Archeologové objevili v Ostrožské Lhotě kostry staré přibližně 7000 let

Ostrožská Lhota (Uherskohradišťsko) 4. září 2023 (ČTK) - Archeologové objevili v Ostrožské Lhotě na Uherskohradišťsku kostry staré přibližně 7000 let. Na lidské pozůstatky narazili stavbaři při pokládce inženýrských sítí pro již postavený rodinný dům. Nález oznámili pracovníkům Slováckého muzea, kteří se na místě v červenci a srpnu věnovali záchrannému archeologickému výzkumu. V tiskové zprávě to dnes novinářům sdělila mluvčí muzea Petra Bubeníková. Při terénní části výzkumu archeologové odkryli výjimečně dobře zachovalé pohřby lidí z doby středního neolitu uložené v sídlištních objektech. Našli též množství střepů zdobených keramických nádob nebo malou keramickou paži pocházející zřejmě z kultovního předmětu, podle odborníků pravděpodobně sošky ženy původně držící v rukou model nádoby. Mezi dalšími nálezy byly například zvířecí kosti, říční mušle nebo množství štípaných i broušených kamenných nástrojů. Archeologové zmínili například ostré čepelky, škrabadla nebo fragmenty zrnotěrek, tedy ručních kamenných mlýnků na obilí. Narazili i na zbytky pravěkých objektů. Bagr podle zástupců muzea poškodil dvě lidské kostry. Archeologové ale objevili i další dvě, které byly neporušené. "Oba pohřbení jedinci byli uloženi ve skrčené poloze na levém boku, hlavou směřující zhruba k východu a obličejem hledícím k jihu. Iluzi těla uloženého ke spánku pak ještě podtrhuje zjištění, že obličeje těchto zemřelých byly úhledně podloženy jejich dlaněmi," uvedl archeolog Zdeněk Kuchař. Zatímco u jedné z koster se nenacházely žádné milodary, druhý pohřbený byl podle něj na cestu na onen svět vybaven válečkem z vypálené hlíny a na jeho hrudi se stále nacházel několikanásobně provrtaný předmět vyrobený z mořské mušle, který mohl sloužit ke spínání oděvu či jako přívěsek. "Kosterní pozůstatky všech čtyř nalezených jedinců byly v terénu zdokumentovány a po vyzvednutí budou podrobeny antropologické analýze za účelem určení jejich pohlaví, přibližného biologického stáří, případných zhojených i nezhojených zranění a možná i příčiny smrti. Odebrané vzorky pak budou kromě dalších chemických analýz také datovány metodou měření rozpadu radioaktivního izotopu uhlíku 14C," doplnil Kuchař. Stáří všech dokladů lidských aktivit, které archeologové v lokalitě zdokumentovali, lze podle nich zařadit do mladší doby kamenné. Přisuzují je lidu kultury s lineární keramikou, který pobýval v regionu zhruba v rozmezí let 5500 až 5000 před naším letopočtem. Do stejného období zařadili odborníci také všechny pohřbené jedince. chv gcm - sdílejte článek