vstupu Česka do EU, které podle Boháče nebylo vůbec jednoduché. "I z naší strany tam bylo možná trochu nepochopení, jak to všechno funguje. Všichni tomu říkali negociace, ale reálně to bylo setkání, kde seděl hlavní vyjednavač ze země X a proti němu velvyslanec z předsednické země a víceméně mu sděloval, kde jsou konkrétní problémy tak, jak je identifikovaly jednotlivé členské státy. Negociace se ale vedly na úrovni pracovních skupin a Coreperu, tedy velvyslanců při EU," popsal. Většinou se vše předjednávalo na jiných úrovních a vyjednavači potřebovali mít dobré podklady a detailní analýzy, pokud chtěli nějaké výjimky. "Vzhledem ke stavu české státní správy v té době to někdy bylo velmi obtížné, což se ukázalo ex post. Některé věci vybublaly až dodatečně a byla to pak výborná věc, která se dala kritizovat. Říct, že naši vyjednavači zklamali. Že Pavel Telička to nevyjednal. Ale nemohl. Ministerstva byla tehdy těmi místy, kde se měly identifikovat problémy, a pak ve spolupráci s vyjednavačem se mohla najít strategie, jak přesvědčit Komisi a členské státy o nějakém přechodném období, či o krátkodobé či dlouhodobé výjimce. Všichni se učili za pochodu,“ zavzpomínal na dobu těsně před vstupem do EU Boháč. Vztahy s Evropským parlamentem (EP) byly tehdy rovněž zajímavé, mnohé země se nechávaly slyšet, jak jim záleží na rozšíření, ale byly i státy, které s tím měly problém. "Česka se z hlediska EP týkaly tři zásadní problémy: Temelín, Benešovy dekrety a situace Romů. Přišli většinou němečtí či rakouští europoslanci a říkali, že není možné, aby do EU vstoupila země, která porušuje lidská práva a právo na vlastnictví. Vysvětlovali jsme jim to pořád dokola, ale někteří to nechtěli pochopit," uvedl český úředník v Bruselu. Po čtyřech letech na české misi se Boháč rozhodl v Bruselu zůstat, protože ho evropská témata zajímala. Účastnil se několika konkurzů a nakonec dostal nabídku z EP pracovat tam jako právník-lingvista. "Nebyla to úplně práce, kterou jsem si představoval, ale řekl jsem si proč ne. A nakonec jsem toho nikdy nelitoval, protože jsem se naučil, jak funguje Evropský parlament zevnitř a všechna zákoutí legislativních procedur," řekl. Znalosti z této oblasti využil i při prvním českém předsednictví v roce 2009, když se načas vrátil na tehdy už stálé zastoupení ČR při EU. "Naše předsednictví se tehdy odehrávalo před koncem legislativního období Evropského parlamentu, byl velký nápor na to všechno zvládnout, jeli jsme jako dráha," zavzpomínal Boháč na dojednávání kompromisu ohledně mnoha unijních předpisů, kdy na jedné straně v takzvaných trialozích stojí právě předsednictví v Radě EU. Spolu s ním jednají Evropská komise a vyjednavači EP. Na konci března 2009 ovšem přišel pád tehdejší vlády Mirka Topolánka. "To byl velký šok pro všechny a mělo to negativní dopad. Všichni si přečetli, že padla česká vláda a EU zůstala ve štychu, protože ji nemá kdo řídit na politické úrovni. Takže už se to s námi táhlo a to, že za námi zůstalo 72 dojednaných dohod, to už nikdo neřešil," dodal Boháč, který letos povýšil a od 1. ledna se stal ředitelem pro publikace, inovace a data management. Tereza Šupová nobFT: Velké evropské banky loni zaplatily v Rusku na daních 800 milionů eur
Londýn 29. dubna (ČTK) - Velké evropské banky, které nadále působí v Rusku, zaplatily v loňském roce do ruského rozpočtu na daních zhruba 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč). To představuje čtyřnásobek ve srovnání s obdobím před ruskou invazí na Ukrajina, a to navzdory slibům bank, že budou své aktivity v Rusku minimalizovat. Informuje o tom dnes britský list Financial Times (FT). Sedm evropských bank s největšími aktivy v Rusku vydělalo v loňském roce v Rusku dohromady přes tři miliardy eur (zhruba 75,5 miliardy Kč). Jde o Raiffeisen Bank International (RBI), UniCredit, ING, Commerzbank, Deutsche Bank, Intensa Sanpaolo a OTP. Jejich zisky se tak více než ztrojnásobily proti roku 2021. Zčásti je vytvářela finanční aktiva, která banky nemohou z Ruska stáhnout. V důsledku nárůstu ziskovosti tak tyto banky loni podle analýzy FT zaplatily v Rusku na daních 800 milionů eur, zatímco v roce 2021 to bylo pouze 200 milionů eur. Téměř polovina z loňských daní připadá na rakouskou společnost Raiffeisen Bank International, která má v Rusku ze západních bank největší zastoupení. Kromě evropských bank platí v Rusku daně také velké americké banky, například Citigroup a JPMorgan. Citigroup loni v Rusku podle výpočtů Kyjevské ekonomické školy (KSE) vydělala 149 milionů dolarů (zhruba 3,5 miliardy Kč) a zaplatila na daních 53 milionů dolarů (1,2 miliardy Kč). U firmy JPMorgan činil zisk 35 milionů dolarů a daně 6,8 milionu dolarů. Zahraniční banky v Rusku těží nejen z vysokých úrokových sazeb, ale také ze sankcí uvalených na ruské banky západními zeměmi. Tyto sankce omezují přístup ruských bank k mezinárodnímu platební systému a zvyšují atraktivitu západních bank pro ruské klienty, píše Financial Times. Raiffeisen Bank International loni v Rusku vydělala 1,8 miliardy eur, což je více než trojnásobek ve srovnání s rokem 2021. Na celkovém zisku banky se tak ruské aktivity podílely zhruba polovinou, zatímco před zahájením ruské invaze na Ukrajinu to byla pouze třetina. Kromě obvyklých daňových povinností musela banka v loňském roce v Rusku uhradit 47 milionů eur v důsledku daně z mimořádných zisků, kterou Kreml loni uvalil na některé podniky. Raiffeisen Bank International je na Západě kvůli svým pokračujícím aktivitám v Rusku často terčem kritiky. K utlumení ruských aktivit ji tlačí mimo jiné Evropská centrální banka (ECB) a také americké ministerstvo financí. Banka sice po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 opakovaně avizovala plány na stažení z Ruska, zatím je však nerealizovala. "Setrvání v Rusku není jen v zájmu RBI. Ruská centrální banka udělá vše, co je v jejích silách, aby je nenechala odejít, protože existuje jen málo nesankcionovaných bank, jejichž prostřednictvím může Rusko přijímat a posílat platby v rámci mezinárodního platebního systému SWIFT," uvedl podle Financial Times nejmenovaný manažer působící v ruském bankovním sektoru. pmh sprFiala: Za nižším výběrem mimořádné daně od bank byly vyšší úroky
Praha 27. dubna (ČTK) - Důvodem nižšího než předpokládaného výběru daně z neočekávaných zisků od bank byly vyšší úroky vyplacené střadatelům. Uvedl to premiér Petr Fiala v odpovědi na písemnou interpelaci předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové. Stát na této dani od bank vybral asi 700 milionů korun, zatímco předpoklad byl asi 33 miliard. Schillerová nižší než plánovaný výběr této daně už dříve kritizovala a označila ho za fiasko. Premiér uvádí mimo jiné, že střadatelé vlivem vyšších úrokových sazeb přesouvali peníze na lépe úročené spořicí účty. To mělo za následek výrazný růst úrokových nákladů bank. Tento argument ale Schillerová odmítá. Z veřejných zdrojů je podle ní dohledatelné, že v době zavádění mimořádné daně byly sazby na spořicích účtech stejné, nebo dokonce vyšší než v druhé polovině roku 2023. Fiala ale uvádí s odvoláním na údaje ministerstva financí, že vyšší úrokové sazby se promítly ve výběru daně z příjmů fyzických osob u srážkové daně, kde daň z připsaných úroků na nepodnikatelských účtech strhává sama banka. Zde výběr vzrostl proti předpokladu o 8,8 miliardy a podle odhadů ministerstva financí se na tom čtyřmi až sedmi miliardami podílela daň z úroků. To podle MF odpovídá možnému výběru mimořádné daně v rozmezí 16 až 28 miliard korun. Takzvanou windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Loni její poplatníci odváděli pouze zálohy na této dani. Daňové přiznání za loňský rok k této dani podají až letos. Celkový výběr této daně do veřejných rozpočtů měl podle plánu činit 85 miliard korun, stát ale vybral jen 39,1 miliardy, stojí v odpovědi premiéra. V další z písemných interpelací se Schillerová premiéra Fialy dotázala, jaká konkrétní opatření chce vláda spustit, aby podpořila hospodářský růst. Podotkla přitom, že loni schválený vládní konsolidační balíček přitom naopak růst snižuje. Fiala jí však odpověděl, že konsolidační úsilí vlády ve spojení s investováním do dopravní infrastruktury znamená naopak pozitivní dopad na stav celé ekonomiky. Dodal, že očekávaný růst české ekonomiky pro letošní rok převyšuje růst v řadě evropských zemí včetně eurozóny, která očekává růst pod jedním procentem hrubého domácího produktu. "Věřím, že tento pozitivní výhled vývoje české ekonomiky oceníte," dodal premiér. Ministerstvo financí podle dubnové prognózy očekává růst ekonomiky o 1,4 procenta. Evropská komise předpokládá růst české ekonomiky o 1,1 procenta, V prognóze z poloviny února předpovídá celé EU růst o 0,9 procenta a eurozóně o 0,8 procenta. nlm snmBylo to zajímavější než pokrývat válku, vzpomíná bývalý zpravodaj na vstup do EU
Praha 27. dubna (zpravodaj ČTK Milan Syruček) - Šíleně mě to bavilo, bylo to zajímavější než válka, vzpomíná na novinařinu v době vstupu Česka do Evropské unie Karel Barták. Jako zpravodaj ČTK prožil v Bruselu 11 let mezi roky 1995 až 2006. Během té doby se v unijní metropoli vypracoval z nově příchozího novináře ze střední Evropy, který se svými kolegy pro tehdejší prostředí znamenal "méně než vzduch", v novinářskou legendu s kontakty, zdroji a informacemi přesahujícími české horizonty, jak svého času napsal jeho bruselský kolega, někdejší zpravodaj Českého rozhlasu a současný programový ředitel České televize Milan Fridrich. "Definitivně se lámal chleba na summitu v Kodani (v prosinci 2002), kde jsme vyjednávali poslední podmínky," vzpomíná Barták na chvíle, kdy za zavřenými dveřmi dánský premiér Anders Fogh Rasmussen jako předseda Rady EU a Romano Prodi jako předseda Evropské komise (EK) postupně jednali o balíku peněz s předsedy vlád deseti přistupujících zemí, než nakonec zbyli už jen Češi a Poláci. Tehdejší český premiér Vladimír Špidla se podle Bartáka "zasekl" v odhodlání vrátit se do vlasti s co nejlepším výsledkem. A o ten se za zavřenými dveřmi licitovalo. "Samozřejmě z toho nebyly vůbec žádné výstupy. Měl jsem tam domluveného dánského diplomata, finského diplomata plus samozřejmě českého vyjednávače Pavla Teličku a lidi kolem něj. Od nich mi chodily esemesky a já jsem na jejich základě psal zpravodajství. A okolo mne stál hrozen českých novinářů a ti všichni opisovali, co píšu. Samozřejmě jsem nebyl ochoten se s nimi o informace dělit, to ani nešlo, ale nevadilo mi, když si čtou, co píšu, koneckonců všichni byli odběratelé ČTK. Byl jsem zřejmě jediný, kdo měl 'jazyky' v jednací místnosti. A ti mi posílali esemesky, které jsem vyhodnocoval a dával do fleší, do zpráv a hrnul to do Prahy. A do toho znělo, že 'Češi ještě jednají, Poláci už to vzdali, Slováci už to vzdali, Maďaři jsou spokojení..'," líčí. Ještě půl roku před odjezdem do Bruselu byl Barták v Čečensku a předtím v Abcházii, a tak mu kolegové předpovídali, že zažije v Bruselu strašnou nudu. "Ale zvláště poslední fáze vyjednávání byla ještě víc vzrušující než nějaká válka," tvrdí. "Bylo to mimořádně intenzivní a mne to šíleně bavilo," vzpomíná Barták. Své kouzlo podle něj měla několik let před vstupem také nevyhlášená soutěž deseti uchazečů, kdo se probije do EU jako první. Hlavně Poláci tehdy "dělali psí kusy", a tak si s kolegou z polské agentury PAP musel Barták dokumenty, ke kterým se dostali, vyměňovat raději na záchodech, aby je ostatní neviděli. Jeden z půvabů předdigitální doby… Do Bruselu přijel v době, kdy ČR ani neměla podanou přihlášku do EU. Dlouhý příběh sbližování pro něj začínal učením se problematiky EU, které se Česko a náš právní řád musely přizpůsobit. "Musel jsem to nastudovat, abych věděl, co ta EU od nás chce, a musel jsem si zjistit aspoň trochu, kde a v čem spočívá rozdíl mezi naší legislativou a evropským „acquis“. Musel jsem se naučit věci vysvětlovat a zjednodušovat tak, aby byly srozumitelné, ale zároveň postihovaly složitost problematiky," říká. "Znamenalo to hodně učení a i hodně dohadování s Prahou, jaká je míra únosnosti. Pro mne to bylo zajímavé se pouštět i do delších analýz, ale nikdo to moc netiskl," připouští. "Ani na Západě rozšíření dlouho nikoho moc nezajímalo, a tím pádem ani my jsme nikoho moc nezajímali," vzpomíná na doby, kdy tiskové středisko Evropské komise představoval sál s kapacitou možná 300 novinářů, kde v první řadě seděla "honorace" z vážených západních listů, všichni v kravatách a oblecích. "Člověk musel přijít včas, aby si sednul. My z 'peco' (francouzská zkratka pro země střední a východní Evropy), jsme sedávali vpravo nahoře. Pořád jsme se hlásili, ale obvykle nás úplně ignorovali," říká. Ale když tiskovka skončila, mluvčí byli připraveni, že minimálně hodinu budou v baru odpovídat na další otázky, naprosto mimo záznam. "Tam jsme se dozvídali nejvíc. Hodně rychle jsme se naučili najít si lidi, kteří budou ochotní mluvit, vytvořit si vazby na mluvčí, popřípadě na úředníky, kteří měli v EK na starosti naše země. To bylo naprosto klíčové. Trvalo to někdy půl roku, někdy i rok a půl," říká. Zatímco tehdejší hlavní mluvčí EK Nikolaus van der Pas, který vedl všechny tiskové konference ve francouzštině, byl ochoten kdykoliv nováčky zasvěcovat, pro jeho zástupce novináři s kandidátských zemí "v podstatě neexistovali, byli jsme vzduch". Poměry se ale měnily: z postu mluvčího komisaře Hanse van den Broeka, který měl rozšíření v gesci, odešel "protivný Nico Wegter, starý mrzout, co nikdy nic neřekl, protože to buď nevěděl, anebo nechtěl", nahradila ho Lousewies van der Laanová, která podle Bartáka byla ochotná s novináři zajít "i do hospody". Jak postupně agenda narůstala, Barták se domluvil s kolegy z Polska, Maďarska, Slovenska - a také kolegyněmi z Pobaltí a Slovinska - na zřízení opravdové "pecoffice". Středoevropskou kancelář představoval byt po domovníkovi na ulici Belliard, kousek od všech institucí, který posloužil jako místo dělby práce, výměny informací i vlastní tvorby. "Když šel Maďar na tiskovku, položil i otázky ode mne. A tak jsme byli schopni pokrýt všechny akce, i když se překrývaly," vysvětluje. "Říkali jsme si úplně všechno, takže jsem věděl vše o polských, maďarských a také slovenských pozicích a oni zase ode mne o českých. To byly věci, které bych českému kolegovi neřekl, ale Maďarovi nebo Polákovi jsem je řekl klidně, protože oni mi na českém trhu nekonkurovali. A díky tomu jsem získával přidanou hodnotu, protože ostatní čeští novináři takové možnosti neměli, nejen ve vztahu k ostatním novinářům, ale i ve vztahu k úředníkům EK, se kterými - protože jsem tam byl dlouho - jsme se znali a oni mi prostě věřili. Věřili, že nikdy neporuším pravidla, na kterých se domluvíme," zdůrazňuje. Pravidla to byla ošemetná, záleželo na nuancích. Třeba první vyjednávač EK Michael Leigh říkal, že když uvede, co si myslí o stavu českého bankovnictví, tak ho v textu poznají, protože v Bruselu jsou maximálně tři lidi, kteří se v tom vyznají. A tak mluvil chvilku jako "commission source" (zdroj z komise), pak jako "commission official" (úředník z komise), teď jako "EU official" (úředník EU), jako "EU source" (zdroj z EU) a nakonec jako "Brussels source" (zdroj z Bruselu), podle míry "citlivosti" dané informace. Nejvypjatější chvíle přicházely s hodnotícími zprávami EK na adresu kandidátských zemí. Na tu první si Barták ještě vystál velkou frontu, než dostal "šílený fascikl". Umínil si, že nic takového se mu už nikdy nesmí stát - a v dalších letech si zprávy zajistil s minimálně 48hodinovým předstihem a občas i dříve než česká mise při EU. "To byly ty situace, že přijdeš k úředníkovi, který to má na starosti. A on říká, že zpráva není venku. A najednou říká: 'Úředník Evropské komise se dívá z okna a novinář si najednou všimne, že tamhle u dveří leží taková hromádka dokumentů a sebere si jeden, aniž to ten úředník ví.'," vzpomíná. "To je přidaná hodnota toho, že jsi tam, na místě. Dneska je to jinak, můžeš snáz pracovat tady v Praze, skoro všechno je on-line. Technologie naši práci usnadnily. Ale zásadní přidaná hodnota zpravodaje spočívá o to víc v tom, že máš kontakty a že je dokážeš využívat. Musíš mít naprostou důvěru k lidem, kteří ti informace poskytují, a oni ti musí naprosto důvěřovat, že to nespleteš a nepřekroutíš," zdůrazňuje Karel Barták, který po odchodu z ČTK v roce 2006 nastoupil do Evropské komise na generální ředitelství pro vzdělání a kulturu. V ČTK pracoval Barták 28 let, byl také stálým zpravodajem z Paříže a Moskvy. O zákulisí přístupových jednání do EU napsal v roce 2003 společně s hlavním českým vyjednavačem Pavlem Teličkou knihu s názvem Kterak jsme vstupovali. V současnosti komentuje Barták unijní dění pro web Info.cz. msk ptd rdmNYT: 'Charkov je nezlomný'. Bombardované město navzdory strachu žije
Charkov (Ukrajina) 27. dubna (ČTK/The New York Times) - Každodenní ruské útoky u obyvatel druhého největšího ukrajinského města Charkova stupňují obavy, ale život ve městě se nezastavil, napsal deník The New York Times (NYT). Dvacetiletá Lilija Kornevová zrovna počítala hotovost v charkovské kavárně, kde pracuje, když nedaleko vybuchla silná ruská bomba. Ohlušující exploze ženu srazila na podlahu. 'Nedokážu slovy popsat, jaký to byl pocit, bylo to děsivé,' řekla Kornevová. Sama zraněna nebyla, ačkoli dvůr, kam bomba dopadla, byl zničen a podle městských činitelů zahynul muž, jenž projížděl nedaleko na kole. O den později byla kavárna opět otevřena. Funguje i samotný Charkov, a to navzdory setrvalému bombardování, které patří mezi nejničivější za celou válku, a rostoucím obavám, že by Rusko mohlo zahájit další ofenzívu s cílem město dobýt. Ruské útoky zničily všechny tři hlavní elektrárny, ale obyvatelé žijí a pracují, byť elektřinu mají k dispozici jen několik hodin denně a její dodávky jsou často nepředvídatelné. Více než 100 škol bylo poškozeno nebo zničeno, ale vyučování pokračuje, ve stanicích metra hluboko v podzemí. Desítky hasičských a záchranářských stanic vyletěly do povětří, což denně ohrožuje záchranáře, ale neodrazuje je to od práce. 'Když udeří raketa, do tří až čtyř hodin je všechno sklo uklizeno, všechny centrální silnice jsou vyčištěny,' řekl Andrij Dronov, devětatřicetiletý zástupce velitele charkovských hasičů. 'Do rána to vypadá, jako by se nic nestalo a k žádným výbuchům nedošlo.' S tím, jak útoky sílí, však vyvstávají otázky, jak dlouho se Charkov - vzdálený asi 40 kilometrů od hranice s Ruskem - udrží bez robustnější protivzdušné obrany. Rusko ho od března začalo bombardovat jednou z nejvražednějších zbraní, které má v arzenálu: silnými naváděnými pumami známými jako klouzavé bomby, které shazují vojenská letadla. 'Je to strategie k zastrašení lidí, strategie s cílem přimět je, aby opustili své domovy, aby se evakuovali,' řekl nedávno charkovský starosta Ihor Terechov. 'Je to ničení samotného města,' dodal. Od ledna podle ukrajinských představitelů dopadlo na Charkov, kde v současnosti žije 1,3 milionu lidí, více střel než kdykoli jindy od prvních měsíců války. Ukrajinské úřady nařídily povinnou evakuaci vesnic ležících východně od města, protože násilí u hranic narůstá. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se stal minulý týden dosud nejvýše postaveným představitelem Moskvy, jenž naznačil, že Rusko má v úmyslu Charkov obsadit. Prohlásil, že město 'hraje důležitou roli' v deklarované touze prezidenta Vladimira Putina vytvořit 'sanitární zónu' podél ruských hranic. Vojenští analytici zaznamenali zřetelné navýšení vojenské aktivity v oblasti. Zatím není jasné, zda Rusko vážně uvažuje o útoku ze severu. Je možné, že se jen snaží rozprostřít ukrajinské jednotky tím, že je nutí posílit obranu podél nové fronty na severu. A zároveň se snaží vyvolat paniku veřejnosti v Charkově. Mezi obyvateli města tyto spekulace zvyšují úzkost z každodenního bombardování. V pondělí sledovali, jak Rusko během dne zasáhlo střelou hlavní televizní věž ve městě a vrchol zhruba 243 metrů vysokého stožáru se zřítil k zemi. Hlavní příčinou znepokojení jsou však v těchto dnech klouzavé bomby, což jsou velké pumy vybavené křídly a naváděcími systémy. Rusové je nedávno upravili tak, aby doletěly na vzdálenost větší než 90 kilometrů, čímž se Charkov a další města poprvé dostala na jejich dostřel. Moskva jich má přitom nadbytek. Podle ukrajinských představitelů v posledních třech týdnech na Charkov mířilo nejméně 15 naváděných bomb. Klesající zásoby zbraní protivzdušné obrany učinily v posledních týdnech ukrajinská města zranitelnějšími a Kyjev doufá, že to začne napravovat nový balík americké vojenské pomoci. Novináři The New York Times minulý týden cestovali po městě se záchranáři a hasiči, pozorovali každodenní život a hovořili s obyvateli a činiteli. Patrné bylo široké spektrum emocí. Nelze jednoduše vysvětlit, jaké to je žít každý den s hrozbou smrti, když střela vypálená z Ruska může zasáhnout kterékoli místo ve městě za méně než minutu. 'Nikdo neví, jestli se dočká rána,' řekl starosta. 'Ale navzdory všemu žijeme, pracujeme a máme své město velmi rádi,' dodal. Obyvatelé se snaží udržet smysl pro pořádek, aby se vyrovnali s válečným chaosem a nejistotou. Například kráter ve dvoře vedle kavárny Kornevové zasypali, rozbitá okna zabednili, poničené stromy pokáceli a dětské hřiště opravili. Ona sama už zase připravuje espresa, byť pro méně zákazníků. Neodehrává se žádný exodus z Charkova, jako tomu bylo v prvních týdnech války, kdy dělostřelecká palba hřměla dnem i nocí a počet obyvatel, jichž byly před válkou dva miliony, klesl na 300.000. Poté, co ukrajinská protiofenzíva na podzim roku 2022 vyhnala Rusy z většiny Charkovské oblasti, se podle místních představitelů vrátil více než milion lidí. 'Hodně se mi stýskalo po domově,' řekla devatenáctiletá studentka Hanna Ivanovová, která uprchla do Finska, ale po vyhnání Rusů se vrátila. 'Tady jsem měla své plány, sny a ambice.' Nedávno přitom dopadla raketa do domu přítele její matky. Namísto útěku se nastěhoval k její mámě a nemají v plánu odejít. 'Použiju otřepanou frázi. Charkov je nezlomný, i když lidé jsou viditelně vyčerpaní,' řekla Ivanovová. 'Je děsivé žít, užívat si života,' řekl Amil Nasirov, devětadvacetiletý zpěvák populární skupiny Kurgan Agregat. 'V noci slyšíte výbuchy a pak se za denního světla podíváte na to, co bylo zasaženo. A říkáte si, že je to blízko, nedaleko ode mě, tak 700 až 800 metrů. Myslíte si: 'Páni, to je šílené',' popsal. Nedávno byl na premiéře ukrajinského filmu Já a Felix, příběhu o dospívání na Ukrajině v 90. letech. Bylo vyprodáno. Obchodní centrum, kde se film promítal, v březnu 2022 zpustošil raketový útok. Nyní je zrekonstruované, vybavené generátory a v nedávné nedělní odpoledne ho zaplnily rodiny. Až na kvílení leteckých poplachů, které je konstantní a často ignorované, by to mohlo být obchodní centrum v jakémkoli mírumilovném evropském městě. 'Nejděsivější je, že si na to lidé zvykají. Ostřelování od jedenácti v noci do jedné ráno. Co to je? Proč bychom si měli na to zvykat?' řekl Nasirov. Nejrozsáhlejší destrukce je stále vidět ve čtvrti Saltivka, u které se v prvních dnech války nakrátko usadila frontová linie. Poničené obytné bloky jsou důkazem devastace, kterou způsobily ruské pozemní síly, než se stáhly. Téměř žádný kout Charkova však nebyl ušetřen násilí. Bulváry ve starém centru města lemuje tapisérie architektonických stylů, kde se neoklasicistní design z 18. století prolíná s konstruktivistickými budovami ze sovětské éry. Teď jsou propracované fasády poseté šrapnely, strohé betonové budovy jsou spálené ohněm. Jeden dům může stát téměř nedotčený, zatímco vedlejší budova je zdemolovaná. Místní umělkyně Dina Čmužová maluje slova ukrajinských básníků na dřevěné desky, které zakrývají řadu rozbitých oken. Desky přirovnala k brnění. 'Město jako by se snažilo zaštítit,' řekla. ipl nobŠéfka EK: EU se od zemí, jako je ČR, naučila hodně o chování Kremlu i Putinovi
Brusel 26. dubna (zpravodajka ČTK) - Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se Evropská unie naučila hodně o vzorcích chování Kremlu i ruského prezidenta Vladimira Putina a stala se tak ostražitější. V rozhovoru ke 20. výročí dosud největšího rozšíření Evropské unie to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní není dokonalá, ani taková nemůže být, protože je spolkem 27 členských států a 450 milionů obyvatel, připomněla šéfka unijní exekutivy. Výhody, které členství v EU přináší, jsou ovšem podle ní obrovské. "Pro mě je Evropská unie více než jen spolek zemí, je to náš společný domov," zdůraznila von der Leyenová v rozhovoru se skupinou novinářů ze států, které do EU před 20 lety vstoupily. V roce 2004 se unie rozšířila o Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Maltu. Rozšíření ovšem změnilo i postavení Evropské unie samotné. Získala mnohem větší váhu a důležitost, míní šéfka komise. "Samozřejmě že jsme mnohem silnější, když je nás 27, než když je nás 15," připomněla. Vzhledem k dění v některých nových členských státech, například pokud jde o problémy s dodržováním pravidel právního státu v Maďarsku či svobody médií na Slovensku, se někdy objevuje tvrzení, že tyto země ještě nebyly na vstup do EU zralé a připravené. S tím dnes ale Ursula von der Leyenová nechtěla souhlasit. "Platí jasná pravidla, které musí přístupové země splnit, jako je právě například dodržování právního státu či existence nezávislé justice," uvedla s tím, že to dané státy splnily. Na posilování demokracie je ale podle ní potřeba neustále pracovat. "Je třeba být velmi ostražití, udržovat demokracii naživu, je na nás, občanech, posilovat ji znovu a znovu," zdůraznila. Před 20 lety si EU i její instituce a nové členské státy začaly postupně zvykat na sebe navzájem, uvedla šéfka unijní exekutivy. "Bylo potřeba se toho hodně naučit, na obou stranách," řekla von der Leyenová na dotaz ČTK. "Pamatuju si, jak jsme před 20 lety byli ohledně nových členských států nadšení, na druhou stranu ale panovaly určité obavy," dodala a zmínila rodné Německo, kde tehdy podle jejích slov měli lidé strach, že do země přijde velké množství Poláků, kteří je připraví o pracovní místa. Nic takového se ale nestalo. "Jak se zvyšovaly životní standardy obyvatel EU, lidé zůstávali v Polsku. Například i studovali jinde, ale zase se vraceli zpátky domů," doplnila. Šéfka EK ovšem také připomněla, že za ona dvě desetiletí využilo možnosti studovat v jiné evropské zemi v rámci programu Erasmus 2,7 milionů studentů z deseti nových členských států. Možnost volně cestovat, pracovat a studovat po celé unii je podle von der Leyenové nyní jedním z klíčových přínosů vstupu do EU pro občany jednotlivých zemí. Rozšíření unie o deset zemí mělo rovněž obrovský ekonomický přínos. Unijní trh se stal jedním z největších vnitřních trhů na světě a ve srovnání s rokem 2004 obchod v EU narostl o 40 procent, zmínila šéfka unijní exekutivy. "V deseti nových členských státech rovněž za 20 let vzniklo šest milionů nových pracovních míst a nezaměstnanost se snížila o polovinu," vyjmenovala von der Leyenová. Existují podle ní ještě dvě další témata, o kterých se v souvislosti s přínosy rozšíření příliš nemluví. Jedním je nově vzniklé propojení Evropy, ze severu na jih a z východu na západ, ať již jde o dálnice, plynovody, železnice, ale i o propojení datových sítí. Dalším je existující a nyní už samozřejmá vzájemná podpora a pomoc v případě nouze. "Vždycky když navštěvuji region, který bohužel postihla nějaká přírodní katastrofa, například záplavy ve Slovinsku, či požáry v Řecku a Kypru, je dojemné vidět solidaritu dalších států, které těm postiženým pomáhají," uvedla von der Leyenová. Integrační proces na obou stranách byl podle jejích slov úžasný. "Ano, členské státy se toho musely naučit mnoho o procedurách v EU, ale rovněž i komise se toho hodně naučila o rozdílných přístupech, kulturách a pohledech. Obohatilo nás to navzájem," dodala předsedkyně Evropské komise. tes jdWSJ: Trumpovi spojenci chystají návrhy, které by omezily nezávislost Fedu
Washington/New York 26. dubna (ČTK) - Spojenci bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa tiše připravují návrhy, které by mohly narušit nezávislost centrální banky (Fed), pokud by byl Trump letos opět zvolen prezidentem. S odkazem na své zdroje to napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Mezi Trumpovými poradci se přitom podle deníku prohlubují spory o to, jak razantně napadnout pravomoci Fedu. Malá skupina spojenců bývalého prezidenta podle WSJ vytvořila asi desetistránkový dokument, který nastiňuje vizi politiky centrální banky. Skupina tvrdí, že Fed by měl s Trumpem konzultovat rozhodnutí o úrokových sazbách a že by Trump měl mít pravomoc odvolat Jeroma Powella z funkce šéfa Fedu před koncem jeho funkčního období, což je v roce 2026. Trump si v roce 2017 Powella vybral, aby vedl centrální banku, ale záhy se obrátil proti němu. Letos v únoru prohlásil, že pokud bude zvolen prezidentem, Powella znovu nejmenuje. Myslí si také, že Fed pod Powellovým vedením sníží úrokové sazby, aby zlepšil vyhlídky na znovuzvolení Joea Bidena. Nižší sazby totiž prospívají firmám, protože jim snižují náklady na úvěry, a v konečném důsledku tak pomáhají ekonomice jako celku. WSJ upozorňuje, že nedokáže zjistit, zda si je bývalý prezident těchto zákulisních snah vědom, či zda je dokonce podporuje. Někteří lidé blízcí těmto diskusím si ale myslí, že Trump s těmito plány souhlasí. Trump už s poradci o případných kandidátech na šéfa Fedu neformálně hovořil. Některých se i zeptal, zda by měli o tuto práci zájem, píše WSJ. Trumpova kampaň agentuře Reuters na žádost o podrobnosti bezprostředně neodpověděla. Centrální banky jsou v demokratických zemích nezávislé instituce, které určují měnovou politiku, a mají tak zásadní vliv na hospodářství. Základní úrok v USA je od loňska v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvíce od roku 2001. Ekonomové donedávna očekávali, že Fed začne brzy úroky snižovat, opětovný vyšší růst inflace ale tento předpoklad podle většiny z nich posouvá až na konec roku. sprOrbán podle předsedy strany Jobbik proměnil Maďarsko v diktaturu jedné strany
Budapešť 26. dubna (zvláštní zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Premiér Viktor Orbán proměnil za posledních 14 let u moci Maďarsko v diktaturu jedné strany. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda pravicové strany Jobbik Márton Gyöngyösi, který se chystá v červnových volbách do Evropského parlamentu obhájit svůj mandát europoslance. Předsedu maďarské vlády ostře kritizoval také kvůli vlídnému postoji k Rusku a vyzval k podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi za každou cenu. Strana Jobbik, která má kořeny na krajní pravici, se podle Gyöngyösiho v posledních deseti letech výrazně proměnila a nyní se hlásí k členství v Evropské unii, NATO a ke křesťanskodemokratickým hodnotám. 'Maďarský premiér je nepřítelem národa, který si ho bohužel sám zvolil do čela vlády,' řekl Gyöngyösi. Orbán podle něj od roku 2010, kdy se dostal k moci, pozvolna vybudoval systém, v němž jsou parlament, soudy, prokurátoři i média zcela pod kontrolou jeho strany Fidesz. 'Myslím, že jsme se v Maďarsku vrátili do bolševických časů. S jedinou výjimkou - politici se nestřílí a neposílají do gulagu. V podstatě jsem se ale stali státem jedné strany,' dodal opoziční politik. Současnou politickou situaci v Maďarsku popsal jako 'dusivou'. Strana Jobbik, která vznikla v roce 2003, podle Gyöngyösiho prodělala v posledních osmi až deseti letech výrazné změny. Původně stála na pravém kraji politického spektra, měla dokonce spřízněnou polovojenskou organizaci a někteří její členové se netajili svými xenofobními a antisemitskými názory. Postupně ale strana výrazně zmírnila svou rétoriku a podle Gyöngyösiho se z politického okraje nyní přesunula od pravého středu, zastává křesťanskodemokratické hodnoty a podporuje členství Maďarska v EU a NATO. To dokládá i obrazem, který visí v jeho budapešťské kanceláři v budově, jež je součástí maďarského parlamentu. Jsou na něm mimo jiné první demokraticky zvolený premiér Maďarska po pádu komunismu József Antall, jeden ze zakladatelů Evropské unie Robert Schuman či německý křesťanskodemokratický kancléř Konrad Adenauer. Transformaci Jobbiku přitom provázela řada krizí a štěpení, její bývalí členové založili mimo jiné v roce 2018 krajně pravicovou stranu Naše vlast. Vládní stranu Fidesz chce ale Jobbik v současnosti podle Gyöngyösiho vyzývat nikoliv zprava, ale z pozic blíže politickému středu. Velkým tématem před evropskými volbami je podle Gyöngyösiho v Maďarsku válka na Ukrajině. 'Viktor Orbán stoprocentně převzal ruskou propagandu,' říká. Podle něj se snaží předseda maďarské vlády a jeho strana Fidesz každého, kdo není pro okamžitý mír, označit nálepkou válečného štváče. 'Já sám chci mír, ale mír má hodnotu jen tehdy, když je spravedlivý,' řekl předseda Jobbiku. Mír uzavřený na základě ruských podmínek, by podle něj přinesl do Evropy nestabilitu. 'Pro mě a celou mou stranu je důležité, aby Ukrajina válku vyhrála,' dodává. Ruskem napadenou zemi je proto podle něj třeba podporovat za každou cenu, finančně i vojensky. 'Je to i naše válka,' dodává Gyöngösi, podle kterého by měli Maďaři Ukrajince podporovat i s ohledem na vlastní historické zkušenosti, především z roku 1956. Tehdy sovětské tanky krvavě potlačily maďarské protikomunistické povstání. V pohledu na válku na Ukrajině se Jobbik výrazně liší od pozice Fideszu a jeho předsedy Orbána. Pod jejich vedením Maďarsko navzdory ruské agresi vůči Ukrajině udržuje s Ruskem spolupráci, zejména hospodářskou, kritizuje protiruské sankce EU i způsob unijní pomoci napadené Ukrajině. Podle Gyöngyösiho se ovšem kdokoli, kdo v Maďarsku 'papouškuje ruskou propagandu, blokuje či vetuje pomoc Ukrajině či si potřásá rukou s Vladimirem Putinem', dopouští vlastizrady. Volby do Evropského parlamentu se v Maďarsku budou konat v neděli 9. června. Gyöngyösi v nich kandiduje až z druhého místa, jedničkou na kandidátce Jobbiku je známý právník a ekonom, 81letý Péter Róna, který v roce 2022 za opozici neúspěšně kandidoval na prezidenta. Podle zatím posledního průzkumu agentury Závecz má ale Jobbik šanci získat jen dvě procenta hlasů. V maďarském parlamentu má v současnosti osm poslanců, před volbami v roce 2022 byl s 26 mandáty ze 199 nejsilnější opoziční stranou. Úpadek oblíbenosti své strany v posledních letech Gyöngyösi přičítá systému, který vytvořil Orbán. Opoziční strany, které nejsou schopné odstavit Fidesz od moci, procházejí podle něj 'neustálými krizemi'. 'Když jste 14 let v opozici, jsou s vámi vaši voliči neustále nespokojení... Každé čtyři roky slibuji, že porazím Orbána, ale stále se to nedaří,' dodává. Podobně na tom je podle něj celá maďarská opozice, která bojuje nerovný boj proti 'diktatuře jedné strany'. jrm jdPět let v EP poznamenaly válka na Ukrajině i covid, míní čeští europoslanci
Štrasburk 26. dubna (zpravodajky ČTK) - Ruská invaze na Ukrajinu i pandemie covidu-19 zásadně poznamenaly uplynulých pět let v Evropském parlamentu, instituce však v těchto výzvách obstála, shoduje se řada českých europoslanců. Podle některých ale europarlament příliš prosazoval klimatická opatření na úkor spalovacích motorů nebo konkurenceschopnosti Evropy, která je nízká i kvůli administrativním překážkám. Jiní naopak uvádějí, že pro životní prostředí bylo za toto funkční období možné učinit více. Vyplynulo to z ankety ČTK před eurovolbami, které se konají od 6. do 9. června. Řada poslanců označuje končící volební období za možná nejsložitějších pět let v historii Evropské unie. Podle místopředsedkyně EP Dity Charanzové (nezávislá, zvolená za ANO, frakce Renew) vůbec nejtěžší období EU začalo už odchodem Británie z EU. "A nyní čelíme přes dva roky agresi Ruska v našem sousedství a to má bezprostřední dopady na bezpečnostní a ekonomickou situaci v Evropě," řekla Charanzová. Za důležité považuje, že se přes všechny tyto výzvy podařilo udržet jednotu Evropy. Osobním úspěchem pro Charanzovou bylo schválení nových pravidel na ochranu dětí v on-line prostředí, což bylo její dlouhodobou prioritou. Mrzí ji to, že se parlament podle ní příliš věnoval cíli ochrany životního prostředí a až na konci volebního období začal mluvit o konkurenceschopnosti Evropy, což měl být hlavní cíl vždy. “Válka blízko unijních hranic otřásla našimi dosavadními jistotami a donutila nás překreslit mnoho plánů, včetně těch bezpečnostních či energetických,” soudí její kolegyně z liberální frakce Martina Dlabajová (nezávislá, zvolená za ANO). Za svůj hlavní úspěch považuje to, že se podařilo dostat téma potřeb malých a středních podniků do centra pozornosti evropských institucí, včetně schválení balíčku podpůrných opatření reagujících na ekonomickou krizi. Za problém označuje špatnou komunikaci evropských institucí směrem k veřejnosti. "Jsem hrdý na pár návrhů hlavně z ekonomické oblasti, které jsem spoluvytvořil. Asi největší se týkal zamezení praní špinavých peněz v EU," zhodnotil uplynulých pět let Luděk Niedermayer (TOP 09, lidovecká frakce EPP). To pomohlo například i tomu, že Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána není součástí Evropské lidové strany nebo tomu, jak jasně se postavila EPP k řadě klíčových otázek, počínaje ruskou agresí na Ukrajině, dodal. Za problém považuje stále neschválené zabavování zmrazeného ruského majetku, který by podle něho měla EU využít na pomoc Ukrajině. Jeho kolega z lidovecké frakce Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil mezi úspěchy například rychlé schvalování pomoci pro lidi, kteří se kvůli masivnímu propouštění během pandemie covidu-19 ocitli bez práce. "Povedlo se také schválit směrnici týkající se práva na ´odpojení se´, tedy aby zaměstnanci nemuseli udržovat profesionální kontakty se zaměstnavatelem i po skončení pracovní doby a nebyli za to nijak sankcionováni," uvedl Zdechovský, který byl zpravodajem této normy. Jako největší neúspěch vidí schválení dvou "problematických částí v migračním paktu, které dostatečně neřeší problém s migrací do EU", a neodstranění byrokratických překážek pro evropské firmy zaostávající za konkurencí z USA a Číny. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS, konzervativní frakce ECR) považuje za svůj největší úspěch revizi emisní normy Euro 7. "Podařilo se mi dát vůbec poprvé dohromady středopravicovou koalici a prosadit zásadní změny, které ochrání jak pracovní místa, tak dostupnost menších aut," uvedl. Vyzdvihl rovněž zrovnoprávnění jádra s ostatními čistými zdroji. "Zatřetí jsem hrdý na prosazení vojenské pomoci Ukrajině, v tom hrála Česká republika celkově velmi pozitivní roli," dodal. Jeho kolega z frakce Evžen Tošenovský (ODS) vnímá jako úspěch vznik fondu Spravedlivé transformace, který pomáhal prosadit společně s Poláky a Němci. "Pro naše tři uhelné kraje (Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký) to znamená možnost čerpat přes 40 miliard korun na rozvojové a transformační projekty," uvedl k fondu, který má do roku 2027 pomáhat regionům pociťujícím negativní dopady přechodu od uhlí k čistým zdrojům. Zklamaný je z toho, že se v EP nepodařilo prosadit mírnější parametry zákonů z ekologického balíčku Fit for 55, včetně znemožnění prodeje automobilů se spalovacími motory na území EU. Další členka konzervativní skupiny Veronika Vrecionová (ODS) zhodnotila uplynulých pět let kladně. "Mně osobně se podařilo vyjednat velmi dobrou pozici parlamentu k novým šlechtitelským metodám, které dají farmářům odolnější rostliny třeba vůči suchu nebo plísním," uvedla. "Také se mi povedlo zabránit zbytečné byrokracii pro malé chovatele drůbeže, a to tak, že každý, kdo má na dvoře například pět slepic, je nebude muset složitě registrovat," dodala. Jako "soustavný boj s ideologií" popsal posledních pět let europoslanec Ondřej Knotek (ANO, frakce Renew). Koncem mandátu ale podle něj někteří kolegové "zařadili zpátečku". "Ukazuje se, že některá dost ideologicky navržená klimatická opatření jsou nezaplatitelná. Takže by ve finále změně klimatu ani nepomohla," řekl. Podle Knotka se podařilo například udržet speciální výjimky pro Česko v oblasti evropských dotací nebo prosadit zařazení jaderné energie do čistých technologií. Podle jeho kolegy z ANO i liberální frakce Ondřeje Kovaříka je významným úspěchem podpora ekonomické obnovy po pandemii, zvláště pomoc malým a středním podnikům nebo zlepšení ochrany spotřebitele v on-line platebním prostředí. EU ale podle Kovaříka na úrovni globálních světových lídrů není konkurenceschopná. "Strategická průmyslová odvětví byla v Evropě dlouhodobě zanedbávána a potřebují systémově podpořit. Svůj díl viny na tom má to, že je EU přeregulovaná," dodal. Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených považuje za velký úspěch svého pětiletého mandátu první misi Evropského parlamentu na Tchaj-wan, kterou iniciovala z pozice koordinátorky výboru pro cizí vměšování a dezinformace. "Co se týče legislativy, jsem pyšná hlavně na regulaci vývozu zboží dvojího užití, která brání tomu, aby autoritáři zneužívali evropské technologie k potlačování lidských práv,“ řekla. Její kolega Mikuláš Peksa je spokojen s tím, že se podle něho Pirátům jako nováčkům v Evropském parlamentu povedlo ovlivňovat dění například ve výborech, ve kterých měl podle svých slov šanci věci opravdu posouvat. "Hlídal jsem rozpočty evropských institucí, spoluvytvářel mnohá moderní finanční pravidla, schválili jsme plno dobrých částí Green Dealu (Evropské zelené dohody), podařilo se položit základy digitalizace Evropy," vyjmenoval europoslanec. Nepovedlo se podle něj naopak dotáhnout do konce "moderní zelenou transformaci ekonomiky", což bude jeho cíl pro další volební období. Podle dalšího Piráta Marcela Kolaji se za uplynulé období podařilo prosadit například akt o digitálních trzích, který nastavuje pravidla pro firmy, jsou jsou Google či Facebook. "Ty mají dnes moc, o které se nezdá ani prezidentům mnoha zemí. A my jsme pro ně konečně nastavili základní mantinely, za které jít prostě nemohou," uvedl Kolaja. Jako místopředsedovi a kvestorovi EP se mu podařilo prosadit řadu protikorupčních opatření, dodal. Za úspěšný označila svůj mandát i europoslankyně Radka Maxová (nezávislá, zvolená za ANO, frakce sociálních demokratů), která se zabývala tématy jako je sociální politika, rovné příležitosti a lidská práva. Uvedla, že se jí podařilo dotáhnout do konce vznik jednotné evropské karty a parkovacích průkazů pro zdravotně postižené či pravidla, která mají zaměstnancům zajistit přístup k informacím o rozdílu mezi platy mužů a žen pracujících na stejné pozici. Podle Kateřiny Konečné (KSČM, levicová frakce GUE/NGL) se s jejím přičiněním povedla v EP vyjednat například větší regulace reklamy na úvěry, zlepšení pracovních podmínek řidičů kamionů nebo zavedení jednotné nabíječky. Problémy naopak vidí ve smlouvách na nákup vakcín proti covidu-19, některých normách Evropské zelené dohody nebo rostoucí militarizaci. EP podle ní měl tlačit na obě strany války na Ukrajině, aby se dohodly na příměří. Velká většina europoslanců však podporuje Kyjev v jeho obraně proti ruské agresi. Europoslanec Ivan David (SPD, frakce Identita a demokracie) za svůj úspěch považuje, že pomohl části občanů Česka a Slovenska "získat nezávislé informace o dění v EP". Parlament podle něho přispěl k tomu, že státy EU "značně pokročily směrem k zaostávání za dynamicky se rozvíjejícími zeměmi". Instituce se podle něj také dala "na cestu omezování demokratických práv a zintenzivnění ovládání obyvatelstva k jeho neprospěchu". tes ban mkaTrump kritizoval propalestinské protesty na amerických univerzitách
Washington 26. dubna (ČTK) - Bývalý americký prezident Donald Trump kritizoval podle tiskových agentur propalestinské demonstrace na amerických univerzitách. Tvrdil mimo jiné, že smutně proslulé shromáždění krajní pravice v Charlottesville v roce 2017 bylo 'nic' oproti 'úrovni nenávisti' při nynějších událostech. 'Charlottesville nebylo vůbec nic ve srovnání s úrovní nenávisti, kterou máte tady, je to obrovská nenávist,' řekl bývalý prezident, který se uchází o znovuzvolení do Bílého domu. V srpnu roku 2017 se do Charlottesville sjely stovky pravicových extremistů a vyznavačů bělošské nadřazenosti, kteří se svolali na protest proti plánu radnice na odstranění sochy konfederačního generála Roberta E. Leea. Mezi účastníky tehdy byli známí popírači holocaustu, antisemité, stoupenci Ku Klux Klanu, někteří lidé nosili nacistické symboly a řada z nich měla konfederační vlajky, které Liga proti hanobení (ADL) považuje za nenávistný symbol. Protestující se střetli s odpůrci krajně pravicového shromáždění a obrázky z Charlottesville otřásly americkou veřejností. Jeden z radikálů najel autem do pokojných odpůrců shromáždění. Zabil mladou ženu a další skoro dvě desítky lidí zranil. Řidič automobilu, který sám sebe prohlásil za obdivovatele Adolfa Hitlera, si nyní odpykává doživotí jako trest za vraždu a zločiny z nenávisti. Situaci tehdy podle řady médií ještě vyhrotil tehdejší prezident Trump, když prohlásil, že na obou stranách sporu stáli 'dobří lidé', a kritizoval 'násilí na obou stranách', což vedlo k obviňování Trumpa z ústupků krajní pravici. Americké univerzity jsou dějištěm protestů od samého počátku války v Gaze před více než šesti měsíci. V posledních dnech se však napětí vyostřilo poté, co vedení Kolumbijské univerzity v New Yorku zavolalo policii na své studenty, kteří se utábořili uprostřed kampusu na Manhattanu. Podobné protestní tábory se začaly objevovat po celé zemi a akce podle médií přitahují i aktivisty zvenčí, kteří vášně dál rozdmýchávají. Několik amerických politiků, jak demokrati, tak republikáni, kritizovalo protesty za šíření antisemitismu. Trump kritizoval studentské hnutí už před několika dny. Tvrdil, že 'radikálové chtějí rozložit univerzity', připomněla agentura AFP a dodala, že na lidé ze štábu prezidenta Joea Bidena, který bude Trumpovým soupeřem v listopadových volbách, použili záběry z násilností v Charlottesville jako ironický komentář ke Trumpovým výrokům. Agentura AP označila nynější Trumpovo vyjádření za další pokus bagatelizovat rasistický incident v Charlottesville, který byl jedním z nejvíce kritizovaných okamžiků během Trumpova působení v čele USA. Usoudila rovněž, že se Trump pokouší připsat antisemitské excesy během protestů Bidenovi, ale Trumpova narážka na Charlottesville znovu připomněla politikovo nadbíhání extrémistům, z nichž někteří, jako Proud Boys, se zúčastnili 6. ledna 2021 útoku na Kapitol. Bidenova administrativa rychle odsoudila Trumpovy výroky. 'Minimalizace antisemitismu a jedu bělošské nadřazenosti, jak se předvedly v Charlottesville, je odpuzující a polarizující,' řekl mluvčí Bílého domu Andrew Bates. Propalestinská americká organizace Palestine Legal podala federální stížnost na Kolumbijskou univerzitu kvůli rozhodnutí jejího vedení povolat policii na demonstranty, uvedla dnes agentura Reuters. Organizace požaduje, aby ministerstvo školství prověřilo počínání školy, která se podle ní dopouští diskriminace přívrženců Palestiny. Kolumbijská univerzita se dosud nevyjádřila. Zatčení více než stovky demonstrantů připomnělo studentské protesty proti válce ve Vietnamu před více než půl stoletím, poznamenal Reuters. Demonstranti na Kolumbijské univerzitě volali po ukončení izraelské operace v Pásmu Gazy, kde podle palestinských úřadů ovládaných hnutím Hamás přišlo o život více než 34.000 lidí. Izrael podniká operaci v Gaze v reakci na útok ozbrojenců Hamásu ze 7. října na Izrael, kde zabili přes 1200 lidí. Hamás o svých akcích hovoří jako o boji proti izraelské okupaci, Izrael zase argumentuje právem na sebeobranu. Ochránci lidských práv mezitím zaznamenávají nárůst nenávisti proti Židům, Arabům a Palestincům. Mezi alarmující incidenty v USA patří smrtelné říjnové ubodání šestiletého chlapce palestinského původu v Illinois, listopadové postřelení tří studentů palestinského původu ve Vermontu a únorové pobodání naturalizovaného Palestince v Texasu, dodal Reuters. mskAP: Kyjev k útokům proti ruským cílům nasadil střely ATACMS dodané tajně z USA
Washington/Kyjev 24. dubna (ČTK) - Ukrajina minulý týden k bombardování vojenského letiště na Ruskem anektovaném Krymu podle agentury AP poprvé použila taktické balistické střely s delším doletem, které jí tajně dodaly Spojené státy. K úderu proti ruským jednotkám je Ukrajinci nasadili také v noci na dnešek, řekli AP nejmenovaní američtí činitelé. Jejich dodávku dnes potvrdil Washington. 'Mohu potvrdit, že Spojené státy na výslovný pokyn prezidenta (Joea Bidena) poskytly Ukrajině rakety dlouhého doletu ATACMS,' řekl podle ruského servisu BBC mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel. Dodal, že rakety dorazily na Ukrajinu tento měsíc. Také poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan řekl, že USA poslaly Ukrajině 'významný počet' těchto střel a 'pošlou další'. Ukrajina se podle něho zavázala, že je použije jen v rámci svého území a ne na území Ruska. Nové střely mají se skoro 300 kilometry téměř dvojnásobný dolet oproti těm, které Spojené státy dodávaly Ukrajině od loňského října, a Kyjev o ně velmi usiloval. Biden schválil dodávku střel série ATACMS s dlouhým doletem začátkem března a 'významný' počet jich obsahoval balík vojenské pomoci v hodnotě 300 milionů dolarů (skoro 7,1 miliardy korun), který Spojené státy tehdy oznámily. AP podotýká, že nejmenovaní činitelé nespecifikovali, kolik střel obsahoval březnový balík vojenské pomoci ani kolik jich zahrnuje ten současný v hodnotě okolo miliardy dolarů, který dnes svým podpisem stvrdil prezident Biden. Ukrajina byla nucena zavést příděly na použití zbraní v době, kdy čelí zesilujícím ruským útokům. Naléhavě žádala střely s dlouhým doletem, protože jí umožní zasahovat ruské cíle na velké vzdálenosti a ukrajinské jednotky budou moci zůstat mimo dosah ruských zbraní. Spojené státy po měsíce odolávaly naléhání Kyjeva, aby mu tyto zbraně poslaly, protože měly obavy, že by je ukrajinská armáda mohla použít k útokům hluboko na ruském území, což by mohlo vyvolat eskalaci konfliktu. Z tohoto důvodu americká administrativa Ukrajincům loni v říjnu poslala taktické balistické střely středního doletu s dosahem okolo 160 kilometrů. Nejmenovaný americký vojenský činitel ale dnes řekl, že Bílý dům a zástupci armády důkladně zvažovali rizika, jaká s sebou poskytnutí střel dlouhého doletu Ukrajině přináší, a dospěli k závěru, že nyní je pro to vhodná doba. Zástupce šéfa amerického sboru náčelníků štábů Christopher Grady v rozhovoru s agenturou AP řekl, že zbraně dlouhého doletu pomohou Ukrajině likvidovat ruské logistické uzly a místa, kde jsou soustředění vojáci a která nejsou na frontě. Ukrajinští představitelé zatím oficiálně nepřiznali, že jejich země obdržela střely ATACMS dlouhého doletu. Nicméně když ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý děkoval americkým zákonodárcům za schválení balíku vojenské pomoci, napsal na sociální síti X, že 'ukrajinské schopnosti co do zbraní dlouhého doletu, dělostřelectva a protivzdušné obrany představují mimořádně důležité nástroje k rychlému obnovení spravedlivého míru'. Jeden z nejmenovaných činitelů, s nimiž mluvila agentura AP, řekl, že Bidenova administrativa loni varovala Rusko, že pokud Moskva získá a na Ukrajině použije balistické střely dlouhého doletu, Washington stejnou vojenskou techniku poskytne Kyjevu. Rusko určitý počet těchto střel získalo od Severní Koreje a nasazuje je během války na Ukrajině, řekl činitel. To americkou vládu přimělo k tomu, že dala zelenou k jejich dodávce na Ukrajinu. Podle amerických zdrojů je ukrajinská armáda použila minulý týden k útoku na vojenské letiště Džankoj na Krymu, který Rusko Ukrajině zabralo před deseti lety. Znovu je Ukrajinci využili v noci na dnešek při útoku na Berďansk v Rusy obsazené části Záporožské oblasti. hab ankBiden podepsal dodatečnou podporu Kyjeva, USA obnovují vojenskou pomoc
Washington 24. dubna (ČTK) - Americký prezident Joe Biden dnes po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu Kč) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a zemí v regionu. Dokument zároveň uzákonil další výdaje ve výši přes 30 miliard dolarů na podporu Izraele, asijských partnerů či na humanitární pomoc ve světě a potvrdil přijetí opatření, které by teoreticky mohlo příští rok vést k zákazu sociální sítě TikTok ve Spojených státech. V projevu po podpisu zákona Biden prohlásil, že tento krok posiluje bezpečnost USA, ale i celého světa. 'Teď musíme jednat rychle,' řekl v souvislosti s americkými dodávkami vojenské pomoci Ukrajině, které byly kvůli nedostatku financí od konce loňského roku zablokované. 'Dohlížím na to, aby dodávky začaly okamžitě,' pokračoval prezident. 'Během příštích několika hodin, doslova za několik hodin, začneme posílat Ukrajině vybavení pro protivzdušnou obranu, munici, dělostřeleckou a do raketových systémů, a obrněná vozidla,' řekl. Jeho vláda odhaduje hodnotu nového balíku na miliardu dolarů, je v něm mimo jiné munice do raketometů HIMARS nebo bojová vozidla pěchoty Bradley. Pro Bidena je schválení dodatečného financování značný úspěch, legislativní průtahy ale výrazně podkopaly snahy jeho vlády pomoci Ukrajincům vypořádat se s ruskou agresí, píše agentura AP. Nová injekce ve formě zbraní a munice podle ní pravděpodobně Ukrajině nepřinese okamžitý obrat k lepšímu po měsících problémů na bojišti. Dosud USA od ruské invaze zahájené v únoru 2022 poskytly Kyjevu vojenské vybavení za více než 40 miliard dolarů. Výpadek této podpory v posledních měsících provázel postup ruských jednotek hlouběji do ukrajinského území a také problémy ukrajinské protivzdušné obrany, která nezvládá odrážet neustálé ruské ostřelování. Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan na tiskové konferenci řekl, že nějaký čas potrvá, než se Ukrajinci 'vyhrabou z problémů', které zažívali při narušení americké podpory. Nové finance uvolněné Kongresem podle něj budou stačit na několik měsíců. 'Předpokládám, že s množstvím prostředků, které v tuhle chvíli máme, můžeme dál dodávat Ukrajině to, co potřebuje, do konce roku 2024,' prohlásil Sullivan. Z prostředků nově vyčleněných zákonodárci na podporu Ukrajiny tvoří zhruba tři čtvrtiny peníze na vojenské účely. Podepsaný legislativní balík také obsahuje 17 miliard dolarů na pomoc Izraeli, devět miliard na humanitární pomoc zejména v Pásmu Gazy a osm miliard pro partnery USA v jihovýchodní Asii. Biden o schválení těchto výdajů poprvé požádal zhruba před šesti měsíci, jeho návrh ale narazil na odpor Republikánské strany, která souhlas podmiňovala výrazným zpřísněním imigrační politiky. Nakonec výdaje prošly bez tohoto bodu, ovšem s několika dodatečnými položkami včetně mechanismu namířeného proti tiktoku nebo plánu změnit část pomoci Ukrajině na odpustitelnou půjčku. 'Byla to složitá cesta,' řekl dnes o legislativním procesu prezident. 'Měla být jednodušší a mělo se to tam (na prezidentův stůl) dostat rychleji,' poznamenal. Přetahovaná v Kongresu vyplývala ze složité situace v zákonodárném sboru, kde jednu komoru těsným rozdílem kontroluje Republikánská strana a ve druhé podobně těsně převažují demokraté. Miliardy na podporu Kyjeva nakonec republikánský šéf sněmovny Mike Johnson prosadil navzdory odporu většiny svých stranických kolegů, zatímco schválení peněz podpořili všichni demokraté. Část z nich naopak kvůli masovému zabíjení civilistů v Gaze odmítla podpořit financování vyzbrojování Izraele. Biden uvedl, že přijetí výdajového balíku poskytne Izraeli důležitou podporu, která mu pomůže bránit se útokům Íránu a jeho spojenců v regionu. Zároveň hovořil o významném posílení humanitární pomoci pro obyvatele Gazy a vyzval Izrael, aby zajistil, že potraviny, voda či léky se k Palestincům dostanou 'bez prodlení'. lex ankV prvních letech po vstupu do EU mělo Česko na víc, říká Pavel Telička
Štrasburk 24. dubna (zpravodajka ČTK) - V prvních letech po vstupu do Evropské unie mělo Česko na víc, potenciál ale nenaplnilo. V rozhovoru s českými novináři ve Štrasburku to dnes uvedl někdejší hlavní český vyjednavač vstupu do EU Pavel Telička. Ze vstupu do EU se nepodařilo udělat celospolečenské téma k veřejné a politické diskusi, dodal první český eurokomisař, který se v Evropském parlamentu zúčastnil oslav 20. výročí největšího rozšíření EU. "Řeknu zcela otevřeně, že to bylo možná nejzajímavější období mého profesního života s nejzajímavějšími lidmi," zavzpomínal Telička na vyjednávání vstupu Česka do unie a na tehdejší vyjednávací tým, který tvořilo asi 12 lidí. "Byla radost s nimi pracovat," dodal. Zajímavé podle něj rovněž bylo, že proces vyjednávání začal už několik let před samotnými negociacemi. "Musíte na to de facto připravit vládu, politickou reprezentaci, do jisté míry parlamentní orgány, státní správu, musíte přijít s pozičními dokumenty, musíte zmapovat dopady, koordinovat celý proces, dosáhnout toho, aby vás neopíjeli rohlíkem," vypočítal bývalý vyjednavač. "Například pokud jde o zemědělství, navštívil jsem tehdy 20 až 30 farem a podniků, od nejmenších až po ty největší," dodal. Pro úspěšné vyjednávání museli mít Češi podle něj velmi dobře postavené pozice a všechno pečlivě vyargumentované. I držet určitou politickou linii podle něj nebylo jednoduché. "Česká politická reprezentace byla částečně euroskeptická. Pak byla část eurooptimistická, ale ta byla v něčem velmi povrchní, a vláda, která byla v té době u moci, byla sice proevropská, ale v momentě, kdy jsme řešili nějaký skutečně složitý problém, tak najednou se z některých ministrů ta zapálenost vypařovala," popsal Telička. "Byla to profesionálně odvedená práce od mých kolegů, na které jsem se také podílel. Ano, musel jsem vyjednávat, ale bez nich bych byl kapka někde v moři, nebo dokonce v kaluži," dodal na adresu svých kolegů. Českým vyjednavačům se podle něj tehdy povedlo vyjednat 95 procent mandátu, který dostali. "Dokonce bych řekl, že jsme vyjednali více, než jsme potřebovali," uvedl Telička. Co se naopak nepodařilo? Podle něj to, že vyjednávací tým byl natolik silný a kvalitní, že "politickou reprezentaci ztratil někde na cestě". "Když se dnes podíváme na některé názory související s Evropskou unií, na tu povrchnost, zahleděnost do české kotliny, tak to do jisté míry přisuzuju tomu, že byť jsme se jako vyjednavači snažili, tak část vlády a část politické reprezentace jsme ztratili," dodal. Co se poslední dobou podařilo, bylo podle Teličky české předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2022. "Česká republika to zvládla velmi dobře, vidíme celou řadu politických jednotlivců, kteří jsou schopni v dané oblasti něco nabídnout, jsou to státníci, někdo větší, někdo menší. Já stále budu vzpomínat na lidi jako byl Václav Havel, na roli, kterou sehráli. Nikoho takového nemáme, ale myslím si, že od některých politiků už se objevilo něco, co bych nazval přínosem," dodal bývalý eurokomisař. Naopak z celé řady dalších věcí je zklamán. "Je smutné, že v dnešní době dominuje českému prostředí naprosto iracionální debata o migračním paktu nebo o Green Dealu, že se používají neskutečné nálepky a neskutečná klišé," uvedl Telička. Podle něj by Česko v současné době mělo mít ambicí být lídrem v nejrůznějších ekonomických či průmyslových oblastech, nicméně se o to nesnaží a nemá jasné koncepce. Pokud jde o výzvy některých českých představitelů k vystoupení ČR z Evropské unie, ty by Telička raději ani nechtěl komentovat. "Názory, které zaznívají, jsou absolutně nepodložené, navíc od lidí, kteří před X lety, i v rozhovoru se mnou říkali pravý opak. Dnes se ale přizpůsobili jakési veřejné poptávce, kterou sami vytvořili," uvedl bývalý český vyjednavač. "Vystoupení České republiky z Evropské unie pro mě není vůbec tématem do diskuse, vůbec nastartování té diskuse je nebezpečné, viděli jsme to v Británii," uvedl. Dodal, že si nedokáže představit Česko jako ostrůvek uvnitř EU bez všech současných svobod, kterých jeho obyvatelé požívají, a bez jakékoli vlivu na dění uvnitř nynější sedmadvacítky. "Chápu, že jsou politici, kteří si našli téma a část politického spektra, kde se chtějí vyřádit, ale je to nesmírně nebezpečné," prohlásil Telička. "Spíš bych očekával od vlády větší razanci v komunikaci, větší transparentnost, srozumitelnost. Uzavíráme se do iracionálních debat, až je to někdy smutné," uzavřel. tes mkaVědci sestavili rodokmen Avarů z několika komunit v dnešním Maďarsku
Brno 24. dubna (ČTK) - Vědcům se podařilo sestavit rodokmen Avarů z několika raně středověkých lokalit na území dnešního Maďarska. Z DNA zjistili, že komunity přísně dodržovaly patrilineární systém, klíčová tedy byla otcovská linie. Ženy po sňatcích opouštěly rodnou komunitu, zároveň tím propojovaly jednotlivé skupiny a klany, což také zajišťovalo soudržnost celé avarské společnosti. Tým vedla Zuzana Hofmanová z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Studii publikoval časopis Nature, řekl ČTK mluvčí univerzity Radim Sajbot. "Zajímavé také je, že bylo časté mít za života více reprodukčních partnerů. Více na sobě nezávislých příkladů také ukazuje, že tyto komunity praktikovaly takzvané levirátní svazky. Jejich podstata spočívá v tom, že mužští příbuzní – sourozenci nebo otec a syn – mají potomka se stejnou, jim biologicky nepříbuznou ženou," uvedla Hofmanová. Jde o historicky a etnologicky doloženou zvyklost asijských nomádských společností, která má důležitou úlohu pro nástupnictví v komunitě, ochranu dětí a udržení politických svazků mezi skupinami. "V těchto komunitách se zcela vyhýbali sňatkům i vzdáleně příbuzných, což naznačuje, že si avarská společnost udržovala podrobnou paměť o svých předcích a věděla, kdo jsou čí biologičtí příbuzní po celé generace," doplnil v tiskové zprávě výzkumník Guido Alberto Gnecchi-Ruscone. Avaři přišli do Evropy z východní Asie. Velkou část střední Evropy ovládali od 6. do 9. století našeho letopočtu. Na pohřebištích zanechali bohaté archeologických dědictví včetně asi 100.000 dosud odkrytých hrobů. Výzkumný tým genetiků, archeologů, antropologů a historiků, sdružující mimo jiné experty z Lipska, Budapešti, Mannheimu, Vídně a Princetonu, analyzoval vzorky kosterních pozůstatků ze čtyř pohřebišť. Díky DNA 424 jedinců se vědcům podařilo zrekonstruovat nejhlubší geneticky doložený rodokmen, který překlenoval devět generací a asi 250 let. "Zjistili jsme, že z výše uvedeného počtu jedinců mělo asi 300 z nich nějakého svého blízkého příbuzného pohřbeného na stejném pohřebišti. Tato překvapivě vysoká míra příbuznosti nám umožnila rekonstrukci rozsáhlých rodokmenů a ten devítigenerační nám doslova vyrazil dech," uvedla Hofmanová. Z výsledků studie také vyplývá, že si původně nomádské skupiny Avarů udržely stepní tradice po generace i po svém usazení v Evropě. tmd drIzraelská média předpovídají, že vpád do Rafáhu přijde velmi brzy
Tel Aviv 24. dubna (ČTK) - Izrael se velmi brzy chystá vyslat vojáky do města Rafáh na jihu Pásma Gazy, kde se podle něj nachází poslední bašta radikálního palestinského hnutí Hamás, proti němuž vede od loňského října válku. Píší o tom izraelská média, podle nichž byly zahájeny přípravy k evakuaci civilistů z Rafáhu. Izraelská invaze do Rafáhu byla o několik týdnů odložena kvůli sporům s Washingtonem, ale bude zahájena velmi brzy, uvedl deník Israel Hajom. Napsal také, že se izraelská vláda takto rozhodla poté, co ztroskotala jednání o příměří s Hamásem. Podobná tvrzení zveřejnilo i několik dalších izraelských médií. Některá z nich přitom poukázala na snímky na sociálních sítích, které podle popisů zachycují stavbu stanového městečka pro palestinské civilisty, kteří budou evakuováni z Rafáhu. Agentura Reuters s odvoláním na izraelské vládní zdroje napsala, že izraelská vláda pro Palestince, kteří budou evakuováni z Rafáhu, nakoupila 40.000 stanů, z nichž každý má kapacitu deset až 12 osob. Stavba stanů podle záběrů na internetu začala v Chán Júnisu, který je od Rafáhu vzdálený asi pět kilometrů. O stavbě stanů podle Reuters svědčí i satelitní snímky společnosti Maxar. Agentura AP v úterý s odvoláním na satelitní snímky společnosti Planet Labs psala o vznikajícím stanovém městečku západně od Chán Júnisu. Izraelské ministerstvo obrany věc odmítlo komentovat. Podle vládních zdrojů se izraelský válečný kabinet chystá schválit evakuaci civilistů v následujících dvou týdnech, přičemž tento první krok před vpádem do Rafáhu potrvá podle odhadů asi měsíc. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahu agentuře Reuters dnes komentář zatím neposkytla. Izraelská armáda dnes podle AP oznámila, že v Pásmu Gazy nasazuje dvě záložní brigády. Ty podle ní budou zapojeny do "obranných a taktických misí". Bližší podrobnosti o povaze operací nesdělila, vojáci se ale podle armády seznámili s ponaučeními plynoucími z dosavadního průběhu bojů. Brigády, které budou vyslány do Pásma Gazy, dosud působily na izraelské severní hranici, kde od začátku války dochází k přeshraniční palbě mezi izraelskou armádou a libanonským šíitským hnutím Hizballáh. Do Rafáhu, který leží na hranici s Egyptem, se před boji v jiných částech Pásma Gazy uchýlil přes milion Palestinců. O jejich osud se obávají západní mocnosti i Egypt, který se staví proti přijetí palestinských uprchlíků na Sinaj. Izrael kvůli prohlubující se humanitární krizi v Pásmu Gazy a rostoucímu počtu obětí čelí sílícímu mezinárodnímu tlaku a zavázal se, že ochrání civilní obyvatelstvo Rafáhu. Netanjahuova vláda tvrdí, že v Rafáhu se ukrývají čtyři bojové prapory Hamásu spolu s tisíci islamistických ozbrojenců, kteří se tam stáhli z jiných částí Pásma Gazy. Izraelská vláda uvedla, že musí vpadnout do Rafáhu, aby vyhrála válku, zničila Hamás a získala zpět rukojmí, kteří by se tam mohli nacházet. Hamás rozmístění svých sil v Pásmu Gazy nekomentuje. Izrael ofenzivu v Pásmu Gazy zahájil po teroristickém útoku Hamásu a jeho spojenců, při němž bylo v Izraeli 7. října podle tamních úřadů zabito asi 1200 lidí a dalších zhruba 250 bylo uneseno. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna necelá polovina rukojmích výměnou za palestinské vězně. Od začátku války v Pásmu Gazy zemřelo 34.262 Palestinců a zranění utrpělo 77.229, ve svém pravidelném hlášení na telegramu o tom informovaly zdravotnické úřady ovládané Hamásem. Zabito v pozemních bojích podle izraelské armády za stejné období bylo 262 izraelských vojáků. Údaje znepřátelených stran nelze vzhledem k pokračující válce nezávisle ověřit. vdv ngl jdKPMG: České obce mají z průmyslu na svém území méně peněz než německé
Praha 24. dubna (ČTK) - České obce získávají z umístění průmyslových závodů ve svém katastru méně peněz než německé nebo rakouské. Důvodem je nastavení rozpočtového určení daní, kdy obce nemají zajištěný podíl na daních z příjmu konkrétních firem a jejich zaměstnanců ve svém katastru. Upozornila na to dnes zveřejněná studie poradenské společnosti KPMG. Podle generálního ředitele Panattoni pro Česko a Slovensko Pavla Sovičky, jehož společnost si zpracování studie zadala, nastavení daňového systému odrazuje obce od toho, aby umožňovaly na svém území vznik průmyslových parků. Podle studie české obce získají zhruba čtyři procenta z celkových odvodů, které firmy v jejich katastru zaplatí. V Rakousku to je šest procent odvodů, v Německu 25 procent. Důvodem je, že hlavním příjmem českých obcí z firem umístěných v jejich katastru je daň z nemovitosti. Podíl na daních z příjmu fyzických a právnických osob se potom neváže na umístění firmy, ale vypočítává se z celostátních odvodů všech lidí a firem a rozpočítává mezi obce podle jejich velikosti a počtu obyvatel. Německo i Rakousko mají nastavené místní daně, které firmy odvádějí přímo do obecních rozpočtů. V Česku je daň z nemovitosti stoprocentním příjmem obcí. Letos se její základní koeficient zvýšil o 80 procent, obce si její výši mohou upravit i místním koeficientem. V souvislosti se zvýšením sazby daně z nemovitosti ale klesl podíl obcí na sdílených daních. Z celostátního výběru DPH a daně z příjmu právnických a fyzických osob se mezi obce rozdělí 24,92 procenta. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti mají obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa. Loni obce získávaly 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. 'Systém rozpočtového určení daní zejména Německa zajišťuje obecním rozpočtům mnohem štědřejší příjmy,' uvedl autor studie Přemysl Klas z daňového oddělení KPMG. Upozornil, že i kdyby obce využily maximální výši koeficientů daně z nemovitosti pro jednotlivá katastrální území, nedosáhnou na stejné příjmy, jaké mají obce v Německu. Tam většinu příjmů tvoří výnos obecní či obchodní daně, která se odvíjí od výše mezd a tržeb místních zaměstnanců a firem. Sovička, jehož společnost patří mezi přední české developery průmyslových nemovitostí, upozornil, že výhody obcí z umístění průmyslových závodů na jejich území jsou minimální. 'Na rozdíl od Německa i Rakouska daňový systém v Česku nemotivuje obce ani kraje, aby lákaly a podporovaly podnikatele a investory, kteří nabízejí co nejvyšší mzdy a dosahují co největších zisků,' uvedl. Podle něj to vede k odporu místních obyvatel k umístění průmyslových závodů. Výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice (AFI) Ondřej Votruba varoval, že malý finanční přínos průmyslových závodů pro obce vede k odporu místních lidí proti investicím. To podle něj odrazuje investory, což může brzdit i celou českou ekonomiku. str rot
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.