archeologie
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "archeologie". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo archeologie je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Účastník muzejních přednášek našel v lednu na Rakovnicku zlaté keltské mince
Rakovník 22. dubna (ČTK) - Účastník muzejních přednášek našel v lednu na Rakovnicku 12 zlatých keltských mincí. Pocházejí ze 3. až 2. století před naším letopočtem, unikátní je nejmenší z nich o průměru čtyři milimetry, řekla dnes ČTK archeoložka Kateřina Blažková z Muzea T. G. M. Rakovník. Muzeum Nové Strašecí mince mimořádně vystaví 17. května na Den s Kelty. Kulturně historická hodnota nálezu je nevyčíslitelná, uvedla ředitelka muzea Magdalena Elznicová Mikesková. Nálezce s detektorem kovů se šel projít do lesa, kde našel první z 12 mincí. Nález oznámil pracovníkům muzea, ti místo odborně prozkoumali a zabezpečili. 'Odborný posudek Národního muzea potvrdil, že se jedná o soubor unikátních bójských ražeb z našeho území z konce střední doby laténské. Jde o zcela první archeologicky dokumentovaný depot - tedy o hromadný, záměrně uložený soubor - těchto mincí u nás. Jejich kulturně historická hodnota je i proto nevyčíslitelná,' podotkla Elznicová Mikesková. Mince z nálezu podle Blažkové čeká odborné posouzení, s výjimkou Dne s Kelty zůstanou zatím pro veřejnost běžně nepřístupné. V budoucnu se stanou součástí stálé expozice muzea, dodala archeoložka. Muzeum je s amatérskými hledači kovů i zájemci o historii a archeologii v kontaktu už skoro 20 let. 'Snažíme se je motivovat a vzdělávat, takže spolupráce s mnoha z nich funguje příkladně,' popsala Blažková. Dodala, že mince mají hodnotu jednoho, třetiny a osminy statéru, tedy zlaté starověké mince. 'Ta nejmenší, v hodnotě čtyřiadvacetiny statéru, má pouhé čtyři milimetry v průměru a jde o skutečný unikát. Její ražba totiž dosud nemá známé srovnání. Na líci má patrně páva a krásný ptačí motiv je i na rubu. Mince jsou navíc perfektně zachovalé, což naznačuje, že možná nebyly nikdy v oběhu,' doplnila archeoložka. Spolupracovníci rakovnického muzea našli v roce 2020 na Rakovnicku zlatý poklad zdobený kameny, který nyní do 26. června muzeum vystavuje. Prsten a přezka z pokladu pocházejí z období stěhování národů, tedy z 5. a 6. století. Přezka ukázala historicky nejstarší užití českého granátu ve šperku. Objev honosných zlatých šperků i nejnovější nález zlatých mincí podle archeoložky naznačují, že Rakovnickem vedly koridory, po nichž už v pravěku a pak i ve středověku cestovali příslušníci tehdejších elit. sbe dvd gcm
Do Egypta byla navrácena 3400 let stará socha faraona Ramesse II.
Káhira 22. dubna (ČTK) - Do Egypta se vrátila 3400 stará busta faraona Ramesse II., která byla ukradena a vyvezena ze země před více než 30 lety. S odvoláním na egyptské ministerstva pro památky o tom informovala agentura Reuters. Při nových vykopávkách v Pompejích byly objeveny ohromující umělecké fresky
Řím 11. dubna (ČTK) - Archeologové našli ve starověkých Pompejích impozantní banketní sál s černými stěnami a mytologickými motivy z trojské války. Místnost objevili nedávno při vykopávkách na archeologickém nalezišti v blízkosti sopky Vesuv a nyní byla odhalena v celé své kráse, oznámilo dnes podle agentury APA italské ministerstvo kultury. Nejlepším přítelem člověka kdysi byla liška, tvrdí studie
Londýn 11. dubna (ČTK) - Lidé kdysi patrně chovali lišky jako domácí mazlíčky dávno předtím, než se na scéně objevili domestikovaní psi. Archeologické nálezy naznačují, že dávné společnosti v Jižní Americe si těchto šelem vážily do té míry, že je pohřbívaly vedle sebe, uvedl server BBC News. Archeologové na třebíčském náměstí odkryli i rané sídlo šlechty
Třebíč 5. dubna (ČTK) - Rozsáhlý archeologický výzkum třebíčského Martinského náměstí byl podle archeologů přínosný. Podařilo ze v terénu zachytit i takzvanou Vídeňskou bránu, její fragmenty jsou nejzachovalejší z někdejších městských bran. Při výrobě replik velkomoravských gombíků jsou důležité původní postupy
Mikulčice (Hodonínsko) 29. března (ČTK) - Přesné repliky velkomoravských gombíků nalezených v hrobech v Mikulčicích na Hodonínsku a ve Starém Městě a Uherském Hradišti vyrábí šperkař Martin Fořt na archeologické základně v Mikulčicích. První předměty z vraku galeony San José by mohli experti vyzdvihnout v dubnu
Bogotá 20. března (ČTK) - Příští měsíc by mohli specialisté vyzdvihnout z Karibského moře první předměty z lodi San José, která je označována za 'svatý grál' mezi podmořskými vraky, napsal deník The Guardian. Vědci datovali další pravěké kresby z Kateřinské jeskyně staré 5200 až 6500 let
Blansko 18. března (ČTK) - Vědci z laboratoře pro radiouhlíkové datování Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR datovali další tři pravěké kresby z Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, jsou staré 5200 až 6500 let. Archeologové zkoumají velkomoravské šperky, tentokrát i elektronovým mikroskopem
Brno 17. března (ČTK) - Dva nejcennější soubory luxusních šperků z devátého století, tedy z období Velké Moravy, znovu procházejí rukama expertů. Tým dvanácti odborníků z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a Moravského zemského muzea zkoumá soubor 800 šperků nalezených v Mikulčicích na Hodonínsku a ve Starém Městě a Uherském Hradišti. Lidé mohou pojmenovat mladou kromaňonku z Mladečských jeskyní
Olomouc 12. března (ČTK) - Lidé mohou navrhnout jméno nebo přezdívku pro sedmnáctiletou dívku žijící v době kamenné, jejíž lebku v roce 1881 nalezl v Mladečských jeskyních na Olomoucku rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. Patrně nejstarší bochník chleba pochází z jihu Turecka a je starý asi 8600 let
Ankara 12. března (ČTK) - Na jihu Turecka v archeologické lokalitě Çatalhöyük se našel patrně nejstarší známý bochník chleba na světě, oznámili minulý týden experti z místní univerzity. Podle nich pochází z doby asi 6600 let před naším letopočtem. Studie: První lidé přišli do Evropy přes Ukrajinu před 1,4 miliony let
Praha 6. března (ČTK) - Nový výzkum dokazuje, že nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to mezinárodní tým vědců s českými odborníky z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV ČR). Věstonická venuše se za dohledu policie vrací z výstavy v Praze zpátky do Brna
Praha/Brno 5. března (ČTK) - Policisté dnes za přísných bezpečnostních opatření převážejí z Prahy do Brna slavnou Věstonickou venuši, uvedli ráno na síti X. Nejstarší keramická soška na světě nevyčíslitelné historické i finanční hodnoty byla společně s dalšími vzácnými artefakty součástí výstavy Nejstarší šperky a ozdoby těla, která v historické budově Národního muzea trvala od loňského září do konce letošního února. Archeologové v Egyptě odkryli chybějící část sochy faraona Ramsese II.
Káhira 5. března (ČTK) - Společný tým egyptských a amerických archeologů odkryl v lokalitě poblíž města Mínjá horní část rozměrné sochy faraona Ramsese II. Podle agentury Reuters to v pondělí oznámilo egyptské ministerstvo turismu a památek. V Pompejích našli novou fresku s motivem z řecké mytologie a další dekorace
Pompeje (Itálie) 2. března (ČTK) - Na archeologickém nalezišti v Pompejích v jižní Itálii se našla velmi dobře zachovalá freska s mytologickým motivem. Na nástěnné malbě jsou postavy sourozenců Frixose a Hellé. Britští archeologové objevili vzácnou sošku v dříve neznámé římské osadě
Londýn 23. února (ČTK) - Archeologové našli v dříve neznámé římské osadě v britském Small Hythe spolu s dalšími artefakty vzácnou hliněnou sošku boha Merkura, informoval server The Guardian. Bývalá osada v hrabství Kent byla dříve vedle rušného přístavu. Vědci v německém zálivu objevili kamenný val starý více než 10.000 let
Berlín 13. února (ČTK) - Na dně Meklenburského zálivu u německého pobřeží Baltského moře vědci objevili téměř kilometr dlouhý kamenný val. Postavili ho tam patrně lovci a sběrači před více než 10.000 lety, kdy ještě toto místo nebylo pod vodou. Ve Vamberku objevili o půl století starší osídlení, než je první písemná zmínka
Vamberk (Rychnovsko) 6. února (ČTK) - Archeologové ve Vamberku na Rychnovsku objevili pozůstatky zemědělské usedlosti z přelomu 13. a 14. století. Je to téměř o půl století starší osídlení, než je první písemná zmínka o Vamberku. Nová výstava v muzeu v Pardubicích představí unikátní meč z pátého století
Pardubice 5. února (ČTK) - Výstava Exit 91 / Vykopávky ve Východočeském muzeu v Pardubicích představí nejzajímavější objevy ze záchranných archeologických výzkumů pod nedávno budovanými stavbami v Pardubickém kraji. BBC: Historie postelí je rozmanitá, lidé spali na listí i v kamenných rámech
Londýn 4. února (ČTK/BBC) - Na větrem ošlehaném pobřeží Skaillské zátoky na západním pobřeží skotských Orknejských ostrovů se rozkládá pradávná vesnice Skara Brae. Bludiště zelených kopečků - velkých jednopokojových domů se silnými zdmi porostlými trávou a propojených kamennými chodbami - lidé naposledy obývali asi před 4500 lety.
Káhira 22. dubna (ČTK) - Do Egypta se vrátila 3400 stará busta faraona Ramesse II., která byla ukradena a vyvezena ze země před více než 30 lety. S odvoláním na egyptské ministerstva pro památky o tom informovala agentura Reuters. Při nových vykopávkách v Pompejích byly objeveny ohromující umělecké fresky
Řím 11. dubna (ČTK) - Archeologové našli ve starověkých Pompejích impozantní banketní sál s černými stěnami a mytologickými motivy z trojské války. Místnost objevili nedávno při vykopávkách na archeologickém nalezišti v blízkosti sopky Vesuv a nyní byla odhalena v celé své kráse, oznámilo dnes podle agentury APA italské ministerstvo kultury. Nejlepším přítelem člověka kdysi byla liška, tvrdí studie
Londýn 11. dubna (ČTK) - Lidé kdysi patrně chovali lišky jako domácí mazlíčky dávno předtím, než se na scéně objevili domestikovaní psi. Archeologické nálezy naznačují, že dávné společnosti v Jižní Americe si těchto šelem vážily do té míry, že je pohřbívaly vedle sebe, uvedl server BBC News. Archeologové na třebíčském náměstí odkryli i rané sídlo šlechty
Třebíč 5. dubna (ČTK) - Rozsáhlý archeologický výzkum třebíčského Martinského náměstí byl podle archeologů přínosný. Podařilo ze v terénu zachytit i takzvanou Vídeňskou bránu, její fragmenty jsou nejzachovalejší z někdejších městských bran. Při výrobě replik velkomoravských gombíků jsou důležité původní postupy
Mikulčice (Hodonínsko) 29. března (ČTK) - Přesné repliky velkomoravských gombíků nalezených v hrobech v Mikulčicích na Hodonínsku a ve Starém Městě a Uherském Hradišti vyrábí šperkař Martin Fořt na archeologické základně v Mikulčicích. První předměty z vraku galeony San José by mohli experti vyzdvihnout v dubnu
Bogotá 20. března (ČTK) - Příští měsíc by mohli specialisté vyzdvihnout z Karibského moře první předměty z lodi San José, která je označována za 'svatý grál' mezi podmořskými vraky, napsal deník The Guardian. Vědci datovali další pravěké kresby z Kateřinské jeskyně staré 5200 až 6500 let
Blansko 18. března (ČTK) - Vědci z laboratoře pro radiouhlíkové datování Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR datovali další tři pravěké kresby z Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, jsou staré 5200 až 6500 let. Archeologové zkoumají velkomoravské šperky, tentokrát i elektronovým mikroskopem
Brno 17. března (ČTK) - Dva nejcennější soubory luxusních šperků z devátého století, tedy z období Velké Moravy, znovu procházejí rukama expertů. Tým dvanácti odborníků z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a Moravského zemského muzea zkoumá soubor 800 šperků nalezených v Mikulčicích na Hodonínsku a ve Starém Městě a Uherském Hradišti. Lidé mohou pojmenovat mladou kromaňonku z Mladečských jeskyní
Olomouc 12. března (ČTK) - Lidé mohou navrhnout jméno nebo přezdívku pro sedmnáctiletou dívku žijící v době kamenné, jejíž lebku v roce 1881 nalezl v Mladečských jeskyních na Olomoucku rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. Patrně nejstarší bochník chleba pochází z jihu Turecka a je starý asi 8600 let
Ankara 12. března (ČTK) - Na jihu Turecka v archeologické lokalitě Çatalhöyük se našel patrně nejstarší známý bochník chleba na světě, oznámili minulý týden experti z místní univerzity. Podle nich pochází z doby asi 6600 let před naším letopočtem. Studie: První lidé přišli do Evropy přes Ukrajinu před 1,4 miliony let
Praha 6. března (ČTK) - Nový výzkum dokazuje, že nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to mezinárodní tým vědců s českými odborníky z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV ČR). Věstonická venuše se za dohledu policie vrací z výstavy v Praze zpátky do Brna
Praha/Brno 5. března (ČTK) - Policisté dnes za přísných bezpečnostních opatření převážejí z Prahy do Brna slavnou Věstonickou venuši, uvedli ráno na síti X. Nejstarší keramická soška na světě nevyčíslitelné historické i finanční hodnoty byla společně s dalšími vzácnými artefakty součástí výstavy Nejstarší šperky a ozdoby těla, která v historické budově Národního muzea trvala od loňského září do konce letošního února. Archeologové v Egyptě odkryli chybějící část sochy faraona Ramsese II.
Káhira 5. března (ČTK) - Společný tým egyptských a amerických archeologů odkryl v lokalitě poblíž města Mínjá horní část rozměrné sochy faraona Ramsese II. Podle agentury Reuters to v pondělí oznámilo egyptské ministerstvo turismu a památek. V Pompejích našli novou fresku s motivem z řecké mytologie a další dekorace
Pompeje (Itálie) 2. března (ČTK) - Na archeologickém nalezišti v Pompejích v jižní Itálii se našla velmi dobře zachovalá freska s mytologickým motivem. Na nástěnné malbě jsou postavy sourozenců Frixose a Hellé. Britští archeologové objevili vzácnou sošku v dříve neznámé římské osadě
Londýn 23. února (ČTK) - Archeologové našli v dříve neznámé římské osadě v britském Small Hythe spolu s dalšími artefakty vzácnou hliněnou sošku boha Merkura, informoval server The Guardian. Bývalá osada v hrabství Kent byla dříve vedle rušného přístavu. Vědci v německém zálivu objevili kamenný val starý více než 10.000 let
Berlín 13. února (ČTK) - Na dně Meklenburského zálivu u německého pobřeží Baltského moře vědci objevili téměř kilometr dlouhý kamenný val. Postavili ho tam patrně lovci a sběrači před více než 10.000 lety, kdy ještě toto místo nebylo pod vodou. Ve Vamberku objevili o půl století starší osídlení, než je první písemná zmínka
Vamberk (Rychnovsko) 6. února (ČTK) - Archeologové ve Vamberku na Rychnovsku objevili pozůstatky zemědělské usedlosti z přelomu 13. a 14. století. Je to téměř o půl století starší osídlení, než je první písemná zmínka o Vamberku. Nová výstava v muzeu v Pardubicích představí unikátní meč z pátého století
Pardubice 5. února (ČTK) - Výstava Exit 91 / Vykopávky ve Východočeském muzeu v Pardubicích představí nejzajímavější objevy ze záchranných archeologických výzkumů pod nedávno budovanými stavbami v Pardubickém kraji. BBC: Historie postelí je rozmanitá, lidé spali na listí i v kamenných rámech
Londýn 4. února (ČTK/BBC) - Na větrem ošlehaném pobřeží Skaillské zátoky na západním pobřeží skotských Orknejských ostrovů se rozkládá pradávná vesnice Skara Brae. Bludiště zelených kopečků - velkých jednopokojových domů se silnými zdmi porostlými trávou a propojených kamennými chodbami - lidé naposledy obývali asi před 4500 lety.
Archeologové odkryli u kostela Panny Marie Vítězné nálezy z raného středověku
Praha 27. ledna (ČTK) - Při výzkumu spojeném s budováním nových suterénů pod terasou před kostelem Panny Marie Vítězné v Praze odkryli archeologové nálezy z raného i vrcholného středověku. K nejzajímavějším patří pozůstatky dřevohliněné hradby pocházející z 10. století a stejně staré cesty, která se nacházela v její blízkosti. Hradba, před kterou byl vykonán příkop, chránila jižní část malostranského podhradí Pražského hradu. Dále tam odborníci našli dobře dochovaný zděný základ, pozůstatek východního závěru kostela Nejsvětější Trojice z roku 1611, odstraněném v 17. století. Nalezené zdivo lidé v budoucnosti uvidí pod novou terasou. Rekonstrukce barokní terasy a schodů podle plánů architekta Josefa Pleskota před kostelem, který vyhledávají turisté především kvůli sošce Pražského Jezulátka, potrvá během celého roku. ČTK to řekl Jan Havrda z odboru archeologie Národního památkového ústavu. "Místo je unikátní tím, že výstavbou raně barokní terasy byly zakonzervovány všechny starší situace, které pak nebyly zasaženy žádným výraznějším mladším stavebním zásahem od poloviny 17. století do dnes. A proto se zde dochovalo velké množství archeologických dokladů přinášejících informace o životě nejstarších obyvatel Malé Strany. Pro tuto část města nemáme ze středověku žádné písemné prameny, takže archeologie nyní přináší nové poznatky týkající se nejstarších dějin této části města," uvedl Havrda. Ještě před vybudováním dnešního kostela Panny Marie Vítězné se v těchto místech nalézal kostel Nejsvětější Trojice založený malostranskými luterány v roce 1611. Archeologové odkryli i část domu kazatele, který stál u původního kostela a také množství starších dřevěných i kamenných domů, jež se zde byly postupně budovány od raného středověku do počátku 17. století. Nejmladší z nich zanikly při stavbě luteránského kostela. Ve výkopu se podařilo objevit také zbytky nejstaršího malostranského vodovodu ze 16. století z dřevěného potrubí. K nejstarším nálezům patří relikt dřevohliněné hradby postavené v době vlády Boleslava I., nebo jeho syna Boleslava II. "Základy východního závěru staršího luteránského kostela budou zachovány a stanou se součástí suterénních prostor, které zde vzniknou. I další část objevených starších konstrukcí zůstane zachována, a to pod podlahou nově vzniklých suterénních prostor. Ostatní relikty různých objektů a domů budou pečlivě zdokumentovány a všechny movité nálezy vyzvednuty," uvedl Havrda. K baroknímu průčelí kostela Panny Marie Vítězné patří kamenná terasa a schodiště s balustrádou. Právě její špatný stav vyvolal potřebu Pleskotova projektu. Posunutím celé terasy o necelé dva metry směrem k ulici vzniká prostor pro vytvoření nové přístupové rampy skryté při pohledu z ulice za barokní balustrádou. Součástí nové úpravy je bezbariérový přístup pro návštěvníky kostela i sousední základní školy. Zůstane zachována i zeleň a čelní pohled z Karmelitské ulice na kostel. Kostel Panny Marie Vítězné, který má pro katolické kostely nezvyklou orientaci s oltářem na západě, navštíví ročně půl milionu lidí. Po katedrále svatého Víta na Hradě je to nejvíce z pražských kostelů. jir snm
Srbští archeologové odkryli vítězný oblouk z dob Římské říše
Bělehrad 24. ledna (ČTK) - Srbským archeologům se navzdory třeskutým mrazům a silnému větru podařilo odkrýt římský vítězný oblouk ze třetího století našeho letopočtu. Jde o jednu z mála památek tohoto druhu na Balkáně, uvedla agentura Reuters. Archeologové našli u Odense nůž se zřejmě nejstarším runovým nápisem v Dánsku
Kodaň 22. ledna (ČTK) - Zřejmě nejstarší runový nápis v Dánsku našli archeologové na noži v jednom z hrobů na ostrově Fyn. Informoval o tom dnes list The Guardian, podle nějž se stáří osm centimetrů dlouhého železného nože odhaduje na téměř 2000 let. Kopie Turínského plátna objevená před 25 lety na Broumovsku je stále lákadlem
Broumov (Náchodsko) 14. ledna (ČTK) - Kopie takzvaného Turínského plátna objevená v broumovském klášteře před 25 lety je stále velkým lákadlem pro návštěvníky Broumovska. A to i přesto, že v klášterním refektáři je při prohlídkách k vidění kopie historické kopie Turínského plátna. Archeologové z ČR a SR našli v Guatemale jedno z nejstarších mayských měst
Praha 9. ledna (ČTK) - Česko-slovenský archeologický tým loni objevil na severu Guatemaly v provincii Petén jedno z nejstarších mayských měst s téměř 3000 let starou historií. Archeologové využili při přípravě expedice mimo jiné i výstupy z leteckého snímkování a při následných vykopávkách odhalili paláce, sochy, pozůstatky rituálů, astronomické observatoře a další objekty. Archeologové objevili v Sázavském klášteře pozůstatky středověkého domu
Sázava (Benešovsko) 19. prosince (ČTK) - Archeologický výzkum v Sázavském klášteře v těsné blízkosti jeskyně sv. Prokopa objevil výjimečně dobře dochované pozůstatky středověkého domu. Měl nejméně dvě patra a zabíral plochu až 190 metrů čtverečních. Muzeum Mladoboleslavska v lednu vystaví přes deset mincovních pokladů
Mladá Boleslav 18. prosince (ČTK) - Muzeum Mladoboleslavska v lednu otevře výstavu mapující vývoj ražby mincí na českém území, součástí bude i víc než deset mincovních pokladů. Ukázky mincí zahrnou období od doby laténské po současnost. Archeologové našli u Břeclavi kování opasku odkazující k neznámému kultu
Brno 7. prosince (ČTK) - Archeologové z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (MU) v Brně našli v lokalitě Lány u Břeclavi bronzové kování opasku odkazující k neznámému pohanskému kultu. Pochází z 8. U hradu Strádov na Chrudimsku byla kdysi penězokazecká dílna
Chrudim 22. listopadu (ČTK) - Mince a polotovary z první poloviny 15. století nalezené nedaleko zříceniny hradu Strádov poblíž Nasavrk na Chrudimsku jsou dokladem penězokazecké dílny. Nálezce je objevil v květnu 2019, ujalo se jich Regionální muzeum v Chrudimi. Lidé mohli nosit obuv už před desítkami tisíc let, uvádí jihoafrická studie
Pretoria 15. listopadu (ČTK) - Lidé mohli nosit obuv už před desítkami tisíc let, uvádí tým jihoafrických vědců. Naznačují to podle něj stopy nalezené na jižním pobřeží Jihoafrické republiky. Dosud nejstarší přímé důkazy o obuvi pocházejí z amerického státu Oregon a evropských lokalit z období před asi 10.000 lety, nová studie zveřejněná v odborném časopise Ichnos by přelomový okamžik posunula v čase až do doby před 150.000 lety, píše list Haarec. Slovácké muzeum otevřelo výstavu artefaktů nalezených za pomoci detektorů kovů
Uherské Hradiště 9. listopadu (ČTK) - Slovácké muzeum v Uherském Hradišti dnes otevřelo výstavu artefaktů nalezených za pomoci detektorů kovů. Návštěvníci se díky ní mohou v jednu chvíli ocitnout v lese, konzervační laboratoři i v pracovně dokumentátora. Italský potápěč v moři u Sardinie nalezl desítky tisíc dávných římských mincí
Řím 8. listopadu (ČTK) - Desítky tisíc bronzových mincí z dob římského impéria vyzvedly italské úřady z mořského dna na severu Sardinie, napsal list The Guardian. Vzácně zachovalé mince staré zhruba 1700 let objevil italský potápěč. Hradečtí archeologové zkoumají dva kmeny, může jít o polotovary tzv. monoxylů
Hradec Králové 7. listopadu (ČTK) - Královéhradečtí archeologové zkoumají dva částečně opracované kmeny, které stavbaři objevili v polovině října na staveništi u Fakultní nemocnice Hradec Králové nedaleko Labe. Zlatý šperk nalezený loni v Opavě-Kateřinkách pochází z mladší doby bronzové
Bruntál 1. listopadu (ČTK) - Zlatý šperk nalezený loni při orbě v Opavě-Kateřinkách pochází z mladší doby bronzové. Potvrdili to experti, kteří nález zkoumali. Podle nich šlo o ozdobu hlavy. Téměř totožná zlatá ozdoba byla v 80. Výstava na zámku v Dobříši přibližuje objevy světové egyptologie
Dobříš (Příbramsko) 1. listopadu (ČTK) - Zámek v Dobříši na Příbramsku ožil atmosférou starověkého Egypta, v jeho galerii mohou návštěvníci zhlédnout výstavu Kouzlo objevování: Od hieroglyfů k Tutanchamonovi. Rekordní sucho v Brazílii odhalilo skalní rytiny staré až 2000 let
Brasília 25. října (ČTK) - Historické sucho, které sužuje brazilskou Amazonii, odhalilo na březích vysychající řeky Río Negro skalní rytiny, které mohou být staré až 2000 let. Petroglyfy, tedy pravěké obrazy na skále, zobrazují lidské obličeje, postavy a zvířata, napsal zpravodajský server The Guardian. Egyptoložka: I na první pohled méně významná hrobka má pro vědu mnoho informací
Praha 21. října (ČTK) - V egyptském Abúsíru je práce ještě pro několik generací egyptologů - každá hrobka, i ta, která může být na první pohled méně významná, nese pro vědu spoustu informací. V rozhovoru s ČTK to řekla ředitelka Egyptologického ústavu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Renata Landgráfová. Ostatky z Olomouce patří přemyslovským knížatům, potvrdili archeologové
Olomouc 12. října (ČTK) - Ostatky nalezené v roce 2017 v malované dřevěné truhle v sakristii kaple Klášterního Hradiska v Olomouci patří přemyslovským knížatům Otovi I. a Otovi III. a jejich manželkám. Vědci rozluštili kletbu z doby bronzové, je starší než známé hebrejské texty
Praha 11. října (ČTK) - Jsi prokletý Bohem YHW, tak zní text kletby, který se podařilo rozluštit mezinárodnímu týmu vědců z malé olověné tabulky nalezené na hoře Ebal na Západním břehu Jordánu. Podle odborníků pochází písmo z pozdní doby bronzové a je o dvě století starší než všechny dosud známé hebrejské texty. Čeští egyptologové našli v Sakkáře ztracenou hrobku egyptského vysokého úředníka
Praha 25. září (ČTK) - Čeští egyptologové po několikaletém pátrání znovu objevili v Sakkáře hrobku egyptského vysokého úředníka Ptahšepsese, kterou před zhruba 160 lety nalezl francouzský archeolog Auguste Mariette, ale následně zmizela pod pískem.
Bělehrad 24. ledna (ČTK) - Srbským archeologům se navzdory třeskutým mrazům a silnému větru podařilo odkrýt římský vítězný oblouk ze třetího století našeho letopočtu. Jde o jednu z mála památek tohoto druhu na Balkáně, uvedla agentura Reuters. Archeologové našli u Odense nůž se zřejmě nejstarším runovým nápisem v Dánsku
Kodaň 22. ledna (ČTK) - Zřejmě nejstarší runový nápis v Dánsku našli archeologové na noži v jednom z hrobů na ostrově Fyn. Informoval o tom dnes list The Guardian, podle nějž se stáří osm centimetrů dlouhého železného nože odhaduje na téměř 2000 let. Kopie Turínského plátna objevená před 25 lety na Broumovsku je stále lákadlem
Broumov (Náchodsko) 14. ledna (ČTK) - Kopie takzvaného Turínského plátna objevená v broumovském klášteře před 25 lety je stále velkým lákadlem pro návštěvníky Broumovska. A to i přesto, že v klášterním refektáři je při prohlídkách k vidění kopie historické kopie Turínského plátna. Archeologové z ČR a SR našli v Guatemale jedno z nejstarších mayských měst
Praha 9. ledna (ČTK) - Česko-slovenský archeologický tým loni objevil na severu Guatemaly v provincii Petén jedno z nejstarších mayských měst s téměř 3000 let starou historií. Archeologové využili při přípravě expedice mimo jiné i výstupy z leteckého snímkování a při následných vykopávkách odhalili paláce, sochy, pozůstatky rituálů, astronomické observatoře a další objekty. Archeologové objevili v Sázavském klášteře pozůstatky středověkého domu
Sázava (Benešovsko) 19. prosince (ČTK) - Archeologický výzkum v Sázavském klášteře v těsné blízkosti jeskyně sv. Prokopa objevil výjimečně dobře dochované pozůstatky středověkého domu. Měl nejméně dvě patra a zabíral plochu až 190 metrů čtverečních. Muzeum Mladoboleslavska v lednu vystaví přes deset mincovních pokladů
Mladá Boleslav 18. prosince (ČTK) - Muzeum Mladoboleslavska v lednu otevře výstavu mapující vývoj ražby mincí na českém území, součástí bude i víc než deset mincovních pokladů. Ukázky mincí zahrnou období od doby laténské po současnost. Archeologové našli u Břeclavi kování opasku odkazující k neznámému kultu
Brno 7. prosince (ČTK) - Archeologové z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (MU) v Brně našli v lokalitě Lány u Břeclavi bronzové kování opasku odkazující k neznámému pohanskému kultu. Pochází z 8. U hradu Strádov na Chrudimsku byla kdysi penězokazecká dílna
Chrudim 22. listopadu (ČTK) - Mince a polotovary z první poloviny 15. století nalezené nedaleko zříceniny hradu Strádov poblíž Nasavrk na Chrudimsku jsou dokladem penězokazecké dílny. Nálezce je objevil v květnu 2019, ujalo se jich Regionální muzeum v Chrudimi. Lidé mohli nosit obuv už před desítkami tisíc let, uvádí jihoafrická studie
Pretoria 15. listopadu (ČTK) - Lidé mohli nosit obuv už před desítkami tisíc let, uvádí tým jihoafrických vědců. Naznačují to podle něj stopy nalezené na jižním pobřeží Jihoafrické republiky. Dosud nejstarší přímé důkazy o obuvi pocházejí z amerického státu Oregon a evropských lokalit z období před asi 10.000 lety, nová studie zveřejněná v odborném časopise Ichnos by přelomový okamžik posunula v čase až do doby před 150.000 lety, píše list Haarec. Slovácké muzeum otevřelo výstavu artefaktů nalezených za pomoci detektorů kovů
Uherské Hradiště 9. listopadu (ČTK) - Slovácké muzeum v Uherském Hradišti dnes otevřelo výstavu artefaktů nalezených za pomoci detektorů kovů. Návštěvníci se díky ní mohou v jednu chvíli ocitnout v lese, konzervační laboratoři i v pracovně dokumentátora. Italský potápěč v moři u Sardinie nalezl desítky tisíc dávných římských mincí
Řím 8. listopadu (ČTK) - Desítky tisíc bronzových mincí z dob římského impéria vyzvedly italské úřady z mořského dna na severu Sardinie, napsal list The Guardian. Vzácně zachovalé mince staré zhruba 1700 let objevil italský potápěč. Hradečtí archeologové zkoumají dva kmeny, může jít o polotovary tzv. monoxylů
Hradec Králové 7. listopadu (ČTK) - Královéhradečtí archeologové zkoumají dva částečně opracované kmeny, které stavbaři objevili v polovině října na staveništi u Fakultní nemocnice Hradec Králové nedaleko Labe. Zlatý šperk nalezený loni v Opavě-Kateřinkách pochází z mladší doby bronzové
Bruntál 1. listopadu (ČTK) - Zlatý šperk nalezený loni při orbě v Opavě-Kateřinkách pochází z mladší doby bronzové. Potvrdili to experti, kteří nález zkoumali. Podle nich šlo o ozdobu hlavy. Téměř totožná zlatá ozdoba byla v 80. Výstava na zámku v Dobříši přibližuje objevy světové egyptologie
Dobříš (Příbramsko) 1. listopadu (ČTK) - Zámek v Dobříši na Příbramsku ožil atmosférou starověkého Egypta, v jeho galerii mohou návštěvníci zhlédnout výstavu Kouzlo objevování: Od hieroglyfů k Tutanchamonovi. Rekordní sucho v Brazílii odhalilo skalní rytiny staré až 2000 let
Brasília 25. října (ČTK) - Historické sucho, které sužuje brazilskou Amazonii, odhalilo na březích vysychající řeky Río Negro skalní rytiny, které mohou být staré až 2000 let. Petroglyfy, tedy pravěké obrazy na skále, zobrazují lidské obličeje, postavy a zvířata, napsal zpravodajský server The Guardian. Egyptoložka: I na první pohled méně významná hrobka má pro vědu mnoho informací
Praha 21. října (ČTK) - V egyptském Abúsíru je práce ještě pro několik generací egyptologů - každá hrobka, i ta, která může být na první pohled méně významná, nese pro vědu spoustu informací. V rozhovoru s ČTK to řekla ředitelka Egyptologického ústavu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Renata Landgráfová. Ostatky z Olomouce patří přemyslovským knížatům, potvrdili archeologové
Olomouc 12. října (ČTK) - Ostatky nalezené v roce 2017 v malované dřevěné truhle v sakristii kaple Klášterního Hradiska v Olomouci patří přemyslovským knížatům Otovi I. a Otovi III. a jejich manželkám. Vědci rozluštili kletbu z doby bronzové, je starší než známé hebrejské texty
Praha 11. října (ČTK) - Jsi prokletý Bohem YHW, tak zní text kletby, který se podařilo rozluštit mezinárodnímu týmu vědců z malé olověné tabulky nalezené na hoře Ebal na Západním břehu Jordánu. Podle odborníků pochází písmo z pozdní doby bronzové a je o dvě století starší než všechny dosud známé hebrejské texty. Čeští egyptologové našli v Sakkáře ztracenou hrobku egyptského vysokého úředníka
Praha 25. září (ČTK) - Čeští egyptologové po několikaletém pátrání znovu objevili v Sakkáře hrobku egyptského vysokého úředníka Ptahšepsese, kterou před zhruba 160 lety nalezl francouzský archeolog Auguste Mariette, ale následně zmizela pod pískem.
Výstavy prehistorických artefaktů doplní v Národním muzeu Věstonická venuše
Praha 21. září (ČTK) - Do Národního muzea (NM) se po devíti letech vrací nejstarší keramická soška na světě, Věstonická venuše. Návštěvníci si ji budou moci prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla, která v Historické budově NM začne v pátek a potrvá do konce února příštího roku. Představí archeologické nálezy šperků a nejrůznějších artefaktů z moravských paleolitických lokalit. Dnes výstavu, jejíž pojistná hodnota je 100 milionů korun, pořadatelé představili novinářům. Výstava nabídne až 30.000 let staré artefakty pocházející především z Dolních Věstonic, Pavlova, Předmostí a jeskyně Pekárny, jako jsou náhrdelníky, čelenky, náramky či prsteny z typických dobových materiálů včetně mamutoviny, kostí, zubů, kamene, jantaru nebo lastur. Šperky či dekorace oděvů plnily ve starší době kamenné nejen zdobnou funkci, ale byly také předmětem směny, fungovaly jako milodar, oběť či léčivý prostředek. Mohly prezentovat příslušnost k určitému etniku či společenské postavení majitele. Věstonickou venuši nalezl v roce 1925 tým archeologa Karla Absolona ve zbytcích pravěkého ohniště na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Soška velká 11,5 centimetru veliká je dokladem počátků keramiky. Vystavuje se pouze ojediněle, dlouhodobě je uložena v trezoru Moravského zemského muzea. To ji plánuje po současné pražské výstavě ukázat veřejnosti v roce 2025 u příležitosti 100. výročí jejího objevu. Dnešní její cestu do Prahy tradičně provázela zvýšená bezpečnostní opatření a ozbrojený policejní doprovod. "Těší mne, že se po letech vrací do Národního muzea artefakt nevyčíslitelné historické i finanční hodnoty, jakým je Věstonická venuše. Návštěvníci budou mít možnost vidět její originál. O Věstonické venuši a dalších nálezech z doby paleolitu se učíme už ve škole, ne každý měl ale možnost vidět tyto artefakty na vlastní oči," řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Unikum sošky spočívá v použitém materiálu - až její objev vyvrátil dosavadní domněnku, že keramika nebyla v paleolitu ještě známa. Přestože v českých sbírkách je více sošek označovaných jako venuše a několik drobnějších jich ukazuje i aktuální výstava v Národním muzeu, ta Věstonická je symbolem pravěkého umění a dokladem toho, jak tehdejší lidé dokázali zobrazovat lidské, většinou ženské tělo. Součástí výstavy je také rekonstrukce paleolitického hrobu z Dolních Věstonic či originál sošky či loutky z hrobu muže, jemuž archeologové říkají Brněnský šaman. Jde o zrekonstruovanou plastiku muže, ze které byly zachovány hlava, tělo a levá paže. Je to doposud jediná plastika muže nalezená v lidském hrobu. Unikátní také je, že je složená z jednotlivých částí, které mohly být k sobě i volně připevněné a fungovat spolu podobně jako u loutky. Také nálezy z hrobu Brněnského šamana mají podle odborníků stáří přibližně 25.000 let před naším letopočtem. hrm ptd
Hradečtí archeologové objevili další důkazy o přemyslovském hradišti
Hradec Králové 19. září (ČTK) - Nálezy z éry Přemyslovců i důkazy o raně gotickém urbanismu středověkého Hradce Králové patří k některým letošním objevům archeologů v historickém centru města, které souvisejí se stavbou teplovodní sítě a opravou kanalizace. Norský archeolog amatér udělal nález století, zlaté medailonky, prsteny a korále
Oslo 8. září (ČTK) - Muž z Norska, který na radu svého fyzioterapeuta opustil gauč a ve snaze více se hýbat si pořídil detektor kovů pro pátrání po pokladech ukrytých pod zemí, našel devět zlatých medailonků, tři prsteny a deset zlatých korálků. Archeologové objevili v Ostrožské Lhotě kostry staré přibližně 7000 let
Ostrožská Lhota (Uherskohradišťsko) 4. září (ČTK) - Archeologové objevili v Ostrožské Lhotě na Uherskohradišťsku kostry staré přibližně 7000 let. Na lidské pozůstatky narazili stavbaři při pokládce inženýrských sítí pro již postavený rodinný dům. Razidlo ze 13. století odpovídá podle vědců minci krále Přemysla Otakara II.
Praha 24. srpna (ČTK) - Razidlo ze 13. století nalezené v Jihlavě v loňském roce odpovídá stříbrné minci krále Přemysla Otakara II., takzvanému střednímu brakteátu. Vědci odhalili podobu hlavy razidla pomocí tomografické analýzy, díky které mohli virtuálně odstranit korozi. U kostela sv. Mikuláše u Sokolova chtějí archeologové doložit původní osídlení
Sokolov 23. srpna (ČTK) - Okolí zříceniny kostela svatého Mikuláše pod vrchem Krudum na Sokolovsku obsadili tento týden archeologové. Pátrají po tom, jaké zde bylo původní osídlení a proč zde kostel vůbec vznikl. AFP: V Albánii našli pozůstatky nejstaršího jezerního města v Evropě
Lin (Albánie)/Praha 20. srpna (ČTK/AFP) - Vědecké analýzy a vykopávky potrvají ještě mnoho let, ale vody Ochridského jezera na hranicích Albánie a Severní Makedonie již odhalily zásadní tajemství: skrývají pozůstatky nejstaršího dosud objeveného jezerního města na evropském kontinentě. Srbští horníci odhalili v povrchovém dole pravděpodobně starověkou římskou loď
Bělehrad 4. srpna (ČTK) - Horníci v srbském povrchovém uhelném dole Drmno nedaleko města Kostolac objevili část pravděpodobně starověké římské lodi. V oblasti se nacházelo někdejší významné římské posádkové město známé jako Viminacium. Klenotnice Velké Moravy v Modré by se měla otevřít příští rok v červnu
Modrá (Uherskohradišťsko) 2. srpna (ČTK) - Nová Klenotnice Velké Moravy v Modré na Uherskohradišťsku by měla být postavena do konce letošního roku, veřejnosti se otevře 20. června příštího roku. Základnímu kameni, který bude vsazený do zdiva, požehnal velehradský kaplan. RFE/RL: Dněpr po protržení Kachovské přehrady odhaluje potopenou historii
Kyjev 30. července (ČTK) - Zničení Kachovské přehrady na začátku června způsobilo na dolním toku Dněpru rozsáhlé záplavy a humanitární i ekologickou katastrofu na jihu Ukrajiny. Poté, co voda z rozsáhlého vodního díla po protržení hráze odtekla, se také odkrylo to, čemu se někdy říká "kozácká Atlantida", píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odkazem na území, jenž bylo domovem záporožských kozáků, kteří před staletími vytvořili státní útvar známý jako Záporožská sič.
Hradec Králové 19. září (ČTK) - Nálezy z éry Přemyslovců i důkazy o raně gotickém urbanismu středověkého Hradce Králové patří k některým letošním objevům archeologů v historickém centru města, které souvisejí se stavbou teplovodní sítě a opravou kanalizace. Norský archeolog amatér udělal nález století, zlaté medailonky, prsteny a korále
Oslo 8. září (ČTK) - Muž z Norska, který na radu svého fyzioterapeuta opustil gauč a ve snaze více se hýbat si pořídil detektor kovů pro pátrání po pokladech ukrytých pod zemí, našel devět zlatých medailonků, tři prsteny a deset zlatých korálků. Archeologové objevili v Ostrožské Lhotě kostry staré přibližně 7000 let
Ostrožská Lhota (Uherskohradišťsko) 4. září (ČTK) - Archeologové objevili v Ostrožské Lhotě na Uherskohradišťsku kostry staré přibližně 7000 let. Na lidské pozůstatky narazili stavbaři při pokládce inženýrských sítí pro již postavený rodinný dům. Razidlo ze 13. století odpovídá podle vědců minci krále Přemysla Otakara II.
Praha 24. srpna (ČTK) - Razidlo ze 13. století nalezené v Jihlavě v loňském roce odpovídá stříbrné minci krále Přemysla Otakara II., takzvanému střednímu brakteátu. Vědci odhalili podobu hlavy razidla pomocí tomografické analýzy, díky které mohli virtuálně odstranit korozi. U kostela sv. Mikuláše u Sokolova chtějí archeologové doložit původní osídlení
Sokolov 23. srpna (ČTK) - Okolí zříceniny kostela svatého Mikuláše pod vrchem Krudum na Sokolovsku obsadili tento týden archeologové. Pátrají po tom, jaké zde bylo původní osídlení a proč zde kostel vůbec vznikl. AFP: V Albánii našli pozůstatky nejstaršího jezerního města v Evropě
Lin (Albánie)/Praha 20. srpna (ČTK/AFP) - Vědecké analýzy a vykopávky potrvají ještě mnoho let, ale vody Ochridského jezera na hranicích Albánie a Severní Makedonie již odhalily zásadní tajemství: skrývají pozůstatky nejstaršího dosud objeveného jezerního města na evropském kontinentě. Srbští horníci odhalili v povrchovém dole pravděpodobně starověkou římskou loď
Bělehrad 4. srpna (ČTK) - Horníci v srbském povrchovém uhelném dole Drmno nedaleko města Kostolac objevili část pravděpodobně starověké římské lodi. V oblasti se nacházelo někdejší významné římské posádkové město známé jako Viminacium. Klenotnice Velké Moravy v Modré by se měla otevřít příští rok v červnu
Modrá (Uherskohradišťsko) 2. srpna (ČTK) - Nová Klenotnice Velké Moravy v Modré na Uherskohradišťsku by měla být postavena do konce letošního roku, veřejnosti se otevře 20. června příštího roku. Základnímu kameni, který bude vsazený do zdiva, požehnal velehradský kaplan. RFE/RL: Dněpr po protržení Kachovské přehrady odhaluje potopenou historii
Kyjev 30. července (ČTK) - Zničení Kachovské přehrady na začátku června způsobilo na dolním toku Dněpru rozsáhlé záplavy a humanitární i ekologickou katastrofu na jihu Ukrajiny. Poté, co voda z rozsáhlého vodního díla po protržení hráze odtekla, se také odkrylo to, čemu se někdy říká "kozácká Atlantida", píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odkazem na území, jenž bylo domovem záporožských kozáků, kteří před staletími vytvořili státní útvar známý jako Záporožská sič.
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.